Seznamy výkonů přejdou pod ÚZIS. A co dál?
| MUDr. Petr Pokorný,
předseda pracovní skupiny při MZ
Ministerstvo zdravotnictví plánuje, že se ÚZIS bude starat jak o správu a úpravu primárního vykazování lékařských služeb (což je SZV), tak i o vývoj sekundárního číselníku, což je DRG klasifikace. Podle mého názoru to je správné, protože tyto nástroje, podle kterých se rozdělují do zdravotnictví desítky miliard korun, by měly být spravovány a rozvíjeny profesionální organizací. V současné době ÚZIS jistě nemá na tuto činnost dostatek odborníků, protože tuto činnost dříve nevykonával. Předpokládám, že tyto odborníky bude nyní ministerstvo zdravotnictví, respektive ÚZIS hledat! V ideálním případě, pokud by jak primární, tak sekundární číselník zdravotnických činností byly v pořádku, by se hodnota bodu měla pohybovat blízko 1 Kč. Než se tak stane, zřejmě se bude pomocí hodnoty bodu vyrovnávat přísun financí do jednotlivých segmentů i typů zdravotnických zařízení. Nástrojem pro tuto činnost je pak dohodovací řízení o cenách bodu a výši úhrad a výsledkem úhradová vyhláška MZ pro daný rok.
| MUDr. Ludmila Plšková,
OZP
Protože nás do dnešního dne nikdo oficiálně neseznámil s konkrétní představou MZ, jakým způsobem hodlá obě agendy na ÚZIS řešit, těžko mohu hodnotit, zda se jedná o systémový a především dobře připravený krok. Situace kolem DRG i seznamu výkonů je dnes velmi citlivá – během posledních tří let na dílčích kultivacích obou systémů pracovala řada odborníků, probíhaly odborné oponentury, modelace dopadů atp., nicméně zdaleka není vše hotovo – zbývá ještě velký kus práce, jako například narovnat ceny přístrojů, režií, konstruktivně vyřešit průběžné změny cen rozhodných položek atp. Seznam výkonů se zase promítá do DRG. V každém případě je nutné, aby zamýšlený převod obou agend na ÚZIS přesvědčil již dost skepticky smýšlející odbornou veřejnost, že je dobře připravený a správný a že výstupy budou ověřitelné transparentními procesy. Dosavadní řešitelské týmy na ÚZIS byly jistě zaměřeny odlišně. Samozřejmě je však možné vytvořit podmínky a tento stav změnit. Věřím, že ÚZIS již disponuje technickou podporou i odborníky pro statistické vyhodnocování dat, nicméně mám pochybnost o dostatečně širokém a reprezentativním odborném zázemí, které je pro takovou práci potřeba.V každém případě se dva nejdůležitější pracovní nástroje pro definici rozsahu bezplatných zdravotních služeb a jejich oceňování, porovnání mezioborových relací a vyhodnocování ekonomických dopadů tímto rozhodnutím dostávají mimo rámec veřejné diskuse. Ve stávající pracovní skupině byly až na zástupce pacientské organizace vesměs všechny odborné skupiny zastoupeny lékaři a ti kdykoli mohli konzultovat odbornou problematiku i v organizacích, které v pracovní skupině zastupovali – v pracovní skupině byla zastoupena ČLK, odborné společnosti, ČLS JEP, profesní sdružení, pojišťovny, ministerstvo – je obtížné si představit, že by takové reprezentativní zastoupení bylo ve stejném rozsahu a ve stálém pracovním týmu k dispozici ÚZIS. Konkrétní organizační zajištění však dosud neznáme, takže se mohu samozřejmě mýlit. Registrační listy výkonů i metodika DRG by měly být zveřejňovány a dostupné všem účastníkům systému veřejného zdravotního pojištění. Jakékoli změny by měly být již v době jejich přípravy transparentně popsány a SW pro modelaci dopadů by měl být k dispozici všem rozhodným účastníkům systému veřejného zdravotního pojištění – zda to bude na webových stránkách MZ nebo ÚZIS, už není tolik podstatné. Protože se nám ani za patnáct let působení v pracovní skupině k seznamu nepodařilo dosáhnout od MZ zveřejňování registračních listů výkonů, mám obavy, že převodem činností i rozhodovacích pravomocí na přímo řízenou organizaci se transparentnost a informovanost rozhodně nezlepší. Zde vidím vůbec největší problém. Vždyť jen oznámením koeficientů specializace ve stávající úhradové vyhlášce se ve zdravotnictví přesunuly miliardy korun. Zdravotní pojišťovny podle tohoto předpisu mají platit, ale ani zdravotní pojišťovny, ani veřejnost nemají dosud žádnou možnost si ověřit jejich věcnou správnost. Změny tvorby těchto zásadních norem by však právě takové situaci měly předcházet.
| Ing. Pavel Kožený,
Národní referenční centrum
Za systémový považuji krok, kdy správa všech navzájem souvisejících zdravotnických klasifikačních systémů spadá pod jeden nezávislý subjekt. Hodnocení, zda tímto subjektem má být ÚZIS, mi nenáleží. Důležitá je vazba mezi zadanými úkoly, vytvořeným finančním rámcem a časovými možnostmi. Obecně platí, že pro to, aby proces mohl být nazýván transparentním, musí existovat (a dotčeným subjektům být zpřístupněna) metodika postupu. Pokud je cílem zároveň rovný přístup ke všem dotčeným subjektům, je nutno vytvořit prostor pro diskusi, který častokrát reprezentuje možnost vyjádření dotčených subjektů a následné vypořádání každého vyjádření správním orgánem. Jedině metodikou usměrněný a kontrolovaný postup a prostor pro diskusi zajistí transparentnost a předvídatelnost procesů. Pro tuto klasifikaci vidím jako perspektivní rozdělit její správu na dvě části: 1) část klasifikační, tedy vlastní strukturu zdravotních výkonů s ohledem na klinické aspekty, 2) část finanční, tedy jejich precizní ocenění.
| MUDr. Martin Sedláček,
Česká lékařská komora
První oficiální informaci o tomto záměru jsme jako členové pracovní skupiny dostali od předsedy pracovní skupiny k Seznamu zdravotních výkonů MUDr. Pokorného dne 9. 6. 2014. Zda je tento krok správný, či nikoli, nejsem schopen posoudit pro velmi malé množství informací. Spíše bych si představoval, že sazebník výkonů bude nadále tvořit a kultivovat samotné Ministerstvo zdravotnictví za aktivní účasti pracovní skupiny, odborných společností a ekonomů. Pokud se ptáte na otázku odborníků na ÚZIS, nemohu to posoudit. Nejsem seznámen s personálním obsazením ÚZIS, nic bližšího prozrazeno nebylo. Osobně se domnívám, že Sazebník výkonů by měl být reálným ceníkem. V tom nejsou všichni členové pracovní skupiny jednotní. Pokud bude bod kalkulován na jednu korunu s možností reagovat (původní záměr elektronizace) na změny cen jednotlivých komodit, režií, ceny práce atd. napříč všemi odbornostmi, budeme mít normu, která na daný rok umožní poskytovatelům důstojně a kvalitně poskytovat zdravotní péči placenou ze zdravotního pojištění. Zda bude jeden bod jedna koruna jako výchozí a nepodkročitelná hodnota, která bude dále valorizována, nebo bude bod jedna koruna a bude se „měnit počet bodů za výkon“, je věc přístupu. Finanční možnosti systému a zdravotních pojišťoven mohou rozhodovat pouze o tom, kolik takové péče pro své klienty objednají, nikoli kolik za výkon zaplatí. V tom máme před sebou ještě značný kus cesty, kterou bychom se všichni měli snažit co nejrychleji a co nejvíce zkrátit.
| Doc. MUDr. Leoš Heger, CSc.,
bývalý ministr zdravotnictví
O zdravotnictví se vedou velké ideologické a fiskální spory, ale přitom nám chybějí základní technické nástroje pro jeho řízení, obzvláště pokud jde o cenotvorbu. V řadě evropských zemí existují instituce se stovkou či dvěma sty odborných pracovníků (např. v Nizozemsku Úřad pro tarify), které každoročně analyzují situaci a přepočítávají úhrady za lůžkodny, kapitace, výkony či agregační platby. U nás však po četných pokusech pro tento významný úkol zůstalo k dispozici jen finančně a personálně slabé Národní referenční centrum, které nemá sílu úkoly zajistit. V době působení na MZ jsme s náměstkem P. Noskem zahájili změnu těchto věcí a vytvořili koncepci metodické kanceláře a tým mladých lidí, kteří se zabývali spektrem získávaných dat a analýzami. Postupně se měla činnost rozšířit na tvorbu nových klasifikačních systémů a jejich údržbu, včetně DRG a Seznamu výkonů, a mj. směřovat i k vytvoření ceníku pro zdravotnictví. Práce měla zajistit dostatečně profesionální, nezávislé a stabilní zázemí, institucionálně nejlépe ve formě státního úřadu, které by garantovalo racionální a spravedlivé rozdělování 250 mld. Kč. našeho zdravotnictví. Jedno promile z této částky na rozpočet takovéto instituce by se systému mnohonásobně vrátilo. Oznámený převod agend na ÚZIS, kde je kvalitní personální zázemí, lze vítat. Dobře zapadá do uvedených potřeb a i když jejich naplňování a personální posilování ÚZIS bude jistě postupné, je to krok správným směrem. Zohledňovat finanční možnosti ZP a celého systému prostřednictvím Seznamu výkonů a úhradové politiky asi již možné nebude. Dle stanoviska Ústavního soudu k „lázeňské vyhlášce“ lze od nynějška jakékoli omezování potřebné péče z finančních důvodů řešit pouze zákonem.
Zdroj: Medical Tribune