Škrt 14 miliard ve zdravotnictví? Neříkejme tomu úspory
Zdravotní pojišťovny letos ustojí zpětné zmrazení plateb za státní pojištěnce díky vysokým zůstatkům na účtech. Tragédie to není. Vláda by ale měla říct, co s příjmy zdravotních pojišťoven plánuje dál.
Vláda Petra Fialy nastupovala se slibem, že prosadí ve zdravotnictví víceleté financování a plánování úhrad zdravotní péče. Avizovala také prosadit pravidelnou valorizaci plateb za státní pojištěnce. Tyto kroky by mohly posílit předvídatelnost a zlepšit možnosti plánování, což by uvítali jak poskytovatelé, tak zdravotní pojišťovny.
Větší předvídatelnost příjmů zdravotního systému i úhrad za zdravotní služby je potřeba. Nyní však vláda vykročila přesně opačným směrem, když v rámci úspor ve státním rozpočtu ruší rozhodnutí předchozí vlády navýšit platby za státní pojištěnce o 14 miliard korun pro letošní rok. Oznámila to přitom 9. února, tedy 33 týdnů po uzavření dohodovacího řízení o úhradách na letošní rok, patnáct týdnů po vydání úhradové vyhlášky ve sbírce zákonů a více než měsíc potom, co se na základě těchto dohod počítají úhrady za poskytnuté služby. Samozřejmě také po tom, co zdravotní pojišťovny sestavily svoje zdravotně pojistné plány na letošek s výhledem na další dva roky. A dokonce po tom, co bylo oficiálně zahájeno dohodovací řízení o úhradách na rok 2023.
Čtrnáct miliard korun, o které přišlo zdravotnictví, je největší celistvá částka z celkových 76,6 miliardy korun úspor, které vláda mezi celkovými výdajů našla. Tato změna ovšem neznamená, že by letos ve veřejných rozpočtech zůstalo o 14 miliard korun více. Všechny zásadní dohody jsou ve zdravotnictví uzavřeny, kolektivní smlouvy o platech a mzdách domluveny, úhradová vyhláška vydána. Pro letošek se tedy ve zdravotnictví reálně neuspoří nic nebo téměř nic.
To koneckonců potvrzuje i ministr zdravotnictví, když zdůrazňuje, že se škrtnutí čtrnácti ze zhruba 415 miliard plánovaných příjmů ve zdravotnictví nijak nepozná. „Zrušením navýšení plateb na státní pojištěnce, které v létě populisticky schválila předchozí vláda, neohrozíme kvalitu ani dostupnost zdravotní péče,“ ujišťuje profesor Válek. Pojišťovny vydají stejných 14 miliard, jen ze svých rezerv místo z plateb státu.
Co bude znamenat škrt 14 miliard korun v dalších letech? Zdravotní pojišťovny původně počítaly, že jim letos nebudou plánované příjmy stačit na plánované výdaje, a budou muset ze svých rezerv vyplatit na zdravotní služby dalších 12 miliard. Po novém rozhodnutí vlády budou z rezerv muset vydat 26 miliard, takový se očekává rozdíl mezi příjmy a výdaji. Odhady jsou to pochopitelně velmi hrubé, vývoj ekonomiky je nejasný.
Stávající zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven na konci loňského roku tvořily 52 miliard korun. Teze, že zdravotní pojišťovny letošní rok ekonomicky ustojí i bez 14 miliard ze státního rozpočtu, se vší pravděpodobností platí. Koneckonců na to ty polštáře pojišťovny mají, aby z nich v krizových letech čerpaly. Ovšem na celý rok 2023 už rezervy pojišťoven stačit nebudou.
Letošní škrt ve zdravotnictví o 14 miliard není žádná tragédie a skutečně neznamená žádný dopad na kvalitu a dostupnost péče v letošním roce. Nepřinese ale ani žádné systémové úspory. Bude po něm muset následovat navýšení plateb z příštího státního rozpočtu na rok 2023, se kterým se zatím nepočítalo, nebo debata o nových příjmech pro zdravotnictví, či o skutečných úsporách v systému.
Za posledních pět let se zvýšily náklady zdravotních pojišťoven o 60 procent z 253 miliard v roce 2016 na 399 miliard loni. Takové tempo je těžko dlouhodobě udržitelné. A to je závažné politické téma. Ministerstva zdravotnictví a financí by ho měla otevřít co nejdřív.
Vláda tvrdí, že svými škrty v rozpočtu hasí požár, který ve veřejných financí zažehli její předchůdci. Co se týká 14 miliard škrtnutých ve zdravotnictví, spíše se zdá, že před požár jen na nějaký čas staví kulisy.