Snad pojišťovny přestanou systémově vyrábět nepřátele
Komentář čtenáře Medical Tribune
Naše zdravotnické zařízení je sdruženou lékařskou praxí (kardiologie, angiologie, diabetologie) a pravděpodobně díky personálnímu obsazení i přístrojové výbavě nemá nouzi o pacienty. Naopak. Roční náklady na farmakoterapii tedy přesahují 10 milionů Kč. Proto zásadně přihlížíme k nákladům na terapii každého pacienta.

Od té doby, co firma CompuGroup Medical (CGM) splnila moje přání a uvádí léky v ATC skupinách s cenou balení i cenou léčivé jednotky (tbl, drg, tob), nepociťuji potřebu "semaforů". Za uvedené cenové relace odpovídají státní instituce a za jejich reprodukování firma CGM. Všiml jsem si, že barvy "semaforu" jsou ve volném vztahu k ceně a nevypočitetelně se "přebarvují", to je mi však t.č. lhostejné.
Již třetím rokem máme v souhrnu náklady preskripci na úrovni přesahující 99% maximálně úsporné ceny v době předpisu. O úrovni nákladů tak rozhoduje struktura pacientů a jejich potřeby, nikoliv naše neochota k úspornému postupu.
Zásahy lékáren
Co mi však zásadně vadí, jsou zásahy pracovníků lékáren, kteří záměnami léčiv mnohdy uvádějí pacienty ve zmatek. Proti teoreticky možnému označení receptu "nezaměňovat" mám zásadní námitku: Pokud nejsou farmaka totožná, mají různé názvy, balení, tvary, chuť a podle nosiče i variantní účinky, je nekorektní povolovat záměny. Nepochybně je to jen nástrojem ke zvyšování zisků majitelů lékáren. Odpovědnost za předepsaný lék nese lékař. Ceny však nemůže ovlivnit.
Zdravotnictví je cenově regulovaný sektor. Proto vytváření isolovaných nástrojů ke zvyšování zisků lékáren považuji za nefér vůči pacientům, lékařům i pojišťovnám.
Pozitivní listy v této podobě pravděpodobně nejsou řešením diskutovaného problému. Zdravotní pojišťovny t.č. většinou neprovádějí kontrolu toho co a proč lékaři předepsali, evidují však pečlivě to, co bylo na naše recepty vydáno. A pokud jsme chtěli prověřit postup lékáren, pojišťovna odmítla poskytnout data prokazující která lékárna jak postupuje, ačkoliv se jedná o manipulaci s veřejnými prostředky ve vztahu k receptu vydanému lékařem.
Pozitivní listy nahrávají reexportům
Co se týče současného systému pozitivních listů, domlnívám se, že může mít jeden zcela zásadní negativní dopúad. A to na tzv. reexport levnějších léků do zahraničí. Nejsem znalec evropského obchodního práva. Vím však, že ve zdravotnictví je prostor k národním modifikacím. JAko lékař již pracuji 46 let a pozoruji stále zřetelnější projevy absence (či bezmocnosti) politicky nezávislých odborníků, která se promítá i do zdravotnictví.
"Svět bez peněz" (rozuměj vlastní péče o ohrožené a nemocné) se málo přehledně prolíná se "světem peněz" (rozuměj
institucí zdravotnictví). Proto se nevyřčeným ideálem stává optimalizovaná a individualizovaná péče prováděná s minimálními náklady - nejlépe zdarma. Systém "světa peněz" bezostyšně parazituje na mnohdy altruisticky motivované činnosti pracovníků ve zdravotnictví a na doposud bezkonfliktním postoji "mlčící většiny".
Mnohokrát jsem se setkal s konstatováním, že některé potřebné léky "nejsou k sehnání". Protože znám i zaměstnance lékáren kterým doposud věřím, beru ten stav jako projev "psychogenní" i "organické" impotence státní správy a navázaných institucí.
Jsem optimista a proto věřím, že zdravotní pojišťovny snad začnou přemýšlet, jak z lékařů systémově "nevyrábět" nepřátele, ale vhodně motivované spojence. A to jistě m.j. pomůže vyřešit i problém co nejúspornější preskripce. Lékaři jistě chápou, že prostředky vynaložené na farmaka opouštějí republiku a chybějí pro pokrývání jiných potřeb, m.j. i k hodnocení práce lékařů.
MUDr. Lubomír Berka, www.tribune.cz
Zdroj: www.tribune.cz