Šnajdr: Nejsem démon, který ministrovi našeptává...

03.02.2011
Moderátor: Martin Veselovský
Sisyfovská práce, tak se dá říct tomu, co v posledních dnech předvádějí odboroví předáci lékařů a ministr zdravotnictví. Znovu a znovu se scházejí. Znovu a znovu začínají s dobrou vůlí jednat a znovu a znovu jejich jednání fatálně krachují. Naposledy dnes dopoledne. Zástupce lékařského odborového klubu k tomu kromě jiného říkají, těžko se uzavírá dohoda, když ji v pozadí bojkotují lidé jako Marek Šnajdr. Začíná 20 minut Radiožurnálu. A poslanec za ODS a místopředseda sněmovního zdravotnického výboru Marek Šnajdr je tady se mnou ve studiu.

Já vám to rozvinu tu větu, Miloš Voleman člen předsednictva lékařského odborového klubu v dnešních Hospodářských novinách říká, činnost organizace jménem ČAS paní Juráskové a zejména pana Šnajdra vnímáme velmi negativně. Máme pocit, že byl opět na ministra zdravotnictví vyvíjen tlak, aby nedošlo k dohodě s lékaři. Tak se vás ptám, pane poslanče, vyvíjíte na ministra zdravotnictví tlak, aby dohodu s odboráři neuzavřel?

Tak já myslím, že každý soudný, každý rozumný člověk chápe, že argumenty, které v posledních dnech a týdnech zmiňují zástupci odborů a České lékařské komory že ztratily soudnost, že ztratily kontext s realitou. A já bych tento výrok zařadil do této plejády.

Já se omlouvám, pane poslanče, já jsem před několika dny hovořil v jiném rozhovoru s panem poslancem Borisem Šťastným, což je váš stranický kolega a on říkal, já jsem se určitou dobu držel, neříkal jsem své názory a teď už se nedržím a otevřeně říkám i ministru zdravotnictví. Neměl by ustupovat. Tak se ptám, děláte to samé?

Tak já myslím, že postoj celé ODS je naprosto jasný. Na jednu stranu my jsme ho dnes vyjádřili poměrně přesně, otevřeně a veřejně. My říkáme, že odsuzujeme iniciativu Děkujeme, odcházíme, že ji považujeme za neférovou, že ji považujeme za nátlakovou, která si jako rukojmí bere české pacienty. Že to považujeme za iniciativu lidí, kteří nechtějí českému zdravotnictví, kteří chtějí pouze krátkodobě řešit svoje ekonomické zájmy. Že je nezajímá, v jakém stavu jsou české veřejné finance, že je nezajímá to, že je hospodářská krize a že jsou to lidé, kteří se i v minulosti, stejně jako dnes, odmítají seriozně bavit o jakýchkoliv reformních nebo jiných krocích, které je potřeba v českém zdravotnictví provést.

Dobře, pane poslanče, pardon, teď jenom

A můj názor je pořád neměnný. Já na jedné straně se musím zastat pana ministra, to je svéprávná osoba a takovéto démonické vytváření, že ho někdo našeptává nebo že ho někdo někam tlačí, no prosím, to ani náhodou. Celá koalice, včetně Marka Šnajdra se postavili za postup, který zvolil. A ten postup vychází z několika základních remíz. Můžeme vydat pouze prostředky, které máme. K nápravě, nebo chcete li k určité kultivaci českého zdravotnictví mohou směřovat pouze reformní kroky, pojďme se bavit, jestli mají být provedeny za měsíc nebo za pět, ale ten princip, že zde budeme ustupovat neustále se navršujícím požadavkům úzké skupiny zdravotníků...

Pardon, pojďme to stavět na faktech. Vy mluvíte o postupně se vršících požadavcích. To, co chtějí lékařští odboráři, to je zhruba od konce léta 2010 stále stejné.

No tak to zcela stejné není, protože oni nejprve přišli s tím, že vlastně chtějí reformní změny, že chtějí změnu systému zdravotního pojištění, že chtějí...

Počkejte, pane poslanče, oni přece od začátku říkají, že chtějí mít dva a půl až třikrát vyšší platy než je průměrný plat v České republice. A na tom neslevili.

Já velmi seriozně popisuju to, s čím na počátku přicházeli a ve chvíli, kdy odpověď vlády byla výborně, tak tady navrhujeme tyto konkrétní legislativní reformní změny, včetně mzdového řešení, tak najednou od těch reforem jako bychom ustoupili a začlo dominovat jen a pouze odměňování respektive mzdy. To je férový popis situace.

To je popis situace Marka Šnajdra.

Ano. Může to být můj názor. Já říkám v tuto chvíli, ano, nepatřím mezi ty, kteří by podporovali ustupování v této situaci, kteří by podporovali a považovali za férové o co iniciátorům Děkujeme, odcházíme, jde. Nesouhlasím s formou, nesouhlasím s načasováním. A považuji za nespravedlivé, kdyby ti, kteří nejvíce křičí, kdyby ti, kdo v minulosti vždy blokovali jakékoliv reformní iniciativy v České repbulice, tak kdybychom ukázali všem ostatním, že ten kdo křičí, kdo vydírá, tak si v České republice vyvzdoruje to, co chce. To já považuju za nesprávné.

Pane poslanče Šnajdre, pokud tomu dobře rozumím, tak vy byste to klidně nechal dojít až do konce února, respektive začátku března, kdy vyprší výpovědní lhůty.

No my dnes jsme v situaci, kdy v podstatě jednání skončila a dnes vláda, a já zdůrazňuji to druhé slovíčko, kraje a hejtmani, musí využít měsíc, který nám zbývá do 1. března k tomu, aby jasně věděli, co se stane a jak na tu situaci budou reagovat. Jak reorganizují péči. A jak zajistí to, aby dopad na pacienty byl minimální. Na to máme měsíc.

25 dní.

25 dní, ok. A já říkám, že v těchto 25ti dnech je potřeba napřít síly tímto směrem.

Jestli tomu úplně správně rozumím, tak vy jste přesvědčen v tuto chvíli, že jednání definitivně skončilo a že už není jiné východisko, než že 3800 lékařů opravdu splní tu svoji výpověď a odejde?

Já nevěřím, že se tak stane. Apeluji, opravdu preferuji to, aby se ten problém začal řešit a řešení nevidím v ústupku, respektive k slibu, který není možno dát, protože není podložen ekonomickými možnostmi systému českého zdravotnictví. To řešení vidím opravdu v individuální práci ředitelů, k tomu, aby hejtmani předložili vládě to, jak si dovedou představit zajistit organizaci si péče ve svém kraji a my jsme využili nebo zvážili využití institutu krizového řízení a podobně. To znamená, abychom tento problém začali skutečně řešit.

O čem to teď mluvíte? Mluvíte o tom, jaká bude situace od 1. března?

Přesně tak.

Jaká bude situace od 1. března? Co to je za vzkaz pacientům. Protože tady nejde ani tak, samozřejmě jde o celý zdravotnický systém, ale ono tady je několik milionů pacientů.

Tak zcela nepochybně a já již v úvodu jsem řekl, že pacienti jsou touto úzkou skupinou a zdůrazňuji úzkou skupinou zdravotníků vzati jako rukojmí. A já zdůrazňuji to, že ten systém nebo ten problém není fatální, ale je potřeba ho řešit. To znamená ano, může se stát, že bude potřeba redukovat určitá oddělní. Může se stát, že bude potřeba utlumit provoz v tom či onom zdravotnickém zařízení a naopak je třeba stanovit, je třeba to předvídat, je třeba stanovit jiné zdravotnické zařízení, které posílí svou kapacitu nebo posílí své výkony. Ten prostor pro to je, ale jestli mohu do toho vstoupit. Není možno se tvářit, že ten míč, nebo tu taktovku drží pouze vláda nebo ministr. Je i zákonem stanoveno, že za organizaci péče v kraji zodpovídá kraj. To znamená, kraje musí začít aktivně spolupracovat s vládou na řešení.

Jenomže v průběhu dnešního odpoledne vyšla tisková zpráva právě asociace krajů, kde říkají, do neděle je čas na to, aby se ještě jednalo mezi ministerstvem a odboráři lékařskými a pak budou jednat kraje.

Ano, já to vnímám taky tak. Tu zprávu jsem četl a chápu ji taky tak, že i kraje si uvědomily tu svou zodpovědnost a jsou připraveny začít tuto krizovou situaci řešit.

A pane poslanče, ten váš názor na to, co by se mělo dělat, říká pacientům co? Musíte se něčeho obávat. V březnu se nic moc nestane?

No já nechci zvedat bianko šek, já říkám, že ty dopady se dají minimalizovat, pokud se ten problém začne aktivně řešit. Je evidentní a myslím, že ministr zdravotnictví to řekl jasně, že ty požadavky nebo ty návrhy představitel odborů jsou takové, že je nelze akceptovat. Oni to dnes jasně řekli, že nejsou ochotni z toho ustoupit. To znamená a já jsem měl možnost se seznámit s tím, co odboráři požadují a rozumím stanovisku ministra zdravotnictví, že dál nechce jednat, protože nechce ztrácet čas a chce začít připravovat situaci v českém zdravotnictví.

Pane poslanče, já se obávám, že my tady nebo vy s prominutím, kroužíte kolem horké kaše poněkud. Já se vás ptám, vy s veškerou znalostí zdravotnického systému, když budeme operovat s tím, že dejme tomu 3000 lékařů opravdu odejdou ze zdravotnického systému, z nemocnic krajských nebo státem zřizovaných, tak co potom. Jak to dopadne na pacienta v březnu, i když budou nějaká opatření učiněna?

Já nekličkuji. Já samozřejmě jsem tím nechtěl říct, že to nebude mít žádný dopad. Že to pacient nepozná. Pozná. Pravděpodobně v počátcích více než následně. Ano, bude pravděpodobně potřeba, aby zdravotnická zařízení především lůžková, aby změnila své priority, to znamená, aby utlumila plánované výkony, plánované operace, protože je potřeba jako prioritu stanovit akutní výkony. Zda je někdo vážně poraněn, vážně nemocen tak musí mít přednost. To znamená, že někteří pacienti, může se stát a pravděpodobně se stane, že se dostanou později k péči, že budou muset déle čekat. To všechno je a pravděpodobně nastane. Na druhou stranu to řešení, o kterém já hovořím, ano je potřeba rychle zamyslet nad optimalizací počtu lůžek, na optimalizaci počtu českých nemocnic. To znamená je potřeba rychle začít pracovat na restruktualizaci, nějaký čas bude stát. Na druhou stranu nevěřím, že 3 800 lékařů z českého zdravotnictví odejde.

A proč?

Nedělejme si iluze, že je šance, že by tito lidé získali zaměstnání například v jiných zemích. To prostě není reálné. Já to vnímám jako nátlakový prvek a nevěřím tomu, že 3800 lékařů z českého zdravotnictví odejde.

Dobře, pane poslanče, nátlakový prvek 25 dní před tím, než doběhnou výpovědní lhůty. Může ten nátlakový prvek fungovat i tak, že se potom 3800 lékařů rozhodne, že prostě opravdu tu výpovědní lhůtu ukončí a odejdou ze zaměstnání a budou čekat, jestli čirou náhodou vláda nebude opravdu natlačena ke zdi a neřekne, dobře, pojďte zpátky.

Tak já se neustále snažím vysvětlit, že to je pouze část českých zdravotníků, vůbec například tímto není dotčena ambulantní péče a podobně. To znamená, není to situace, která by zhroutila české zdravotnictví a to bych chtěl českým pacientům sdělit.

Jinými slovy, tyto lékaře, kteří se možná chystají odejít, v podstatě vláda nepotřebuje?

Takhle bych to neřek. To je extrémní pozice, kterou jsem neřek ani tak nemyslel. Já znova opakuji, je potřeba, aby v krajích začli řešit, co se stane, když v nemocnici A odejde třetina lékařů. Jakým způsobem v kraji přeorganizují péči, jestli z pěti nemocnic budou fungovat čtyři. Jestli část výkonů převezme ambulantní sféra, jestli se potlačí na měsíc, dva, plánované výkony a všichni lékaři se budou věnovat akutním pacientům tak, aby nikdo nebyl ohrožen na životě. To jsou všechno konkrétní prvky, které když se poctivě začnou dělat, když se na nich začne poctivě pracovat, tak a teď to říkám zcela otevřeně, tak i těch 3800 řekněme tlačících lékařů pochopí, že vláda a kraje, znovu zdůrazňuji slovíčko kraje, se nenechá zatlačit, že myslí vážně svůj postoj, že ten postoj je pevný a já znova opakuji, já nevěřím na to a ta má nevíra je podložena fakty, že 3800 lidí v březnu nalezne práci v Německu, že opustí rodiny, opustí své zázemí, naučí se .

Počkejte, tady se nebavíme, jestli najdou práci, tady se bavíme, jestli odejdou z českého zdravotnictví.

Nevěřím, že najdou práci v zahraničí a dokonce nevěřím ani na to, že dobrovolně budou chtíti setrvat na systému evidence uchazečů o zaměstnání, to znamená na úřadu práce. Nevěřím v to.

Rozumím tomu správně, že v podstatě teď, po té, co dnešní dopolední jednání zkrachovalo a ministr zdravotnictví jaksi znovu, možná definitivně řekl, že není ochoten nikam ustoupit, tak že teď vláda tak trochu počítá s tím, že 3800 lékařů nebude ochotno podstoupit to, aby měsíc či několik měsíců prostě nemělo ten normální příjem, jaký má teď?

Já si myslím, že tak to nestojí. Pokud já vím, jsem tomu rád, tak vláda je připravena začít s kraji vyjednávat situaci v konkrétním kraji. Začít organizovat situaci ve zdravotnických zařízeních po 1.3. Vláda začíná zvažovat, zda je či není možno využít principy bezpečnostních nebo principy krizového řízení. Sejde se bezpečnostní rada státu. Jak jistě víte, sám jste již zmínil, že i kraje jsou si vědomy vážnosti situace a hlásí se k zodpovědnosti, jak řešit situaci a jak ji začít v hodinách organizovat. To jsou konkrétní kroky, které českou veřejnost a české pacienty jsou schopny ujistit výrazně více než další přetahovaná s panem Englem a s panem Volemanem, protože při vší úctě, při vší úctě a znova se musím zastat pana ministra, na některé návrhy, které byly předloženy, i kdyby stokrát chtěl, přistoupit nemůže, protože odporují zákonům této země.

Říká zatím ve 20ti minutách Radiožurnálu poslanec za ODS a místopředseda sněmovního zdravotnického výboru Marek Šnajdr.
Na emailovou adresu 20minut@rozhlas.cz kromě jiného přišel dotaz, který se obrací samozřejmě na vás, pane poslanče a který kromě jiného říká, v téhle situaci Marek Šnajdr a Boris Šťastný hrajou vabank. Hrajete vabank?

Já samozřejmě jsem připraven na to, že kdy se někdo vyjádří s nějakým jasným názorem, takže samozřejmě je potom předmětem různých útoků nebo proti názoru. Já si myslím, že vabank nehraju. Já hraju poctivou hru a snažím se vysvětlit tři základní teze. Ano, já souhlasím s tím, že v odměňování zdravotníků se mnohé udělalo a ještě je potřeba mnohé udělat. Pokud ale chceme toto řešení vytvářet poctivě, tak je nemůžeme dělat na dluh. To znamená, musíme držet princip, že můžeme vydávat pouze prostředky, které máme. A abychom těch prostředků měli víc, abychom české zdravotnictví stabilizovali, tak musíme provést jak nelegislativní, to znamená exekutivní výkony, tak i legislativní kroky k tomu, abychom věci, o kterých se v České republice vesele na různých odborných seminářích diskutuje, abychom je konečně prosadili. To mi přijde poctivé, férové. Já bych si představoval, že by pánové, kteří dnes vedou tento odpor, bouchali podpatkem do stolu a tlačili na vládu, kdy už ty změny udělá. Jak budou vypadat. Jak se projeví na pacienty, jak se projeví na zdravotníky. To by bylo poctivé řešení. Jiné já nenabízím a nechci podporovat.

Jinými slovy, nikdo vabank nehraje a celý systém i pacienti tu ustojí i když ti lékaři odejdou.

Znovu opakuji, pokud budeme mrhat čas, tak samozřejmě s přibývajícím časem ten problém, to řešení toho problému bude horší a horší. Máme zde 25 dnů, to znamená, já apeluju na to, pojďme hledat to řešení. Přestaňme se nechat vydírat.

Pardon, pane poslanče, to řešení by bylo i kdyby ministr zdravotnictví trochu couvl, ne?

Já myslím, že ministr zdravotnictví velmi couvl. Já myslím, že ten kompromisní návrh a víte dobře, že i v rámci koalice jsme s ním nebyli úplně všichni ztotožněni, ale shodli jsme se na tom, že to je kompromisní návrh, že to je jasná vůle, ukázat, že jak ministerstvo, tak celá vláda je připravena k určitému kompromisnímu řešení. To je kompromisní návrh, prosím zdůrazňuji, kompromisní návrh byl velmi arogantně odmítnut. To znamená, tu zodpovědnost, prosím ptejme se pánů Engela, jak je možné, že tento kompromisní návrh oni opět odmítli.

Radiožurnál se jich ptá. Já se vás zeptám na jinou věc. Toto pondělí probíhala tisková konference po jednání odborářů s ministrem zdravotnictví. Tam kromě jiného vystoupil na závěr té tiskové konference šéf kabinetu ministra Hegera, pan Růžička a říkal, teď to volně parafrázuji, my jsme mluvili s asociací sester, my jsme se s nimi dohodli a my jsme ocenili, že ony nestávkují, nebo nejdou do demonstrace, nejdou do protestů a spojil to s tím, že není vyloučeno, že se sestrám přidá. Přešly asi dva dny a najednou z těch dvou miliard nabídnutých lékařům bylo půl miliardy jaksi deponováno sestrám. Co to je za plán, rozdělit zdravotní sestry s doktory. Postavit je proti sobě?

Za prvé, já si myslím, já jsem ten výrok pana šéfa kabinetu neviděl. Na druhou stranu, pro boha, co je na tom nespravedlivého. Myslíte si, že sestry...

Dva dny po té, co byly dvě miliardy nabídnuty lékařům, je jako kdyby na truc půl miliarda z toho uloupnuta?

V žádném případě. Moment, znova. Postoj celé vlády, premiéra i klubu ODS byl tento, považujeme to za kompromis ty nabídnuté dvě miliardy, ale trváme na tom, pokud budou vydány, na dvou pilířích. Za prvé, aby tyto dvě miliardy byly získány poctivě, to je z restruktualizace lůžek, to znamená ne na dluh ale uvnitř systému. A trváme na tom, aby byly spravedlivě rozděleny mezi všechny zdravotnické profese v lůžkových zařízeních. To byly dvě naše podmínky. To nám přijde spravedlivé, korektní a férové. Protože nezlobte se na mě, to klišé, které tady lékařský odborový klub vytváří, že rozděluje zdravotníky, je přece úplně jiný. A já jsem s asociací sester jednal.

Já se moc omlouvám, pane poslanče, já jsem nezmiňoval nic, co říkal lékařský odborový klub. Já jsem zmiňoval to, co říkal šéf kabinetu ministra.

A já se vám snažím vysvětlit, že postoj asociace sester byl, my jsme také nespokojeny. Taky bychom chtěly přidat, ale my chceme vládu, abyste rychle provedli reformy. My chceme, abyste nás vzali k tomu jednání, abyste nám umožnili se na těch reformách se podílet, abyste nám prokázali, že tyto reformy nám platově pomohou a pak jsme připraveni tento postoj podporovat. To mě přijde férový, zodpovědný vůči pacientům postoj a já odmítám, aby ti, kteří jsou zodpovědní, kteří nenaskakují na nátlakové vyděračské akce zde byli poškozeni a pominuti a aby vítězi celého toho jednání o penězích byli ti, kteří vydírají pacienty a nejvíce křičí. To by byl ten nejhorší signál, který bychom mohli vyslat.

Tak a ještě na druhou stranu tu otázku. Ve chvíli, kdy takto oceňujete prostor zdravotních sester, respektive zástupkyň jejich asociace, je možno to nějak promítnout do vztahu k lékařům, například k jejich odborové organizaci, České lékařské komoře, to znamená, že by měli možná dostat trochu za vyučenou za to, co udělali?

Myslím, že to je velmi symptomatické, že jste řekl odborové organizaci České lékařské komoře.

Oborové, oborové, vy jste špatně slyšel, pane poslanče.

V tom je skryto téměř vše.

Ne to nebyl přesmyk.

Já nechci nikoho trestat. Já opravdu apeluji na zdravý selský rozum a já jsem vždycky říkal a je to doložitelné, že nesouhlasím s postupem. A rozumím, že se této iniciativy chopil odborový klub. To k odborům patří. A považuji za skandální a absolutně neakceptovatelné, že instituce, která je zde nařízena lékařům zákonem, to jest Česká lékařská komora, která zastupuje 41 tisíc lékařů včetně lékařů ambulantních, soukromých, která zastupuje lékaře, kteří nesouhlasí s tímto postupem, takže toto vedení České lékařské komory se chová hůř než odborová organizace. Že vůbec nehledí na své zákonem stanovené povinnosti a že se zde chová jako levicová nátlaková buňka, tak to mi přijde fatální a neakceptovatelné.

Pane poslanče, ještě jednu poslední otázku. Prosím, krátkou odpověď. 25 dní zbývá do 1. března roku 2011. Měl by teď z vašeho pohledu ministr zdravotnictví učinit nějaké vstřícné gesto vůči téměř odcházejícím lékařům? Měl by jim vyjít vstříct?

Tak já myslím, že to prosím udělal. On veřejně přislíbil ..

Bavíme se do budoucna. Měl by udělat ještě jedno, aby oddálil nebo odvrátil ten odchod.

Já si myslím, že udělal maximum. On ten veřejný příslib dal, přes to, že měl morální právo říct, výborně milí zástupci odborů, vy jste se se mnou nedohodli, takže já svůj návrh stahuju. To neudělal. On korektně ten návrh nechal taky. On je závazný. Stane se, ale bude z něj benefitovat jen ten, kdo skutečně začne pro české zdravotnictví pracovat a ne ten, kdo je bude vydírat. Já si myslím, že to je jasná zpráva. Teď je na ministru zdravotnictví, na celé vládě, aby spolu s hejtmany nebo řešit situaci po 1.3. tak, aby dopad na pacienty byl co nejmenší a další věc, která je na ministra a celé vládě, aby konkrétně v konkrétních reformních a dalších krocích předvedli jak zdravotníkům tak občanům, že transformace českého zdravotnictví začíná.

Tak, poslanec za ODS, místopředseda sněmovního zdravotnického výboru Marek Šnajdr byl hostem 20ti minut. Pane poslanče, díky za váš čas, na shledanou.

Já děkuji za pozvání a přeji hezký večer.

Martin Veselovský byl u mikrofonu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu. I já vám přeji příjemný večer.

Zdroj: Radiožurnál