Telemedicína potřebuje překonat řadu těžkostí
Počátky telemedicíny jsou spojeny s rozvojem analogových telefonních linek v polovině 20. století. Jednalo se například o přístroje umožňující přenos EKG telefonní linkou z domova pacienta do kardiocentra. Rozvoj telemedicíny se zrychlil v souvislosti s mobilními sítěmi GSM a rozvojem internetu.
Kromě již zmíněné kardiologie, kde se telemedicína uplatňuje mimo jiné při optimalizaci nastavení kardiostimulátorů a defi brilátorů, rozvíjí se v řadě dalších oborů.
Například ve spánkové medicíně se stává běžnou praxí dálková kontrola užívání a nastavení přístrojů pro léčbu spánkové apnoe (xPAP) či dálkové měření saturace hemoglobinu kyslíkem ve spánku.
Jinou oblastí je onkologie, kdy diagnostické přístroje umožňují na dálku sledovat klinický stav pacientů v jejich domovech. Jistě bychom našli i další obory využívající technologie telemedicíny. Typickým technickým řešením je diagnostický nebo terapeutický přístroj umístěný v pacientově bydlišti, jehož napojení na internetový server bývá realizováno nejčastěji pomocí sítě GSM. Data jsou uložena na internetovém serveru a medicínský tým ve zdravotnickém zařízení pracuje s těmito daty cestou zabezpečeného internetového připojení.
Výhody pro pacienty jsou jasné: umožňuje jim přístup k moderní medicíně bez nutnosti cestovat a trávit čas v čekárnách. V řadě případů může lékař řešit problém na dálku, zatímco pacient setrvává v pohodlí svého domova.
Pohled zdravotníků na uvedenou problematiku je složitější: také vnímají přínos nových technologií, jako profesionálové si však uvědomují, že vyladěný systém fungující zdánlivě hladce a bez námahy nevznikne sám od sebe.
Naopak, bude potřeba překonat řadu těžkostí: Například odborné výkony související s telemetrií nejsou vždy hrazeny zdravotními pojišťovnami. Medicína sice je poslání, zdravotnická zařízení ovšem potřebují fi nancovat svoji činnost, a to platí jak pro soukromé ambulance, tak pro univerzitní nemocnice.
Jiným problémem je vyladění ochrany osobních údajů a objektivní potřeby pracovat s reálnými daty pacientů. Nejde jen o technickou úroveň zabezpečení dat, ale také o informované souhlasy, smlouvy mezi technickým správcem dat a zdravotnickými zařízeními, udržení souladu systému s GDPR a další.
Dobrý systém telemedicíny musí také reálně zhodnotit technickou spolehlivost, a to od přístroje na periferii přes spolehlivost připojení domácího přístroje k serveru po spolehlivost internetového připojení a informačních systémů zdravotnického zařízení. Praktická zkušenost říká, že musí být připraveno záložní řešení pro případ technického selhání telemetrie, například terapeutické přístroje musejí být způsobilé i pro manuální nastavení.
Telemedicína je trendem a budoucností medicíny. Oprávněně do ní vkládáme naděje na řešení problému nedostatku lékařů, stárnutí populace, dlouhých čekacích dob, přeplněných čekáren a dalších obtíží. Aby tato naše očekávání naplnila, je nutné řešit technické, organizační, ekonomické a právní problémy, které tyto nová technologie přinášejí. Je potřeba komunikace mezi státními orgány včetně ministerstva zdravotnictví, zdravotními pojišťovnami, poskytovateli zdravotní péče i pacienty.
Součástí bolestí rodící se telemedicíny samozřejmě může být i jistá konzervativnost některých zdravotníků. Nicméně telemedicína bude úspěšná, pokud se problémy, které tyto jinak úžasné technologie přinášejí, budou efektivně řešit, pokud se do jisté míry oprávněné obavy zdravotníků nebudou bagatelizovat, pokud státní správa bude spíše přesvědčovat o výhodách telemetrie a podporovat funkční řešení než direktivně prosazovat nedotažené systémy. Přeji nám všem, aby se takový dialog dařil. Telemedicína si to zaslouží.
MUDr. Vilém Novák
Centrum pro poruchy spánku a bdění Fakultní nemocnice Ostrava
Zdroj: MT