Přeskočit na obsah

Ve zdravotnictví panuje nerovná soutěž nemocnic

Ekonomický náměstek FN Motol Ing. Jiří Čihař zodpovídá za finanční situaci instituce s obratem ve výši sedmi miliard korun. V rozhovoru pro Medical Tribune odpovídá mimo jiné na to, proč má jeho nemocnice velký počet koeficientů s vysokou specializací nebo proč nefungují v přímo řízených organizacích referenční ceny, jak se nemocnice vyrovnává se nárůstem nedostatku sester a kde hledat superspecializované lékaře.

 

| Jste prý jedním ze tří lidí v republice, kteří rozumějí úhradové vyhlášce. Je to pravda?

Nemyslím si, že jí zcela rozumím. Ale je to velmi složitá záležitost, má stále více stran a je čím dál složitější, takže za šest let vyrostla asi na šestinásobek. Jak to tak bývá, čert je skryt v detailech, protože řada parametrů si žádá dodatečné vysvětlení. Ale mám kolem sebe schopný tým, který mi pomáhá se ve vyhlášce orientovat.

 

| Některé přímo řízené nemocnice poukazovaly na to, že z úhradové vyhlášky za doby ministrování náměstka Martina Holcáta získal nejvíce Motol. Vy jste v tisku vysvětloval, že je to zkreslená informace, protože máte nejvíce dětských pacientů a specializované dětské kardiocentrum, což všechno navyšuje počet výkonů s největším koeficientem. Podařilo se vám vysvětlit tento problém, nebo se i dnes setkáváte s těmito názory?

Dotkla jste se zcela zásadní záležitosti, jak se tady pokřivovalo zdravotnictví za posledních dvacet let. Ta první debata by měla být o tom, proč tady za celou tu dobu nikdo nereagoval na pokřivení systému, které je naprosto zásadní. Dneska už po dvou letech máme čísla, že se systém trochu narovnal, minimálně v oblasti zdravotních pojišťoven. Bývalý ředitel OZP Ladislav Friedrich ve vašem rozhovoru uvedl, že největším hříchem bylo zavedení stoprocentního přerozdělení, které přinutilo zaměstnanecké pojišťovny platit za stejnou jednici práce stejně jako VZP. On to považuje za velký hřích, já říkám – konečně se narovnal systém. Šedesát procent pacientů přestalo být u chudinské pojišťovny.

 

| Vraťme se prosím zpět k mé otázce. Pořád si kolegové z ostatních přímo řízených nemocnic stěžují, že má Motol tak velký počet vysokých koeficientů?

Já si to nemyslím, protože kolegové jsou rozděleni na ty, kteří byli zčásti nositeli těchto koeficientů, a na ty, kteří nikoli. Zavedení koeficientů bylo snahou napravit tyto pokřivenosti DRG.

 

| FN Motol má obrat zhruba deset miliard ročně, to je přibližně stejný obrat jako u českých zbrojařských firem…

To bychom si moc přáli, kdybychom měli obrat deset miliard, třeba se nám to někdy podaří. Ale zatím máme pouze sedm miliard korun.

 

| Výroční zpráva vaší nemocnice za rok 2014 uvádí: „Dosahujeme přebytkového hospodaření, které lze z účetního hlediska vyjádřit jako velkou černou nulu. Z vytvořených finančních přebytků, tzn. bez finanční účasti státního rozpočtu, dokončuje FN Motol rekonstrukci dětské části.“ Znamená to, že jste za poslední léta nedostali žádné dotace na oddlužování ze strany státu?

První část rekonstrukce, tedy křídlo A a C a operační sály proběhly za účasti státu, křídlo B platí Motol ze svých prostředků. Co se týká stavebních odpisů, nemocnice není tak silná, aby udržela nezadluženost a současně si dovolila reprodukovat stavební majetek. Když porovnáte přímo řízené nemocnice s krajskými nemocnicemi, tak dotace do výstavby i do provozu jsou v krajích mnohem silnější. Kraje totiž vidí zdravotnictví jako výkladní skříň své politiky a investice do tamních nemocnic jsou mnohonásobně větší než do státních. Takže se dostáváme do další disbalance z hlediska dotací. Jestliže tu máme vojenské nemocnice, které mají čtvrtinu svých příjmů z dotací, není to rovná soutěž. Pokud krajské nemocnice dostávají 3–4 procenta provozních příjmů od svého zřizovatele, tak to také není rovná soutěž.

 

| Když mluvíte o nerovné soutěži: Soukromé nemocnice považují za nekalou soutěž to, že přímo řízené nemocnice dostávají státní dotace bez ohledu na výsledek hospodaření. A podle jejich právníků je jen otázkou času, kdy se nějaká odvážná nemocnice zvedne a bude se třeba se státními nemocnicemi soudit. Co na takové úvahy říkáte vy?

Mě zase napadá úvaha, že bychom se my mohli začít soudit se soukromými nemocnicemi, že platí doktorům v průměru o šest tisíc méně a máme přitom stejné peníze za jednotku práce. Byl by to určitě zajímavý soudní spor, že my máme nařízené tabulky od státu, kdežto soukromé nemocnice nikoli. Nebo že mají fakultní nemocnice mnohem více pacientů, které jim pojišťovny nezaplatí. Třeba toto téma někdo zvedne a začne se soudit, aby platili ve zdravotnictví všichni stejně.

 

| Kteří pacienti to jsou, ti nezaplacení?

Například pacienti se stentgrafty, které se dávají při mozkové mrtvici. Pokud pacientovi nerozpustí trombus léky, je převezen na pracoviště vyššího typu, které nasadí právě stentgrafty. Zatímco nemocnici nižšího typu stojí léky tisíce, stentgrafty statisíce. Ale protože úhrada je zprůměrovaná, dostane naše nemocnice zaplaceno stejně jako ta nemocnice, která pacienta léčila pouze léky. A to je samozřejmě jen jeden z příkladů.

 

| Přejděme ještě k jednomu problému, který zmiňuje poslední výroční zpráva nemocnice. „Jako největší provozní hrozbu, která se objevila v průběhu roku 2014, je třeba na prvním místě jmenovat počínající nedostatek zdravotních sester…“

A ve zprávě za loňský rok bude tento problém ještě horší. Chybí nám zhruba šedesát sester, především na interně, ale i dalších odděleních, například na urologii. Kvůli nedostatku sester už omezujeme provoz některých oddělení, například právě na interně. Myslím, že to souvisí s ekonomickou situací obecně. Před krizí v roce 2007 odešlo hodně sester do soukromého sektoru, kde si na jednu směnu vydělaly více než tady na tři směny. Pak přišla krize, podniky propouštěly a některé sestry se vrátily do nemocnice. Teď je zase ekonomika na vzestupu, opět je zájem o pracovní sílu, a dnes je to tak, že si farmaceutické firmy raději vezmou sestru bakalářku než drahé doktory. A sestry tu pozici reprezentantů zastanou stejně dobře jako lékaři.

 

| A je to jen otázka peněz, proč sestry odcházejí?

Určitě ne. Sestra u nás má průměrně 33 400 Kč včetně příplatků. My jsme si dělali na klinikách průzkum a otázka peněz byla důležitá u sester někde na čtvrtém pátém místě…

 

| Které to tedy byly ty nejdůležitější důvody, proč odcházejí?

Tím hlavním důvodem je skutečně složitý systém vzdělávání sester. Máme pro sestry připraveny různé zaměstnanecké benefity a doufáme, že se situace brzy zlepší.

 

| Jaká situace je u lékařů? Předpokládám, že s nedostatkem lékařů ve FN Motol není větší problém…

Lékaři obecně se koncentrují do Prahy. Problém je ale v tom, že s rozvojem medicíny se zvyšuje specializace a zatímco dříve uměl lékař pět činností, tak nyní dělá pouze jednu. Přibývá čím dál více lékařů superspecialistů. A pokud hledáte za některého superspecialistu náhradu, tak to aby člověk takového lékaře klonoval.

Zdroj:

Sdílejte článek

Doporučené