V chirurgických oborech je spolupráce s armádou úzká
09.02.2011
Autor: Štěpánka Martanová, Martina Tlachová
Moderátor: Daniela Drtinová
Výjimečnou armádní pomoc uhradí obrana ze své kasy. Vojáci do nemocničního terénu vyrazí totiž jako na dlouhodobé cvičení.
Bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky Jiří Šedivý je naším prvním hostem. Dobrý večer.
Pane generále je tedy logisticky představitelné, že od 1. března případně začnou fakultní a krajské nemocnice pracovat dohromady s vojenským zdravotnictvím?
Jiří Šedivý, bývalý náčelník Generálního štábu AČR:
Tak v zásadě taková možnost existuje. A myslím si, že vojáci jsou schopni. Protože vojenské nemocnice, ty stacionární v Brně a v Olomouci a pochopitelně tady v Praze pracují i pro civilní sektor. Takže vojáci takové zkušenosti mají. Nicméně vždycky by to bylo poměrně dost složité. I když, jak jsem řekl, to není nemožné.
V čem byste vy ty složitosti viděl?
Ty složitosti jsou v tom, že armádní lékaři přece jenom jsou zaměřeni na trochu jiný segment zranění např. nebo nemoci, které vyplývají spíš z těch vojenských povolání. A v takovém tom civilním prostředí se zase takový počet a takové druhy onemocnění, tak často nevyskytují často. Čili ty zkušenosti mají poměr někde jinde.
Takže je to v rozdílech těch specializací?
Za prvé a za druhé sami tady jste slyšeli v té úvodí reportáži, že např. jako jsou dětská oddělení, případně některá specializovaná oddělení vojenští lékaři vůbec nemají.
Ano, třeba neonatology by asi těžko někdo nacházel mezi vojenskými lékaři nebo porodníky. Je to tak?
V armádě se tyto oddělení otevřely. Nicméně jsou to relativně malá oddělení. Kapacita není moc velká.
A předpokládám, že neonatology nemáte nebo nemají v armádě?
Nemám takovou informaci.
Počítalo se někdy dřív s tím, že taková situace může nastat? Existují pro takové případy konkrétní plány? Protože samozřejmě pokud za situace nastane. Logistika nebude jednoduchá, řízení takového systému v nové situaci. Armáda je vždy připravena pomoci obyvatelstvu v krizových situacích. Jeho integrace.
Tak armáda je vždycky připravena pomoci obyvatelstvu v˙těch krizových situacích. A pro např. přechod na válečný stav. Dokonce je to její povinnost, takže ono to zase není tak nic neznámého. Bohudík/bohudík především je to v papírových podobách. Ta potřeba nebyla ještě zrealizovaná. Mimo takové věci, jakou jsou např. armáda, pomáhala např. při povodních a jiných katastrofách. Ale formálně je to armáda schopná dělat.
Ale konkrétní plány na to nejsou.
Konkrétní plány na to jsou.
Jsou?
Pochopitelně, že ano.
A jak vypadají konkrétní plány? Třeba pro takové situace, které teď před armádou tady stojí.
V řadě je potřeba upřesnit že to jsou plány, které se týkají spíš
Mě by mě zajímala třeba ta logistika, jak by se to dalo řídit, jestli z nějakého centra. Jak si to najdou třeba od 1. března dojde k nějakému zásadnímu propojení civilního a vojenského zdravotnictví.
Určitá část lékařských kapacit by byla řízena centrálně. Určitá část také teritoriálně, protože existují např. posádku ošetřovných. A ty jsou veleny přímo velitelství logistik ze Staré Boleslavi. Bylo by to spojení těchto dvou možností.
Vojenských lékařů je na 800, je představitelná situace, a teď se ptám jako laik, že tito lékaři jen tak nastoupí k akutní operaci v nemocnici, odkud dosavadní lékaři odešli? Jde to jen tak?
Já si myslím, že by bylo prvotní, pokud by to bylo možné, že by se část pacientů raději přesunovala do vojenských nemocnic a do vojenských zařízení. Že by tomu bylo naopak. Pochopitelně někdy by to nebylo možné. Ale asi by to bylo asi vojenští lékaři preferovali tak, aby např. to ústředí vojenské nemocnice, pokud by měla volné kapacity, ti pacienti byli přesunuti tam.
Já se na to ptám
Ale zase vojenští lékaři jsou velmi flexibilní. A to je dokonce jejich povinnost být připraveni pracovat v jakýchkoliv podmínkách. A dokonce v takových podmínkách, na které nejsou civilní lékaři zvyklý a připraveni já si myslím, že příklad polních nemocnic nasazených v zahraničí ukazují, že čeští lékaři jsou opravdu velmi dobří odborníci.
Já se na to ptám právě proto, že vojenští lékaři polních nemocnic by mohlo, podle premiéra vytvořit chirurgické nebo anesteziologické týmy a ty by tedy mohly jezdit po krajích? Je taková to možnost je to představitelné?
Je to možném, pokud by bylo takové prostředí, že není možné daného pacienta nebo skupinu lidí přepravit do stacionárního zařízení. Tak potom existují právě prostředky, které šestá a sedmá polní nemocnice mají k˙dispozici. Je také potřeba říci, že většina lékařů pracuje ve vojenských nemocnicích. Takže oni jsou okamžitě volně k dispozici, ale muselo by dojít k nějaké přípravě organizačních opatření, které by takovéto možnosti umožnily. Ale armáda má vrtulníky, má letadla, má poměrně velký počet sanitních vozidel, některá možná postavena na bojových podvozcích, ale přesto to jsou velmi dobře vybavené sanitní vozidla. Možná, že by se někteří civilové divili, jak je to velmi kvalitně vybaveno. A pak je to možné takový tým lékařů vzít, protože to jsou kompaktní týmy i se středně dobře vyškoleným středním zdravotnickým personálem.
Když se ale o tom takto bavíme, je to trochu násilné, viďte?
Tak je to nenormální v takovýchto podmínkách, já jsem mluvil o plánech, které armáda má. Ale to jsou plány na situaci, kdy hrozí válečné nebezpečí nebo dokonce už taková situace existuje. V minulých podmínkách jsme takové to věci řešili vždycky pouze v nějakém malém území, kde došlo třeba k takové situaci, kdy některá nemocnice nemohla běžně fungovat. Typické to bylo při povodních v˙roce 1997 a v˙roce 2002.
Může toto péči v zemi zachránit?
Armáda zcela určitě může udělat hodně, ale nemůže vyřešit celý problém. To zkrátka takové kapacity dneska nemá.
Ano a práci kolika nemocnic v zemi mohou armádní týmy tedy podle vás takto nahradit?
Já si nemyslím, že takhle se dá počítat kolik nemocnic. To si myslím, že není úplně správné, protože armáda by podle mě plnila úkoly právě v˙těch kapacitách, které má v mobilitě lidí, v mobilitě vlastních zdravotnických kapacit, abychom mluvili i o tom středním personálu. Bez toho ti lékaři dělat nemůžou. Tak, ale i zase si můžou lékaři vozit, pardon pacienti vozit za těmi lékaři, protože to je taky velmi důležité. Já si myslím, že některé specializované zařízení armády by to umožnila.
Takže síla je v té mobilitě?
Ano. Tak já vidím tu především výhodu armády.
Mohou takto vojáci opravdu pomáhat neomezeně dlouhou dobu, jak o tom mluví ministr obrany Alexandr Vondra?
Tak možné je všechno, ale já si myslím, že celý systém zdravotnictví v ČR by v takovém případě byl ve velmi provizorním prostředí. Bylo by potřeba, aby se to brzy vyřešilo.
Armáda vede 4 kamenné nemocnice, ale i ty ošetřují civilní pacienty. Ostatně to už jste naznačoval. Chyběli by tam lékaři, když vlastně budou pracovat jinde? Vy jste říkal, že by nemohli být uvolněni hned, ale kdyby byli po čase uvolněni, stejně by asi v těch vojenských nemocnicích chyběli.
Ale chyběli by tak, jako chybí civilní lékaři nebo by chyběli civilní v˙těch civilních nemocnicích. Armáda má tu výhodu, že má poněkud jinou skladbu svých pacientů. A také lidí, kteří by do nemocnic chodili. Jsou to vojáci, věřím, že jsou na tom zdravotně lépe než běžná civilní populace. Takže by to asi vojenská zdravotnická služba přežila mnohem delší dobu, než ta civilní.
Kolik to může stát? Nevyjde to dráž, než kdyby dostali lékaři, co chtějí?
Já si myslím, že tady to není otázka momentálního řešení. České zdravotnictví potřebuje hlubokou reformu. Tento problém, který teď momentálně řešíme, je pouze dílčí částí. Když se vyřeší jen platy českých lékařů, problém se vrátí za 2 až 3 roky znovu a budeme ve stejné situaci.
A kolik by stál vstup armády do této akce? Dala by se odhadnout vůbec odhadovat, protože tady máme fotografii vrtulník a hodina vrtulníků stojí desítky tisíc korun. Takže levné to rozhodně nebude?
V žádném případě, byly by to desítky milionů.
Já vám děkuji za informace, pan generále. Dobrou noc přeji.
Do Hradce Králové zdravím ředitele tamní fakultní nemocnice Romana Prymulu. A zdravím taky ředitele brněnské Fakultní nemocnice Romana Krause.
Osobně, pane doktora Krausi. Dovedete si představit, že od 1. března bude vaše nemocnice pracovat s armádou a s vojenskými lékaři?
Roman Kraus, ředitel Fakultní nemocnice Brno, Brno:
Tuto situaci si dovedu dobře představit. Konkrétně my s vojenskou nemocnicí spolupracujeme i za normálních podmínek, velmi často doporučujeme pacientům na malé chirurgické zákroky vojenskou nemocnici, kde jsou často schopni nabídnout bližší termíny. Naše klinika je velmi zatížena akutními případy. A onkochirurgií, stejně tak je to časné překládání pacientů např. neurologických, takže já si to velmi dobře dovedu představit.
Pane docente Prymulo. V jakých konkrétních situacích si vy dovedete představit, že bude vaše nemocnice tedy spolupracovat s vojenskými lékaři? A jsou nějaké situace, ve kterých si to naopak představit nedovedete?
Roman Prymula, ředitel FN Hradec Králové, předseda České vakcinologické spol., Hradec Králové:
Tak my s vojenskými lékaři spolupracujeme dlouhodobě, protože v˙Hradci Králové je vlastně nemocniční základna. Tito lidé v době mírových nebo v případě, kdy nejsou nasazeni, pracují na některých našich odděleních. Takže ta spolupráce tady je. Proto já tu vlastní kapacitu armády, v případě posílení toho civilního zdravotního systému, vidím poměrně velice omezeně. Já souhlasím s tím, co tady říkal pan generál Šedivý, že ta dominantní síla by byla vlastně v˙posílení logistickém, transportní apod. ale využitelnost vojenských lékařů já vidím zhruba tak na 200 osob. Tzn., posílení zhruba 2 až 3 nemocnic okresního typu, kapacitně ten systém bude postrádat nějakých 3800 lékařů. Takže to je obrovský nepoměr a ta armáda samozřejmě může pomoci, ale určitě ten problém nemůže vyřešit.
Pane plukovníku, chybět mají hlavně neonatologové, porodníci. Předpokládám, taky jsme o tom před chvíli mluvili, že vojenští lékaři se tak úplně těmito specializacemi nezabývají. Takže v tomto ohledu by vám asi nepomohli. Vy říkáte, že vaše nemocnice má dobré zkušenosti se spoluprácí s vojenskými lékaři. Ale v tom ohledu byste se na ně spolehnout nemohli. Tak jestli to bude nějakým způsobem významná pomoc.
Prymula
No tak určitě v chirurgických oborech je ta spolupráce velice úzká. Ale z logiky věci armáda nedisponuje neonatology a pediatry. Pokud vyjíždí do zahraničí, musí tyto profese nakupovat v civilu. Tzn., třeba pokud se jede třeba na humanitární mise, tak nabízí pediatry naopak z civilního sektoru. To tedy není pokryto.
Jsou tedy ještě nějaké další situace, ve kterých si nedovedete představit tu součinnost, tu spolupráci mezi vojenským a silním zdravotnictvím. Pokud jde o vaši nemocnici?
Prymula
No tak já už jsme v záloze tak říkajíc, ale co se týká spolupráce, já si myslím, že je řada možností, jak spolupracovat. Nicméně už jsem tady říkal, že ta kapacita je velmi omezená. Tzn., pokud v našem případě chybí 180 lékařů, tak to ani armáda není schopna sanovat. A pokud bychom hovořili o celé republice, tak tady těch prázdných místech je celá řada I třeba z˙hlediska profilu. Tak armáda nedisponuje takovými počty, aby jenom tento profil v rámci civilního zdravotnictví mohla nahradit.
Pane docente Prymulo, mohli by se případné anesteziologické a chirurgické pojízdné vojenské týmy jen tak zapojit do práce ve vaší nemocnici? Dovedete si i toto představit?
Prymula
Tak ono by to bylo trochu problémem i legislativním. To všechno by se muselo vyřešit. Z hlediska posilového si to dovedu představit. Ale určitě to nepokryje celou tu kapacitu. Pokud by došlo k˙tomu, že armáda by se rozhodla posílit jenom 2 až 3 zdravotnická zařízení, tak ta pomoc by byla samozřejmě vítána. A byla by poměrně velice podstatná. Ale pokud by to mělo být plošné posílení systému, tak by to byli skutečně jednotlivci ti by tu nemocnici, jaksi na nohy nepostavili.
Pane doktore Krausi, vy vidíte tu možnost spolupráce hlavně v převozech pacientů pomocí vojenských sanitek a vrtulníků, nebo je opravdu možné i to, že se u vás přímo, ti vojenští lékaři zapojili přímo třeba do akutních operací? Já vím, že tu spolupráci s nimi nastavenou máte, ale jestli v té nové situaci, která by třeba od 1. března nastala, by to bylo možné jen tak bez dalšího.
Kraus
Tak já si především myslím, že opravdu těžiště spolupráce by mohlo být v té logistice využití dopravních prostředků Armády ČR. A potom spíše to vidím tak že by nám vojenská nemocnice, která Bohu díky v Brně je pomáhala v řešení akutních případů u pacientů, v oborech, které tato vojenská nemocnice má. A až na posledním místě bych si představil, že vojenští lékaři by pracovali u nás v nemocnici. Ale vzhledem k tomu, že ty obory, které oni mohou poskytnout u nás nějakým zvláštním způsobem výpověďmi, postiženi nejsou. Tak to považuji i v případě Brna za zbytečné. Ale rozhodně si myslím, že není třeba spekulovat o kapacitách armádních zdravotnických zařízení. Ale pomoc by to byla velmi významná zvláště v těch případných dnech, pokud ta krizová situaci nastane. Vojenské nemocnice mají, ale nejsou z těch, kde lékaři dávají nejvíce výpověď.
Pánové, jak vypadají vaše krizové plány pro vaše nemocnice? Budete schopni zajistit akutní, pan ředitel Kraus nejdřív?
Kraus
Akutní péči budeme schopni zajistit v tom rozsahu, který poskytujeme teď. Zvláště jsou to specializovaná centra, kdy péči poskytujeme pro občany Jihomoravského kraje, ale i ostatních sousedících krajů. Jako např. traumacentrum, ať už pro děti nebo dospělé. Stejně tak komplexní onkologické centrum, popáleninovou centrum, která jsou pouze 3 v republice. Takže v˙těchto odbornostech budeme poskytovat akutní péči v nezměněném rozsahu. Neboť tam ty výpovědi jsou minimální. Já se samozřejmě trošku obávám situace, kdy bychom museli přijímat a ošetřovat pacienty z okolních krajů, zvláště z kraje Vysočina, protože ta nemocnice nemá takovou kapacitu a průchodnost. Máme omezený počet inkubátorů, dětských resuscitačních lůžek atd., inkubátorů, novorozeneckých ventilátorů. Takže tam já vidím největší problém a já jsem už jednal s panem hejtmanem Běhounkem o této věci a nemohl jsem mu prakticky nabídnout, žádnou významnou kapacitu. A šlo by jenom o sporadické případy.
Pacienty budete nebo nebudete přijímat bez ohledu na spádovost?
Kraus
Pacienty budeme přijímat do možností, pokud budeme mít volné kapacity. To je samozřejmě. Samozřejmě, že jsme už odložili nebo jsme spíše neobjednávali plánované výkony ať už diagnostické nebo terapeutické. Takže kapacita lékařů bude k dispozici pro řešení akutních případů. Ale jak říkám, já vidím největší problém v˙tom, že máme jenom omezené množství těch vysoce vybavených lůžek ať už je to ARO s˙28 lůžky dospělé 12 dětské neonatologické jednotky intenzivní péče a tam prostě pokud se naplní, tak my nemáme možnost tu péči poskytovat ne z důvodu personálních, ale z˙důvodu kapacitních.
Pane docente, váš krizový plán pro hradeckou FN? S čím počítáte?
Prymula
Tak to postižení výpověďmi u nás je poněkud vyšší, tzn., máme asi 180 výpovědí. Což je zhruba třetina kapacity. A my samozřejmě budeme také redistribuovat péči ve prospěch té péče akutní, nicméně ve 2 oborech se nám to asi nepodaří a nebudeme schopni v některých případech poskytnout akutní péči. Ty nejohroženější obory v tuto chvíli jsou chirurgie a neonatologie. Neonatologie bude celorepublikovým problémem. Jinak ty ostatní kapacity budeme redistribuovat tak abychom byli schopni zabezpečit urgentní péči. Tzn., Emergenci, ta by měla být výrazně posílena, abychom zvládali ten nápor pacientů. Podobně chceme posílit porodnici. To ale bude na úkor třeba gynekologie. Takže snažíme se tu péči prostě postavit, tak abychom byli v˙některých oborech schopni přijmout ty pacienty mimo toho klasického regionu, který tady máme a velice úzce se snažíme spolupracovat s˙krajem, s hejtmanstvím.
A jak se to bude tedy řešit v těch oborech, ve kterých ten propad čekáte? Jaký krizový lán máte připraven pro tyto obory, pro tyto situace?
Prymula
Já v tuto chvíli jsem avizoval dnes ráno na ministerstvu i panu premiérovi, že v˙podstatě v těchto 2 oborech my asi nemáme schopnost v regionech, které sousedí s námi, toto nějakým způsobem sanovat. Takže tady bude nezbytná, skutečně mezikrajová spolupráce. Což je jakýsi nový fenomén. Nepůjde to jenom na úrovni jednoho regionu a budeme se asi obracet kapacitně na Prahu, kde já vidím jistou rezervní kapacitu. A jiným způsobem to asi nepůjde řešit.
Pánové ještě jen stručně na konec. Z peněz, které přijdou od pojišťoven na platy, byli byste pro, dát je jen lékařům, nebo j směrovali i do platů zdravotních sester, pane doktore Krausi?
Kraus
Tak jednoznačně jednak splníme nařízení ministra, který přesně nám dal jednotlivé sumy do jednotlivých platových tříd. A samozřejmě já chci a za tím si stojím, i zlepšit platové podmínky nelékařského zdravotnického personálu.
A váš názor, pane docente?
Prymula
Tak já mám názor trochu odlišný. Já si myslím, že nebylo šťastné vytáhnout tu kartu sester v průběhu jednání, protože v podstatě poté se to jednání trochu zablokovalo. A já samozřejmě nemám vůbec nic proti tomu, aby se navýšil i plat sester, ale v tuto chvíli to považuji za odložitelné. A myslím si, že v příštím roce bude dostatek prostoru. A v tuto chvíli bych dominantně a skutečně ty prostředky, pokud by to záleželo jen na mně, věnoval lékařům.
Pane doktore, vám do Brna děkuji a dobrou noc přeji.
Kraus
Dobrou noc. Na shledanou.
Pane docente, s vámi ještě za chvíli probereme očkování. Zatím vám děkuji.
Prymula
Prosím. Na shledanou, zatím.
Pane generále je tedy logisticky představitelné, že od 1. března případně začnou fakultní a krajské nemocnice pracovat dohromady s vojenským zdravotnictvím?
Šedivý
Tak v zásadě taková možnost existuje. A myslím si, že vojáci jsou schopni. Protože vojenské nemocnice, ty stacionární v Brně a v Olomouci a pochopitelně tady v Praze pracují i pro civilní sektor. Takže vojáci takové zkušenosti mají. Nicméně vždycky by to bylo poměrně dost složité. I když, jak jsem řekl, to není nemožné.
V čem byste vy ty složitosti viděl?
Šedivý
Ty složitosti jsou v tom, že armádní lékaři přece jenom jsou zaměřeni na trochu jiný segment zranění např. nebo nemoci, které vyplývají spíš z těch vojenských povolání. A v takovém tom civilním prostředí se zase takový počet a takové druhy onemocnění, tak často nevyskytují často. Čili ty zkušenosti mají poměr někde jinde.
Takže je to v rozdílech těch specializací?
Šedivý
Za prvé a za druhé sami tady jste slyšeli v˙té úvodí reportáži, že např. jako jsou dětská oddělení, případně některá specializovaná oddělení vojenští lékaři vůbec nemají.
Ano, třeba neonatology by asi těžko někdo nacházel mezi vojenskými lékaři nebo porodníky. Je to tak?
Šedivý
V armádě se tyto oddělení otevřely. Nicméně jsou to relativně malá oddělení. Kapacita není moc velká.
A předpokládám, že neonatology nemáte nebo nemají v armádě?
Šedivý
Nemám takovou informaci.
Počítalo se někdy dřív s tím, že taková situace může nastat? Existují pro takové případy konkrétní plány? Protože samozřejmě pokud za situace nastane. Logistika nebude jednoduchá, řízení takového systému v nové situaci. Armáda je vždy připravena pomoci obyvatelstvu v krizových situacích. Jeho integrace.
Šedivý
Tak armáda je vždycky připravena pomoci obyvatelstvu v těch krizových situacích. A pro např. přechod na válečný stav. Dokonce je to její povinnost, takže ono to zase není tak nic neznámého. Bohudík/bohudík především je to v papírových podobách. Ta potřeba nebyla ještě zrealizovaná. Mimo takové věci, jakou jsou např. armáda, pomáhala např. při povodních a jiných katastrofách. Ale formálně je to armáda schopná dělat.
Ale konkrétní plány na to nejsou.
Šedivý
Konkrétní plány na to jsou.
Jsou?
Šedivý
Pochopitelně, že ano.
A jak vypadají konkrétní plány? Třeba pro takové situace, které teď před armádou tady stojí.
Šedivý
V řadě je potřeba upřesnit že to jsou plány, které se týkají spíš
Mě by mě zajímala třeba ta logistika, jak by se to dalo řídit, jestli z nějakého centra. Jak si to najdou třeba od 1. března dojde k nějakému zásadnímu propojení civilního a vojenského zdravotnictví.
í Šedivý
Určitá část lékařských kapacit by byla řízena centrálně. Určitá část také teritoriálně, protože existují např. posádku ošetřovných. A ty jsou veleny přímo velitelství logistik ze Staré Boleslavi. Bylo by to spojení těchto dvou možností.
Vojenských lékařů je na 800, je představitelná situace, a teď se ptám jako laik, že tito lékaři jen tak nastoupí k akutní operaci v nemocnici, odkud dosavadní lékaři odešli? Jde to jen tak?
Šedivý
Já si myslím, že by bylo prvotní, pokud by to bylo možné, že by se část pacientů raději přesunovala do vojenských nemocnic a do vojenských zařízení. Že by tomu bylo naopak. Pochopitelně někdy by to nebylo možné. Ale asi by to bylo asi vojenští lékaři preferovali tak, aby např. to ústředí vojenské nemocnice, pokud by měla volné kapacity, ti pacienti byli přesunuti tam.
Já se na to ptám
Šedivý
Ale zase vojenští lékaři jsou velmi flexibilní. A to je dokonce jejich povinnost být připraveni pracovat v˙jakýchkoliv podmínkách. A dokonce v˙takových podmínkách, na které nejsou civilní lékaři zvyklý a připraveni já si myslím, že příklad polních nemocnic nasazených v˙zahraničí ukazují, že čeští lékaři jsou opravdu velmi dobří odborníci.
Já se na to ptám právě proto, že vojenští lékaři polních nemocnic by mohlo, podle premiéra vytvořit chirurgické nebo anesteziologické týmy a ty by tedy mohly jezdit po krajích? Je taková to možnost je to představitelné?
Šedivý
Je to možném, pokud by bylo takové prostředí, že není možné daného pacienta nebo skupinu lidí přepravit do stacionárního zařízení. Tak potom existují právě prostředky, které šestá a sedmá polní nemocnice mají k dispozici. Je také potřeba říci, že většina lékařů pracuje ve vojenských nemocnicích. Takže oni jsou okamžitě volně k dispozici, ale muselo by dojít k nějaké přípravě organizačních opatření, které by takovéto možnosti umožnily. Ale armáda má vrtulníky, má letadla, má poměrně velký počet sanitních vozidel, některá možná postavena na bojových podvozcích, ale přesto to jsou velmi dobře vybavené sanitní vozidla. Možná, že by se někteří civilové divili, jak je to velmi kvalitně vybaveno. A pak je to možné takový tým lékařů vzít, protože to jsou kompaktní týmy i se středně dobře vyškoleným středním zdravotnickým personálem.
Když se ale o tom takto bavíme, je to trochu násilné, viďte?
Šedivý
Tak je to nenormální v takovýchto podmínkách, já jsem mluvil o plánech, které armáda má. Ale to jsou plány na situaci, kdy hrozí válečné nebezpečí nebo dokonce už taková situace existuje. V minulých podmínkách jsme takové to věci řešili vždycky pouze v nějakém malém území, kde došlo třeba k takové situaci, kdy některá nemocnice nemohla běžně fungovat. Typické to bylo při povodních v˙roce 1997 a v roce 2002.
Může toto péči v zemi zachránit?
Šedivý
Armáda zcela určitě může udělat hodně, ale nemůže vyřešit celý problém. To zkrátka takové kapacity dneska nemá.
Ano a práci kolika nemocnic v zemi mohou armádní týmy tedy podle vás takto nahradit?
Šedivý
Já si nemyslím, že takhle se dá počítat kolik nemocnic. To si myslím, že není úplně správné, protože armáda by podle mě plnila úkoly právě v těch kapacitách, které má v mobilitě lidí, v mobilitě vlastních zdravotnických kapacit, abychom mluvili i o tom středním personálu. Bez toho ti lékaři dělat nemůžou. Tak, ale i zase si můžou lékaři vozit, pardon pacienti vozit za těmi lékaři, protože to je taky velmi důležité. Já si myslím, že některé specializované zařízení armády by to umožnila.
Takže síla je v té mobilitě?
Šedivý
Ano. Tak já vidím tu především výhodu armády.
Mohou takto vojáci opravdu pomáhat neomezeně dlouhou dobu, jak o tom mluví ministr obrany Alexandr Vondra?
Šedivý
Tak možné je všechno, ale já si myslím, že celý systém zdravotnictví v ČR by v takovém případě byl ve velmi provizorním prostředí. Bylo by potřeba, aby se to brzy vyřešilo.
Armáda vede 4 kamenné nemocnice, ale i ty ošetřují civilní pacienty. Ostatně to už jste naznačoval. Chyběli by tam lékaři, když vlastně budou pracovat jinde? Vy jste říkal, že by nemohli být uvolněni hned, ale kdyby byli po čase uvolněni, stejně by asi v těch vojenských nemocnicích chyběli.
Šedivý
Ale chyběli by tak, jako chybí civilní lékaři nebo by chyběli civilní v těch civilních nemocnicích. Armáda má tu výhodu, že má poněkud jinou skladbu svých pacientů. A také lidí, kteří by do nemocnic chodili. Jsou to vojáci, věřím, že jsou na tom zdravotně lépe než běžná civilní populace. Takže by to asi vojenská zdravotnická služba přežila mnohem delší dobu, než ta civilní.
Kolik to může stát? Nevyjde to dráž, než kdyby dostali lékaři, co chtějí?
Šedivý
Já si myslím, že tady to není otázka momentálního řešení. České zdravotnictví potřebuje hlubokou reformu. Tento problém, který teď momentálně řešíme, je pouze dílčí částí. Když se vyřeší jen platy českých lékařů, problém se vrátí za 2 až 3 roky znovu a budeme ve stejné situaci.
A kolik by stál vstup armády do této akce? Dala by se odhadnout vůbec odhadovat, protože tady máme fotografii vrtulník a hodina vrtulníků stojí desítky tisíc korun
Takže levné to rozhodně nebude?
Šedivý
V žádném případě to byl desítky milionů.
Já vám děkuji za informace, pan generále. Dobrou noc přeji.
Šedivý
Na shledanou.
Do Hradce Králové zdravím ředitele tamní fakultní nemocnice Romana Prymulu. Dobrý večer.
Roman Prymula, ředitel FN Hradec Králové, předseda České vakcinologické spol., Hradec Králové:
Dobrý večer.
A zdravím raky ředitele brněnské Fakultní nemocnice Romana Krause. Dobrý večer.
Osobně, pane doktora Krausi. Dovedete si představit, že od 1. března bude vaše nemocnice pracovat s armádou a s vojenskými lékaři?
Roman Kraus, ředitel Fakultní nemocnice Brno, Brno:
Tuto situaci si dovedu dobře představit. Konkrétně my s vojenskou nemocnicí spolupracujeme i za normálních podmínek, velmi často doporučujeme pacientům na malé chirurgické zákroky vojenskou nemocnici, kde jsou často schopni nabídnout bližší termíny. Naše klinika je velmi zatížena akutními případy. A onkochirurgií, stejně tak je to časné překládání pacientů např. neurologických takže já si to velmi dobře dovedu představit.
Pane docente Prymulo. V jakých konkrétních situacích si vy dovedete představit, že bude vaše nemocnice tedy spolupracovat s vojenskými lékaři? A jsou nějaké situace, ve kterých si to naopak představit nedovedete?
Prymula
Tak my s vojenskými lékaři spolupracujeme dlouhodobě, protože v Hradci Králové je vlastně nemocniční základna. Tito lidé v době mírových nebo v případě, kdy nejsou nasazeni, pracují na některých našich odděleních. Takže ta spolupráce tady je. Proto já tu vlastní kapacitu armády, v případě posílení toho civilního zdravotního systému, vidím poměrně velice omezeně. Já souhlasím s tím, co tady říkal pan generál Šedivý, že ta dominantní síla by byla vlastně v˙posílení logistickém, transportní apod. ale využitelnost vojenských lékařů já vidím zhruba tak na 200 osob. Tzn., posílení zhruba 2 až 3 nemocnic okresního typu, kapacitně ten systém bude postrádat nějakých 3800 lékařů. Takže to je obrovský nepoměr a ta armáda samozřejmě může pomoci, ale určitě ten problém nemůže vyřešit.
Pane plukovníku, chybět mají hlavně neonatologové, porodníci. Předpokládám, taky jsme o tom před chvíli mluvili, že vojenští lékaři se tak úplně těmito specializacemi nezabývají. Takže v tomto ohledu by vám asi nepomohli. Vy říkáte, že vaše nemocnice má dobré zkušenosti se spoluprácí s vojenskými lékaři. Ale v tom ohledu byste se na ně spolehnout nemohli. Tak jestli to bude nějakým způsobem významná pomoc.
Prymula
No tak určitě v chirurgických oborech je ta spolupráce velice úzká. Ale z logiky věci armáda nedisponuje neonatology a pediatry. Pokud vyjíždí do zahraničí, musí tyto profese nakupovat v civilu. Tzn., třeba pokud se jede třeba na humanitární mise, tak nabízí pediatry naopak z civilního sektoru. To tedy není pokryto.
Jsou tedy ještě nějaké další situace, ve kterých si nedovedete představit tu součinnost, tu spolupráci mezi vojenským a silním zdravotnictvím. Pokud jde o vaši nemocnici?
Prymula
No tak já už jsme v záloze tak říkajíc, ale co se týká spolupráce, já si myslím, že je řada možností, jak spolupracovat. Nicméně už jsem tady říkal, že ta kapacita je velmi omezená. Tzn., pokud v našem případě chybí 180 lékařů, tak to ani armáda není schopna sanovat. A pokud bychom hovořili o celé republice, tak tady těch prázdných místech je celá řada I třeba z hlediska profilu. Tak armáda nedisponuje takovými počty, aby jenom tento profil v rámci civilního zdravotnictví mohla nahradit.
Pane docente Prymulo, mohli by se případné anesteziologické a chirurgické pojízdné vojenské týmy jen tak zapojit do práce ve vaší nemocnici? Dovedete si i toto představit?
Prymula
Tak ono by to bylo trochu problémem i legislativním. To všechno by se muselo vyřešit. Z hlediska posilového si to dovedu představit. Ale určitě to nepokryje celou tu kapacitu. Pokud by došlo k tomu, že armáda by se rozhodla posílit jenom 2 až 3 zdravotnická zařízení, tak ta pomoc by byla samozřejmě vítána. A byla by poměrně velice podstatná. Ale pokud by to mělo být plošné posílení systému, tak by to byli skutečně jednotlivci ti by tu nemocnici, jaksi na nohy nepostavili.
Pane doktore Krausi, vy vidíte tu možnost spolupráce hlavně v převozech pacientů pomocí vojenských sanitek a vrtulníků, nebo je opravdu možné i to, že se u vás přímo, ti vojenští lékaři zapojili přímo třeba do akutních operací? Já vím, že tu spolupráci s nimi nastavenou máte, ale jestli v té nové situaci, která by třeba od 1. března nastala, by to bylo možné jen tak bez dalšího.
Kraus
Tak já si především myslím, že opravdu těžiště spolupráce by mohlo být v té logistice využití dopravních prostředků Armády ČR. A potom spíše to vidím tak že by nám vojenská nemocnice, která Bohu díky v˙Brně je pomáhala v řešení akutních případů u pacientů, v oborech, které tato vojenská nemocnice má. A až na posledním místě bych si představil, že vojenští lékaři by pracovali u nás v nemocnici. Ale vzhledem k˙tomu, že ty obory, které oni mohou poskytnout u nás nějakým zvláštním způsobem výpověďmi, postiženi nejsou. Tak to považuji i v případě Brna za zbytečné. Ale rozhodně si myslím, že není třeba spekulovat o kapacitách armádních zdravotnických zařízení. Ale pomoc by to byla velmi významná zvláště v těch případných dnech, pokud ta krizová situaci nastane. Vojenské nemocnice mají, ale nejsou z těch, kde lékaři dávají nejvíce výpověď.
Pánové, jak vypadají vaše krizové plány pro vaše nemocnice? Budete schopni zajistit akutní, pan ředitel Kraus nejdřív?
Kraus
Akutní péči budeme schopni zajistit v tom rozsahu, který poskytujeme teď. Zvláště jsou to specializovaná centra, kdy péči poskytujeme pro občany Jihomoravského kraje, ale i ostatních sousedících krajů. Jako např. traumacentrum, ať už pro děti nebo dospělé. Stejně tak komplexní onkologické centrum, popáleninovou centrum, která jsou pouze 3 v republice. Takže v těchto odbornostech budeme poskytovat akutní péči v nezměněném rozsahu. Neboť tam ty výpovědi jsou minimální. Já se samozřejmě trošku obávám situace, kdy bychom museli přijímat a ošetřovat pacienty z okolních krajů, zvláště z kraje Vysočina, protože ta nemocnice nemá takovou kapacitu a průchodnost. Máme omezený počet inkubátorů, dětských resuscitačních lůžek atd., inkubátorů, novorozeneckých ventilátorů. Takže tam já vidím největší problém a já jsem už jednal s panem hejtmanem Běhounkem o této věci a nemohl jsem mu prakticky nabídnout, žádnou významnou kapacitu. A šlo by jenom o sporadické případy.
Pacienty budete nebo nebudete přijímat bez ohledu na spádovost?
Kraus
Pacienty budeme přijímat do možností, pokud budeme mít volné kapacity. To je samozřejmě. Samozřejmě, že jsme už odložili nebo jsme spíše neobjednávali plánované výkony ať už diagnostické nebo terapeutické. Takže kapacita lékařů bude k dispozici pro řešení akutních případů. Ale jak říkám, já vidím největší problém v˙tom, že máme jenom omezené množství těch vysoce vybavených lůžek ať už je to ARO s˙28 lůžky dospělé 12 dětské neonatologické jednotky intenzivní péče a tam prostě pokud se naplní, tak my nemáme možnost tu péči poskytovat ne z˙důvodu personálních, ale z˙důvodu kapacitních.
Pane docente, váš krizový plán pro hradeckou FN? S čím počítáte?
Prymula
Tak to postižení výpověďmi u nás je poněkud vyšší, tzn., máme asi 180 výpovědí. Což je zhruba třetina kapacity. A my samozřejmě budeme také redistribuovat péči ve prospěch té péče akutní, nicméně ve 2 oborech se nám to asi nepodaří a nebudeme schopni v některých případech poskytnout akutní péči. Ty nejohroženější obory v˙tuto chvíli jsou chirurgie a neonatologie. Neonatologie bude celorepublikovým problémem. Jinak ty ostatní kapacity budeme redistribuovat tak abychom byli schopni zabezpečit urgentní péči. Tzn., Emergenci, ta by měla být výrazně posílena, abychom zvládali ten nápor pacientů. Podobně chceme posílit porodnici. To ale bude na úkor třeba gynekologie. Takže snažíme se tu péči prostě postavit, tak abychom byli v˙některých oborech schopni přijmout ty pacienty mimo toho klasického regionu, který tady máme a velice úzce se snažíme spolupracovat s krajem, s hejtmanstvím.
A jak se to bude tedy řešit v těch oborech, ve kterých ten propad čekáte? Jaký krizový plán máte připraven pro tyto obory, pro tyto situace?
Prymula
Já v tuto chvíli jsem avizoval dnes ráno na ministerstvu i panu premiérovi, že v˙podstatě v˙těchto 2 oborech my asi nemáme schopnost v regionech, které sousedí s námi, toto nějakým způsobem sanovat. Takže tady bude nezbytná, skutečně mezikrajová spolupráce. Což je jakýsi nový fenomén. Nepůjde to jenom na úrovni jednoho regionu a budeme se asi obracet kapacitně na Prahu, kde já vidím jistou rezervní kapacitu. A jiným způsobem to asi nepůjde řešit.
Pánové ještě jen stručně na konec. Z peněz, které přijdou od pojišťoven na platy, byli byste pro, dát je jen lékařům, nebo je směrovali i do platů zdravotních sester, pane doktore Krausi?
Kraus
Tak jednoznačně jednak splníme nařízení ministra, který přesně nám dal jednotlivé sumy do jednotlivých platových tříd. A samozřejmě já chci a za tím si stojím, i zlepšit platové podmínky nelékařského zdravotnického personálu.
A váš názor, pane docente?
Prymula
Tak já mám názor trochu odlišný. Já si myslím, že nebylo šťastné vytáhnout tu kartu sester v průběhu jednání, protože v podstatě poté se to jednání trochu zablokovalo. A já samozřejmě nemám vůbec nic proti tomu, aby se navýšil i plat sester, ale v tuto chvíli to považuji za odložitelné. A myslím si, že v příštím roce bude dostatek prostoru. A v tuto chvíli bych dominantně a skutečně ty prostředky, pokud by to záleželo jen na mně, věnoval lékařům.
Pane doktore, vám do Brna děkuji a dobrou noc přeji.
Kraus
Dobrou noc. Na shledanou.
Pane docente, s vámi ještě za chvíli probereme očkování. Zatím vám děkuji.
Prymula
Prosím. Na shledanou, zatím.
Zdroj: ČT 24