Vím, co jím a piju
Minnesota Coronary Experiment (MCE) byla dvojitě zaslepená randomizovaná studie, která probíhala v letech 1968 až 1973 v 6 státních nemocnicích a jednom domě s pečovatelskou službou. Zahrnovala 9570 účastníků (mužů a žen). Pacienti byli náhodně rozděleni do dvou skupin. Intervenovaná skupina dostávala kukuřičný olej a speciálně připravený margarin na bázi kukuřičného oleje místo jiných olejů či másla. Originální článek s výsledky studie byl publikován Franzem a kol v roce 1989. U intervenované skupiny výrazně poklesla hladina celkového cholesterolu, nebyl však prokázán přínos z hlediska snížení celkové mortality ani kardiovaskulární. Autoři poukázali na zvýšené riziko úmrtí v intervenované skupině u skupiny nad 65 let věku.
Studie měla velkou ztrátu účastníků. Pouze cca 25 % z 9570 setrvalo na dietních opatřeních déle než jeden rok, což je období, které se projeví na hladině krevních lipidů, ale výrazně neovlivní kardiovaskulární onemocnění. Okolo 60 % úmrtí (309/517) se vyskytlo v prvním roce hospitalizace a většina úmrtí byla ve věkové skupině nad 65 let (Franz, 1989). Původní práce Franze a kol rovněž ukazuje na pozitivní důsledky změny stravy na mortalitu, probíhala-li intervence v delším časovém období než 2 roky a u nižších věkových skupin. Počet úmrtí byl nižší než u kontrolní skupiny.
Kohorta 2355 účastníků, která byla sledována v rámci studie déle než jeden rok (průměr 2,9 roků) nebyla randomizovaná, ale vznikla institucionálním zařazením do intervenované a kontrolní skupiny na základě délky hospitalizace. Celkový počet úmrtí v této skupině byl nízký na to, aby bylo možno dělat statisticky prokazatelné závěry. V průběhu studie nebyly analyzovány hladiny LDL- ani HDL-cholesterolu, což by vedlo k přesnějšímu zhodnocení rizikovosti lipoproteinů. Studie se rovněž nezabývala dalšími příčinami úmrtí. Zvýšená úmrtnost vykazovala například vazbu na ztrátu hmotnosti u starších pacientů, pokles cholesterolu před úmrtím mohl do jisté míry souviset se zdravotním stavem nikoliv s intervencí v rámci stravy. Studie rovněž nesledovala další faktory (alkohol, kouření, deprese, rakovina apod.) a některé klíčové parametry skladby stravy, zejména obsah transmastných kyselin, které byly ve větší míře přítomné, jak u kontrolní, tak i intervenované skupiny, což mohlo mít významný vliv na výsledky. Analytické metody z této doby nebyly schopné rozlišit transmastné kyseliny v potravinách, zejména izomery kyselin C18:2. Proto transmastné kyseliny C18:2 bývají započítány u starších studií mezi polynenasycené mastné kyseliny, přitom jejich fyziologický účinek je zcela odlišný. Zdrojová data pro opětné statistické zpracování starších studií z let šedesátých až osmdesátých minulého století jsou již od počátku zatížena systematickou chybou. Starší studie z tohoto období je nutno brát z těchto důvodů s rezervou.
Kukuřičný olej má výraznou převahu omega 6 mastných kyselin a intervenované skupině ve stravě výrazně chyběly zdroje omega 3 mastných kyselin. Strava tudíž neodpovídá současným výživovým doporučením. Z tohoto pohledu dělat závěry z výsledků do dnešní praxe je značně zavádějící. Navíc existují i jiné studie z dřívější doby (Los Angeles Veterans Administration - LAVA trial nebo Finnish Mental Hospital – FMH trial), které trvaly déle než 5 let a dospěly k závěru, že nahrazení nasycených mastných kyselin nenasycenými snižuje, jak hladinu cholesterolu v krvi, tak i rizika ischemické choroby srdeční (Turpeinen, 1979, Dayton, 1969).
Metaanalýzy z různých studií často dávají jiné výsledky v závislosti na tom, jak jsou uspořádány a zdrojová data zpracována. Ramsden a kol. zahrnul do metaanalýzy jen několik dalších spíše menších studií. Z hlediska počtu účastníků váhově převládala studie MCE. Mezi studie nebyla například zahrnuta FMH, což by výsledky výrazně posunulo jiným směrem. O tom ostatně vypovídá i obdobná metaanalýza (Mozaffarian, 2010), která dospěla k závěru, že nahrazení nasycených mastných kyselin nenasycenými snižuje hladinu cholesterolu a je prospěšné i z hlediska snížení rizik kardiovaskulárních onemocnění. V této studii byla zařazena i MCE.
Ramsden a kol. rovněž vyslovují hypotézu o oxidačních změnách kyseliny linolové a jejím prozánětlivém působení v organismu. To nebylo v rámci studie potvrzeno a není to ani v souladu s vědeckými poznatky vyplývajícími z populačních studií (Johnson, 2012).
V České republice rovněž existují data, která ukazují na prospěšnost nahrazení nasycených mastných kyselin ve stravě nenasycenými nejen na snížení hladiny cholesterolu v krvi v rámci celé populace, ale i výrazné snížení mortality na kardiovaskulární onemocnění (Brát, 2015).
související článek: „Zdravý“ rostlinný olej zvýšil úmrtnost. Lékaři přehodnocují studie
Literatura:
Brát J, Vrablík M, Herber O. Změny stravovacích návyků ve vztahu k rizikovým faktorům a kardiovaskulární mortalitě. Vnitřní lékařství 2015; 61 (9): 815-820.
Dayton S, Pearce ML, Hashimoto S, Dixon WJ, Tomiyasu U. A Controlled Clinical Trial of a Diet High in Unsaturated Fat in Preventing Complications of Atherosclerosis. Circulation 1969; 40 (1 SUPPLEMENT II): II-1:II-63.
Frantz ID, Dawson EA, Ashman PL., Gatewood LC., Bartsch GE, Kuba K, Brewer ER. Test of Effect of Lipid Lowering by Diet on Cardiovascular Risk. The Minnesota Coronary Survey. Atheriosclerosis 1989; 9: 129-135
Johnson GH, Fritsche K. Effect of dietary linoleic acid on markers of inflammation in healthy persons: a systematic review of randomized controlled trials. Journal of the Academy of Nutrition and Dietetics 2012; 112 (7): 1029-1041, 41 e1-15.
Mozaffarian D, Micha R, Wallace S. Effects on coronary heart disease of increasing polyunsaturated fat in place of saturated fat: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. PLoS medicine 2010;7(3):e1000252.
Turpeinen O, Karvonen MJ, Pekkarinen M, Miettinen M, Elosuo R, Paavilainen E. Dietary prevention of coronary heart disease: the Finnish Mental Hospital Study. International journal of epidemiology 1979; 8 (2): 99-118.
Zdroj: www.tribune.cz