Snad dojdeme s pojišťovnami ke shodě, že region nemocnici potřebuje

Co vás přivedlo k rozhodnutí ucházet se o post ředitele Stodské nemocnice?

Stodská nemocnice má potenciál dalšího rozvoje. Obsluhuje region, kde je takové zařízení z důvodů velké spádové oblasti a vysokého průměrného věku obyvatel nezbytně nutné. Vysokou měrou se zaměřuje na poskytování akutní neodkladné péče, u které je dostupnost jedním ze základních kriterií kvality. Další potenciál pak spatřuji v personálu. Snaží se poskytovat kvalitní zdravotní péči a dále se rozvíjet. Zásadní motivací byla i naprostá shoda mých cílů s faktickým a nikoliv jen proklamativním zájmem vlastníka – Plzeňského kraje zajistit v regionu kvalitní zdravotní péči.

Dlouhodobě jste si vzal za cíl rozvoj nemocnice. Jaké ale máte cíle v kratším horizontu a daří se už některé plnit?

Jedním z prvních úkolů bylo sestavit funkční organizační řád s přesným vymezením úrovní řízení, kompetencí a odpovědnosti vedoucích pracovníků. Dále navázat spolupráci s odborovými organizacemi v nemocnici včetně úpravy kolektivní smlouvy. Administrativní záležitosti ale asi nejsou pro čtenáře moc zajímavé. Dále se tedy snažím o identifikaci "slabých míst". S vedením chirurgického oddělení například řeším dlouhé čekací doby pro ošetření na chirurgické ambulanci.

Co se s tím dá dělat?

Již téměř tři týdny je ambulance posílena o dalšího lékaře a věřím, že se nám podaří otevřít i ambulanci další.

Kdy myslíte, že otevřete druhou chirurgickou ambulanci?

Záměr vyžaduje řadu opatření, takže to není otázka dnů. Velkým přáním je ale otevření do konce října. Chceme zavést i monitoring čekání a tento čas minimalizovat .

Jaká je současná čekací doba?

Záleží na aktuální kumulaci případů. Někdy je to pět či deset minut. Když ale veze záchranná služba neodkladný případ, mohou být lidé v čekárně i přes hodinu. Ojediněle se tomu nevyhneme ani v budoucnu, ale naše opatření by to měla minimalizovat.

V létě krajské nemocnice oznámily, že od září začnou nabízet jednodenní chirurgii. Týká se to i Stodské nemocnice?

Určitě. Pacient nastoupí ráno, během dne se zákrok provede a druhý den jde pacient zpravidla domů. Spektrum těchto výkonů je srovnatelné s jinými nemocnicemi obdobné velikosti a typu. Z hlediska odbornosti nejde o novinku. Tyto výkony provádíme standardně. Změnila se jen organizace práce a technicko-administrativních opatření.

Jak je na tom nemocnice s přístrojovým vybavením?

To je na dobré úrovni. Neznamená to ale, že nemáme zájem o další postupnou modernizaci. Máme třeba v úmyslu zakoupit digitální RTG přístroj a zajistit i dálkové sdílení těchto vyšetření prostřednictvím zabezpečené sítě. V případě, že by se nákup podařilo zrealizovat, zrychlil by se průběh vyšetření a navíc by se snížily i náklady na ně. Klasické rentgenové fólie by nahradily snímky v počítačích, které je možné poslat k rychlé konzultaci mezi odděleními i do jiných zdravotnických zařízení.

Část areálu nemocnice byla v létě staveništěm. Co se dělo?

Při snaze o zlepšení přístupnosti jsme upravovali komunikace v okolí nemocnice. Někde museli pacienti chodit po trávě nebo po silnici. Na těchto místech jsou nyní chodníky. Nevyhovující komunikace dostaly nový povrch a před rehabilitačním oddělením vzniklo parkoviště. To zjednoduší přístup imobilním pacientům. Provedli jsme i určité parkové úpravy. Velký dík patří Plzeňskému kraji, který investici ve výši 650 tisíc korun plně uhradil.

Nicméně podstatná je pro pacienta lékařská péče a ta je částečně v ohrožení. Mluví se o rušení gynekologického a dětské oddělení...

Musím bohužel potvrdit, že se skutečně mluví a píše o tom, že Všeobecná zdravotní pojišťovna nechce s naší a stejně tak i s Rokycanskou nemocnicí uzavřít od roku 2013 smlouvu o úhradě výkonů hospitalizační péče na těchto odděleních. To by znamenalo nejen jejich zánik, ale také existenční riziko pro celou nemocnici.

Opravdu by redukce jen dětského a gynekologicko-porodnického oddělení ohrozila chod celé nemocnice?

Poskytování kvalitní nemocniční péče je záležitostí multioborovou. I pacient léčený například na chirurgickém oddělení vyžaduje zajištění nepřetržité péče ostatních odborností. Nemocnice poskytující péči pouze na úrovni monoprimariátu nemůže poskytovat kvalitně základní neodkladnou zdravotní péči. Zrušení dvou stěžejních oddělení by byl návrat do hluboké minulosti a hazard se zdravím pacientů. Nepřeháním. Jsou známy konkrétní varující příklady z takto fungujících nemocnic.
Redukce by nemocnici ohrozila i ekonomicky. Funkci takzvaných obslužných pracovišť, jakými jsou například rentgen a biochemické či hematologické laboratoře, je stejně nutné zachovat. Výkony těchto pracovišť by však kvůli nižšímu využití výrazně poklesly. Ne však náklady. Ty už dál snížit nejde.Problémem by též bylo, že i uzavřené oddělení něco stojí. A tyto náklady by nekryly žádné výnosy.

Jak zdravotní pojišťovna odůvodňuje své záměry?

Musím říci, že oficiální stanovisko a odůvodnění ani 15 měsíců před uvažovanými kroky nemáme. Při jednáních a z médií ale zaznívá, že důvodem jsou úspory vyplývající z údajného deficitu financí. To ale nemohu přijmout. Z hlediska pacienta jako řádného plátce pojistného, kterému je garantována zdravotní péče ústavou, nelze řešit nedostatek peněz zhoršením kvality a dostupnosti péče. Navíc rušením oddělení by k úsporám v systému zcela jistě nedošlo. Naopak se tím zdravotní péče zdraží.

Mohl byste to vysvětlit?

Jak jsem již uváděl, naprostá většina námi poskytované zdravotní péče je péče neodkladná. Naši pacienti prostě musí být ošetřeni. Je pouze otázkou kdy, kde a za kolik. Z hlediska časového je odpověď relativně snadná: Pro 60 tisíc obyvatel kraje se zhorší dostupnost péče a prodlouží se doba poskytnutí ošetření. Přitom rychlost je nedílnou součástí kvality péče a ta nejenže zásadně ovlivňuje úspěšnost léčby, ale také její finanční náročnost. Připočteme-li náklady na transport pacientů, ekonomická argumentace nemůže být pravým důvodem k redukci. Pak se ale ptám, co je tím důvodem.

A nemůže to být třeba nedostatečná kvalita?

Oficiální stanovisko skutečně nemáme. Ale i nedostatečnou kvalitu jednoznačně odmítám. Podle auditů si všechny nemocnice v kraji vedou dobře. Pokud by měly pojišťovny jiné stanovisko, jistě by nás již informovaly. V posledních letech jsme ale nezaznamenali jedinou takovou stížnost ze strany jakékoliv pojišťovny. Naopak podle poslední revize pojišťovny před měsícem poskytujeme velmi dobrou péči. Kvůli kvalitě to tedy zcela jistě není.

Měli by být pacienti tímto záměrem znepokojení?

Upřímně jsem překvapen, že ze strany veřejnosti nejsou zatím negativní ohlasy v takové míře, jakou bych vzhledem k dopadům očekával. Jediné vysvětlení, které mám, je snad to, že pojišťovna veřejnosti tyto záměry ještě otevřeně nesdělila.

A co personál? Má strach?

Samozřejmě že ano. Rušení oddělení by znamenalo významný úbytek pracovních míst. To je pro zaměstnance krajně zneklidňující zpráva a v nejistotě se dá kvalitně pracovat jen obtížně. Tato situace má kromě personální destabilizace i další negativní dopady – výrazně omezuje i možnosti získávání nových odborníků. Proto se problému snažím maximálně věnovat. Zaměstnanci jsou průběžně a úplně informováni o veškerém dění, které se týká záměrů Všeobecné zdravotní pojišťovny a samozřejmě s povděkem vítají jakékoliv aktivity ze strany Plzeňského kraje jako vlastníka nemocnice, Zdravotnického holdingu Plzeňského kraje, poslanců, senátorů, starostů obcí i veřejnosti směřující k zachování nemocnice.

Kdy by mohlo být o budoucnosti nemocnice jasno?

To je velmi obtížné odhadnout. Jednání s pojišťovnami včetně VZP stále probíhají. Samozřejmě bych byl rád, kdyby brzy skončila. Já osobně stále věřím, že je náš zájem o pacienta a poskytování dostupné kvalitní zdravotní péče společný a že dojdeme ke shodě, že náš region tuto nemocnici potřebuje.

Šárka Meissnerová

Plzeňský deník jih
---

MUDr. Jiří Suda
- Dnes 54letý chirurg, absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni v roce 1982.
- Poté nastoupil do Rokycanské nemocnice, kde složil specializační atestaci 1. i 2. stupně v oboru chirurgie.
- V Rokycanské nemocnici působil v letech 1992 až 1995 i jako ředitel.
- V roce 2000 odešel do nemocnice v Hořovicích, kde později pracoval jako vedoucí lékař jednotky intenzivní péče chirurgického oddělení.
- Letos nastoupil do Stodské nemocnice. Brzy po nástupu se přihlásil do výběrového řízení na místo ředitele. Funkci začal vykonávat 1. července.
- V průběhu své profesní kariéry se seznámil s provozem a řízením nemocnice ve čtyřech různých režimech: rozpočtové organizace, příspěvkové organizace, akciové společnosti vlastněné krajem i akciové společnosti vlastněné soukromou osobou. "Z každého stylu řízení a podmínek se nyní snažím vybrat to nejlepší," říká nový stodský ředitel.

Zdroj: Plzeňský deník jih