S novými léky musí přijít i komplexnější vzdělávání

Ředitelka české pobočky americké biotechnologické společnosti Biogen Idec RNDr. Michaela Hrdličková, MBA, 1. viceprezidentka Boardu AIFP, nevnímá přípravky biologické léčby jen jako předmět obchodu, ale i jako příležitost k demonstrování významné role inovativních léků ve zlepšení kvality života pacientů a jejich rodin a v potenciálu snížit nepřímé náklady na terapii. Současně ale příchod nových, dražších léků znamená zvýšené náklady na finanční budget zdravotních pojišťoven a nutnost prokazovat přínos daného léčiva ve srovnání s cenou. Pro farmaceutický průmysl to znamená významné rozšíření skupin zákazníků, potřebu nových znalostí a dovedností, zcela nový přístup ve srovnání s minulostí.

Za svého působení v českém „farmabyznysu“ byla RNDr. Hrdličková zodpovědná za jedno z prvních biologik na našem trhu. V současnosti vede tým, který se zaměřuje na produkty k léčbě roztroušené sklerózy – oblasti, která v posledních letech zaznamenává veliký vzestup a rozšíření terapeutickým možností.

Byla jste jedna z prvních, kteří v České republice uváděli na trh biologickou léčbu, je to tak?

Ve společnosti Wyeth jsem převzala po své kolegyni biologický lék pro oblast revmatologie. Pak jsem pět let pracovala na tom, aby z něj mělo prospěch co nejvíce pacientů. Mým hlavním cílem bylo, aby se obecně zlepšila dostupnost biologických léků pro ty pacienty, pro které je tato léčba vhodná. Uvědomila jsem si, že je nutné, aby se biologický lék dostal k pacientovi co nejdříve, tedy v době, kdy může prokázat svůj maximální terapeutický potenciál a kdy může pacienta udržet aktivního a pracujícího, s dobrou kvalitou života. K tomu nestačily obvyklé marketingové aktivity, jaké jsme znali od jiných originálních produktů, ale bylo zapotřebí mnoha edukačních aktivit směrem do firmy i k různým skupinám zákazníků. Tím nemyslím jen odborníky z řad lékařů, ale všechny, kteří se na uvádění produktu na trh podílejí. To jsou i orgány zodpovědné za stanovení ceny a úhrady, plátce zdravotní péče, kteří v první řadě poukazovali na vysokou cenu biologik. Teprve v druhé řadě brali v potaz, co lék vlastně přináší. Často jde přitom nejen o zlepšení stavu pacientů a výrazný posun kvality jejich života, ale dává mnoho i celé společnosti. Ta může díky časné kvalitní terapii získat člověka, který nebude čerpat nemocenskou, bude odvádět daně a přispívat na zdravotní a sociální pojištění, aniž by předčasně čerpal invalidní důchod, případně sociální dávky.

Co všechno jste pro to, aby se přípravek dostal k pacientům, udělala?

Například jsme uspořádali semináře pro zainteresované obory, a to i seminář v Parlamentu ČR, který měl za úkol objasnit obecně význam tzv. centrové léčby, která se týká mnoha diagnóz: revmatických onemocnění, psoriázy, roztroušené sklerózy, idiopatických střevních zánětů a dalších onemocnění, porovnávali jsme kvalitu života léčených a neléčených pacientů a náklady na jejich terapii.

Na MPSV se nám podařilo iniciovat analýzu, která ukázala významný nárůst počtu invalidních důchodů, tedy vysokých nepřímých nákladů u pacientů s těmito diagnózami. Při porovnání této statistiky s ostatními evropskými zeměmi se ukázaly překvapující rozdíly. Tehdy bylo jedním z hlavních cílů vlády ušetřit na sociálních výdajích a udělat reformu v důchodové oblasti. Včasná účinná léčba má v některých oblastech potenciál k těmto úsporám napomoci. Kdyby bylo propojené zdravotní a sociální pojištění, patrně by tyto argumenty byly vnímány pozitivněji.

A co samotní pacienti, byli nějak do vašeho programu zahrnuti?

Byli jsme u vzniku dnešní Akademie pacientských organizací, která je pořádána v rámci Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Pacienti by měli být vzděláváni, aby si uvědomili, že sami musejí pro svou léčbu něco udělat, že mají svoje práva a povinnosti, že by měli dodržovat léčebný režim i vhodnou životosprávu atd.

Celou práci s biologiky jsem postavila na edukaci všech zúčastněných. Tím jsem si realizovala své profesní ambice. V rámci studia všeobecné biologie jsem se specializovala na mikrobiologii a molekulární biologii a v příchodu biologických léků jsem najednou viděla svoji šanci. Vzdělání mi pomáhalo ve snadnějším předávání informací o nových lécích, které účinkují zcela jiným mechanismem a prokazují velké přínosy.

Nyní jsou vaši hlavní cílovou skupinou RS‑centra, která léčí nemocné s roztroušenou sklerózou. Co chystáte pro ně?

Biogen Idec má celé portfolio léčby pro RS, léky v první i druhé linii i léčbu symptomatickou. Na trh přicházejí i další produkty a budoucnost vidím v individualizované léčbě. Nevěnuji se však jen roztroušené skleróze. Jsem členkou Boardu AIFP, vedu pracovní skupinu pro inovace, jejímž hlavním úkolem je prakticky demonstrovat přínos inovací ve farmacii pro pacienty a celou společnost.

Co vidíte jako největší problém současného zdravotnictví?

V pracovní skupině pro inovace v rámci AIFP se nyní zabýváme problémy spojenými se stárnutím populace. Není to určitě největší problém našeho současného zdravotnictví, ale je to rostoucí problém celé Evropy. Tzv. „aging“ se stal jedním z hlavních oblastí, kterým se také zabývá EFPIA (Evropská federace farmaceutických společností a asociací) i Evropská komise. Při řešení této problematiky by mohla hrát včasná a účinná terapie zásadní roli, protože s prodlužujícím se věkem se prodlužuje i doba prožitá s chronickými chorobami. Zde se ukazuje, že včasná léčba může předejít přechodu onemocnění do chronicity a může udržet pacienta dlouhou dobu aktivního a soběstačného až do vysokého věku.

EFPIA vypracovala materiál Health & Growth, který monitoruje celou Evropu i jednotlivé státy. Ukazuje, jak se prodloužila délka života, doba mobility, snížila se mortalita u některých diagnóz. Pozitivní roli v tom hrají právě i účinné léky.

Všichni by měli vědět, jaký problém nastává. Občané by měli dbát na prevenci, zodpovědný životní styl, ale když přesto onemocní, měli by včas dostat dostatečně účinnou léčbu. Přístup k léčbě závisí na ochotě zodpovědných institucí i plátců zdravotní péče. Proto budeme organizovat další semináře a věnovat se i informování veřejnosti o obecných tématech, která souvisejí se zdravotní problematikou.

Žádný stát nemá dostatek prostředků, aby zajistil všem nemocným nejmodernější léčbu. Je proto nutné vyhodnocovat, který typ léčby má optimální efekt u různých typů a stadií onemocnění. Bude nutné, aby vznikl systém hodnocení efektivity léčby, který bude zohledňovat nejen náklady, ale především přínosy v úsporách na zdravotních a sociálních nákladech, a hlavně přínos pro kvalitu života nemocných, jejich soběstačnost. To znamená, že je nutné hodnotit více faktorů a samozřejmě nepodávat léčbu, která nebude účinná a finančně efektivní.

Hovořilo se o systematickém hodnocení vlastností, účinku a důsledků zdravotnických technologií (Health technology assessment, HTA). Myslíte, že jde o aplikovatelný princip?

HTA není nerozumný nápad, ale existuje mnoho typů, forem a podob. Pokud by se podařilo vytvořit transparentní systém, kde by měli všichni stejné podmínky a zohlednily se i sociální dopady, pak by HTA přinesl užitek. Obávám se, že se zatím nic dokonalého nepodařilo vymyslet ani v jiných zemích Evropy. V důsledku stárnutí populace a jejího zdravotního stavu nebude ve zdravotním systému ani v budoucnosti peněz nazbyt, proto je nutné racionálně přistoupit k oboustranné dohodě.

Vezmeme‑li konkrétně roztroušenou sklerózu, je včasná léčba cestou k úsporám?

Takto zjednodušeně to formulovat nemůžeme. Existuje více typů roztroušené sklerózy a každý pacient reaguje na léčbu jinak. Navíc biologická léčba není vhodná pro všechny pacienty. Roztroušená skleróza začíná často u mladých pacientů, je nutné léčbu nasadit co nejdříve po stanovení diagnózy, aby měla co nejlepší efekt. Od ledna 2014 platí, že každý nově diagnostikovaný pacient má do čtyř týdnů dostat léčbu. Toto pochopení ze strany plátců zdravotní péče velice oceňuji, protože včasná léčba má rozhodující vliv na další průběh nemoci a život mladých pacientů.

Jak spolupracujete s pacientskými organizacemi a odbornými lékařskými společnostmi?

Pacientská sdružení podporujeme v edukačních aktivitách, jsme‑li požádáni. Zejména rádi podpoříme vzdělávání o zdravém životním stylu, který je udrží co nejdéle aktivní. Pomáháme také v osvětových aktivitách, jako je například pořádání Dne roztroušené sklerózy.

V poslední době jsme se – kromě jiného – zaměřili na školení lékařů v komunikaci s pacienty. Ani pro jednu stranu není jednoduché sdělení závažné diagnózy. Komunikace se na lékařských fakultách neučí. Navíc tu hraje negativní roli vysoký počet pacientů a nedostatek času lékařů z center, často se píše o tzv. „vyhoření lékařů“. Jak píše profesorka Havrdová v předmluvě své knihy – psychický stav pacienta výrazně ovlivňuje průběh roztroušené sklerózy. Nedostatečná nebo selhávající komunikace má na psychický stav nemocného velký vliv. Proto jsme se rozhodli přijmout model seminářů našich kolegů z Francie, v němž herci učí dialogu. Lékař hovoří na herce jako na nemocného a herec poskytuje zpětnou vazbu, jak na něj sdělení působilo, následně poskytne návod, jak případně změnit způsob dialogu, aby byla i negativní zpráva vyslyšena, aby jí nemocný správně porozuměl a přijal ji. Rozhovor by měl vyznít pozitivně. V každém centru jsme uspořádali seminář s aktérkou Milenou Steinmasslovou. Od lékařů, kteří seminář absolvovali, máme velmi dobrou zpětnou vazbu.

Snažím se hledat nové pohledy a hledat další způsoby, jak přispět ke zlepšení léčby a kvality péče i života nemocných. V tom vidím svou hlavní roli.

Podporuje Biogen registr ReMuS Nadačního fondu IMPULS?

Všechny farmaceutické společnosti tohoto segmentu podporují Nadační fond IMPULS, tedy i registr. S registry obecně mám velmi dobrou zkušenost. Ve svých začátcích s biologickou léčbou jsme uposlechli doporučení WHO sledovat účinky těchto přípravků dlouhodobě, především data o bezpečnosti terapie. Registry na rozdíl od studií poskytují data z reálného života.

Můžete prozradit profesní přání?

Upřímně bych si přála, aby byl význam inovativní léčby hodnocen z různých úhlů pohledu, z pohledu dopadu na přímé i nepřímé náklady, na kvalitu života pacientů, nejen z hlediska ceny. Přeji si, aby se k pacientům dostalo co nejvíce produktů ve vývoji Biogenu i dalších biotechnologických firem. Za AIFP si přeji, aby se image farmaceutického průmyslu nadále zlepšovala, aby tento segment lidé vnímali jako jiná průmyslová odvětví, ale navíc s nesmírným přínosem pro lidské zdraví a kvalitu života.

Zdroj: Medical Tribune