Svoboda: Nebojme se redukce periferních nemocnic

Moderátor na začátku debaty nadhodil hypotézu, že kdyby se naplnilo memorandum z roku 2011, které podepsal Leoš Heger s Lékařským odborovým klubem na závěru protestní akce Děkujeme, odcházíme, pak by možná zdravotnictví nemuselo být až v takových problémech, v jakých dnes je.

"Já si myslím, že to tak skutečně není," uvedl však známý pražský gynekolog a porodník Bohuslav Svoboda, jenž v minulosti byl také prezidentem České lékařské komory. Připustil, že problémem skutečně jsou peníze, kterých je málo na provoz zdravotnických zařízení, na platy lékařů.

"Ale my neřešíme tu základní příčinu," připomněl Svoboda. "My musíme řešit to, jak máme zdravotnictví jako celek drahé, jestli máme adekvátní počet zdravotnických zařízení, které jsou napojeny na systém zdravotního pojištění, jestli máme adekvátní kontrolu kvality výkonu lékařského povolání. To je hlavní úloha lékařské komory, kontrola kvality povolání, kontrola garance etiky výkonu povolání a tak dále. A to je ten největší problém,"uvedl.

Podle něj  se stále hovoří o nákladech, ale nikoli už o benefitu. A chtěl by tyto položky porovnat. Aby věděl, že "...ano, tato nemocnice mě stojí tolik a tolik, ale její výsledky jsou o hladinu lepší než jiné nemocnice. Informace o tom, jakou kvalitu nemocnice má, je veřejný statek a lidé by ho měli znát, a to pořád neděláme," postěžoval si.

Zde se moderátor pozastavil nad tím, jak je možné, že samotný ústav pro informace ve zdravotnictví tvrdí, že na zdravotnickém trhu absentuje několik stovek až tisíc lékařů, přičemž Svoboda hovoří o tom, že některé nemocnice jsou de facto buďto postradatelné, nebo postradatelné ve svém současném rozsahu. Jsou tedy potřeba lékaři, ale nejsou potřeba nemocnice?

"Absence lékařů je skutečně v nemocnicích, které jsou třeba periferního typu, v místech, které nejsou zajímavé pro bydlení, a je to problém velkých nemocnic ve velkých městech, kde je velká konkurence privátních zařízení," vysvětlil Svoboda s tím, že absolutní počet lékařů je vysoký, ale v nemocnici nechce nikdo pracovat prostě proto, že poměr platových podmínek a zátěže není úměrný.

Ale už za ministryně Roithové byla nachystána určitá redukce oficiální sítě s tím, že by nemocnice musely vykazovat svoji kvalitu a měly by svoji určitou rajonní dostupnost, a to by znamenalo zásadní změnu v nákladech na zdravotnictví a zásadní změnu v kvalitě poskytováné péče, naznačil řešení Svoboda. Podle něj však ministr David, který po ní přišel, dal projekt do zásuvky a od té doby se děje neustálý nárůst počtu zdravotnických zařízení.

Na otázku přebytečných nemocnic však ve studiu reagoval Milan Kubek: "..řekněte občanům ve Frýdlantu, že se jim zavře nemocnice a oni se v zimě nedostanou do Liberce. Řekněte občanům v Semilech, že se jim zrušilo interní oddělení, řekněte obyvatelům Rokycan, že nemají internu a tak dále." Podle Kubka je naše síť nemocnic úměrná zvyklostem v Německu a v Rakousku, není nějak přebujelá. 

"My jsme prakticky zlikvidovali veřejnou dopravu, obslužnost některých obcí se limitně blíží nule, občané nemají šanci sehnat už ani praktického lékaře, sehnat na venkově praktického lékaře pro děti je dnes prakticky  nemožné. Možná mi namítnete, že pořád strašíme, ale tady je asi jeden kvalitativní rozdíl, že my jsme na to upozorňovali dopředu, protože jsme věděli, jak ta situace skončí, a já si nemyslím, že kdyby pan ministr Heger lékaře nepodvedl a splnil ty věci z memoranda, že to samo stačilo k tomu řešení. Ale chtěl bych upozornit na to, že pokud taková medicínská kapacita jako profesor Pafko řekne, že v 92 procentech chirurgických oddělení v této zemi je zajišťována elementární péče pouze díky porušování zákonů, pokud taková kapacita, jako je ředitel Ústavu péče o matku a dítě, pan docent Feyereisl řekne, že v porodnických odděleních v České republice chybí minimálně 200 kvalifikovaných porodníků, tak jsou to přece informace tak alarmující, že už není možné dál tu situaci kamuflovat a je třeba to řešit a my určitý plán máme a ten plán nabízíme v současnosti vládě a uvidíme, jestli bude mít vláda zájem," prohlásil Kubek.

Bohuslav Svoboda však Kubkovi kontroval tím, že plán, o kterém mluví, nemá řešení. "Pan prezident Kubek tady říká nějaké údaje, ale zapomíná říct, že jsou nemocnice, které jsou 20 kilometrů od sebe. To je nějaký dopravní problém?" 

Svoboda vidí naopak řešení ve vytvoření perfektních diagnostických center v jednotlivých lokalitách, která pacienta vyšetří a doporučí k cílenému terapeutickému zákroku bez nutnosti obíhat řadu ambulancí a zdravotnických zařízení různého stupně. Podle Svobody například diagnostické centrum sdělí: "Ten musí rovnou na katetrizaci", načež pacient již neprojde celou škálou přes malou nemocnici, k okresní, aby se nakonec po třech měsících dostal tam, kam patří.

"Medicína se musí přizpůsobit třetímu tisíciletí. Ta už není v tom, že si někdo s fonendoskopem něco vyklepe, tady je to o tom, že diagnostika musí být kvalitní, a já říkám, připravme kvalitní, malá ambulantní centra, kde například v okamžiku, kdy toho pacienta vyšetří a řeknou: "Potřebuje operaci žaludku," jej nasměrují na oddělení, které to dělá nejlíp," nastínil svoji vizi Svoboda. A i kdyby ho tam podle něj poslali třeba letadlem, bude to pořád levnější. "Víte, co stojí malá nemocnice ročně? Pořád bude levnější převážení pacientů i letecky, než živit malou nemocnice a tím vyřešíte problém lékařů ...," vysvětloval.

Uvedl příklad právě v porodnictví, kde pokud podle něj budou velké porodnice, které budou kvalitně rodit a budou mít zajištěný mezistupeň, pak těch 200 lékařů, který aktuálně chybí, chybět nebudou. "Prostě proto, že budou tam, kde mají být. Když jsou v malém zařízení, kde mají pár porodů, tak se to ani, pardon, nedokážou naučit," poznamenal Svoboda.

Podle něj má problém zajištění dostatku kvalifikovaných lékařů dvě řešení.

"Do zdravotnictví musí jít víc peněz a zdravotnictví musí být racionální, musí říkat: "Toto je cena a toto je můj výstup." Cost and Benefit je základní princip každého podnikání. Nemocnice mají rozdílné výsledky.... já jsem se všemi nemocnicemi v době, kdy jsem byl prezident komory, hovořil, hovořil jsem s lidmi. Nejsilnější argument pro to, aby nemocnice byla poblíž toho malého města, byl vždycky tento: "Tam od nás z vesnice dělá paní Vonásková, ona je v kuchyni a dá babičce vždycky víc knedlíků," ale že ta nemocnice od pátku nedělala žádné laboratorní vyšetření, až v pondělí, to už ten příbuzný nevidí, a já bojuju za jedinou věc, aby kvalita péče byla stejná pro všechny, protože všichni mají stejný nárok na péči i na stejnou kvalitu," připomněl Svoboda.

Podle něj jde do zdravotnictví stále více peněz, protože je čím dál tím dražší. Máme čím dál lepší přístroje, čím dál lepší léky, proto zdravotnictví půjde cenově vždy nahoru. Není na světě ekonomický systém, který by dokázal plně zaplatit rozvoj zdravotnictví, protože nárůst cen, za které se péče poskytuje, je rychlejší, než roste obecná produktivita země.

S tím, že do zdravotnictví je potřeba dostat peníze, souhlasil i Kubek a zmínil valorizaci platby za státního pojištěnce. Stát platí za 60 procent obyvatel, ale tato platba činí pouhých 24 procent příjmů zdravotního pojištění. V současnosti je to 870 korun, zatímco žena v domácnosti, která nemá žádný příjem, platí 1300 Kč a z platu průměrného je odvod 3300 korun. Druhou cestou, jak zvýšit příjmy, je zdravotní daň na tabák a na alkohol, aby víc platili ti, kteří si své zdraví dobrovolně ničí. Možností je i připojištění, ale to není v programovém prohlášení této vlády.

Kubek volal také po spravedlivém přísunu peněz do zdravotnických zařízení za situace, kdy v současnosti za stejnou péči, za stejný výkon fakultní nemocnice dostane zaplaceno mnohem víc než nemocnice regionální, což problémy prohlubuje. "Vzniká tak dvojí medicína, regionální nemocnice jsou podvázány. To znamená, za stejný výkon by měly všechny zdravotní pojišťovny platit všem zdravotnickým zařízením stejně, pak teprve můžeme porovnávat jejich kvalitu a i jejich ekonomiku, bez toho to není možné," tvrdil Kubek. 

Podle něj již nadále nemůže být tak podceněna lidská práce. "My chceme, aby seznam zdravotních výkonů se stal reálným ceníkem, který umožní zdravotnickým zařízením nebýt závislý na nejrůznějších dotacích, ale vydělat si svojí produkcí, svojí prací na prostou reprodukci i na mzdy. To znamená, valorizace ceny práce minimálně o 10 procent ročně," požadoval Kubek. 

cin

Zdroj: ČT24