Voleman o jednáních s ministrem

03.02.2011
Moderátor: Petr Holub, Jana Šmídová
Příjemný večer, vážení, i dnes je pro vás připraveno Interview Studia Stop. V atmosféře eskalujících obav o osud českého zdravotnictví přijal pozvání do studia člen představenstva Lékařského odborového klubu Miloš Voleman.

Šmídová
Náš rozhovor jsme natáčeli ještě před dnešním setkáním ministra zdravotnictví Leoše Hegera s nespokojenými lékaři a aktuální výsledek? Šéf resortu se totiž ani dnes nedohodl s lékařskými odbory a komorou na stažení výpovědí nemocničních doktorů. Odmítli jeho návrh na přidání 5-8 tisíc korun měsíčně. Všemi zainteresovanými očekávané jednání skončilo krachem a my se dnes ve společnosti doktora Miloše Volemana zaměříme na pestrou a dramatickou historii akce Děkujeme, odcházíme a také na vývoj dialogu lékařů s ministrem Hegerem.

Holub
V pátek jsme se s ministrem Leošem Hegerem nečekaně dohodli, v pondělí nastal stejně nečekaný rozkol mezi oběma stranami u kulatého stolu. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli některá z vyjednávacích stran změnila náhle stanovisko, ať už v pátek nebo v pondělí?

Voleman
V pátek přišla určitá nabídka formulovaná obecně a myslím si, že k překvapení ministerstva byla ze strany lékařů rámcově akceptována, i když v ní byly samozřejmě vzneseny ještě podmínky, že teda musí být garantována. Takže, a v pondělí došlo k tomu, že k překvapení zase nás lékařské strany tu samou nabídku v podstatě ministerstvo neakceptovalo.

Šmídová
Tak my si teď na chvíli poslechneme pana ministra Hegera, který krátce výsledek té pondělní schůzky komentoval slovy:

Heger
Já musím vyjádřit velkou lítost, že LOK odmítl na svém kongresu nebo na svém shromáždění předsedů vyzvat své členy, aby od toho protestu ustoupili, přestože jsme předložili návrh, který pokládáme za vysoce konstruktivní a dokonce dneska to mohu říct, vysoce ústupový z našich původních stanovisek.

Holub
Tolik ministr Heger. Pane Volemane, takže podle vás to nebylo tak, že by lékaři měnili nějak názor nebo že by stupňovali své požadavky?

Voleman
Na tý úterní schůzce, kde byli zástupci ze 70 nemocnic České republiky, ten náš vyjednávací tým čelil v podstatě obrovské kritice, že ten pondělní návrh dohody byl z naší strany nepřijatelně velký ústupek.

Šmídová
Já vás na chvíli přeruším. My jsme o tom informovali i naše posluchače. V těch zprávách, které jsme odvysílali, bylo, že někteří venkovští lékaři, když to tak nazvu, byli mnohem radikálnější. Tak jak ta radikálnost se projevovala? Znamenalo to, že vám řekli, tak to zabalte a my všichni odejdeme?

Voleman
Pokud to zjednodušíme takhle, tak takové názory tam samozřejmě zazněly a pozor, nebyli to jen ti takzvaní venkovští lékaři, i když samozřejmě jsou to mimopražské kraje, které jsou radikální. A v podstatě velice radikální stanovisko, dá se říct až jedno z nejkrajnějších, tam zaznělo od zástupců pražského, dá se říct, velice výběrového centra. Jeden z nejradikálnějších postojů je v Ikemu.

Šmídová
A co třeba ti doktoři navrhují, třeba z˙Ikemu?

Voleman
Tam padl jednoznačně návrh, v současný době držet se našich původních požadavků tak, jak byly stanoveny na jaře, to znamená, samostatná platová norma s˙těmi koeficienty 1,5-3, plus okamžité řešení systému postgraduálního vzdělávání od 1. března 2011 a pokud toto nebude splněno, tak skutečně žádné jednání nebude, odchod z nemocnic a tento nejtvrdší postup. To bylo skutečně to krajní stanovisko, které tam zaznělo. Nebylo ve většině, ale většina požadovala spíš tvrdší přístup, než my jsme uplatnili vůči ministerstvu v pondělí a ten výsledek teda, že ta pondělní dohoda je jakýsi základ nebo respektive podlaha, pod kterou už se ustupovat nedá, tam byl důsledkem skutečně velmi dlouhé a velmi ostré debaty.

Holub
Pan ministr Heger si stěžoval, že se stane rukojmím vzbouřených lékařů, když to tak řeknu, že se stane snad, že by šlo o vazalskou smlouvu a tato interpretace se dá použít třeba na formulace, že by měla být uzavřena nějaká kolektivní smlouva, jíž by se zavázal ministr i další provozovatelé zdravotnických zařízení, že jednak přijmou všechny lékaře zpátky a jednak že budou plnit jejich mzdové požadavky. Není to skutečně tak, že by se úplně svázaly ruce poskytovatelům zdravotní péče?

Voleman
Není, protože to je kolektivní smlouva. Je to věc, která je přesně podle zákona o kolektivním vyjednávání, který bohužel leží léta zavřen v knihovně, práší se na něj a trošku se na něj zapomnělo. My jsme ho teďko vytáhli. Ministerstvu by se ruce nesvázalo, nebylo by vazalem. My jsme po něm chtěli, aby to jednání iniciovalo, to je něco jiného. Něco jiného je, že ministerstvo aktivně vyzve své přímo řízené organizace, což si myslíme, že je požadavek legitimní a samozřejmě udělá výzvu veřejnou, obrátí se na hejtmany, ať v rámci dobré vůle vyzvou ostatní nemocnice, ať se k tomu vyjednávání připojí. Samozřejmě, že pokud bude rámcová dohoda a bude dohoda, tak se podepíše kolektivní smlouva. Ta kolektivní smlouva dává skutečně velké možnosti, protože zákon je, přestože se tvrdí, že není, v tomto ohledu velmi liberální a umožňuje sjednat v podstatě vše, co zákon nezakazuje, takže tam skutečně pokud je ochota k dohodě, to dává veliké možnosti. My jsme nechtěli, aby kolektivní smlouvu uzavíralo ministerstvo, to ani ze zákona nemůže. My jsme jenom chtěli, aby toto jednání iniciovalo a dalo výzvu, aby v rámci skutečně dosažení dohody takové jednání proběhlo. Samozřejmě tam můžete domluvit mzdové požadavky, což je základ každé kolektivní smlouvy, jsou, je otázka odměňování, můžete domluvit i jiné, to znamená politiku zaměstnanosti, i když s tím návratem zpátky s těma garancemi musím říct, že to byla jedna z oblastí, ve které to jednání v úterý bylo skutečně, tam zazněly nejrůznější názory, takže to je jedna z dalších věcí, kde byly názory nejednotné. Ale my jsme vyšli teda v tom návrhu z tý dohody tam, kde bylo dosaženo sjednocení.

Šmídová
Poslechněme si nyní dalšího klíčového hráče, prezident České lékařské komory Milan Kubek uvádí:

Kubek
Ty požadavky se nezměnily ani o milimetr. Nezlobte se, ale lékaři jsou slušní lidé, ale nejsou úplní hlupáci. Prostě my nemůžeme přistoupit na to, že na základě vágního slibu bez jakýchkoliv záruk lékaři ty výpovědi stáhnou. Protože pan ministr říká v podstatě jediné, zdravotní pojišťovny z těch 14 miliard korun, které mají na účtech, uvolní dvě, to znamená, nemocnice dostanou stejně, jako dostávaly před dvěma lety, dostanou se na stejnou úroveň financování, tedy na rok 2009, tak jako všechna ostatní zdravotnická zařízení a nechává zcela na libovůli ředitelů těch nemocnic, na co ty peníze použijí. Vnímám to, že pan ministr je skutečně pod obrovským tlakem. Máte pana poslance Šťastného, který udělá všechno pro to, aby dohoda nebyla, ministr skončil jako neúspěšný ministr a pan poslanec Šťastný seděl na jeho místě. Já věřím, že ta dohoda bude, že zvítězí zdravý rozum, že prostě ti lidé, kteří tu dohodu nechtějí, že prostě nakonec prohrají. Dalším z těch lidí je třeba bývalý náměstek ministra zdravotnictví pan Šnajdr, který se snaží zase odvádět pozornost od svých selhání. Já věřím, že pan ministr Heger je slušný člověk a skutečně si žádný masakr nepřeje a chce se dohodnout.

Šmídová:
Říká Milan Kubek.

Holub
Pane doktore Volemane, my tady ještě hovoříme před čtvrtečním jednáním a vy věříte v dohodu, že se nějaká cesta najde.

Voleman
Říká se, věř a víra tvá tě uzdraví. Já se snažím být za každé situace optimista, i když víme, že optimista je pouze špatně informovaný pesimista, ale já stále doufám, že nějaká dohoda bude.

Šmídová
A co říkáte názorům, informacím předřečníka, prezidenta České lékařské komory? Dnes ta situace už je tak vyhrocená, že samozřejmě se hraje i v těch vyšších patrech, v patrech politických, tak když tak jednáte s panem ministrem Hegerem, je to skutečně osamělý hráč, který nemá politickou podporu a za jeho zády už běhají různí vlčáci s ostrými zuby?

Voleman
Já čím dál tím víc jsem přesvědčen, že pokud to takhle řeknete, takže s vámi skutečně můžu souhlasit. Pan ministr bude skutečně pod tlakem. Samozřejmě je pod tlakem lékařů, to nepopíráme, ten tlak, který jsme vyvinuli, je. Ale ten tlak tady byl vyvinut už víceméně před rokem. Pan ministr byl informován, měl spoustu času to řešit. To, že ty tlaky v pozadí politické jsou, tak to je nepochybné. To už vidíme jednoznačně. Někteří poslanci se k tomu vysloveně i veřejně přihlásili. Já myslím, že řada lidí viděla debatu v Událostech, komentářích, kdy jsem měl tu možnost se tam potkat s˙panem poslancem Šťastným a ten to tam řekl zcela veřejně, že po té páteční dohodě volal panu premiérovi, volal panu ministrovi se svým stanoviskem, že on s tím zásadně nesouhlasí a je pro to, aby žádná dohoda nebyla. Takže je vidět, že to jsou lidé, kteří skutečně asi vliv mají. Ale my tu strukturu bohužel nevíme a my nevíme, jak je fakticky rozložená struktura moci.

Šmídová
Možná, že byste tedy na pana ministra měli být hodnější, neměli byste být tak ostří. Ale vážně, má tedy pan ministr svázané ruce a kdyby je neměl svázané, tak by naopak on byl vstřícnější a ty jeho by nabídky by vypadaly jinak?

Voleman
To je spekulace, protože já skutečně nevidím do hlavy těm ostatním a kdybychom viděli, tak to bysme na tom byli mnohem lépe. Ale já pořád z té situace čím dál tím mám větší pocit, že kdyby jednal s námi pouze pan ministr sám za sebe, takže už ta dohoda dávno byla a už ta situace byla dávno vyřešena. Je to můj osobní názor, je to názor pocitový, není určitě daný žádnýma důkazama, který by se daly předložit. Ale je to skutečně můj pocit, který je ale čím dál tím silnější.

Holub:
A když tady říkáte, že je možné se dohodnout s panem ministrem, tak jste si jist tím, že kdyby k té dohodě došlo, že zase nebude převrácena, jako se už jednou stalo?

Voleman
Každá dohoda bohužel v současné době musí být postavena na pevné garanci. Žijeme v době a já jsem tomu velice nerad, kdy pouhé gentlemanské slovo rukoudání nic neznamená. Je to obraz naší společnosti a je to špatně. Ale jak říkal pan prezident Kubek, lékaři jsou vzdělaní, ale nejsou hlupáci. My bohužel skutečně v této době musíme trvat na garancích, které budou černé na bílém podepsané, vymahatelné a dokazatelné.

Holub
A jak dlouho případně ještě budete čekat na nějakou dohodu? Kdy ještě bude mít smysl?

Voleman
Dohoda může de facto mít smysl i 28. února, jo? Dohoda může mít samozřejmě smysl i po 1. březnu. Neříkám, když k tomu 1. březnu dojde, samozřejmě, nakonec nějaká

Šmídová
Ale to už budou nemocnice prázdné po 1. březnu?

Voleman
Tak se zase naplní.

Šmídová
Myslíte? A co budeme dělat my ubozí pacienti, kteří náhodou onemocníme 28. února nebo 1. března a budem potřebovat lékařskou pomoc nebo naše spoluobčanky budou chtít rodit?

Voleman
Paní redaktorko, správnej názor, chápu názor veřejnosti, určitě má obavy. Ale ať se ta veřejnost ozve, ať netlačí jenom na ty špatný doktory, ať je konečně pochopí, že my tady na to upozorňujeme dlouho a jiná šance než tohleto, je to skutečně krajní řešení, ale jak vidíte, ani toto krajní řešení pořád nevede k tomu, aby ty požadavky, které byly dlouhodobě označeny za oprávněné, byly aspoň nějakým způsobem řešeny nebo aspoň bylo garantováno jejich řešení. Já vás chápu, že jako, teď mluvím o vás jako o pacientech, ale já jsem taky pacient, že jo, já můžu vyjít ze studia a ranit mě tam mrtvice. Takže já to chápu, že ty obavy jsou, ale zase na druhou stranu je to určitý způsob citového vydírání těch lékařů, protože lékaři dlouhodobě když vidí nemocného člověka, tak se v nich něco prolomí a mají tendenci přiběhnout a pomáhat. Takže my samozřejmě čelíme taky vnitřnímu dilematu, ale pokud tu medicínu máme dělat dobře a máme ji dělat dobře v příštích 20 letech a máme ji dělat dobře v českých nemocnicích, asi musíme udělat tohleto. Kdybychom to nemuseli, tak to neuděláme. Ale kdyby si nás to myslelo pár, tak ta akce nebude mít takový dosah. Takže si to myslí hodně doktorů.

Holub
Od nich se dostáváme, v čem je ten problém nebo úplné jádro problému, kvůli kterému podali lékaři výpověď. My zatím, většina médií pořád jen komentuje postoje těch svářících se stran, tak jak to celé začlo?

Voleman
Celé to začlo v březnu na Homolce v jejich kongresovém sále, kde byla

Šmídová
Tedy prakticky před rokem?

Voleman
Tedy prakticky před rokem, kde byla vlastně ta akce, která byla teďko, pravidelná schůze předsedů LOKu, kde se řešila ta situace a kde v podstatě zazněl už požadavek, už léta chodíme, žmouláme čepici v předpokojích a píšeme ponížené supliky, aby už se konečně něco dělo a že teda už to nejde a že už bysme se teda měli rozhodnout k nějaké další akci. Inspirovali nás kolegové v Polsku, kteří to nedávno udělali

Šmídová
S jakým výsledkem?

Voleman
S výsledkem dá se říct v první fázi půl na půl, ve druhé fázi se jim to podařilo. Tam došlo k tomu, že ta akce se rozbila regionálně, to znamená, v některých regionech byla podpora obrovská, ale některé regiony zůstaly nezasažené. To znamená, že tam došlo k tomu, že ty nemocnice skutečně přestaly fungovat, došlo ke katastrofálnímu kolapsu zdravotní péče v těch regionech, kde ty nemocnice přestaly fungovat

Šmídová
To znamená, že tam lidé třeba zemřeli, pacienti?

Voleman
Vláda se snažila samozřejmě nějakým způsobem a jednak přesunout tu, protože si mysleli, že hlavně ty fakultní nemocnice, že to zvládnou. Takže se snažili tu péči přesouvat do těch fakultních nemocnic, snažili se, protože nikdy to není jednotný, část těch jakoby kolaborujících doktorů, že nějak posílit ty nemocnice, došlo skutečně ke katastrofálnímu zhoršení tý zdravotní péče, došlo tam k řadě pochybení, doteďka se tam táhnou soudní spory právě o to, že tam řada lidí i zemřela na špatně poskytnutou péči nebo neposkytnutou péči. Došlo potom k tý paradoxní situaci, že přidali těm, který z těch nemocnic odešli a tam, kde jako neodešli, tam to nechali. Čímž zase došlo jako k určitýmu posunu potom těch doktorů, že šli zase za tím lepším do těch regionů, kde se to přidalo, takže nakonec se to po nějaký době vyrovnalo celostátně. Ale podobně udělali to před lety kolegové v Británii, podobný protesty zažila většina západních zemí. Nespokojenost je podobná. Je to všude stejné, těch lékařů obecně v Evropě je nedostatek a celá Evropa řeší, jak zajistit fungující nemocniční zdravotnictví, 24hodinovou péči tak, aby byla kvalitní, dostupná, aby se skutečně každýmu v˙tom akutním stavu dostalo kvalitní péče s počtem lidí, který je. Zatím to nejde skutečně tak, než ty lidi tam zůstávaj vysoko nad rámec všech norem, který ty pravidla dovolujou. Takže vesměs to začalo v západní Evropě a hlavně, že se chtěli zbavit přesčasové práce. U nás je to samozřejmě spojené i s tím, že bez přesčasové práce jsou základní platy lékařů, obzvlášť těch mladých lékařů, skutečně nízké. Je ta obrovská závislost na té přesčasové práci jak ekonomická, tak i z hlediska zabezpečování provozu. Zatím si to nikdo nevzal takhle na svědomí, říct, podívejte se, pane řediteli, podívejte se, pane primáři, já budu pracovat jenom skutečně 40 hodin týdně a nepočítejte se mnou, že tady budu trávit víkendy. To se zatím nestalo. A tohoto my se chceme zbavit. Ale to léta nikdo neposlouchá, Evropská unie už na to upozornila a když nás nikdo neposlouchá, když mluvíme slušně, klepeme na ty dveře, no tak jsme se prostě rozhodli, že ty dveře vyrazíme.

Holub
A proč právě teď? Říkáte, že už delší dobu trvá ten stav, za těch pět let jste si mohli zkrátka zvyknout?

Voleman
My si zvykáme 15 let, 50 let. Naši předchůdci za komunistů, tehdy platilo, že lékař mohl pracovat tak dlouho, jak rozhodl úřad práce. To byla úžasná věc. Tisíc, 1500 hodin ročně navíc, jo, tehdy to bylo. Pak se ty pravidla měnily, ale efekt byl pořád stejnej. Já nevím, proč to bylo právě teďko. Prostě ta situace teďko nastala a ten okamžik, když vám praskne ten přeplněnej parní hrnec, taky předem nevíte, jestli praskne teď nebo za 10 minut. Prostě se to teďko stalo.

Šmídová
A Studio Stop dnes hovoří s představitelem Lékařského odborového klubu Milošem Volemanem a hned se ptáme, vy už jste, pane doktore, na to trochu narazil, zpočátku vás veřejnost podporovala, teď už ale podle posledního průzkumu agentury Stem máte jen 17 procent sympatizantů. Tak nepřehnali jste to se svými požadavky nebo se lidé bojí, už jsme to vlastně zmínil, že až odejdete, nikdo je neošetří, nebude kde rodit a tak dále? Vy jste si v zájmu prosazení svých požadavků najali profesionální agenturu, jejíž tváří je normalizační novinář Jiří Hrabovský, tak vy jste za normalizace byl malé dítě, některým lidem to velice vadí tedy. Jestli vám to pomohlo a jak vám to pomohlo a jestli vám to u veřejnosti neuškodilo? Kolik taková agentura stojí Lékařský odborový klub?

Voleman
Tak my jsme řekli, že tu částku nezveřejníme, to byla skutečně jedna z dohod. Nebudeme říkat přesnou částku, začnu teda od konce. Bylo to v˙řádu milionů korun, ale přesnou částku, já teda abych vám to řek, já ji ani osobně nevím.

Šmídová
Radši.

Voleman
Ne, já se o to, abych pravdu řek, já nemám podpisový práva, takže já se vo to ani nezajímám. Vono prostě, proč bysme se o to zajímali, řekli jsme, že to nikde říkat nebudeme. Proč jsme si najali agenturu? My jsme už před několika lety a jsou to asi 2,5 roku teďko dozadu, uspořádali kampaň, která se jmenovala Unavený lékař. Ta se netýkala financí, týkala se skutečně jen a pouze té přesčasové práce. Tu kampaň jsme si dělali vlastníma silama lidí, dá se říct, v PR absolutních amatérů, při naší vlastní práci, ta kampaň neměla sebemenší efekt. Nehnulo se to ani o píď. Takže jsme si řekli, že pokud teďko máme skutečně uspět, tak prostě musíme se spojit s profesionály. Konec konců v práci taky když řešíme případ, který nespadá do naší kompetence, pozveme si konziliáře. Takže jsme si pozvali konziliáře a musím říct, že pan Hrabovský nás přesvědčil, že je ve svým oboru skutečně špička.

Šmídová
Takže jeho minulost vám nevadí?

Voleman
Jeho minulost, že dělal v Český televizi v 80. letech, ale na druhou stranu dyť on byl první novinář, kterej v 89. stál na tom Václavským náměstí a dělal přenos těch demonstrací. Takže to je jako obecně řečeno. My lidi nekádrujeme podle toho, jestli jsou červený nebo modrý nebo zelený, jo, nekádrujeme je, jestli jsou katolíci nebo ateisti. Nás prostě zajímá, pan Hrabovský je profesionál, odvádí perfektní profesionální práci, my jsme se od něj naučili neuvěřitelný věci, já jsem, do tý doby byl jsem úplně naivní, teďko jsem pochopil a nemůžu se samozřejmě s ním srovnávat a myslím, že to bylo důležitý. Ta kampaň byla dělaná jednak pro veřejnost, aby samozřejmě veřejnost to pochopila, ale ta kampaň byla dělaná i dovnitř lékařského stavu. Bylo potřeba tu problematiku dostat do těch nemocnic, zviditelnit ji, ty zásady sdělit pokud možno co největšímu počtu lékařů a přesvědčit ty lékaře, že jeden jednotlivec nemá šanci, že pokud skutečně chceme prosadit svoje práva jednotlivce, nezbyde nám než postupovat společně. Je to sice trošku paradox, ale je to tak.

Šmídová
Ještě ta první otázka, to znamená

Voleman
Já jsem po tý noční, tak my to musíte vždycky připomínat.

Šmídová
Samozřejmě, ale já vám velmi ráda pomůžu, protože si dovedu představit, jak to vypadá na noční službě. Ten zájem veřejnosti, který byl nebo respektive ta podpora veřejnosti, která byla velmi silná, klesá, klesá, klesá a jak se blíží 1. březen, tak se prostě lidé začínají bát.

Voleman
Tak, je to tak. Jednak Winston Churchill řekl kdysi tu slavnou větu: Věřím pouze průzkumu, který jsem si sám zfalšoval, ale

Šmídová
A vy si neděláte průzkum třeba mezi svými známými?

Voleman
Tak dělám, ale zase na druhou stranu já to neberu za bernou minci, protože i jednak mezi známejma a mezi rodinou, já v současný době, abych pravdu řek, tak jsem v takovým stresu, že ani na známý nemám moc bohužel čas. Ze začátku to vypadalo tak, že ty lékaři jako pohrozí, možná, že jim vláda ustoupí a nebo neustoupí, tak oni se zase vrátěj poslušně do těch nemocnic a zase se pojede po svých kolejích nebo dostanou nějakou zase tu pětistovku navíc měsíčně a nebo na ně vláda udělá ty, ty, ty, zalez chlapče a oni zase stáhnou ten ocas, poslušně zalezou. A takže konec konců ty doktory většina lidí jakoby má ráda, jsou vážený, takže tohleto jim nevadilo. Ale v okamžiku, jak jste přesně řekla, když se ukázalo, že to skutečně tentokrát myslej vážně, no tak řada lidí se bojí a bojí se a teďko v tom okamžiku začnou převládat jejich sobecké zájmy. Ježíšmarjá, co se mnou bude, když tam ty doktoři nebudou?

Šmídová
No ale zdraví není sobecký zájem.

Voleman
No tak je, je to zájem náš vlastní. To je náš sobecký zájem, naše vlastní zdraví, co si budeme povídat. Uvědomme si, postavme to takhle: byli bysme ochotný obětovat část svýho ne zdraví, nějaký svý výhody nebo svýho pohodlíčka za cenu, že bysme zachránili zdraví někomu jinému? Postavme si tu otázku takhle morálně. Jako jsme ochotný třeba vzdát se kotlety k večeři tím, že někomu, koho vůbec neznám, by to zdravotně pomohlo? Říkám, je to absurdní, jakoby neologické, ale postavme si tu otázku takhle a pak se nad tím můžeme zamyslet. A takže já ty lidi celkem chápu, žili dlouho v iluzích, teďko byli postaveni skutečně té tvrdé realitě a věřím, že ta veřejnost je velmi znepokojena. Ale taky je samozřejmě pořádně masírována některýma sdělovacíma prostředkama. Já jsem rád, že jsme v Českým rozhlasem 6, kde si můžeme říkat, co si myslíme absolutně v klidu, ale přečtěte si noviny Blesk. No dyť to je hrůza.

Šmídová
Tak Blesk z vás opravdu udělal zločince, to je pravda.

Voleman
Tam jsou články, který skutečně už jako hraničej s trestním zákonem.

Šmídová
Budete je žalovat?

Voleman
My jsme to zvažovali, v některých případech, obzvlášť vtom případě, kdy tam velice odporným způsobem napadli kolegu z Karlových Varů, který je národností Slovák, vystudoval v České republice, už tady zůstal, pracuje tady jako lékař a byl jednou z˙těch tváří kampaně. Napadli ho způsobem, kdy v podstatě ten článek v tom Blesku vyzýval k tomu, aby všichni zahraniční doktoři, kteří to nějakým způsobem podpořili, byli v podstatě z České republiky vyhnáni. Tak tam jsme si mysleli, že už, tam už to skutečně hraničí s tím trestným činem šíření rasový a národnostní nenávisti. Ale to trestní oznámení jsme zatím nepodali.

Holub
Ono to neporozumění ale může mít kořeny ještě jinde. Veřejnost je velice dobře informována o tom, že naše nemocnice kupují stále nové a modernější přístroje, které patří ke světové špičce a dalo by se tedy říci, kdo má nové přístroje, tak nemusí tolik pracovat, protože nové technologie šetří pracovní sílu. Tak to vám nepomůže nebo v nejbližších letech to neomezí nároky na právě personál?

Voleman
Ne, ne. Že by byly přístroje, které by pracovaly za zdravotnický personál, tak tak daleko ještě nejsme. I toho operačního robota musí řídit člověk a musí ho řídit člověk, který s tím umí pracovat, těch lidí je málo. Můžu říct, jediná věc, která umožňuje uspořit práci doktorů, je, že děláme laparoskopicky žlučník. Klasicky ho prostě ve dvou uděláte velmi špatně, protože tam jeden člověk musí zabrat za ty žebra. A to ale nemusí bejt doktor. Ale musí bejt. Laparoskopicky to uděláme ve dvou. Takže to je, jinak představa, že by ty stroje nějak výrazně ušetřily naši práci, někdo je musí obsluhovat, ty lidi se musej vyškolit, potřebujete mnohem, dá se říct, erudovanější týmy. Třeba co by pomohlo víc než magnetický rezonance, ale třeba jenom přístroje, které by pomohly třeba sestrám manipulovat s pacientama. To jsou, ale ne v nemocnicích. Já nevím proč. Ty děvčata, která má 50kilo,tak tahaj stokilový chlapy podle principu, že člověk není břemeno, takže můžou zvedat víc jak 15 kilo, což jinde nesměj a existujou k tomu pomůcky, nejsou. Nám by pomohlo, kdyby tam bylo třeba víc pomocnýho personálu, tím by se sestrám obrovsky ulehčilo. To taky nikoho nezajímá. Kupujou se přístroje, ale ty přístroje jsou potřeba k zpřesňování diagnostiky, ale tu vlastní léčbu stejně nakonec musí provést ten konkrétní doktor a spíš nám to vadí.

Šmídová
Když už jsme u těch přístrojů, tak často se nakoupí drahé přístroje, už se nevyškolí personál a ty někde jsou zapadané prachem ve sklepeních. Ale když jsme také u těch přístrojů, tak se často

Voleman
Vy asi mluvíte teďko tak, jako když procházíte nemocnice denně. Protože to mi mluvíte z duše.

Šmídová
Já ale když už jsme u těch přístrojů, tak samozřejmě také se tam registruje určitá korupce, ty vaše požadavky, kdy šlo vlastně o to ocenění, postupně přerostly i v boj proti korupci, dokonce a teď nechci úplně přesně citovat, dnes již slyšený Milan Kubek řekl, že kdo nepodporuje lékaře, tak nebojuje proti korupci. Takže ty vaše požadavky se přece jenom poněkud změnily. Ale řekněte, zda tedy ten váš protest, ať už dopadne jakkoliv, vnese čerstvý vítr do celého toho zdravotnictví a bude se racionálně nakupovat, zamezí se korupci, budou lidé na místě tam, kde mají být a podobně a podobně?

Voleman
To bych byl rád. Já doufám, že už k tomu došlo už teďko, ať to dopadne, jak to dopadne. Mám strach, že když prohrajeme, což já doufám, že už nehrozí, ale když, tak ta druhá strana přijde s odvetou typu Bartolomějské noci.

Šmídová
Kdo je druhá strana v tuto chvíli?

Voleman
Druhá strana jsou právě ty korupční mechanismy. To jsou ty, který z˙toho současného systému zdravotnictví maj velice dobrý bydlo, oni žádnou reformu dělat nebudou. Přesně a jsou to lidi, který o tý reformě halasně mluvěj, už několik let vykřikujou, jak je reforma nutná, ale nikdy žádnou neprovedlou. A nebo když, tak pod názvem reforma ten systém, kterej je teďko, zabetonujou a daj mu ještě legální posvěcení. To je věc, to musíme chápat, reforma a reforma. Pod pojmem reforma je prázdný slovo. Musíme vždycky vidět ten vnitřek. K těm přístrojům jestli můžu, já vám řeknu dva malé příběhy vo ultrazvuku. Stalo se u nás na, naší klinice se dělá poměrně

Šmídová
Ve Vinohradské nemocnici.

Voleman
Ve Vinohradské nemocnici na chirurgické klinice je rozsáhlý program onkologické chirurgie, to znamená operování nádorů, operování nádorů zažívacího traktu. Pan přednosta je v tomhletom ohledu skutečně jakoby špička v Český republice a ten program tam pod jeho vedením jde obrovským způsobem dopředu. Potřebovali jsme ultrazvukovej přístroj, abychom mohli dělat ultrazvukový vyšetření během té operace, to znamená uvnitř přímo toho člověka, hlavně co se týče jater, když se vyndavaj nádory z jater, tak přesně cílit ultrazvukem na ten nádor. Byl objednanej přístroj, stál spoustu peněz, přístroj přišel a požadavek byl, aby ten přístroj měl tu speciální sondu, která umožňuje během tý operace prohlížet játra. Ten přístroj byl nádhernej, měl krásný sondy všecky, jenom tudletu sondu neměl. A ukázalo se, že se k němu nedá přikoupit. Takže chvilku stál na chirurgii vtom rohu a prášilo se na něj, dělali jsme na něm nějaký drobnější vyšetření, pak si ho někdo vyžádal, takže zmizel někde v tý síti nemocnice, teďko pravděpodobně slouží někde na nějakým jiným oddělení jako běžnej ultrazvukovej přístroj, myslím, že je někde na ARO u lůžek. To je jeden takovej případ. A druhej případ, mluvil jsem s kolegou, kterej má soukromou ambulanci, to se netýká teda naší nemocnice, to se týká nemocnice jiné, a ten měl nádhernej ultrazvuk, kterej je třeba skutečně jako Mercedes mezi jinýma. Já jsem říkal, prosím tě, ty si todleto můžeš dovolit? To stojí strašný peníze. Říkal,víš, kolik mě stál? 850 tisíc. Mě se tak jako protočily panenky a říkal, no, vopil jsem se s dealerem, my se trošku známe a on mi ho dal za 850 tisíc, protože mi pak řek, hele, já jsem před měsícem ten samej tajdle vedle v tý velký státní nemocnici prodal za 3,5 milionu, tak ti ho dám s velkou slevou. A ani těch 850 tisíc určitě nebylo pro tu firmu se ztrátou. To jsou dva příběhy o ultrazvuku a to jsou jenom droboučký zrníčka v tom systému, jak to funguje. To jsou jenom skutečně drobný věci.

Holub
Tím asi chcete naznačit, že ta kontrola investic ať už do přístrojů nebo do betonu není úplně velká. Já jsem se díval, kolik investují velké nemocnice a ročně ony utratí asi 15 miliard dohromady, tak jsem se chtěl zeptat, dá se odhadnout, kolik peněz se vynaloží neefektivně, třeba se ani nekrade, třeba jenom se utratí zbytečně draho?

Voleman
Ano, utratí se draho, ale to nedokážeme spočítat, protože nikdo ty smlouvy nezkontroluje, není, paní senátorka Dernerová, která bojovala v severních Čechách proti tamní korupci, která už teda bije do nebe, způsobem navrhuji, aby byl skutečně jednotný cenový list, aby byly ke srovnání. Vlastně my nevíme, kolik ty přístroje oficiálně stojej, kdyby byly jasný ceníky, tak si to můžeme srovnat. Nic takovýho nikoho nezajímá. A druhá věc, je otázka, jestli ty investice, který ani nemusej bejt předražený, ale jestli jsou vůbec potřeba, to je další věc. To taky nikoho nezajímá, jestli se vlastně vůbec, jestli to je nutný, jestli by ty nemocnice nemohly fungovat bez toho? A tam teda musím připustit, tam už určitě je i tlak vod lékařů a neříkám, že není, prostě, ne říkám od všech, ale určitě, který prostě tlačej na ty managementy, že chtěj nový přístroje, že chtěj novou hračku, tenhle profesor má támhleto, no tak ten druhej to musí mít taky, že jo, každej musí mít operačního robota, protože kdo ho nemá, no prostě. Operační roboty jsou nesmysl, s tím se na tom shodneme, absolutně, nebo v podstatě nesmysl. Ale jak se s tím začalo, tak každej ten profesor říká, von už ho má, já bych ho chtěl taky.

Šmídová
Tak to se ale asi příliš nezmění, to nejde o odbornost lékařů, ale spíš o jakési vlastnosti

Voleman
Ne, to je asi jak lidstvo bylo lidstvem, ale přece jenom nemůžeme tomu uvolňovat stavidla.

Holub
No je to na pováženou, protože konkrétně v tom Ústí, tam předřazenost těch přístrojů byla 50-100 procent, takže doufejme, že to není úplným pravidlem.

Voleman
Tam už začali mlaskat. Jak se říká, žrát můžeš, ale nesmíš mlaskat. Tam už začali mlaskat moc nahlas.

Holub
Ale jsou známy případy, kdy těm sto procentům se také blíží. Ale já bych teď se dostal ještě o kousíček dál. Když se člověk podívá na zdravotnickou statistiku, Ústav zdravotních informací a statistiky, tak podle něj bylo v nemocnicích doktorů až do roku 2006 stejně jako třeba v 90. letech, ale pak během dvou let jich najednou tisíc přibylo v těch nemocnicích. Tak proč si stěžujete, když najednou tam máte nové kádry?

Šmídová
A navíc říkáte, že všude je nedostatek lékařů, tak co ta tisícovka, kdepak běhá?

Voleman
Ano, to je to slavný kouzlo s přepočtenejma úvazkama. Totiž to je jedna jednoduchá věc. V roce 2006-2007, tehdy se měnily vlastně během, po roce 2000 se několikrát změnily pracovně právní předpisy. Zrušilo se tehdy to starý komunistický nařízením, že lékař smí pracovat do té doby, než úřad práce uzná, že už je skutečně unaven. A tehdy v tom roce 2006 se zrušil institut takzvaného čekání na práci, to znamená, že člověk mohl být na pracovišti, ale nepočítalo se to jako pracovní doba. Jeden německý lékař to napadnul, protože to platilo v celý Evropský unii, dostal se až do Lucemburku k tomu Nejvyššímu soudu Evropský unie a tehdy tam Evropský soudní dvůr rozhodl, že skutečně jakýkoliv pobyt na pracovišti, pokud ho zaměstnavatel požaduje, se musí počítat jako práce. No a na základě toho se změnila legislativa, dorazilo to i k nám, no takže to bylo zrušeno bez náhrady. Náhrada se tam, potom si uvědomili, že přechodný období Evropská unie stanovila, takže dneska už tam ta náhrada v tom zákoně je. Ale v tý době, tak se uzavřely další smlouvy na tu práci, která dřív byla práce přes čas, uzavřely se s těma samejma doktorama nový pracovní poměry nebo respektive dohody o pracovní činnosti, práce konané mimo pracovní poměr a najednou vám narost počet doktorů, protože vám najednou vlastně jakoby přibyli papírově doktoři, protože vám tam přibyly nový pracovní smlouvy. Ale že by tady spadlo z nebe tisíc doktorů, tak to teda ne.

Šmídová
A Studio Stop stále debatuje s představitelem Lékařského odborového klubu Milošem Volemanem. Tak, pane doktore, kde budete 1. Března?

Voleman
Tak 1. března, to bych se musel podívat do kalendáře, ale asi budu v˙Praze, ale kde v˙Praze budu, to teda nevím.

Šmídová
Přece jenom času je málo a voda stoupá, tak 3800 lékařů, to je velká porce, když to tak sledujete, děláte si určitě nějaké statistiky, už se jich mnoho poohlédlo a má eventuelně kontrakty v zahraničí a už další z nich vědí, kde tedy po tom 1. březnu budou nebo prostě tedy čekáte v zákopech?

Voleman
No tak my jsme se na tohleto neptali kolegů, takže každej známe jenom ten úzkej kruh. Nedělali jsme si žádnou jakoby statistiku, to by nám přišlo velice trapný. Ale každej známe úzkej kruh svejch kamarádů, spolupracovníků, takže já si myslím, že někteří ano. Od nás z nemocnice konkrétně vím o třech, který už jsou teď rozhodnutý, že už se nevrátěj a už maj podepsaný smlouvy a není to

Šmídová
Smlouvy v zahraničí?

Voleman
V zahraničí, odcházejí do zahraničí. A musím říct teda, že nebyli rozhodnutý předem. Až během tý akce a během toho, co se tady dělo, tak se rozhodli, že půjdou do zahraničí. Jeden už odešel do zahraničí a vodcházej průběžně. Takže část určitě ano, část určitě už nepočítá s tím, že na ty místa nastoupí. Myslím, že to je ale menšina, že většina těch lidí nechce z těch míst odejít. maj to přece jenom rádi a chtěli by se tam vrátit. Ale jsou rozhodnutý, že prostě toho 1. března tam nenastoupěj a je samozřejmě otázka, jak kdo vydrží dýl. Doktor bez nemocnice nebo nemocnice bez doktora?

Šmídová
A doktor Voleman by, pokud by to všechno šlo hladce a nakonec by se nějakého kompromisu, nějaké dohody dosáhlo, takže byste rád zůstal tam, kde jste?

Voleman
Teď jste mi dala otázku velice na tělo, protože já během těch týdnů a měsíců, které teďko tady probíhají, hodně lidí spadly masky. Určitě se ukázalo, začaly se projevovat charaktery těch lidí, hodně. Začalo se ukazovat, kdo je kdo a ta situace samozřejmě se začala hrotit. Já nechci vodcházet z tý nemocnice, ale rozhodně taky ale neříkám, že bych tam chtěl zůstat za skutečně každou cenu. To ne. Já myslím, že já bych tam zůstal, to, co tam dělám, dělám rád, ale vím, že už to nevydržím dělat v tomto tempu moc dlouho. Takže pokud se ta situace změní, určitě ano, pokud by se nezměnila nebo by se nezměnila razantně nebo by se zase ukázalo, že to jde nějakým špatným směrem, tak asi ne. Ale zatím tohleto neřeším a nepočítám s tím. I když samozřejmě člověk zvažuje různý možnosti, jestli teda má nebo nemá si otevřít nějaký zadní vrátka, ale nemám nic jako zatím.

Holub
Třeba to tak daleko nedojde. Takže já bych se zeptal v této souvislosti, vy jste tady popsal, v čem tedy spočívá problém přepracovaných lékařů, tak při popisu tohoto problému se shodnete s ministrem Hegerem?

Voleman
V zásadě asi ano, ale vono se o tom teďko moc nemluví. Všecko ta poslední doba, ta se zvrhla jenom na tu finanční sumu. Co si budem povídat. I když ten popis toho, že lékaři jsou přepracovaní, unavený, samozřejmě, v tomhletom asi ano. Problém je v tom, že my jsme se o tom asi nikdy pořádně zatím nebavili. Protože pan ministr nastoupil v létě, my jsme se s˙ním sešli v srpnu, kde jsme mu nastínili ty největší problémy, který tam vidíme, naše požadavky a informovali jsme ho o tom, že ta akce Děkujeme, odcházíme, už běží, pan ministr nás tehdy pochopil, byl velice vstřícný, právě říkal, že přesčasová práce je věc, která se musí řešit, no ale po té první velice vstřícné schůzce už potom ty kontakty byly menší a menší, další kontakty byly s Českou lékařskou komorou na sjezdu, no ale když pan ministr začal chápat, že ta akce je míněna vážně, tak už ty kontakty skutečně, už na této úrovni racionální debaty prostě nebyly. Takže poprvé jsme se shodli a pak už jsme vo tom vlastně nemluvili.

Holub
Takže vy se shodnete na tom, jaká je situace a proč tedy nejdete dál? Tam skutečně se ten spor jenom o tom, že řešení má být spíše takové nebo jiné? Když jste společně definovali problém, tak teď byste se mohli shodnout na řešení, to je

Voleman
Ano, jenomže tam ty názory jsou poněkud rozlišné. My chceme řešení rychlé nebo respektive aspoň nějaké zlepšení rychlé a záruky toho řešení, zatímco názor druhé strany byl, počkejte si, až bude zdravotní reforma a na konci zdravotní reformy to pro vás bude znamenat zlepšení. A záruka, ne, musíte nám věřit. No to je špatně.

Holub
Řekli vám, jaká bude ta zdravotní reforma? Já jsem zaznamenal, že by šlo snad zrušit 10 tisíc lůžek

Šmídová
Je to rozumný?

Voleman
To je výkřik ale z pátku, vo tom se nikdy předtím nemluvilo. Pan ministr řekl dvě miliardy a pan bakalář Šnajdr za hodinu zakřičel do sdělovacích prostředků, a ubrat 10 tisíc postelí. Takže to je výkřik vodněkad ze Správní rady VZP, kterej vzešel. Takže to není, rozumíte.

Holub
To by znamenalo zrušit třeba 50 menších nemocnic.

Voleman
Třeba. Ale to je fantasmagorický plány. Rozumíte, tohleto je věc, která byla vykřičena do světa, během několika dní začla žít vlastním životem a během dalších dvou dnů se jakoby stala klíčovým úhlem zdravotní reformy.

Šmídová
A během dalších dvou dnů zapadla?

Voleman
I to je možné. V současný situaci člověk nikdy neví. Ale konkrétní návrhy, jak ta zdravotní reforma má vypadat, v podstatě přišly až v lednu a to už ty doktoři byli ve výpovědi. Do tý doby to bylo skutečně návrhy velice obecné, které se daly vysvětlit i tak, že to může bejt jenom politická proklamace. Ale skutečně konkrétní jakýs takýs, i když obecný návrhy, přišly až v˙lednu a to už ty doktoři tu výpověď podali.

Šmídová
Kdyby tedy ty návrhy byly konkrétnější, dejme tomu na podzim, tak by vůbec ta vaše kampaň neeskalovala? Vy byste uvěřili, že pan ministr a odpovědní činitelé to myslí vážně a chtějí konečně skutečnou reformu českého zdravotnictví?

Voleman
Přispělo by to k řešení, určitě ano, ale samo o sobě by to určitě nestačilo. I na ten podzim bysme chtěli nějaké zlepšení hned a jasně dané záruky. Samozřejmě, že na ten podzim tam byla mnohem širší možnost k nějakému kompromisu a k nějakému jednání. Rozumíte, protože ta situace nebyla tak vyeskalovaná, ty doktoři nebyl tak zradikalizovaný, ten tlak nebyl takovej. Kdybychom tehdy, pan ministr přišel s˙návrhem rozumným, tak by nás ta členská základna nehnala a v současný době nás členská základna žene ještě do tvrdších stanovisek než my jsme prezentovali. V tý době by nás naopak brzdili a říkali by, kluci neblbněte, on se chce dohodnout, tak se dohodněme.

Holub
Vám tady jde teď o nějaké krizové řešení a potom máte nějakou představu

Voleman
Přesně.

Holub
Máte nějakou představu o té reformě, jak by měla vypadat?

Voleman
V současné době jde o krizové řešení. To je krizová záležitost, hoří dům, musí se hasit, to je otázka teďko příštích týdnů, co se musí udělat nebo respektive dneska už dnů, to je jasný. Ale potom samozřejmě dlouhodobě tam se s panem ministrem, s těma jeho tezemi v obrovský míře shodneme, tam nevidíme žádnej zásadní problém. Samozřejmě budeme se chytat, pokud budeme přizváni k˙tomu jednání a teďko mluvím, protože jsem i v představenstvu Český lékařský komory, takže mluvím za komoru, LOK je odborová organizace, ta má působnost jinou, než komora, já jsem takovej ten obojživelník, kterej se pohybuje v těch obou strukturách, takže pokud bysme byli přizváni jako komora, což jsme teda chtěli a což si myslíme, že je logické, proč by měla být obcházena největší profesní organizace, tak tam se shodneme. Samozřejmě, že se budeme chytat určitě v nějakejch jakoby technikáliích,nebo nějakejch provedení. Tam další problém je v tom, že všecky návrhy nám byly vždycky předloženy, ber nebo nech. Ale připomínku, že by to mohlo bejt princip stejnej, ale trošku jinak, to vždycky politická reprezentace brala jako nesouhlas. Nikdy nepochopili nebo nebyli ochotný pochopit, že my můžeme souhlasit s principem, ale technika provedení nám může přijít špatná. Tam prostě se to většinou zaseklo, my jsme řekli, ano, je to správný krok, udělejme ho ale trochu jinak.

Holub
No já když jsem četl plány pana ministra Hegera, se kterými tedy v˙zásadě souhlasíte, tak jsem si říkal, že to může být pro pacienty pěkný přelom, protože tam se předpokládá to, že další peníze do zdravotnického systému budou dodány prostřednictvím spoluúčasti pacientů. To si myslíte, že je krok, který je nezbytný?

Voleman
Stávající procento spoluúčasti by se zvyšovat nemělo. Spíš je otázka, jakým způsobem ty peníze, které už teďko, u nás je spoluúčast asi 14 procent, to znamená, je poměrně vysoká, v některých zemích je vyšší, ale dá se říct, že v našem jakoby kulturním ranku je to spíš lehký nadprůměr. Problém je v˙tom, že samozřejmě český člověk si platí z českých peněz spoluúčast na zahraniční ceny, to znamená, že těch 14 procent v absolutní částce nestačí. To je samozřejmě, ale tam si nemyslím, tam by mohlo skutečně dojít k sociálním problémům. To je můj osobní názor.

Holub
Ale kdo by tedy zaplatil ty vyšší mzdy pro lékaře nebo více lékařů?

Voleman
Takhle, v tom systému je samozřejmě, mluvíme všichni v tom systému, kolik je peněz. Kolik peněz se vydá zbytečně, kolik peněz se dá ušetřit na lékové politice, kolik peněz může zdravotní pojištění vydělat tím, že se líp nastavěj vstupní poměry. Tam nejde o obrovský čísla, to se jedná o jednotky miliard ročně nebo do 10 miliard ročně v systému, kterým proteče 300 miliard. To se skutečně dá udělat jenom důslednou reorganizací vnitřní toho systému.

Šmídová
Říká doktor Miloš Voleman, který zároveň tvrdí, že času už je opravdu málo a je třeba hasit, tak co je teď tou aktuální náplní vašeho hasicího přístroje? Nabízí se na závěr jedna otázka, která padá ve veřejnosti velmi často: jsou špatní a dobří učitelé, špatní a dobří novináři, špatní a dobří lékaři, proč by ti špatní měli najednou dostat tolik přidáno? Je to vůbec logické, je to morální?

Voleman
Absolutní souhlas, paní redaktorko. Ať ti špatní lékaři ne, že nedostanou přidáno, ať z toho systému odejdou. Ale dejte mi kritéria, jak poznáte špatného a dobrýho doktora.

Šmídová
Takže, špatný a dobrý novinář se pozná dobře, ale špatný a dobrý lékař se nepozná?

Voleman
Špatný a dobrý novinář se pozná podle toho, jak si ho veřejnost váží jako novináře, jestli mu, jestli říkaj ano, pane redaktore, skutečně píšete objektivně, v pořádku a jsme s tím spokojeni a nebo jestli mu říkají, že je, no. Taky víte, jsou noviny a noviny. Jsou noviny vysoce intelektuální, jsou specializovaný, je bulvár. Může bejt dobrej bulvár, může bejt špatnej bulvár. To, že je bulvární novinář, neznamená, že je špatnej novinář, to jako nic, jo. Ale jak poznáte, kterej novinář je dobrej? Můžete o svých kolezích říct, kdo je dobrý a kdo je špatný novinář?

Šmídová
Já myslím, že bych to docela mohla říct.

Voleman
Já bych to vo svejch kolezích moh říct taky, ale bude to můj subjektivní názor a pokud to chcete nějakým způsobem, musíte mít objektivní kritéria. Ty nenastavíte. Ty nenastavíte a v podstatě ten systém funguje tak, že pokud by těch lékařů byl dostatek, tak prostě ty špatní lékaři budou logicky vytlačeni. Ale teďko prostě s prominutím každej doktor, dobrej doktor.

Šmídová
Povzdychl si host Interview Studia Stop, člen představenstva Lékařského odborového klubu, Miloš Voleman. Tak děkujeme za informace, za názory a možná po 1. březnu vám zavoláme do Vinohradské nemocnice, když budem chtít nějaké odborné vyjádření, je to tak?

Voleman
Je to tak.

Český rozhlas 6

Zdroj: Český rozhlas 6