Smlouvy s plátci na internet?
Ing. Jaromír Gajdáček, Ph.D., MBA,
generální ředitel ZP MV ČR, prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR
Tento návrh ministerstva zdravotnictví vítáme, neboť ukončí nekonečné diskuse o tom, zda zveřejňovat či ne. Podle našeho právního rozboru je to zatím tak, že abychom mohli smlouvy zveřejnit, museli bychom před tím získat souhlas od konkrétních zdravotnických zařízení. Vzhledem k tomu, že v současnosti máme uzavřeny smlouvy s více než 25 000 zdravotnickými zařízeními, jen získání souhlasů by znamenalo docela velké administrativní zatížení. Takže, pokud se podaří tuto povinnost uzákonit, celý systém se ztransparentní, což my v každém případě vítáme.
Ing. Ladislav Friedrich, CSc.,
generální ředitel Oborové zdravotní pojišťovny, viceprezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR
Obávám se, že je to jen další spíše populistický počin, kde nevýhody zřetelně převažují.
Smlouvy, ale hlavně cenové dodatky a všechny související předpisy jsou dnes již natolik složité, že i v pojišťovnách a mezi lékaři jim plně porozumí a dokáže je věcně vyhodnotit jen vybraný okruh specialistů. Zveřejnění tak způsobí mnoho diskusí vyplývajících z nepochopení a nedostatku dalších souvisejících informací.
Očekávaní veřejnosti, že se tak odhalí nekalé praktiky, se podle mého názoru nenaplní. Nějaké nekalosti asi v systému jsou, ale pochybuji, že jsou takto snadno zjistitelné. Od toho je specializovaná kontrola příslušných orgánů a vnitřní kontrolní mechanismy. Výrazně však naroste počet laických zaujatých dotazů, pochyb, výhrad a spekulací a složité administrativy, jejíž vyřizování dále odčerpá už tak nedostatečnou kapacitu kvalifikovaných zaměstnanců.
Pokud se dnes ještě podaří pojišťovně občas využít konkurenci a uzavřít cenově výhodnou dohodu, pak se zveřejněním takový lékař nebo nemocnice dostane pod tlak těch, kterým tzv. kazí cenu. Výrazně zesílí tlak na stejné ceny, jen nevím, zda si všichni uvědomují, že to pak skoro jistě povede k narovnání cen nahoru a nikoli dolů. Pojišťovny se přitom např. u „balíčkových cen“ pouze snaží o opak.
Výhodnou zveřejňování by mohlo být snad jen to, že se bude moci kdokoli přesvědčit, jak obrovská a složitá práce se za smluvními vztahy a cenovými dohodami skrývá a jak je obtížné vše jednoduše vysvětlovat. Jsem přesvědčen, že celá tzv. protikorupční kampaň je vedena zcela chybně. Ve veřejně zdravotním pojištění by se měly zjednodušovat právní předpisy tak, aby byly jednoznačné, provázané a snadno kontrolovatelné příslušnými orgány. Mělo by být snadno ověřitelné a kontrolované, zda pacient dostává kvalitní, ale také jen skutečně potřebné a nákladově efektivní zdravotnické služby a zda za ně zdravotní pojišťovny platí jen tolik, kolik je nezbytné. To se však zejména s ohledem na celkovou složitost a neurčitost zjevně ani příslušným specialistům a kontrolním orgánům nedaří, a tak nabízíme občanům, ať si těch 1 až 2 miliony stránek textů přečtou sami a veřejnou kontrolou to vyřeší. Jako občan ale ani třeba jako dobrý akcionář přece také nemůžu posuzovat, jaké všechny smlouvy a služby platí moje banka svým partnerům a co v noci provádí s mými penězi. Zajímá mě, zda nekrachuje, jaké úroky, poplatky a výsledky má. Koneckonců banka by v podobném případě jistě zavedla poplatek za zveřejňování svých smluv a nebyl by malý. Zdravotní pojišťovny své nové náklady nakonec také budou muset přenést na pacienty, jiné peníze nemají, jen to není na první pohled vidět.
Vlastimil Sršeň,
ředitel Odboru komunikace VZP
VZP by možnost takového zveřejňování smluvních vztahů velmi uvítala. Je přesvědčena, že by tak došlo k žádoucímu zprůhlednění celého systému, a rovněž by to byl velmi významný krok ke zvýšení transparentnosti celého zdravotnictví.
MUDr. Oldřich Šubrt, Ph.D., MBA,
předseda správní rady Academy of Health Care Management
Nevidím jediný důvod, proč tomu tak nebylo, není a možná nebude, vždyť jde o veřejné zdravotní pojištění, se kterým si cca 100 lidí dělá, co chce. Inspirativní je Německo, které začalo se „zaváděním“ DRG o deset let později než my, přesto již existuje jednotná zemská sazba pro nemocniční zdravotní péči, ceny některých typů léčby jsou i v běžném směnném kurzu euro–CZK již nižší v Bavorsku než v České republice. Správně položená otázka je, proč tomu tak není odnepaměti.
Ing. Jaroslava Kunová,
ředitelka FN Plzeň
Domnívám se, že platby pojišťoven jsou veřejné peníze. Podle mého názoru by bylo třeba zveřejňovat jak u plátců, tak u poskytovatelů nejen smlouvy, ale i další údaje, které ze smluv nelze vyčíst – například příjmy v určité struktuře, nové kapacity, nově nasmlouvané výkony a další. Asociace nemocnic ČR již před řadou let požadovala řadu informací před zahájením dohodovacího řízení, z nichž by se dalo odhadnout, jak jsou na tom pojišťovny, jak se vyvíjí financování jednotlivých segmentů zdravotní péče, ale nebylo nám vyhověno.
Mgr. Dana Jurásková, PhD.,
ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
Zdravotní pojišťovny a zdravotnická zařízení nakládají s veřejnými prostředky, z tohoto důvodu chápu požadavek na transparentnost všech procesů. Je však nutné si uvědomit, že i zdravotnická zařízení v Česku si začínají v poskytování zdravotní péče konkurovat. Navíc nepovažuji za správný velmi zjednodušený princip tzv „stejné“ úhrady, což je základní motiv požadavku na zveřejňování smluvních vztahů. Jsem si téměř jistá, že zveřejněním smluvních vztahů zdravotních pojišťoven se zdravotnickými zařízeními při složitosti celého systému financování žádané informace nepřinese.
Zdroj: Medical Tribune