Systém stipendií pro lékaře před atestací by byl ideální
Novela zákona č. 95/2004 S se nás netýká jenom v době, kdy jsme v přípravě na atestaci, ale i během celé naší kariéry. Určuje rámec našich kompetencí v oboru, zdravotní způsobilost lékaře vykonávat povolání, dobu, po kterou můžeme přerušit výkon povolání lékaře. Samozřejmě, že vše toto neupravuje citovaný zákon sám. Vymezuje nicméně základní principy, které musí respektovat na něj navazující další podzákonné normy – vyhlášky či vládní nařízení.
Koncem března jsem dostal k připomínkování další verzi tohoto zákona, a podle mého názoru změny v něm obsažené zatím negarantují výrazné zlepšení a kultivaci systému postgraduálního vzdělávání.
Při projednávání novely tohoto zákona budeme za lékařskou komoru a tím, doufám, že i za většinu lékařů, prosazovat zejména následující změny. Financování postgraduálního vzdělávání Dosavadní systém financování postgraduálního vzdělávání je nevyhovující.
Podle našeho názoru by byl ideální systém stipendií pro lékaře v předatestační přípravě. Snad by se tímto změnil i přístup dosavadních zaměstnavatelů k mladým lékařům. V současné době jsou tito lékaři-zaměstnanci považováni za levnou pracovní sílu, ale není zde tendence jim něco nabídnout – odjezd na stáž je brán jako finanční ztráta nemocnice. To, že by byl pro mladého lékaře vyčleněn školitel, který by se mu skutečně věnoval, je stejně vzácné, jako vidět v Krkonoších bílého slona.
Pokud již nakonec zůstane u dosavadního systému rozdělování peněz, požadujeme stanovit jasná kritéria, která budou rozhodující při výběru oborů, ve kterých jsou vypsána rezidenční místa.
Akreditace
Prosazujeme automatickou akreditaci lůžkových a v určitých oborech i ambulantních zařízení pro základní vzdělávání při splnění jasně stanovených základních podmínek. Současně chceme, aby zdravotnickým zařízením, která nebudou plnit své povinnosti vůči školencům, byla odebrána akreditace pro vzdělávání na 3 roky. Předpokládáme, že toto pravidlo povede k přirozené selekci akreditovaných pracovišť, stejně jako to, že se nevyplatí akreditovat ta pracoviště, která budou muset pro omezené spektrum svých výkonů vysílat mladé lékaře na jiná pracoviště. A jelikož se setkáváme s tím, že lékařům často není umožňováno absolvovat povinnou část praxe na jiném pracovišti, nebo je jim vnuceno tuto praxi vykonávat v době dovolené, navrhujeme doplnit do zákona povinnost školicího pracoviště zajistit absolvování praxe v plném požadovaném rozsahu. ¨
Školitel
Významnou úlohu v systému vzdělávání by měl sehrát školitel. Proto požadujeme posílit jeho úlohu a zodpovědnost za to, že školený lékař bude mít jasný program svého vzdělávání a že se bude mít na koho obrátit. Samozřejmě, že když budeme toto po lékaři- -školiteli chtít, bude muset být za svoji práci patřičně odměněn.
Specializovaná způsobilost
V postgraduálním vzdělávání prosazujeme zásadu, že současná specializovaná způsobilost je ekvivalentem někdejší atestace prvního stupně, která opravňuje lékaře k samostatnému výkonu lékařské praxe v daném oboru. Ostatně takto je definice specializované způsobilosti požadována i evropskými normami. Ekvivalentem bývalé atestace druhého stupně by měla být primářská licence udělována komorou. Ta by opravňovala lékaře k výkonu vedoucí funkce. Aby lékař dosáhl tohoto stupně, musel by samozřejmě prokázat hlubší znalosti v oboru a i širší rozsah praxe. Doposud navrhované rozšíření kompetencí lékaře po kmeni nezpochybňujeme, ale nikdy nemůže být tak široké, že by mladý lékař mohl sloužit a pracovat bez dohledu, aniž by to bylo v rozporu s legislativou EU. Tedy námi navrhované zkrácení doby vzdělávání na minimum, požadované evropskou normou, není snížením úrovně vzdělávání, jak se nám někteří snaží podsunout, ale spíše sjednocením reality s legislativou. Nebo snad dnes lékaři ještě před dosažením specializované způsobilosti neslouží samostatně, bez dohledu? Dosavadní systém mi připadá, jako bychom chtěli vydat řidičský průkaz až po absolvování několika desítek tisíc kilometrů, ale současně jsme se smířili s tím, že po ujetí dvaceti kilometrů se bez řidičského průkazu vlastně může jezdit.
Funkční specializace
Vznik funkčních specializací, navržený novelou zákona, považujeme v navržené formě za nebezpečný. Hrozí lavina požadavků na vznik funkčních specializací pro nejrůznější činnosti, takže by po čase mohla nastat paradoxní situace, že specializovaná způsobilost nebude opravňovat téměř k ničemu, protože většina činností v daném oboru bude ještě zařazena do funkčních specializací. Přitom velmi dobře funguje systém funkčních licencí ČLK, který je již propracován během více než 15 let své existence.
Nástavbové obory
U nástavbových oborů požadujeme při jejich vzniku jednoznačné definování kompetencí, které jejich absolvováním lékař nabývá a které nemá v rámci základní specializace. Jedině tak předejdeme opakování extenze počtu nástavbových oborů.
Základní obory
Redukce počtu základních specializačních oborů je nevyhnutelná a počítá s ní i návrh ministerstva. Pokládám však za neuvážené zařazení oboru urgentní medicína mezi základní obory. Do takto koncipovaného oboru by se nikdo nehlásil, a tak by tato změna vedla k postupné likvidaci lékařské záchranné služby.
Struktura praktické části specializační přípravy
Specializační příprava by měla probíhat v co největší míře na pracovištích nižšího typu, optimálně v rozsahu cca 80 % přípravy. Na pracovištích vyššího typu by měl školenec absolvovat pouze cca 15 % své přípravy. Zbylých 5 % doby by zahrnulo teoretickou přípravu. Tento model specializační přípravy odpovídá současnému stavu a rozmístění jednotlivých akreditovaných pracovišť a jejich kapacitním možnostem.
Přechodná ustanovení
V současném návrhu ministerstva chybí přechodná ustanovení ohledně lékařů majících specializovanou způsobilost, která bude jako základní zrušena. Jakou budou mít tito lékaři odbornost, lépe řečeno, co budou moci po navrhované novele vykonávat v rámci dosažené zrušené specializované způsobilosti? V současnosti jsme prakticky v neustálém kontaktu se zástupci ministerstva i s ministrem zdravotnictví, který se snaží požadavkům a argumentům komory naslouchat. Konkrétní problematika je vždy diskutována na širší úrovni v rámci pracovní komise, kterou tvoří i zástupci lékařských fakult a zástupci ČLS-JEP. Nezřídka se ocitám sám proti zbytku pracovní komise, když se snažím hájit zájmy, které považuje komora pro lékaře za správné a jež povedou k nápravě nešťastně rozvráceného specializačního vzdělávání lékařů v ČR. I v této době vítám jakékoli vaše připomínky, náměty či doporučení, která můžete zasílat na e-mail viceprezident@clkcr.cz.
Zdeněk Mrozek, Tempus Medicorum
foto: ČLK
Zdroj: Tempus Medicorum