Rušení nemocnic by se mělo dotknout 12 okresních měst
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Nejprve se podívejme na záměr zrušit až 50 tuzemských nemocnic. Petr Holub se coby komentátor Aktuálně.cz tématem zabýval. Rušení nemocnic, připomeňme, by se mělo dotknout 12 okresních měst. Například tedy Kutné Hory, Chebu nebo Děčína, Rumburku, Jeseníků či Domažlic. To vše v případě, že Všeobecná zdravotní pojišťovna uskuteční strategii vyjednávání smluvních vztahů. Nefunkční a takzvaně méně významné či nevýznamné nemocnice podle ní nedostanou novou smlouvu. Pak zaniknou, nebo se změní na zařízení, kde budou pacienti muset platit. Nemocnice, které nepatří státu nebo kraji, zcela zaniknou. Pokud VZP dodrží pravidla, která sama stanovila, zůstanou více než 4 oddělení z městských nemocnic pouze v Litoměřicích a Jablonci. Menší nemocnici si udrží například Jilemnice. Více uvádí redakční kolega Petr Holub. Hlavním nástrojem k té takzvané optimalizaci lůžkového fondu a k rušení nemocnic jsou tradiční spádové obvody. Tak, jaká jsou kritéria, podle kterých budou nemocnice hodnoceny a případně rušeny nebo zachovány? Anebo se mohou také stát zařízeními, kde budou pacienti a uživatelé platit.
Petr HOLUB, redaktor:
Pokud jde o ty spádové oblasti, na které mají být jednotlivá oddělení omezena, tak ty byly stanoveny v materiálu, který předložil Pavel Horák, generální ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny správní radě VZP. A tam například stálo, že jedno dětské oddělení musí mít spádovost 200 tisíc obyvatel, pokud jde například o gynekologické nebo interní oddělení, tak je tam ta spádovost 100 tisíc obyvatel. Jsou tam tedy i další omezující kritéria. Z toho celkem jednoznačně vyplývá, že celá řada nemocnic buď nepřežije vůbec, anebo jí zůstanou maximálně dvě oddělení, tedy interna s chirurgií. A to už samozřejmě není plnohodnotná nemocnice. Tento plán VZP v podstatě unikl, nebyl nijak důvěryhodně prezentován samotnou VZP, takže je to spíše věc k diskusi. Ovšem je tam zarážející, že sám generální ředitel Horák tvrdí, že podle této strategie už VZP postupuje a logicky tím vzbuzuje protesty, zvlášť u malých nemocnic.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Z hlediska těch úspor, které vidíme na všech stranách v různých resortech se může to opatření, tedy zánik některých menších nemocnic zdát jako rozumný úsporný krok. Nicméně jak by to pocítili pacienti?
Petr HOLUB, redaktor:
Je otázka, jestli to je rozumný úsporný krok. Protože to nikdo pořádně nevysvětlil. Ono když se řekne, že se zruší některé menší nemocnice, tak ti pacienti začnou chodit do větších nemocnic, které mají v současné době vyšší náklady. Třeba na jednoho pacienta a na jedno lůžko. Takže tam není úplně ta strategie úsporná jasná. A měla by se vysvětlit. Což je tedy buď na Všeobecné zdravotní pojišťovně, nebo na ministerstvu zdravotnictví. Ono totiž úspory jsou jedna věc a druhá věc je efektivita. Pokud by ten nový systém byl efektivnější, byť by třeba pacienti museli za nějakou složitou operací o 20 kilometrů jezdit dál, tak by to zdravotnictví prospělo. Pokud by šlo jenom o to, aby se centralizovala péče, tak to z pohledu pacientů může být dost nepříjemné. Protože i za drobnými zákroky by museli jezdit třeba 50, někdy i 100 kilometrů.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
A v současné chvíli to, co o tom víme, jeví se ti ten krok rušení a zániku některých menších nemocnic jako rozumný z hlediska úspor zejména, pardon.
Petr HOLUB, redaktor:
Já osobně si myslím, že ten krok je neodvratný. A spíše z hlediska efektivity. Protože celá řada nemocnic nedokáže vykázat dostatečné množství výkonů, ale samozřejmě platí i to, že každá nemocnice by měla dostat ještě šanci a v podstatě zvolit nějaký nový postup, který by jí umožnil přežít, byť by se třeba vzdala všech oddělení akutní péče, nebo některých oddělení akutní péče. Ale ta restrukturalizace, ta je nejspíš nutná. Ale nemyslím si, že by klíčové slovo měly hrát úspory. Ale právě efektivita.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Říká komentátor Aktuálně.cz a redakční kolega šestky Petr Holub, který se dále vyjádřil i k dalšímu zajímavému tématu, které se též týká zdravotnictví a budeme o něm posléze hovořit. Vyjádřil se totiž k oprávněnosti protestů ze dne 27. března, který se konal před budovou ministerstva zdravotnictví. A to z popudu Rady postižených, odborů, Svazu pacientů, Rady seniorů, Lékařské komory a Iniciativy ProAlt. Zástupci těchto organizací a další lidé se bouřili před ministerstvem, anebo protestovali proti návrhu ministerstva zdravotnictví upravující dobu dojezdu k pacientovi i čekací lhůty na operace. Nové nařízení o takzvané časové dostupnosti má doprovodit nové reformní zákony ministerstva, jež platí od dubna. Zmiňovaný předpis musí nejprve však přijmout vláda. K věci hovoří komentátor Petr Holub.
Petr HOLUB, redaktor:
Tak, smyslem tohoto opatření je snaha, aby dostupnost zdravotní péče byla transparentní, to znamená, aby každý měl jasně daný nárok a nemusel ho třeba vymáhat nějakým úplatkem. Takže v tomto smyslu je to správný záměr. Ale je tady celkem logická námitka těch protestujících, že o všem bude rozhodovat exekutiva. Je fakt, že státní exekutiva v těchto letech má hlavní zájem na tom, jak škrtat ve výdajích všech veřejných rozpočtů, tedy i zdravotnických. A ta obava, že ta dostupnost bude spíše zhoršená tím novým seznamem, tak ta je na místě. Tím spíše, že ten návrh, který vzniká na ministerstvu zdravotnictví podle všeho, tak že nebyl s veřejností diskutován. Ale to si myslím, že je věc, která by právě tou veřejnou diskusí se mohla vyjasnit. On ten problém je ve všech těchto reformních krocích, které by měly nějak zvýšit efektivitu a transparentnost zdravotnictví. Tak ten problém je v tom, aby se o všech těch plánech veřejnost včas dozvěděla. My jsme se třeba dozvěděli únikem z VZP, že vzniklá kritéria, podle kterých by nutně musely být některé nemocnice zrušeny, ale celý ten problém není ani v tom, že by třeba ni zrušeny být neměly, ale pro všechny to bylo překvapení a dopředu nevěděli, do čeho se vlastně jde a nemohli se třeba bránit.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
A v poslední části dnešního rozhovoru, které zařazujeme do tohoto vydání Studia STOP, v němž budeme mluvit o otázkách zdravotnictví, komentátor Petr Holub zhodnotil současné reformní zákony, které platí od začátku dubna, tedy zákon o zdravotnické záchranné službě a zákon o zdravotních službách, či zákon o specifických zdravotních službách. Samozřejmě nešel do ledví těchto zákonů, protože jsou velmi komplikované a složité, ale spíše jsme se bavili o jejich obrysech a zdůraznil, co mu v nich připadá pro zdravotnictví potřebné.
Petr HOLUB, redaktor:
Tam u těch zákonů je problém, že ony jsou nesmírně složité. Vznikaly značně neprůhledným způsobem, protože tam pořád byly novelizace, pozměňovací návrhy. Takže ta skutečná podoba a to, jak bude v realitě fungovat, tak to se právě nejspíš pozná až v tom samotném provozu. Já si myslím v každém případě, že všechny ty návrhy jsou velmi opatrné. Zavádějí postupné změny. Takže by to nikoho příliš bolet nemuselo. V tom vidím vlastně jejich největší přednost, protože dělat revoluci ve zdravotnictví je naprostý nesmysl. Co mně přijde jako nejzajímavější motiv, který kdyby se prosadil, tak by to určitě zdravotnictví prospělo, a to je zavedení systému plateb DRG, to znamená, že za stejný výkon by každá nemocnice dostala stejné peníze. Tento systém dnes nefunguje a tím pádem je možné, aby se ze zdravotnictví ztrácely miliardy bez užitku.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Řekl Českému rozhlasu 6 komentátor serveru Aktuálně.cz Petr Holub.
A o tématu budou v dnešním vydání Studia STOP diskutovat ministr zdravotnictví za TOP 09 Leoš Heger, který je se mnou zde ve studiu. Jsme také ve společnosti ředitelky Fakultní nemocnice Plzeň Jaroslavy Kunové a v neposlední řadě je zde ve studiu předseda Asociace českých a moravských nemocnic a ředitel Nemocnice s poliklinikou Hranice Eduard Solich. Všem přeji dobrý večer.
Jaroslava KUNOVÁ, ředitelka Fakultní nemocnice Plzeň:
Dobrý večer.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/:
Dobrý večer.
Eduard SOLICH, předseda Asociace českých a moravských nemocnic; ředitel Nemocnice s poliklinikou Hranice:
Dobrý večer.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Děkuji za to, že jste si našli čas pro Český rozhlas 6. Ještě připomeňme v tom úvodu, že 3. dubna delegáti vaší asociace, tedy českých a moravských nemocnic, na pražském shromáždění konstatovali, že úhradová vyhlášky na rok 2012 přinesla snížení úhrad nemocnicím na 98,5 procenta. A nesouhlasí tito zástupci s restrukturalizací lůžkové péče, který je podle nich účelový a odborně také málo obhajitelný. A proto žádáte vládu a Parlament České republiky o projednání záměru rušení nemocnic. Tak nejprve vy, pane předsedo Solichu. Co si tedy od jednání slibujete a v jaké fázi je toto jednání? Zejména ve světle vládní krize, která pomalu vyprchává.
Eduard SOLICH, předseda Asociace českých a moravských nemocnic; ředitel Nemocnice s poliklinikou Hranice:
Tak, my jsme v tom našem usnesení, které schválili delegáti opravdu jednomyslně, se zabývali úhradami pro letošní rok, kdy jsme to, kdy jsme konstatovali, že úhradová vyhláška nezajišťuje finanční prostředky na zvýšení mezd, které byly, které bylo deklarováno v memorandu z loňského roku. My samozřejmě žijeme v dnešní době, vnímáme realitu doby. Můžu, myslím, obecně říct, že nepožadujeme vyšší úhrady, než na které systém zdravotního pojištění má. Ale odmítáme tvrzení, že úhradová vyhláška umožní našim nemocnicím zvýšit mzdy zaměstnancům o 10, respektive o 6,5 procenta. To vyvolává v řadách zdravotnických pracovníků falešná očekávání, neklid v nemocnicích a nedobrou náladu.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Pane ministře Hegře, vy jste k té věci řekl, že nemocnice podle vašeho názoru mají dostatek finančních prostředků na zvýšení platů. Jen ty prostředky finanční tedy míněno zadržují. Tak, kde se tyto prostředky nacházejí a myslíte si, že ten slib, který dostali lékaři, že dostanou zvýšené platy, bude dodržen?
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/:
Tak, já musím říct, že jsem neřekl, že všechny nemocnice dostanou tolik peněz, aby mohly zvýšit platy. Ale ty modelace, které my jsme udělali nad úhradovou vyhláškou, byly zcela jednoznačné. Jestliže nemocnice rozdělíme do třech skupin, tak největší jsou ty přímo řízené státem, například fakultní nemocnice, nebo psychiatrické léčebny. A potom druhá veliká skupina nemocnic jsou ty krajské. Nemocnice přímo řízené ty platy zvýšily a dneska po čtvrt roce se nezdá, že by z toho měly mít nějaký problém hospodaření. A faktem je, že ty nemocnice dostaly stejnými pravidly o něco méně peněz než ty nemocnice krajské. V té vlastní úhradové vyhlášce. Ten rozdíl je způsoben tím, že došlo k radikální změně a bylo zavedeno to, o čem tady mluvil pan redaktor Holub, že byla spuštěna první fáze takového inovovaného systému platby za diagnózu, DRG. A bylo zavedeno inovované v tom, že byla, že byl vytčen cíl, že bude jednotná sazba. A že jestliže na příkladu nějaké jednoduché věci, porod fyziologický, jestliže ten porod se odehraje v menší nemocnici, dříve okresního typu, nebo ve fakultní nemocnici, tak by tím DRG měl být zaplacen stejně. Dneska byly velké rozdíly. Velké nemocnice byly trochu zvýhodněné. A my jsme to nastavili prostě stejně s tím, že k tomu zestejnění dojde asi do 3 nebo do 4 let. A ty modelace dopadly pro letošní rok tak, že fakultním nemocnicím by mělo být přidáno v průměru celé té skupině asi o 2 až 2,5 procenta a těm krajským nemocnicím o 4 až 4,5 procenta. Já mluvím o bilanci za celý rok. A je k tomu potřeba říct, že ještě ve hře jsou zálohy od pojišťoven, které si dohadují ty nemocnice s pojišťovnami samy. A ty v některých případech nejsou tak dobré, jak by si nemocnice přály. Ale není rozdíl v podstatě mezi velkými a malými. Takže můj závěr je takový, že když ty velké to dokázaly, tak ty menší krajské s tím, že na tom DRG dostanou o něco více, tak by na to měly mít prostor taky. Ale my jsme byli schopní to těm přímo řízeným nakázat a těm krajským to hejtmani tedy nenakázali.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Z toho, co říkáte vyplývá, že vy jste spokojen s tím stavem věcí, to znamená nebudou vyslyšeny tedy ty prosby nebo návrhy Asociace českých a moravských nemocnic?
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/:
Ne, tak já určitě spokojen nejsem, protože to memorandum jsem podepsal já a nesu to jako velmi vážný a obtížný závazek pro mě a budu se z něj jednou politicky zpovídat. A opravu můj zájem je, aby všichni zdravotníci dostali v letošním roce přidáno. My jsme slíbili, že ještě tu situaci v pololetí přehodnotíme a uvidíme, jaké bude hospodaření celého státu, jestli s tím bude možno něco dělat. Ale na druhou stranu musím také říct, že už z některých krajských nemocnic zaznělo, že až bude vyhodnoceno čtvrtletí, tak že možná, bude-li ta situace hospodářsky stabilní, něco těm svým zaměstnancům dají. A už jsou tady první vlaštovky, kde opravdu dali.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Pan předseda Solich. Reakce, jste uklidněn nyní? Je vše na dobré cestě?
Eduard SOLICH, předseda Asociace českých a moravských nemocnic; ředitel Nemocnice s poliklinikou Hranice:
No, byl bych rád, kdyby tomu tak bylo, jak povídá pan ministr. Nicméně my za první tři měsíce letošního roku dostáváme zálohovou platbu ve výši 98 procent loňského roku. Čili je jasné, že na zvýšení platů není. A když jsme si dělali modelace vyúčtování v rámci členů AČMN, tak při 100 procentech výkonnosti ve srovnání s rokem 2011 dosáhneme maximálně na 100 procent finanční úhrady v roce 2011. Abychom dostali víc, musíme zvýšit výkonnost. Což znamená hospitalizovat další pacienty. A to v prostřední šetření v českém zdravotnictví si dost dobře nedovedu představit.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Vy jste řekl, že musíte za této situace sjednávat ještě výhodnější podmínky ve vaší nemocnici u dodavatelů. Musíte zvažovat, jaké množství materiálu k ošetření nakoupíte a za kolik, redukujete počet oprav, investic. Tak, když to takto poslouchá člověk, tak to ale v rámci celonárodní úspory, o kterou se všichni snažíme na různých úrovních, vypadá docela rozumně. Proč vám to tolik vadí? Nemohli jste třeba takto spořit už dříve a připravit se na tuto situaci, která byla předvídatelná, dopředu?
Eduard SOLICH, předseda Asociace českých a moravských nemocnic; ředitel Nemocnice s poliklinikou Hranice:
No, protože jsme nestátní nemocnice bez dotací, tak spoříme už 15 let. Já si vzpomínám, to šetření jde na úkor normálního chodu nemocnice. To lze dělat pouze v krizové situaci a krátkodobě. Možná 1 rok, možná 2 roky. Kdybychom v tomto režimu, o kterém já jsem mluvil, žili dlouhodobě, tak ta nemocnice bude zaostávat, bude poskytovat horší péči. To je jednoznačné.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Ano. A dotkne se to pacientů ...
Eduard SOLICH, předseda Asociace českých a moravských nemocnic; ředitel Nemocnice s poliklinikou Hranice:
Samozřejmě, že se to dotkne pacientů a zaměstnanců, kteří budou nespokojení a budou odcházet.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Dejme příležitost také dalšímu hostu, paní ředitelka Fakultní nemocnice Plzeň Jaroslava Kunová. Vy jste takzvaně zástupkyní nebo ředitelkou nemocnice, která je na tom podstatně lépe než ty menší nemocnice. Rušení vám nehrozí. Ale jakým způsobem se vás to celé dění ve zdravotnictví dotýká? Jak se dotýká toho, kolik mohou si vydělat vaši lékaři a další zdravotnický personál?
Jaroslava KUNOVÁ, ředitelka Fakultní nemocnice Plzeň:
Tak, já samozřejmě nehovořím jenom za naši nemocnici, ale za celou Asociaci velkých nemocnic. Říkáme ANČR, teda velké nemocnice, které jsou i krajské, teda není to jenom přímo řízené. A tam je pravda, že je takový ten objem léků, zdravotnického materiálu větší v těchto našich nemocnicích. Takže jako do těch mezd můžeme přesouvat úsporná opatření ve větším třeba objemu. Takže všechny ty nemocnice se snaží šetřit samozřejmě výběrovými řízeními a podobně. A jak já už jsem říkala někde na jiném plénu, tak tím, že pan ministr nařídil vlastně přímo řízeným organizacím, že všichni musí využívat té, těch výběrových řízení, elektronických aukcí, které dřív byly sice také ze zákona povinné, ale prostě ne všude se to úplně dodržovalo. Tak vlastně ti dodavatelé byli nuceni snižovat ty ceny, protože nebyly, neměly alternativu, kde by jinde prodali. Takže pro přesun ...
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Já se omlouvám, musíme vysvětlit posluchačům elektronická aukce, tam se jedná o výběr ...
Jaroslava KUNOVÁ, ředitelka Fakultní nemocnice Plzeň:
Veřejné zakázky, o veřejné zakázky na léky, zdravotnický materiál, které se dá tedy řešit klasickou veřejnou zakázkou, to znamená tedy výběrovým řízením bez použití elektronické aukce, anebo teda elektronickou aukcí, která je taková jaksi důraznější, rychlejší a více účastníků se může, a přehlednější tedy, takže tam skutečně dochází k úsporám až třeba v řádu 40 procent. A tyto všechny úspory my vlastně vkládáme do těch mezd. Takže jako zatím není nějaké výrazné omezení péče, které by vlastně hrozilo, kdybychom zvyšovali mzdy, to znamená náklady a snižovali úhrady. Takže v tomto směru obecně u velkých nemocnic je tady ten pool toho, odkud se dá brát. Ovšem samozřejmě záleží také na každé nemocnici, jaká, jaké má podmínky, jak hospodaří, jaké má klienty a podobně. Takže nedá se říct, že všichni jsou na tom výborně, ale dá se v tomto směru se pohybovat. A další věc je, že skutečně ta vyhláška umožňuje tedy zvýšit někde výnos i zvýšením počtu ošetřených pacientů až o 3 procenta. Takže tam potom je třeba naděje, že v příštím roce bychom dostali doplatit. Ale ten boj, který teď vede, vedou i velké nemocnice, je otázka v oblasti tedy té předběžné úhrady, to znamená té zálohy. Protože VZP například snížila tu zálohu jaksi v počtu snížených svých klientů. Což si myslím, že ne je vždy tedy objektivní, protože to nemluví o tom, kolik těch klientů jejich přijde do té příslušné nemocnice.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Pane ministře, chcete reagovat na to?
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/:
Tak, já bych chtěl jenom říct panu předsedovi Solichovi, že ten náš spor není v tom, že my chceme nějak blamovat menší nemocnice a říkat, že to dělají špatně a mají spousta peněz na to, aby to dělaly lépe. Já jsem jenom vždycky upozorňoval na to, že ty podmínky se o něco málo pro ty krajské nemocnice zlepšily a jsou přesto špatné. Ale o to ještě horší jsou vlastně v těch velkých nemocnicích a tam se s tím snaží nějak poradit a ten systém je prostě pod tenzí a ještě dlouho bude. Než bude mít peněz tolik, kolik by si přál a tím spíše se všichni musíme nějak o tu vyšší efektivitu snažit.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Ještě pokud bych se vrátila k tomu, co jste říkala vy, paní ředitelko Kunová, v tom režimu, v kterém vy fungujete, vaše nemocnice a ty další, o kterých jste mluvila, tak je možné z dlouhodobého hlediska v tom režimu fungovat, aniž by se to dotklo poskytování péče?
Jaroslava KUNOVÁ, ředitelka Fakultní nemocnice Plzeň:
Ano, tak samozřejmě pokud budou dále klesat budoucí, v budoucích obdobích by klesaly úhrady od pojišťoven, no, tak samozřejmě dlouhodobě to nejde, protože, protože i když teda na tom materiálu třeba šetříme, na těch spotřebních materiálech, na lékách, zdravotních pomůckách, tak je, navíc ty ceny těchto léků například výrazně klesaly v těch minulých obdobích. Ale řekla bych, že spíše jako zanedbávají potom, nebo odsouvají ty nemocnice takovou tu údržbu těch stavebních objektů a tak dále. A to je právě velkej, velký problém českého zdravotnictví, že vlastně v kalkulacích úhrad vůbec nejsou vlastně náklady na stavební objekty. Jak tedy na jejich vybudování, tak na jejich údržbu. V této, v těch kalkulacích se vůbec nevyskytují. Ale třeba v Německu, tam je to dáno tím, že prostě zřizovatel hradí jako investice, takže vlastně ty, té zdravotní péče vlastní se to netýká. A je striktně dáno, že vlastně zdravotní pojištění může být použito pouze na léčbu a ne tedy na, jako na vybudování prostě někdy i třeba čistírny odpadních vod a odsíření kotelen a takové záležitosti parkovacích míst, do kterých my jsme vlastně v České republice nuceni, abysme to hradili ze zdravotního pojištění.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Já, když dovolíte, ještě pro posluchače budu tlumočit slova ředitele, nebo generálního ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavla Horáka, který zatím nezveřejnil přesné informace o tom, jak by ta síť nových nemocnic po rušení měla vypadat. Nicméně správní radu ujistil, že jedná ve shodě s ostatními pojišťovnami. Zajímalo by mě, jaká shoda podle vašich informací zde panuje? A víte přesně, které nemocnice se budou rušit? Pane předsedo Solichu.
Eduard SOLICH, předseda Asociace českých a moravských nemocnic; ředitel Nemocnice s poliklinikou Hranice:
Tak, já to samozřejmě nevím a doufám, že ten materiál, který komentoval pan redaktor Holub, tak že je pouhou kachnou. Protože už těch pokusných balónků, jak já tomu říkám, bylo víc. A dnes navíc, a já tady mám ten dopis s sebou, paní ředitelky odboru komunikace VZP, VZP tady tento materiál dementovalo. Faktem je, že restrukturalizace, kterou my v žádném případě neodmítáme jako Asociace nemocnic. Je potřeba. Ale ona neprobíhá podle žádných pravidel. Což je možná horší než když by neprobíhala vůbec.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Pan ministr Heger.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/:
Já musím zdůraznit, to, co Petr Holub říkal, že to bylo pracovní materiál na správní radě VZP, který ta správní rada neodsouhlasila. To bych řekl, že je dost podstatné. A ten názor na techniku té redukce lůžek se bude zcela určitě vyvíjet. Ministerstvo se nikdy netajilo s tím, že když se vyhlásilo v loňském roce těch 10 tisíc lůžek, že to je redukce sice správná, na úroveň průměru Evropy. My máme asi 50 tisíc akutních lůžek a v průměru v Evropě je to 40 tisíc, přepočteno tedy na těch našich 10 milionů obyvatel. Ale že dělat to administrativním způsobem je velmi obtížné, těžko se přesvědčují ti poskytovatelé a je to politicky téměř sebevražda. Takže my jsme pokládali za úspěch, že v loňském roce asi těch 1500 lůžek jako bylo dosaženo. A dál jsme řekli, že je tady velký prostor právě pro to DRG, které má výhodu jako platební systém v tom, že pacient "nese ty peníze s sebou", když to řeknu nadneseně, v uvozovkách. A ty nemocnice o něj můžou soutěžit. A to ukáže potom v delším horizontu, o které ty nemocnice je zájem, buďto proto, že jsou dobře dostupné, anebo proto, že mají prostě výbornou pověst a všichni tam chtějí jít. A to pak by byl jaksi dobrý čas pro to ta lůžka, o která zájem není, rušit razantněji a bude se muset někde najít mezi těmito dvěma postupy nějaký rozumný kompromis.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
A zcela konkrétně. Které nemocnice tedy zaniknou? Můžete říci?
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/:
Tak, je jasné, a ten proces tady běží 20 let, že nejohroženější jsou městské nemocnice, právě ty, o kterých tady šla řeč, že měly klasicky 4 základní oddělení, dneska už to dětské a gynekologie s porodnicí se tak úplně za ty základní obory v tom směru, že bez nich by nemocnice nemohla existovat, nepočítá. A já si myslím, že část těch malých nemocnici opravdu zanikne. Protože poskytovat technologicky náročné obory jako je třeba chirurgie na malém počtu pacientů je prostě dneska neefektivní. Dneska potřebujete i pro obyčejnou, takzvaně obyčejnou břišní chirurgii mít k dispozici třeba CT přístroj, potřebujete tam mít tým v noci, který umí ovládat ultrazvukové vyšetření a tak dále. Čili se to nevyplatí a většina těch věcí se dá do těch nemocnic, řekněme, dříve okresního typu. Většina těch pacientů se tam dá pohodlně odtransportovat.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Takže by mělo platit, že například dětské oddělení bude povoleno pro 200 tisíc obyvatel, ostatní budou zrušena. Vy jste zmiňoval porodnice, interní oddělení, také neurologií by se měla tato opatření dotknout. A tam by se mělo jednat o jedno takové zařízení by mělo být na 100 tisíc obyvatel to platí zhruba?
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/:
Tak, já si myslím, že na těch dětských odděleních se ukázalo, že opravdu tady bylo spousta dětských oddělení, už v 90. letech, která byla zrušená. Protože poskytovaly jakousi sociální péči víceméně pro rodiny, které ty děti nezvládaly a podobně. Tak na to je potřeba hledat modely a my je hledáme a připravujeme. Takzvané zdravotně sociální péče. Ten zákon pro pacienty vyššího věku například už je dost daleko ve svých přípravách a bude se to vztahovat i třeba na děti sociálně problémové, bude se to vztahovat na psychiatrické pacienty, kteří nejsou tak akutně nemocní jako spíš těžko zařaditelní do společnosti. Ale to všechno je něco, čemu se říká péče následná, která je u nás naopak oproti těm přebytečným akutním lůžkům, tak ta následná péče je zanedbaná. A tu je potřeba posilovat a jestli, abych to zakončil, jestli mohu říct určitou kritiku vůči zdravotním pojišťovnám, tak je to jednak vůči té jejich radikalitě a takové určité zbrklosti, jak se to ukázalo teďka na správní radě VZP. Ale také vůči tomu, že oni nechtějí ta následná lůžka nasmlouvávat a říkají, až ubydou ta akutní, tak pak z nich uděláme zčásti následné. Ono to takhle nejde. Oni musejí nejdřív být, protože ti pacienti prostě nezmizí. Ti jenom leží špatně v těch akutních nemocnicích a patří spíš do té oblasti následné a zdravotně sociální.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Dodejme tedy jenom ke slovům ministra zdravotnictví Leoše Hegera za TOP 09, který je jedním z hostů dnešního vydání Studia STOP, že tedy ty předběžné údaje dále ještě uvádějí také obory chirurgie, tam by mělo být po jednom lůžkovém oddělení na 45 tisíc obyvatel, chirurgické kliniky bez dalšího zázemí by se měly proměnit na pobočky velkých krajských nemocnic, kam by měli být odesíláni pacienti se složitějšími problémy k operacím. A které také převezmou doléčování. Ortopedie by měla být zachována, pakliže dokáže takové zařízení, že provede 200 operací ročně. Posluchačům Českého rozhlasu 6 připomínám, že dnes hovoříme v tomto vydání Studia STOP o některých potížích a krocích, které se dějí v českém zdravotnictví. Jsme zde ve společnosti s ředitelkou Fakultní nemocnice Plzeň Jaroslavou Kunovou, také předsedou Asociace českých a moravských nemocnic a ředitelem Nemocnice s poliklinikou Hranice Eduardem Solichem. A slyšeli jste před předělem také slova jednoho z dalších hostů, kterým je ministr zdravotnictví za TOP 09 Leoš Heger. Pane předsedo Solichu, jestli chcete ještě nějak okomentovat to, co říkal pan ministr, abychom uzavřeli tu pasáž týkající se rušení nemocnic, tak ještě je tam zajímavé, že zástupci lékařských společností tvrdí, že s nimi nikdo pořádně nejednal o tom, jak budou ty kroky vypadat, tak ať uzavřeme tuto pasáž, prosím.
Eduard SOLICH, předseda Asociace českých a moravských nemocnic; ředitel Nemocnice s poliklinikou Hranice:
No, to je pravda. Přitom ale VZP tvrdí, že vše má projednáno s lékařskými společnostmi. Což pravda není a my se chystáme na jednání s lékařskými společnostmi, abychom si tuto záležitost vyjasnili. Já bych na to, co říkal pan ministr, rád pár slovy reagoval. Je potřeba říct, že naše nemocnice střední a menší dělají 80 procent akutní péče. A je to taková ta základní akutní péče, základní obslužnost regionu. Při zrušení těch malých nemocnic, pokud to bude vůle, tak se to samozřejmě stane, protože malé nemocnice jsou ohrozitelné velice snadno. Nemají žádné finanční rezervy a při troše dobré vůle ze strany zdravotních pojišťoven se finančně zhroutí. Tak při zániku těchto nemocnic budou muset větší nemocnice tuto akutní péči provádět. Nedovedu si představit, jak to budou dělat, protože ten počet hospitalizací, když se podíváme 30 let zpátky, tak bez ohledu na způsob úhrady je zhruba stejný a komíhá někde kolem 2 milionů hospitalizací v České republice za rok. Ještě pár poznámek k úhradám. Za poslední 3 roky malé a střední nemocnice nedostaly zvýšenou úhradu od zdravotních pojišťoven. Zrušením malých nemocnic se neušetří. Jestli něco nedovedeme regulovat, tak nedovedeme regulovat péči ve velkých centrech. Kde enormním způsobem narůstají výdaje zdravotních pojišťoven. Jenom ilustrativně, v Rakousku malé a střední nemocnice pokrývají 60 procent péče. Proč to Rakušané dělají? Protože tyto nemocnice jsou v místě poskytování péče, jsou efektivněji postavené, mají menší režijní náklady a vykonávají bazální péči. My se samozřejmě jako malé a střední nemocnice nechceme pouštět do specializovaných výkonů. My už jsme několikrát navrhovali takzvanou kategorizaci nemocnic, která by rozdělila na nemocnice poskytující vyloženě základní péči, základní obslužnost regionu. A nemocnice větší a nemocnice specializované. Tady na to slyšeno nebylo. Takže my jsme přesvědčení o tom, že rušení, chaotické rušení nemocnic povede ke zdražení lůžkové péče a navíc budou destabilizováni velcí zaměstnavatelé v jednotlivých regionech, protože i malá nemocnice má kolem 500 zaměstnanců.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
A jaký je názor ředitelky Fakultní nemocnice Plzeň Jaroslavy Kunové? Pokud budou zrušeny nemocnice, tak jak se to dotkne konkrétně Fakultní nemocnice Plzeň? Očekáváte větší nárůst a příliv pacientů, o které se bude nemocnice muset starat?
Jaroslava KUNOVÁ, ředitelka Fakultní nemocnice Plzeň:
Já bych řekla, že v každém tom kraji je jiná situace. Já pokud bych vzala Plzeňský kraj, tak tam musí kraj investovat stamiliony korun do podpory těch krajských nemocnic. Protože podle analýzy VZP i podle analýzy, které byla učiněna v souvislosti s loňskou akcí Děkujeme, odcházíme, se ukázalo, že ty nemocnice jsou minimálně výkonné, minimálně využité. Takže takový ten předvolební boj, který nyní probíhá, který vlastně chce zachovat za každou cenu minimálně do voleb tyto nemocnice, tak stojí ten kraj velké peníze a když vlastně dosáhly určitého úspěchu tím, že tedy údajně domluvily menší jaksi rušení lůžek než původně bylo plánováno, takže je to úspěch. Ale já nevidím, žádný úspěch v tom, že bude kraj dotovat nemocnice, které prostě mají strašně malinké využití. My jsme zjistili, že prostě pokud zavře se chirurgie nebo gynekologie v těch krajských nemocnicích, tak že vlastně ta Plzeň, nebo náš, naše nemocnice je schopná absorbovat tyhle ty obory naprosto bez potíží. Takže v tom já vidím ten problém. Ale vidím samozřejmě jen ten náš kraj, kde tedy vidím, že naprosto nehospodárný, nehospodárné je využití, je prostě velká síť nemocnic, aniž ty nemocnice jsou využité. A tam, samozřejmě, jak je známo, pojišťovna platí pouze za výkon a ne za to, že prostě nemocnice funguje bez pacientů. A já navíc jsem byla 5 let ředitelka v malé nemocnici tohoto kraje a vím, že se tam operovalo odpoledne, v noci velice, velice málo, téměř se dá říct, že ne. Takže, a v mnohých případech nyní se stává, že pokud je to o službě nějaký výkon, tak že se prostě ten pacient pošle k nám, protože se nevyplatí, aby tam byl erudovaný lékař. Takže, ale to je prostě určitý kraj, kde to takhle je. Jo, takže já si zase myslím, že pokud ti pacienti prostě chtějí do té velké nemocnice a prostě skutečně my už na ty základní výkony máme čekací dobu dlouhou, protože vlastně vyplňujeme jenom ty doby mimo tu specielní péči, tak zase, proč bychom měli bránit tomu pacientovi, aby k nám šel? Takže já myslím, že bysme to zvládli. Druhá věc je samozřejmě, aby financování bylo nastaveno tak, aby pořád ten argument, který už teda někdy je nesmyslný, že my jsme dražší, tak samozřejmě nějaký výpočet na lůžko nemá smysl, protože záleží na tom lůžku, jak těžkou diagnózu tam provádíte. Takže samozřejmě vždycky velká nemocnice náklad na lůžko musí zákonitě mít větší, protože má i větší výdaje. Takže prostě tyto argumenty jsou trošku liché, ale určitě je třeba, aby to DRG bylo nastaveno tak, aby nebylo možno říkat, že velké nemocnice nějak jsou na tom výhodněji.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Pan ministr Heger, uzavřete tuto pasáž?
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/:
Tak, jak vidíte z té debaty, tak je velmi kontraverzní. Ale já bych to řekl ještě z pohledu pacienta. Já myslím, že celá řada těch městských nemocnic může být redukovaná ne totálně, ale takovým umírněným způsobem. Já jsem to zažil na několika městských nemocnicích tam, kde jsem pracoval. Prostě zůstane z nich interna, na kterou je vázána nějaká následná péče typu léčebny dlouhodobě nemocných. Možná ty léčebny, jestli se nám povede ten zákon o dlouhodobé péči, budou na sebe vázat i tu péči dlouhodobou, sociální. A to je přesně ta péče, kterou potřebují staří a více nemocní lidé, opakovaně nemocní. S chorobami, které jsou vážné, ale jsou jaksi, bych řekl, hodně rozšířené a takové banální z pohledu medicíny. Ale významné z pohledu rodiny. A tam ta rodina potřebuje mít k tomu svému blízkému kousek, není možné, aby za ním jezdila příliš daleko, potřebuje ho vidět denně. A velmi pomáhá tomu procesu léčebnému nebo tomu udržování toho pacienta v dobrém stavu. Naopak ty akutní věci, technologicky náročné, ty by se měly soustřeďovat opravdu do nemocnic dřívějšího okresního typu a spíš ještě do těch větších. Protože takovou akutní chorobou onemocní lidé méně často, dokážou si tam dojet a jestliže je to nějaké vážné onemocnění, tak naopak onkologičtí pacienti, kardiologičtí pacienti jsou ochotni cestovat třeba přes celou republiku, když vědí, že někde nebudou mít větší pravděpodobnost, že ta péče bude odborně lepší. Třeba u vzácnějších chorob. Takže to základní, co potřebují mít pacienti ve svém okruhu do 20 kilometrů, taková ta následná péče, bazální interna. A hlavně ambulantní služby, to může být vázáno na ty stávající nemocnice v dost velkém počtu případů.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Podívejme se na další věci, které se týkají fungování českého zdravotnictví. V úvodu byl zmiňován ten protest, který proběhl 27. března před budovou ministerstva, kdy se zástupci různých organizací, včetně zástupců Lékařské komory, projevovali nesouhlas s navrhovanými časovými limity, jenž by podle nich měly omezit dostupnost péče. Časové limity týkající se dojezdu k pacientovi při akutním ošetření. Hovořilo se také o rušení ordinací a nemocničních oddělení, které vždy spojují s nějakými novými kroky lidé, kteří zastupují jednotlivé organizace stavovské. A to všechno tedy kvůli návrhu ministerstva zdravotnictví, který upravuje maximální dobu dojezdu a čekací lhůty na operace, které by měly hradit zdravotní pojišťovny. To vše má upravit nařízení vlády a předpis má zaručit, za jako dlouhou dobu má být člověk ošetřen a jak dlouho má čekat na operaci. Jsou ty protesty, pane předsedo Solichu, oprávněné? Mají důvod se občané a zástupci organizací obávat o dostupnost péče a o poskytování, případně o velice dlouhé čekací doby.
Eduard SOLICH, předseda Asociace českých a moravských nemocnic; ředitel Nemocnice s poliklinikou Hranice:
Já jednu výhradu mám. Ale předtím musím říct, že věřím záměrům pana ministra, respektive jím řízeného úřadu. Protože já to vnímám jako zákonné mantinely pro poskytnutí péče v případě jakéhokoliv sporu, v případě plánování dostupnosti péče. Ale ta výhrada spočívá v tom, aby v tom našem českém prostředí se tady těchto dobře míněných rámců nezneužilo při restrukturalizaci péče. To by bylo špatné.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Pan ministr Heger.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/:
Já, jestli, jestli to mohu okomentovat. My samozřejmě jsme si vědomí toho, že nepochybně už se tam objevily první chyby, ke kterým se hlásíme a budeme je opravovat a ten návrh vládní na dostupnost my připravujeme už asi 4 měsíce a už měl asi 5 kol veřejných diskusí a oponentur. Možná je to dobře, protože některé věci jsme tam napsali zbytečně benevolentně. Oni fungují daleko lépe, tak jsme ty vzdálenosti zkracovali. A řekl bych jeden příklad, který jsme tam dopsali. My jsme, a už asi 2 měsíce řešíme dlouhé čekací doby na objednání pacienta k léčbě do Centra pro roztroušenou sklerózu. Nebo všech center. Těch center je asi 10 v republice a někde jsou čekací doby opravdu už několikaměsíční. A je to zcela zbytečné, protože je to určitá neschopnost pojišťoven, je to určitá neschopnosti nemocnic také říct těm pacientům, vy nejste z našeho kraje, co kdybyste šli k vám, protože ta léčba je standardizovaná, tak do svého kraje. Hlavně to je přesně ta situace, kde je nějaký limit potřeba. A my ho stanovíme, my ho uděláme asi čtyřtýdenní a tím se to všechno vyřeší. A přesně k tomuhle je to nařízení vlády míněno. Nelze popsat celou medicínu. Na přesné časy a přesné vzdálenosti. Ale tam, kde bude problém, tam to v tom nařízení bude.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Ano. Tak já tedy si dovolím zmínit, ono se to samozřejmě mnohokrát ještě změní. Pacient by se podle těch původních návrhů posledních měl dostat do 45 minut na zubní ošetření k praktickému lékaři. Na operaci šedého zákalu by měl jít do 12 týdnů, tedy nečekat déle. A například ještě náhrada kyčelního kloubu, tam se hovořilo původně o 78 týdnech, ale ta nejnovější verze zase zkrátila tu dobu na 8 měsíců. Paní ředitelko.
Jaroslava KUNOVÁ, ředitelka Fakultní nemocnice Plzeň:
Navážu na to, co říkal pan ministr. Já mám naprosto stejný názor v tom, že všechny protesty a taky ta struktura těch účastníků před tím ministerstvem byla skutečně těch zástupců společností, kterých se týkalo péče o staré lidi, o seniory. A tam právě si myslím, že se právě zaměňuje to, že skutečně ti staří lidé tak, jak pan ministr uvedl, a ty jejich rodiny chtějí, aby byla ta interní a následná péče co nejblíže. Takže toto když bude zajištěno, tak si myslím, že 50 procent minimálně těch protestů a těch problémů zmizí. A pokud se týče plánovaných výkonů, tak tam skutečně ti pacienti jezdí 100 kilometrů a vůbec jim to nevadí. Protože mají informace o tom, že tam je to dobré, tam je to dobré, takže to si myslím,že to je zajištěno tímto způsobem a že ta informovanost o tom, kde je kvalitní péče, už je docela zřejmá. Takže v tom si myslím, že časy, které jsou tam uváděny, jsou dostatečné. Pokud se týče těch plánovaných výkonů drahých, jako je například ortopedické záležitosti, endoprotézy a tak dále, tak podle analýz v moravských krajích je nějaký záhadný, záhadný problém, že tam mají dlouhé čekací doby, tak tam samozřejmě ty nemocnice naše budou muset jednat s pojišťovnou, zdali jim to nějakým způsobem upraví tu úhradu, nebo, nebo aby se ty čekací doby snížily. A my třeba jako v naší nemocnici jsme dříve již vložili velké peníze do těch endoprotéz, takže jsme snížili na úkor vlastní nemocnice ty časy, takže teď s tím nemáme nějaký velký problém. Velice diskutovaná byla otázka onkologie. Tam samozřejmě může být nějaká doba uvedená, ale žádná nemocnice si netroufne toho pacienta nezařadit tak, aby byl ošetřen včas a neplatila nemocnice desítky milionů pokut za to, že toho pacienta prostě nějak propásla. Každá ta nemocnice a každý ten lékař prioritně se spíše snaží, aby se něco nestalo. Nebo ta nemocnice aby nepoškodila toho pacienta. Takže v tom případě samozřejmě ty doby se budou zkracovat.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Pane předsedo Solichu.
Eduard SOLICH, předseda Asociace českých a moravských nemocnic; ředitel Nemocnice s poliklinikou Hranice:
Myslím si, že v běžném praktickém životě se s limity dostupnosti péče vůbec nebudou zabývat. Pokud tedy nebude provedena restrukturalizace zdravotní péče takovým způsobem, že péči nebudou mět dostupnou vůbec ve svých regionech.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Pojďme v té poslední pasáži zhodnotit. Od 1. dubna fungujou zákony o zdravotnické záchranné službě, zákon o zdravotních službách, také zákon o specifických zdravotních službách. Například ten prvně jmenovaný přináší takzvaně více pravomocí pro pacienty, zavádí také pokuty pro lékaře, či nemocnice, jež by ho porušily. V rámci toho nově platného zákona si mohou pacienti stěžovat na lékaře, či zdravotnické zařízení. Mohou stížnost podat přímo u zřizovatele nebo poskytovatele a tak dále. Vyskytují se tam samozřejmě určité právnické výklady, třeba k nové definici lege artis. Ale to teď nebudu zacházet do detailů. Po vás bych chtěla, když byste byli tak laskaví a zhodnotili za toho krátkého fungování, jak tedy se v praxi projevují ty zákony a jestli tam jsou nějaké zásadní problémy. Pan ředitel Eduard Solich.
Eduard SOLICH, předseda Asociace českých a moravských nemocnic; ředitel Nemocnice s poliklinikou Hranice:
Praktické dopady se teprv budou ukazovat. My jsme dnes s panem ministrem byli na radě poskytovatelů, on to určitě řekne sám. A tam pan ministr nám na výtky poskytovatelů zdravotní péče uvedl, že se bude připravovat technická novela zákona a vyzval nás, a proto to říkám, vyzval nás k eventuelnímu připomínkování, k eventuelním, ke sdělení připomínek k tomuto zákonu. Což my samozřejmě rádi učiníme.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Paní ředitelka Kunová.
Jaroslava KUNOVÁ, ředitelka Fakultní nemocnice Plzeň:
Lékařům nebo zdravotníkům se některé ty záležitosti nelíbí, protože jako je to na ně určitý bič, že jo. I když zase na druhé straně si myslím, že v některých případech to nevadí, že bude nad nimi taková knuta, že se může prostě vystavovat i sankcím, což teda předpokládám, že ty nemocnice samozřejmě vnitřně si samy řešily, že když byla nějaká stížnost oprávněná, tak že to, prostě toho lékaře nebo toho zdravotníka, nebo dalšího tedy nějakým způsobem postihly i finančně, což většinou bývá nejúčinnější, takže tohle se samozřejmě všechno ukáže. Já si myslím, že ti pacienti to ještě ani tak moc neví, takže to spíš jako uvidíme, až ty lidi jaksi jako spíše o tom budou prakticky poučeni, co, na co mají právo, na co nemají právo zrovna tak, jako se někdy chovají zdravotničtí pracovníci nevhodně, tak zrovna tak se chovají nevhodně i pacienti. Takže prostě tam uvidíme, jako jak se to všechno vytříbí, aby prostě ta objektivnost potom byla zaručena.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Součásti toho nově platícího balíku zákonů je také od toho 1. dubna možnost sepsat u notáře předem daný souhlas, jak chce, aby s člověkem bylo zacházeno v případě, že bude závislý na přístrojích. To jsou taky takové nové body. Pane ministře, kde jsou problémy?
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/:
Tak já, já myslím, já to rozdělím na dvě půlky. Člověk má začít u sebe, tak já začnu těmi nedostatky. My jsme je už objevili. Typický příklad, který se teďka velmi ventiluje. Podpis obou rodičů na souhlas se zákrokem, se závažným zákrokem pro dítě. My jsme to, co jsme napsali a naši právníci to takto se snažili tlumočit, bylo míněno tak, že pokud to dítě má mít něco velmi vážného, chemoterapie, amputace končetiny například, tak to že je jasný zákrok, který ho poznamená do konce života. A tam by to měli podepsat oba rodiče, nebo zástupce toho jednoho rodiče, třeba opatrovnický soud. Nakonec to dopadlo tak, že výklad právníků, kteří radí nemocnicím a soukromým lékařům, je úplně jiný než byl výklad legislativců. A říkají, že ta formulace je špatná, že prostě vážné poškození člověka může nastat při jakémkoliv zdravotním výkonu. To je pravda. Medicína je prostě riziková záležitost. Můžete po očkování mít těžkou komplikaci. A že tedy ten souhlas obou rodičů je potřeba, aby byl v každém případě. Podle nás je to přehnané, ale rozhodně tedy vidíme, že jestliže takovéto výkladové možnosti se tady objevují, že to musíme přepsat tak, jak to bylo původně myšleno, aby to bylo i jednoznačně vykládáno. Někdy to není jednoduché, ale snad se to povede. Takže já to říkám prostě pro pacienty, aby neposlouchali tyhle ty víceméně odborné spory úplně vážně, vyčkali pár týdnů dalších a měsíců a celá řada těch nejasností se usadí a to, co zbyde a bude opravdu vážné, tak my určitě opravíme.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Tolik tedy závěrečná slova ministra zdravotnictví za TOP 09 Leoše Hegera. Loučím se také s ředitelkou Fakultní nemocnice Plzeň Jaroslavou Kunovou a v neposlední řadě předsedou Asociace českých a moravských nemocnic a zároveň ředitelem Nemocnice s poliklinikou Hranice Eduardem Solichem. Děkuji za vaši účast v Českém rozhlase 6.
Eduard SOLICH, předseda Asociace českých a moravských nemocnic; ředitel Nemocnice s poliklinikou Hranice:
Děkujeme a na shledanou.
Jaroslava KUNOVÁ, ředitelka Fakultní nemocnice Plzeň:
Na shledanou.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka:
Na shledanou.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/:
Dobrou noc.
Český rozhlas 6
Zdroj: Český rozhlas 6