Stát dal přerozdělovnám peníze. Větší vliv na jejich provoz ale nemá
V Česku není zdravotní pojištění. Stát vybírá cestou finančních úřadů zdravotní daň, kterou poté odesílá organizacím, zvaným zdravotní pojišťovny, které ovšem nikoho nepojišťují, ale fungují jako rozdělovny a distributorky zdravotní daně k poskytovatelům zdravotnické péče. Obecná pravidla rozdělování zdravotní daně určuje stát, další pak samy zdravotní pojišťovny, správněji přerozdělovny. A tady je problém.
Stát má zájem na zdraví svých občanů. Zdravotní pojišťovny ne. Ty fungují podle systému, čím méně poskytované zdravotní péče, tím lépe. Tím, že stát předal právo rozdělování zdravotní daně zdravotním pojišťovnám a zbavil se tak možnosti přímého ovlivňování financování zdravotnictví, tahá za kratší provaz.
Stát by klidně mohl mít úřad, který by zdravotní daň distribuoval k poskytovatelům zdravotnické péče, měl by na toto rozdělování přímý vliv a ještě by se ušetřily veřejné peníze. Není mi tedy jasné, proč tomu tak není a kdo si přál, aby to bylo tak, jak to je a co od toho očekával.
O distribuci a využití veřejných peněz by měla rozhodovat veřejnost. V případě zdravotní daně však o jejím rozdělování rozhodují managementy zdravotních pojišťoven. Veřejnost to může jen pozorovat z dálky. A když svoji činností zdravotní pojišťovny poškozují zdravotnictví, není proti tomu žádná obrana.
Zdravotním pojišťovnám nikdo nemá co rozkazovat. Jsou to svým způsobem státy ve státě. Dovolím si citaci z článku „Senátoři podali ústavní stížnost kvůli zaměstnaneckým pojišťovnám“.
Paní senátorka Dernerová v něm uvádí o zaměstnaneckých pojišťovnách.“ Zaměstnanecké pojišťovny jsou sice veřejné instituce, které hospodaří s veřejnými penězi, na jejich kontrole se ale podílejí jen politiky vybraní zástupci ministerstev, největších zaměstnavatelů a odborů. "Většinou jsou tam dosazeni jen proto, aby hájili jejich zájmy."
A to je špatně. Zdravotní pojišťovny jsou tu pro pacienty a jejich zájmy. Jakékoliv jiné zájmy tu nemají co dělat. Pacienti chtějí, aby se zdravotní daní nemrhalo, aby se nerozkrádala, ale jistě nechtějí, aby lékaři byli špatně placení. Jenže zatím do rozdělování zdravotní daně pacienti neměli co mluvit. Současná stížnost devatenácti senátorů sice není o systémovém vyřešení špatné situace, ale lze ji chápat jako malý krůček k sociální spravedlnosti.
MUDr. Petr Bouzek, www.tribune.cz
Zdroj: www.tribune.cz