Telemedicína může být kvalitnější než osobní kontakt

• Co je pro EUC teď největší téma?

Poslední dva roky věnujeme svoji energii zejména digitalizaci a elektronizaci. Jedním z produktů, které můžeme představit, je Virtuální klinika, další řadu projektů máme ve vývoji. Naším záměrem je elektronizaci a digitalizaci posunout do uživatelského komfortu pro pacienty v podobě mobilních aplikací, přehledu zdravotních záznamů, možnosti objednání nebo souhrnu, na jakou preventivní péči má člověk nárok.

Orientujeme se na to, že naši pacienti jsou zároveň našimi zákazníky, kterým poskytujeme službu. Vnímáme jako důležité poslouchat, co by chtěli a co je pro ně přidaná hodnota, kterou dnes nedostávají. Neděláme žádnou revoluci. Roky jezdím po zahraničních konferencích a říkám si, že doháníme velký dluh. To, že může člověk řešit svou zdravotní péči na tabletu, to není žádná novinka, ale řešení, které má pětiletou, možná desetiletou historii.

• Čím to, že se digitálním inovacím věnujete především poslední dva roky?

Skupina EUC vznikla akvizičně. Nakoupili jsme více než třicet fi rem a samotné nákupy a převzetí nás zaměstnaly. Soustředíme se na ambulantní péči, máme prémiovou péči, diagnostiku, laboratoře, lékárny… Až po první fázi akvizic může následovat fáze integrace.

Telemedicína nás zaujala, když jsme se začali rozhlížet za hranice České republiky. Kvalita v telemedicíně je už na vysoké úrovni. Uplatňuje se v ní umělá inteligence, která umí pacientovi poradit, kam má se svým problémem jít. To se v současném systému vůbec neděje. Telekonzultace může svým způsobem přinést vyšší kvalitu, než když si půjdu jako pacient fyzicky sednout do čekárny někam, kam uznám za vhodné. Ve Švýcarsku probíhá už sedm procent veškerých zdravotních služeb v primární péči přes telekonzultace.

• Co si ze zahraničních zkušeností berete?

Sledujeme, jak pracují globální fi rmy jako například Teladoc, původem americká fi rma, která už vstoupila i do Evropy. Nebo Medgate, švýcarská fi rma se silnou pozicí v telemedicínských službách v Evropě, případně britská společnost Babylon… Pozorujeme, že se něco ve světě děje, a to celou poslední dekádu, a v posledních pěti letech velmi intenzivně. Na druhou stranu česká kotlina je pro digitální inovace ve zdravotnictví velmi konzervativní.

• Než se dostaneme k telemedicíně, jak se u vás digitalizace uplatňuje při hledání vnitřní efektivity?

Napříč skupinou ročně provedeme 2,5 milionu vyšetření pro téměř milion pacientů, kteří projdou našimi zařízeními. Když jsme jednotlivá zařízení koupili, každé z nich žilo ve vlastním izolovaném světě. V Praze máme třináct ambulantních klinik, kdybych šel do tří z nich, všude bych byl unikátní. Naším primárním cílem je komplexně elektronizovat záznamy o pacientech. K tomu poslední dva roky všemi aktivitami směřujeme.

• Jak těžké to je?

Jsme zhruba na osmdesáti procentech cesty k tomuto cíli a je to těžké. Mnohdy měníme dlouhé roky zaběhlé postupy uvnitř původních poliklinik, musíme instalovat nové informační systémy, které pro konkrétního jednoho lékaře samy o sobě málokdy vytvoří nějakou významnou přidanou hodnotu.

• Jedna věc je dát lékařům přístup ke sdíleným informacím o pacientech, druhá ale je, aby ho skutečně využívali. Vidíte v tom riziko?

Základ je, aby to pro lékaře bylo naprosto nenásilné. Ve chvíli, kdy máte jeden společný systém, ke kterému je připojeno více klinik, tak se lékaři dívají do jedné zdravotnické dokumentace. Pak je naprosto intuitivní, že ihned vidí zdravotní záznamy od jiných lékařů, pokud jsou k tomu oprávněni. Rozhodně to nesmí být tak, že by musel lékař něco hledat a otevírat jiné okno. To by bylo odsouzené k neúspěchu.

• Jak ještě informační systém využíváte?

V péči o chronicky nemocné, takzvaném disease managementu. Implementovali jsme systémové řešení pro tuto péči do našeho zdravotnického soft waru, ten umí automaticky identifi kovat, tedy včasně zachytit chronicky nemocného. Lékař tyto informace ověří, potvrdí diagnózu a následně dispenzarizuje pacienta a stará se o něj podle doporučených léčebných postupů odborných společností. Systematicky generovaný léčebný plán pro každou diagnózu obsahuje doporučenou náplň a frekvenci dispenzárních kontrol, klinických a laboratorních vyšetření.

Pacienti se díky tomu více sledují i u praktického lékaře, i když to má určité systémové komplikace, například že úhrada není tak spravedlivě nastavená, aby se praktickému lékaři soustavná péče o chronicky nemocné vysloveně vyplatila.

V disease managementu se uplatňuje i telemedicína. Pacient má podle odborných doporučení nastavenou četnost prohlídek u lékaře. Pokud ale dokáže lékař zkontrolovat, že má pacient v pořádku příslušné hodnoty, tak mu může dlouhodobě užívané léky předepsat elektronicky a pacient nemusí přímo do ordinace. K přenosu výsledků dnes není problém využít domácí přístroje k měření hodnot cukru, tlaku. Telemedicína bude hrát v péči o chronicky nemocné čím dál větší roli. Konkrétní postupy pro jednotlivé skupiny chronicky nemocných budeme zavádět v příštím roce. Ve Španělsku jsem viděl řešení, kdy praktický lékař jedné zdravotní skupiny, který pracuje osm hodin denně, má šest hodin vyhrazených pro pacienty v ordinaci a dvě hodiny na řešení pacientů online, na to, aby odpovídal na jejich dotazy, posílal jim edukační materiály a kontroloval jejich výsledky.

• Jak probíhá záchyt chronických pacientů v informačním systému?

Pro každou diagnózu zahrnutou v disease managementu jsou v systému nastavena záchytová kritéria. Je to kombinace laboratorních hodnot, klinických hodnot a anamnestických údajů zadaných do zdravotnické dokumentace. Systém takto například pozná prediabetika.

Když jsme v jedné ordinaci praktického lékaře vzali portfolio kapitovaných pacientů, pouze osm procent z nich bylo dispenzarizovaných z důvodu vybraných diagnóz. Po zavedení disease management programu se počet dispenzarizovaných ztrojnásobil. Ti noví předtím nebyli správně léčeni, i když splňovali kritéria chronického pacienta.

• Kvůli čemu jste vytvořili Virtuální kliniku?

Virtuální klinika je naše pojmenování telemedicíny v EUC. Řada zemí v západní Evropě postupně zahrnuje telemedicínu do svých úhradových mechanismů a hlavním cílem je zpravidla zlepšení dostupnosti a zvýšení efektivity zdravotní péče. U nás jsme primárně sledovali dva cíle, zvýšení pohodlí našich pacientů a dosažení vyšší fl exibility kapacit našich klinik. Pokud se zdravotní problém řeší vzdáleně, může ho řešit lékař, který není fyzicky na klinice, a pacient nemusí na kliniku přijít. Jsme tak schopni zlepšit dostupnost zdravotní péče.

Navíc Virtuální klinika umožňuje triáž pacientů, kam mají vlastně se svým problémem jít. Na to si často lékaři stěžují, že k nim přijde pacient, který k nim řekněme nepatří.

Je však nutné ale říct, že telemedicína v pravém slova smyslu musí plnit také nějaké kvalitativní parametry. Tedy zabezpečenou komunikaci, přístup lékaře k zdravotnické dokumentaci pacienta, zaznamenání konzultace do zdravotnické dokumentace.

• Jak Virtuální klinika v současnosti funguje?

Virtuální klinika EUC je postavená na švédské telemedicínské platformě Doc trin. Ta poskytuje skupinám zdravotnických zařízení, jako jsme my, technický nástroj, zejména ve Švédsku a ve Francii. Považuji tento nástroj za prověřený, má přes milion klientů a probíhá přes něj přes 35 000 konzultací za měsíc. Jednou z hlavních přidaných hodnot, proč jsme se nepustili do vlastního vývoje, je, že základní součástí tohoto nástroje je automatizovaný anamnestický dotazník. Ten je poskládán ze zkušenosti se statisíci otázek a odpovědí. Pacient o sobě online sdělí dost informací, nezatěžuje tím čas lékaře ani jiného zdravotníka. Pak má možnost vzdálené konzultace, chatu s lékařem. Ten již pracuje se strukturovaným výstupem a se zdravotnickou dokumentací pacienta. Lékař buď dokáže vyřešit pacientův problém přímo v chatu, nebo může po uzavření konzultace doporučit návštěvu lékaře. To se pacientovi ozve operátor a domluví schůzku v ordinaci. Vše je velmi rychlé, konzultaci zvládneme vyřídit do 30 minut po odeslání dotazníku, objednání pak do dalších 15 minut. Zkušenost u nás, ale i v zahraničí je, že řádově 40 procent pacientů už do ordinace nejde.

• Kdo dnes pracuje na vašich virtuálních konzultacích?

Ve Virtuální klinice pracují naši kmenoví lékaři. Výhodou je větší volnost, není nutné, aby byli v ordinaci, mohou pracovat odkudkoli. Do procesu telekonzultace zapojujeme i zdravotní sestry, které pracují na call centru a které navrhují další postup: objednání k lékaři, nabídku telekonzultace, zajištění diagnostiky. Pro vstup na trh telemedicínských služeb jsme zvolili segment prémiové zdravotní péče, kde si už dnes klienti platí v EUC Premium formou členství jistý nadstandard v podobě organizace péče a rozšíření prevence, a to buď přímo, nebo přes svého zaměstnavatele. Tuto službu jsme jim představili jako přidanou hodnotu ke stávajícímu balíčku.

V první polovině roku jsme provedli pilotní projekt. Oslovili jsme tisíce klientů, část z nich se registrovala a z nich část aplikaci využila. Výsledek byl, že 60 procent případů vyřešil virtuální chat sám bez nutnosti následné návštěvy ordinace. Přitom jsme nikomu tu možnost osobní návštěvy nebrali. Na tomto poměrně malém vzorku jsme tak ušetřili 120 hodin času pacientů tím, že nikam nemuseli. Tím je tento projekt zajímavý jak pro uživatele, tak pro zaměstnavatele, kteří hledají v lepší zdravotní péči benefi t pro své zaměstnance.

Dnes nabízíme Virtuální kliniku všem klientům EUC Premium. Jsme největší poskytovatel zdravotních služeb pro zaměstnavatele. Poskytujeme služby tisícovce zaměstnavatelů. Pro zaměstnavatele je zásadní, že se jedná o integrované řešení telemedicíny a osobní návštěvy u lékaře, vše je zaznamenáno ve zdravotnické dokumentaci. Nechtěli jsme se stát další internetovou lékařskou poradnou. Zakládáme si na tom, že jsme zdravotnická skupina s propojenými službami.

• Dávala by Virtuální klinika smysl i pro ostatní pacienty než ty v EUC Premium, kdyby tu službu někdo zaplatil?

To, jak se lékařské služby na dálku hradí, se po světě liší. Někde jsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění, někde od komerčních pojišťoven, jinde si takové služby platí klient sám určitým poplatkem za službu. Například v Polsku se telemedicína uplatňuje převážně v členských programech podobně jako u nás. Ve státech, kde se tyto telemedicínské služby uchytí, se pak postupně rozšiřují do dalších a dalších segmentů. Máme v plánu v roce 2020 zpřístupnit náš chat s lékařem všem pacientům v České republice jako službu přímo hrazenou pacientem. Logicky větší přidanou hodnotu bude mít ale pro ty, kteří jsou u nás registrovaní.

• Měly by telekonzultace hradit zdravotní pojišťovny?

Je tu několik důvodů, proč by telemedicínské konzultace měly najít široké využití i v rámci veřejného zdravotního pojištění. Jedním z nich z nich je dostupnost. Jsou odlehlé regiony, kde je pro zdravotní pojišťovny náročné zajistit místní dostupnost, a tak jsou v dnešní době ochotné se bavit o tématu telemedicínského zajištění primární péče v regionech. V Německu dnes pojišťovna hradí telemedicínské služby pro odlehlé regiony pod podmínkou, že poskytovatel služby pacienta zná. Musel u něj být alespoň jednou na osobní návštěvě. Druhým důvodem je efektivita. Ne vše musí být řečeno v ordinaci. Sami lékaři tvrdí, že zhruba 40 procent návštěv není nutné řešit osobně. Jedním z limitů rozvoje telemedicíny u nás je ale stav digitalizace zdravotnictví.

• Jak vnímáte rozvoj eHealth v ČR?

Jako velký pokrok vnímám eRecept. Byl bych rád, kdybychom se dostali ke sdílení zdravotních záznamů o pacientovi. Pro plošné využití telemedicínských konzultací je to zásadní. Chystaný zákon o elektronickém zdravotnictví je z mého pohledu příliš časově vzdálený a komplikovaný. Časový horizont, na který umím efektivně plánovat, je zhruba tři roky. V té době očekávám, že budou dál budována jen dílčí řešení. Jako poskytovatel zdravotních služeb, který má uvnitř vlastního systému digitalizaci téměř hotovou, bych přitom od zákona nepotřeboval příliš. Potřebuji jasná pravidla pro komunikaci s okolním světem. Tedy hlavně povinnou elektronickou zdravotnickou dokumentaci a ukotvení datových standardů pro zdravotnické soft wary. To je vše. Hráči na poli zdravotnictví by se už o elektronizaci postarali sami. Myslím ale, že pomalejší nástup telemedicíny a digitalizace u nás je přirozený. Telemedicína se nejrychleji prosazuje v zemích, kde je kvalita nebo dostupnost zdravotní péče na nízké úrovni. Je to podobné jako s telefonními mobilními technologiemi. Některé země prostě přeskočily starší postupy a technologie a začaly stavět přímo hned ty nejmodernější a nejvýkonnější sítě. V České republice máme jednu z nejkvalitnějších a stále nejdostupnějších zdravotních péčí na světě. Nástup telemedicíny do takto „saturovaných trhů“ je pomalejší.

Kdo je...

Ing. Václav Vachta, MBA, předseda představenstva EUC Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a absolvent MBA studium na University of Chicago. Ve vedení EUC pracuje od roku 2009. Od roku 2015 řídil EUC Laboratoře a byl odpovědný za integraci řady společností do skupiny EUC. V čele představenstva EUC je od července 2017.

Zdroj: MT