Úspěch bude, pokud vláda sliby dodrží
Rozhovor Medical Tribune
Když jsme se sešli loni v létě, říkal jste, že pokud se chystaná protestní akce lékařů tentokrát nepovede, bude to promarněná šance na dalších dvacet let. Jak tedy hodnotíte výsledky akce, která právě skončila?
Po faktické stránce bylo Memorandum kompromis, který by byl akceptovatelný, pokud bude ze strany vlády a ministerstva skutečně dodržen. Především části Memoranda, týkající se celkového harmonogramu nárůstu platů lékařů a boje proti korupci ve zdravotnictví. Je jasné, že najít okamžitě všechny potřebné prostředky, není pro vládu jednoduché.
Po zveřejnění memoranda zavládlo mezi lékaři velké zklamání. „Komunisti měli v roce 1945 vítězný únor, lékaři mají prohraný únor 2011. Dalších dvacet let budou zase pouhými otroky systému,“ zaznívalo minulou středu unisono mezi lékaři. Proč byli podle vás tak zklamáni?
Dle mého názoru byli kolegové zklamáni, protože čekali, že se silou, kterou v tu chvíli lékařský stav měl, se dalo vybojovat víc.
Čeho víc? Peněz?
Peněz také. Ale zejména více garancí, že Memorandum bude v budoucnu skutečně naplněno. Přiměřené zvýšení ohodnocení práce lékařů bylo jedním z legitimních požadavků výzvy „Děkujeme, odcházíme“, nikoli však požadavkem jediným. Původní požadavek LOK byl jeden a půl až trojnásobek průměrného platu v ČR za základní pracovní dobu dle kvalifikace a praxe lékaře. V Memorandu je zmíněn pouze průměrný plat lékaře, tedy včetně přesčasů, osobního ohodnocení a dalších příplatků.
Pro lékaře před atestací, kteří jsou v 11. a 12. platové třídě, znamená tato změna navýšení platu o 5000 Kč. Do této třídy spadáte jako lékař před atestací i vy…
Ve světle těchto čísel je ta bezprostřední změna velice malá. V 11. platové třídě se jedná o navýšení platu cca 3600 Kč čistého. Většině lékařů ale nešlo o to, jestli dostanou v tuto chvíli 5000 - 8000 korun nebo 8000 – 12000 korun. Důležitá byla perspektiva a garance zvýšení platů v únosném časovém horizontu dvou let. Peněz ve zdravotnictví je, dle mého soudu dostatek, problémem je však struktura finančních toků a výdajů v nemocnicích. Nyní jde dle statistik na příjmy lékařů v nemocnicích cca 10 miliard korun z celkového rozpočtu 286 miliard korun ve zdravotnictví – tedy pouze něco přes tři procenta z celkových výdajů v resortu. V průměru EU je toto procento pochopitelně mnohem vyšší. To, že v českých nemocnicích není kvalifikovaný zdravotník prioritou, vidím největší problém. Stále jsou upřednostňovány investice do technického vybavení a infrastruktury nemocnic, nikoli investice do personálu a jeho vzdělávání. A to je právě ten problém.
Co byste tedy považoval za úspěch memoranda?
Pokud by závazky obsažené v memorandu byly skutečně dodrženy. Navýšení platů do roku 2013 dle původních požadavků LOK, omezení přesčasové práce a systémová reforma vzdělávání vč. jeho financování. Pokud by toto bylo naplněno, já osobně bych byl spokojen. Obávám se ale, že zatím zde není politická vůle k takovým systémovým změnám, které by přesměrování financí ve prospěch zdravotnického personálu skutečně zajistily.
Bylo sdružení Mladých lékařů součástí jednání? Měli jste možnost se podílet na formulování požadavků?
Ne, naše sdružení nebylo přímými účastníky třístranných jednání MZ, ČLK a LOK.
Proč?
Nebyli jsme na jednání přizváni. Akce „Děkujeme, odcházíme“ byla organizována odbory, a ty byly pro MZ tedy přirozenými partnery ve vyjednávání.
Pokud byste byli u jednání, co byste se snažili prosadit?
Určitě bychom více prosazovali systémové změny v postgraduálním vzdělávání lékařů, zejména v otázce jeho financování. Dalším systémovým problémem, který během vyjednávání nezazněl, je nutnost více oddělit mzdovou složku od ostatních provozních financí v nemocnicích tak, aby v budoucnu stále více nedocházelo ke mzdové bonifikaci personálu, který ušetřil na péči o pacienty na úkor kvality takové péče. Lékař musí zůstat ve svém rozhodování o způsobu léčby do značné míry nezávislý. To je jeden z hlavních důvodů proč zachovat tarifní platy nemocničních lékařů i v budoucnu, samozřejmě za předpokladu jejich adekvátního navýšení. Motivační nenároková složka mzdy je samozřejmě také důležitá, nesmí však z výše uvedených důvodů představovat významnou část příjmu. Další věcí, o které nebyla vůbec řeč, je chystané zrušení platových tarifů ve státní sféře. Lékaři si vymohli navýšení tarifů pro tento a následující rok, ale pokud vláda schválí zrušení tabulek obecně, budeme tam, kde jsme byli. Koaliční dohoda totiž s rušením tabulek počítá, takže tato možnost tu stále je. Mladí lékaři z výše uvedených důvodů opakovaně volali po tom, aby měli zdravotníci tarifní platy i v budoucnu - tak jako např. v Rakousku, Německu, Švédsku či Francii.
Takže situace příjmu lékařů může být za rok úplně jiná…
Může. Stále však věřím, že závazky vlády plynoucí z memoranda budou postupně plněny. To, že tarifní tabulky mají ve vyspělých zemích EU okolo nás, má své odůvodnění. Každý lékař by měl být z odborného a léčebného hlediska na vedení nemocnice do značné míry nezávislý, protože každé vedení nemocnice bude lékaře nutit tlačit náklady dolů.
Proč jste se jako sdružení během krize nesnažili více prosadit ty body, o kterých nyní mluvíte? Pokud vím, tak tyto požadavky při jednání nezazněly…
Očekávali jsme, že podobné požadavky budou formulovány a předloženy ze strany LOKu. My jsme k vyjednávání s MZ v této věci neměli mandát. V tomto bodě se neukázalo jako úplně taktická věc, plně spoléhat na aktivitu LOKu. Na druhou stranu jsme se snažili naše teze a názory prezentovat v mediích, bohužel vzhledem k jakémusi mediálnímu embargu s tristním výsledkem. Do celostátních médií nebyla prostupnost v podstatě žádná.
Scházeli jste se během kampaně se zástupci LOK? Jak vaše komunikace probíhala?
Ano, během kampaně jsme se opakovaně sešli se členy předsednictva LOK a diskutovali aktuální otázky.
Do jaké míry podle vás obstáli doktor Engel a doktor Kubek jako hlavní vyjednavači?
Jak jsem již uvedl, nebyl jsem účastníkem jednání na MZ, nepřísluší mi proto hodnotit jejich výkony. Výsledek jednání v podobě memoranda respektuji jako kompromis.
Nabízel někdo hlavním vyjednavačům možnost, aby jednání vedli za ně profesionální vyjednavači jako tomu bylo například při protestech v Polsku?
Pokud vím, najmout profesionální vyjednavače bylo doporučeno. Konkrétní důvody, proč LOK ani ČLK služeb profesionálních vyjednavačů nakonec nevyužily, mi nejsou známy.
Jak podle vás akce D-O ovlivní naše zdravotnictví z dlouhodobého hlediska?
Záleží na tom, jestli se o problémy budou dál zajímat sami zdravotníci. Pokud ano, pak je zde velká naděje celý systém změnit k lepšímu. Nevěřím totiž v nějaké výrazné změny systému vedené shora bez široké podpory zdravotníků samotných. Čistě shora lze zavést pouze parametrické změny, nikoli úspěšně implementovat zásadní změny ve struktuře a fungování celého zdravotnictví . Domnívám se, že korupčníci to budou mít možná o něco málo těžší, ale nemyslím si, že v brzké době dojde k nějakému výraznému omezení klientelismu a lobbingu.
Ministerstvo v rámci jednání také přislíbilo přísnější boj s korupcí ve zdravotnictví. Do jaké míry to podle vás myslí ministerstvo s protikorupčními opatřeními opravdu vážně? Věříte, že se v dohledné době do financování zdravotnictví promítnou úspory díky omezení korupce?
V tomto ohledu jsem bohužel dosti skeptický. Myslím, že dosud zveřejněná protikorupční opatření z dílny MZ zásadní problémy neřeší. O problém se totiž musí začít zajímat také sama odborná veřejnost. Je třeba zapojit lidi od zdola, což je tady u nás velmi těžké.
Vidíte kolem sebe v nemocnici kolegy, kteří by byli ochotni na konkrétní případy korupce upozornit?
Většinou ne. Starají se o svoji práci a pacienty, což je na jednu stranu samozřejmě pozitivní a žádoucí. Snaha upozornit na nějaké konkrétní nesrovnalosti či dokonce podezření z korupce je velmi malá. Většina kolegů se nechce zaplétat do nějakých sporů a konfliktů
Většina lékařů v Praze vzala tento týden výpovědi zpět. Vy také?
Ne. Odcházím ze svého pracoviště k 1. březnu. Potřebuji změnu.
Opouštíte s tím i funkci předsedy Mladých lékařů?
Odcházet od rozdělané práce není mým zvykem. Nejpalčivější problémy mladých lékařů se sice daří postupně řešit, ale zdaleka ne tak rychle jak bychom si já i moji kolegové představovali. Postavení mladých lékařů v ČR je stále velice problematické. Potřebovali bychom, aby se do práce na zlepšení pracovních a vzdělávacích podmínek zapojilo více mladých kolegů.
Vašemu sdružení se podařilo v poměrně krátké době řadu věcí změnit. Aktuálně jste dosáhli toho, že byli jmenování členové Mladých lékařů do akreditačních komisí většiny oborů atestačního vzdělávání…
Je to dílčí úspěch, díky této změně budou mít slovo v akreditačních komisích nejen akademici, ale také ti, kterých se to přímo týká. Ministr dal předsedovi akreditačních komisí – prof. Škrhovi zadání, aby komise braly v úvahu také hlasy lékařů z praxe. Není ještě dořešeno, jakou váhu tyto hlasy budou mít, patrně poradní, ale i to je posun dopředu.
Mladí lékaři také dosáhli další významné změny - zrušení kvalifikačních dohod v přímo řízených organizacích. Do jaké míry mají lékaři garantováno, že s nimi nemocnice tyto smlouvy uzavírat nebudou? Bude mít tento krok retroaktivní účinek nebo se bude vztahovat jen na nově uzavřené smlouvy?
MZ svým přímo řízeným organizacím nařídilo nadále tyto dohody neuzavírat a již uzavřené dohody rušit. Problém zůstává v ostatních nemocnicích, tam může ministr pouze apelovat na hejtmany, aby nemocnice v krajích tyto dohody zrušily a nově neuzavíraly. S Asociací krajů ČR budeme o zrušení kvalifikačních dohod nadále jednat.
Dále se vám podařilo prosadit zastropování cen stáží na maximální částku 350 Kč za den, rozšíření počtu základních kmenů… Zdá se, že se situace mladých lékařů za uplynulý rok přeci jen o trochu zlepšila?
Na papíře ano. Teď záleží na tom, jestli se všechny tyto změny podaří realizovat v praxi, zda se podaří dohodnout na kvalitních náplních vzdělávacích oborů, což je v celém systému postgraduálního vzdělávání velmi podstatné. Dalším nedořešeným bodem je celková koncepce financování specializačního vzdělávání lékařů.
V jakém stavu jsou tedy dnes podmínky postgraduálního vzdělávání lékařů?
Řekl bych, že ve stádiu nějakého pozitivního přerodu, ale není zdaleka dovršen. Budu-li optimista, jsme tak na třetině cesty. Podařilo se sice dosáhnout některých změn, ty ale nejsou systematické. Například zrušení kvalifikačních dohod – dokud stále budou zakotveny v zákoníku práce, záleží na zřizovatelích nemocnic, zda je bude uzavírat či nikoliv. Systematickým řešením by byla změna zákoníku práce s tím, že kvalifikační dohody nelze uplatňovat na lékaře ve specializační přípravě. Dále chybí systémové řešení celého postgraduálního vzdělávání – řešením by bylo buď se vrátit k systému, který zde fungoval před rokem 2004 nebo vytvořit podobný systém jako v Británii nebo Holandsku, kde stát přímo řídí a financuje vzdělávání lékařů v nemocnicích. Lékařů v předatestační přípravě je u nás téměř 4500, takže tvoří skoro třetinu nemocničních lékařů. To je významná síla. A jejich hlas by měl být proto více slyšet.
Iva Bezděková, www.tribune.cz
Zdroj: www.tribune.cz