Slovenské sestry jsou připraveny na ostřejší kroky

Jak konkrétně vypadají finanční podmínky sester a porodních asistentek na Slovensku?

I když v minulosti došlo k navýšení finančních zdrojů v resortu, byly sestry posledním a nejslabším článkem, který měl šanci prosadit změny v mzdovém odměňování. Dnes se toto odměňování pohybuje v závislosti na zřizovateli v rozmezí od 300 eur do 900 eur.

Slovenské sestry a porodní asistentky sepsaly již před časem petici s požadavkem na řešení této situace. Jaký ohlas tato petice má?

Během dvou měsíců se sestrám a porodním asistentkám podařilo získat na podporu požadavku petice 243 tisíc podpisů, což se zatím v tak krátkém čase nepodařilo žádné organizaci, občanské iniciativě ani politické straně.

Dá se říci, že jsme probudili Slovensko a jsme hrdé na to, že i jiné organizace, ať už v resortu zdravotnictví nebo školství začaly podobným způsobem prosazovat změny. Kromě počtu sester a porodních asistentek hrálo při sběru podpisů důležitou roli i to, že naše požadavky byly orientované nejen na naše mzdy, ale také na problémy v oblasti péče o chronicky nemocné pacienty, stárnoucí populaci a zlepšení péče o ženy a matky.

Co konkrétně v této petici požadujete?

Na základě předloženého návrhu zákona by se přiměřený mzdový nárok sestry a porodní asistentky v porovnání s výší mzdy za první půlrok 2011 měl zvýšit v průměru o 23,89 procent. Nastupující sestra nebo porodní asistentka bez praxe by měla mít nárok minimálně na 640 eur měsíčně. Po třech letech by se minimum mělo zvýšit na 666,20 eura měsíčně a dále  v intervalech tří let růst tak, že po 33 letech praxe by sestra měla mít nárok minimálně na 928 eur měsíčně.

Za výkon specializovaných činností jim dále bude patřit příplatek 66 eur a za vykonávání certifikovaných činností příplatek 33 eur. Samotný zákon vzbudil v řadách zdravotníků nevoli. My se domníváme, že tato nevole je neopodstatněná. Zákon by měl sloužit jako střed, medián při vyjednávání mezd i pro jiné zdravotnické pracovníky nebo jako podklad při prosazování obdobných zákonů pro jednotlivé kategorie zdravotnických pracovníků.

Jaké jsou výsledky dosavadních politických jednání ?

Vyjednáváme o našich požadavcích už téměř rok. Nároky na navýšení mezd si postupně začali uplatňovat i jiní zdravotníci. Nezpochybňujeme, že jejich mzdové ohodnocení bude potřeba následně řešit.

Jsme ale znepokojeny výroky některých poslanců, kteří navrhují, aby ze 65 milionů eur původně určených z rozpočtu na zabezpečení mzdových nároků sester a porodních asistentek byly navýšeny také mzdy i dalším kategoriím zdravotnických  pracovníkům. To nabourává filozofii zákona.

Proto se naše komora obrátila na premiérku Slovenské republiky, předsedu NR SR, ministra zdravotnictví a požádala je, aby nám do tohoto úterý  doručili písemná stanoviska k tomu, jaké postoje zaujmou při hlasování o návrhu  zákona o minimálních mzdových nárocích sester a porodních asistentek, který bude na lednové schůzi  NR SR v druhém a třetím čtení.

Jaké budou další kroky sester, pokud vaše požadavky nebudou přijaty?

V případě, že naše požadavky nebudou akceptovány, budeme nucené iniciovat následující  kroky.

Za prvé Den bez sester a obléhání parlamentu.

Za druhé se obrátíme dopisem na Evropský parlament, ve kterém budeme informovat  o požadavků sester a porodních asistentek.

A za třetí budeme iniciovat podávání výpovědí sester a porodních asistentek.

Letos v květnu na protestním shromáždění před budovou NR SR rezonovala hesla „Dost bylo slibů!“ a „Bez sester to nejde.“ Proto žádáme politiky, aby v tomto duchu přistoupili i k podpoře našich požadavků.

Sestry a porodní asistentky denně bojují o životy lidí, proto mají právo zabojovat i o vlastní přežití v duchu petice, která nese název „Když se nepostaráme my o sebe, kde se postará o vás?“

Loni, když probíhala kampaň za vyšší platy lékařů v České republice, vedení sester se za lékaře nepostavilo. Naopak prohlásilo, že stát nemá v době krize peníze na vyšší platy ve zdravotnictví a sestry budou trpělivě čekat, až se situace změní. Tento výrok vedení České asociace sester vyvolal mezi členkami ČAS nevoli, nesouhlasily s ním. Jak je to u vás? Podporují slovenské sestry lékaře v jejich protestech?

Komunikace naší komory s představiteli Lékařského odborového svazu (LOZ) byla na jaře loňského roku velmi dobrá. Vážíme si toho, že v úvodu při spuštění petice to byl právě LOZ, který jako jeden z prvních subjektů vyjádřil podporu našim požadavkům.

V červnu jsem tlumočila představitelům LOZ požadavek na podepsání memoranda, ve kterém by byla dohodnutá společná podpora lékařů a sester.

Proč jsme chtěli tuto smlouvu s jistými garancemi? Poučila nás předešlá desetiletí. Sestry se vždy dosud ocitly pouze v roli statistů, kteří podporovali požadavky lékařů a při prosazování změn v odměňování nedosáhly téměř žádné pozitivní změny nebo pouze minimální navýšení platů.

Pokud by byl návrh komory sester a porodních asistentek akceptovaný LOZ, následně projednaný a odsouhlasený oběma organizacemi, mohli jsme už v červnu vést společné jednání s ministerstvem zdravotnictví. Předseda LOZ však dodatečně uvedl, že takto písemnou smlouvu jsme LOZ nepředložili. To je pravda, protože z jejich strany o tento druh spolupráce do října nebyl zájem.

Takže slovenská komora sester se narozdíl od České asociace sester za lékaře postavila?

Ano. Od začátku jsme tvrdili, že nechceme razit českou cestu, kdy se postavily sestry proti lékařům během podávání hromadných výpovědí. Na Slovensku je to opačně. Vzájemné obviňování, že nás rozdělili politici, není na místě. V poddimenzovaném zdravotnictví nás v prvním řadě rozděluje nedostatek zdrojů a boje jednotlivých skupin na ukořistění alespoň části z nich. Pevně věříme, že v čase politické nestability, rozdílných názorů na veřejnosti i mezi zdravotníky, zvítězí rozum nad emocemi a postupně se upraví mezilidské vztahy na pracovišti. Poslední dny protestů lékařů byly i pro sestry a porodní asistentky velmi těžké.

Problémem sester v ČR nejsou jen nízké platy, ale také otázka vzdělávání, pracovního zařazení. Jak je tomu na Slovensku?

Při tvorbě zákona o minimálních mzdových požadavcích sester jsme narazily na obdobný problém. Vysokoškolsky vzdělané sestry, kromě vedoucích sester a náměstkyň pro ošetřovatelství, nemají stanovené odlišné kompetence. Museli jsme akceptovat podmínky ministerstva práce a stanovit stejný nárok na mzdu sester a porodních asistentek, bez ohledu na kvalifikační stupeň jejich vzdělání. To vyvolalo jistou nespokojenost v řadách vysokoškolsky vzdělaných sester.

Dlouhé roky voláme po změnách. Kromě všeobecných kompetencí bychom uměly využít i odbornost vysokoškolsky vzdělaných sester v oblasti edukace, výzkumu atd. Na Slovensku, obdobně jako v České republice, však ještě stále převládá medicínský model ošetřovatelství, který je finančně náročný a není pro pacienty přínosný. Zvláště pokud vezmeme v úvahu redukci akutních lůžek.

Všude ve světě je preferován model akutní péče a následné ošetřovatelské péče. Rozšířením a posílením kompetencí sester by získal především pacient, jehož zdravotní stav si vyžaduje dlouhodobou péči a komplexní propojení zdravotní a sociální péče.

České sestry musejí ve svém volnu za své peníze chodit na odborné semináře, aby dosáhli povinné registrace. Mají podobný problém také slovenské sestry?

Povinnost celoživotního vzdělávání  na Slovensku mají zdravotničtí pracovníci stanovenou v zákoně. Zde je stanovená i povinnost hodnocení, která přísluší komorám. Vzdělávaní zdravotníků se na Slovensku hodnotí v pětiletých cyklech. Cyklus začíná dnem registrace zdravotnického pracovníka.

Počet kreditů, které je povinná  sestra získat  v porovnaní s lékařem, je nižší. V případě, že zdravotník nezíská dostatečný počet kreditů za účast na aktivitách vzdělávání, komora mu uloží lhůtu na odstranění nedostatků, o čemž informuje i zaměstnavatele. Po ukončení této lhůty mu může uložit pokutu ve výši 663 eur, která je příjmem státu.

Uvedené opatření považujeme za demotivující. V minulosti jsme volali po  přiznání kreditového příplatku. Tento návrh se nám nepodařilo prosadit. V rámci petice jsme ale dokázali prosadit pět dní placeného volna ročně na účast na aktivitách průběžného vzdělávání.

V návrhu zákona o minimálních mzdových nárocích je stanovený i měsíční příplatek při výkonech specializovaných pracovních činností ve výši 66 eur a při výkonu certifikovaných pracovních činností ve výši 33 eur. Tyto příplatky by měly částečně sestrám sloužit jako úhrady spojené s účastí na aktivitách dalšího a celoživotního vzdělávání.

Iva Bezděková, www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz