Reforma zdravotnictví? Hospodařit a nekrást!

Účetnické rozhodnutí Vlády o zvýšení spoluúčasti pacientů (ještě v dubnu ministr Heger zvyšování spoluúčasti na péči nepovažoval za hlavní smysl reformy, jak nám lhal - pozn.redakce) bez schopnosti definovat jakýkoliv parametr pro toto rozhodnutí v žádném případě nelze nazývat reformou a nemá nikde ve světě obdoby. Je jen dalším důkazem ideologičnosti a nekompetentnosti této vlády. Takováto naprosto nepromyšlená a nesystémová rozhodnutí vlády je třeba jako amaterismus a ignoranci nejhrubšího zrna odmítnout.

Je nepravdivé tvrzení ministra Kalouska, že není jiná alternativa pro zajištění péče než její zpoplatnění bez ohledu na to, jak se to udělá. Alternativou je v prvé řadě hospodařit a nekrást.

Reformovat znamená přijmout opatření, která přinesou pokrok, tedy lepší a lépe dostupnou zdravotní péči. To v oblasti zdravotnictví znamená vytvoření diferencované sítě zdravotnických zařízeních od ambulancí, okresních a krajských nemocnic až po špičková fakultní pracoviště a tomu odpovídající spravedlivé financování. Znamená to také nastavení norem a kontrolních mechanismů jak na kvalitu poskytování péče, tak na hospodaření jednotlivých poskytovatelů ať z řad veřejnoprávních neziskových korporací, tak ale i soukromých zařízení, pokud prostředky čerpají z veřejného zdravotního pojištění. Znamená to nejen nedovolit lichvářské marže na léky i zdravotnický materiál, nedovolit parazitizmu odtékání financí do předražených stavebních zakázek a nákupu předražených přístrojů, ale také dosáhnout efektivního hospodaření v každém zdravotnickém zařízení. To je manažerská úloha.

Pokud tato všechna skutečná reformní opatření nebudou stačit k pokrytí nákladů, pak je na řadě zvýšení zdravotního pojištění pro zaměstnavatele. To jsou peníze, které zde musí odvést každá nadnárodní společnost. Nejdou "optimalizovat" v daňových rájích, ani vyvést do zahraničí jako dividendu. Také pro každého, kdo zrovna nemá plat v milionech je daleko výhodnější připlatit desetiny procenta na zdravotním pojištění, než ve chvíli, kdy onemocní a ztratí pravidelný příjem, platit náklady léčení. To je politické rozhodnutí.

Ke skutečnému ozdravení českého zdravotnictví je také nutné nastavit mechanismy omezující možnou korupci. To je např. stanovit délku čekacích dob na neakutní operace a přijmout sankce pro zařízení při jejich nedodržení vůči pacientovi. To je mimochodem opatření, které velmi efektivně zkrátilo čekací doby na operace a omezilo korupci v této oblasti v anglickém zdravotnictví.

Současná vláda ale nic z toho v tom, co nazývá reformou zdravotnictví, nenavrhuje. Stačí ji "zkásnout" občany o 18 mld Kč a je jí úplně jedno jak.

PaedDr. Alena Gajdůšková
1. viceprezidentka Svazu pacientů ČR
a senátorka Parlamentu ČR

Zdroj: Svaz pacientů ČR