Reálná potřeba pacientů vs. zdroje financování

U příležitosti loňských oslav stého výročí založení EGIS Pharmaceuticals PLC, jedné z vedoucích farmaceutických společností v regionu střední a východní Evropy, bylo otevřeno nové a unikátní Centrum vědy a technologie v Budapešti a zřízena nová divize EGIS Biologicals. Jak vkročila tato tradiční a zároveň rychle se rozvíjející společnost do nového století své existence? Na to jsme se zeptali jejího generálního ředitele MUDr. Vojtěcha Mészárose, MBA.

Loni oslavila společnost EGIS Pharmaceuticals PLC sté výročí založení v Budapešti. Jaká je historie jejího působení v České republice?

Oficiální předchůdce EGIS Pharmaceuticals PLC byl registrován přesně před sto lety, 19. února 1913 v Budapešti. Od té doby se portfolio společnosti mnohokrát změnilo, jedno však zůstává stejné: soustředění se na výzkum a vývoj a důraz na vysokou kvalitu produktů. „Přinášíme ochranu zdraví a kvalitu života!“ – to vyjadřuje slogan firmy.

Své aktivity vyvíjí naše společnost přímo ve více než 18 zemích světa, zejména ve střední a východní Evropě, její přípravky lze však koupit téměř v každé zemi. Obrat společnosti mimo domácí (maďarský) trh tvoří v současnosti 73 % a tento podíl se neustále zvyšuje. Společnost EGIS Praha, spol. s r. o., je dceřinou společností EGIS Pharmaceuticals PLC, která sídlí v Budapešti. Existuje od října roku 1995, kdy bylo nutné reagovat na potřeby zdejšího farmaceutického trhu. Společnost se tak dostala blíže zákazníkům a distribučnímu řetězci léčiv. Vlastnická struktura společnosti je dnes již tvořena výlučně francouzskou originální farmaceutickou společností Servier.

Jaké léky jdou na český trh?

EGIS prodává generické přípravky, tj. takové účinné látky, u kterých již patentová ochrana vypršela. Přesto má společnost i vlastní vývoj léků s celou řadou inovací a některými originály. Tyto přípravky postupně uvádíme na trh, český i světový. V současné době se zaměřujeme zejména na tři oblasti, a to na kardiovaskulární nemoci, na nemoci centrální nervové soustavy a na onkologii; nejnověji jsme vstoupili do oblasti biologické léčby.

O jakou pozici usilujete na českém trhu?

Naše společnost vychází vstříc skutečně široké vrstvě zákazníků, zejména jejich potřebě kvalitních, účinných a dostupných léčiv. Zároveň se snaží vyjít vstříc potřebě zdravotnického systému ČR, jehož cílem je trvale kontrolovat růst nákladů na léky a zdravotní péči obecně.

Máme vybudované kvalitní vztahy s lékaři, velkodistributory i lékárnami. Zákazníci EGIS znají a snažíme se, aby o nás věděli i koncoví spotřebitelé, tzn. pacienti. V neposlední řadě se zapojujeme do vzdělávání lékařů a jejich prostřednictvím i pacientů.

Při vstupu do dalšího století jste na oficiálních oslavách oznámil otevření nové divize EGIS Biologicals. S jakým cílem vznikla?

Vizí naší společnosti je působit v širším spektru trhu, zejména v oblasti biologické léčby, např. v revmatologii, gastroenterologii či onkologii. Je to skupina onemocnění s velkým rozporem mezi reálnou potřebou pacientů a zdroji systému z hlediska financování. Zde bychom chtěli, tak jako v minulosti, přinášet kvalitní léky za rozumnou cenu jak pro pacienta, tak i pro celý zdravotnický systém ve státě, ve kterém působíme. Tento cíl by měla naplnit před rokem uzavřená spolupráce s předním výrobcem biologických léčiv, společností Celltrion.

V čem vidíte největší problém českého zdravotnického systému?

Nacházíme se v prostředí neustálých negativních změn cen a úhrad léčiv. Mnohé aspekty tržního prostředí jsou zatím nové nebo ještě úplně neznámé, zejména na straně plátců. Pro tým mých spolupracovníků to znamená velký nápor. Stojíme před nutností přizpůsobit se podmínkám, které se neustále mění. Vzhledem k faktu, že naše přípravky jsou kvalitní a na českém trhu dobře etablované, měly by nás změny ještě více posílit. Cílem je lepší dostupnost našich léků u pacientů.

Český systém cenotvorby a předvídatelnosti i udržitelnosti cen má své trhliny. Pacient, lékař nebo náš reprezentant, ti všichni jsou každý měsíc konfrontováni s nepředvídatelnou změnou, kterou firma není příliš schopna ovlivnit. Problém představuje extrémně časté referencování, které dnes v České republice promlouvá do stanovování úhrad, tedy referencování na úroveň nejnižší úhrady v celé Evropské unii. Nejnižší úhrada v jakékoli zemi EU se použije pro stanovení úhrady v dané referenční skupině. Taková cena může být způsobena třeba i akční nabídkou firmy a lékový úřad ji ve svých databázích snadno vyhledá. Pacient byl dříve zvyklý doplácet na svoje léčivo s občasnými mírnými výkyvy jednou dvakrát do roka 20–80 Kč. Pokud firma na změnu úhrady, která se sníží třeba o 50 %, rychle zásadním způsobem nezareaguje, vyskočí doplatek třeba na 300 Kč. A to už je problém.

Jak se s danou situací vaše společnost vyrovnává?

Originální společnosti jsou zde od toho, aby uváděly na trh nová originální léčiva a vymýšlely nové způsoby, jak zlepšit kvalitu života a jak ho prodloužit. Generické společnosti, jako jsme my, jsou tady od toho, aby přinášely kvalitní léčiva co největšímu počtu lidí. Naším posláním je zpřístupnit potřebnou terapii co nejširšímu okruhu nemocných. Naše mise spočívá v udržování kvality podle nejnovějších standardů, což samozřejmě stojí peníze. V situaci, kdy se některému léku sníží ze dne na den úhrada, přičemž my jsme nastaveni na nějakou úroveň výrobních nákladů a objemu výroby, máme čím dál těžší práci právě proto, že prostředí je nepředvídatelné. Je zcela běžné, že když klesne úhrada a vyskočí velký doplatek, pacient i lékař hledají alternativu, často lépe hrazený dražší přípravek. Preskripce se okamžitě začíná přesouvat do jiné skupiny, sníží se objem prodeje původního léčiva a my pak už v daném objemu nejsme schopni cenu udržet. Dostáváme se tak do problému, kdy musíme zvažovat, zda dotčený produkt vůbec dodávat. Po půl roce se situace změní, ale pacienti už jsou nastaveni na jiný druh terapie. Generické společnosti, která má za cíl dodávat co nejvíc léků co největšímu počtu pacientů v co nejvíce skupinách, kde už patentová ochrana vypršela, najednou vypadávají nosná, historicky dobře zavedená léčiva. Někdy nejsme schopni jednotkové náklady udržet a jsme i ze strany centrály stavěni do nevděčné role, kdy musíme rozhodnout, zda za tyto výrobní náklady s touto skoro žádnou nebo negativní marží dále dosaturovat trh, anebo problematický lék úplně vyseknout z portfolia.

Kde vidíte řešení?

Podstata i řešení problému spočívají asi v lepší předvídatelnosti cenových změn. Pokud by se půl roku až rok dopředu vědělo, že se určitá skupina bude přehodnocovat a na jakou zhruba úroveň, zvýšilo by to jistotu výrobců i pacientů. Rok už firmě často stačí na to, aby upravila vstupy nebo hledala třeba levnější intermediární produkt, aby zjistila, zda nelze zvýšit odbyt daného produktu v zemi, kde je léčivem prioritním, apod. Dobré příklady by se v jiných zemích zkrátka našly.

Dokážete odhadnout budoucí vývoj na trhu s biologickými léky?

V oblasti biologik má farmaceutický trh ještě velký potenciál růstu. V následujících přibližně deseti letech vyprší patenty mnoha zásadním biologickým lékům pro autoimunitní choroby, Alzheimerovu nemoc a nemoci onkologické, pro které jsou k dispozici přípravky extrémně drahé. Náklady na jednoho pacienta se pohybují od 300 tisíc až do milionu korun ročně. Biosimilární léčiva jsou schopna přinést úsporu 20–30 % z daného objemu. To je v dnešní situaci úspora opravdu podstatná. Dá se říci, že výdaje na léky v oblasti chorob onkologických i autoimunitních, chorob stárnutí a diabetu budou v brzké budoucnosti tvořit základ výdajů na léky v celém našem zdravotnictví. A právě cestou vývoje a výroby biologických léčiv chce EGIS pomoci ušetřit českému zdravotnickému systému podstatnou část výdajů a především zpřístupnit potřebné medikamenty většímu počtu pacientů. Dnes čelíme situaci, kdy se pacienti z důvodů různých budgetových krácení rozpočtů pro jednotlivá centra ne vždy dostanou k terapii v momentě, kdy ji potřebují. My chceme být v oblasti biologických léčiv jednou z vedoucích společností v České republice. Dnes jsme osmou největší generickou společností na českém trhu a dosáhli jsme 1% podílu na celém českém farmaceutickém trhu ve finančním vyjádření (údaj společnosti IMS z konce roku 2013). Očekávám tedy opět posun nahoru.

Kde vidíte největší slabinu českého zdravotnictví?

Našemu zdravotnictví samozřejmě chybí finance. Lékaři a sestry ze všech stran slyší, že mají šetřit. Avšak 6–7 % HDP, které jdou u nás do zdravotnictví, je v dnešní době dle mého názoru málo. Je možné, že se na některých místech plýtvá, a dobrý hospodář si to má hlídat, ale v jednu chvíli pak musí přiznat, že za dané peníze už není schopen udělat další pokrok. Pokud se české zdravotnictví chce rozvíjet dál, tak víc peněz prostě potřebuje. A není to ani tak, že pomůže nějaké plošné omezování, jak se plánovalo například s lůžky v nemocnicích. Vedle většího přísunu peněz je třeba nastínit si dlouhodobý investiční plán – co bude s českými občany za dvacet let a jaký budou potřebovat zdravotnický systém. A to tady dnes vůbec nevidím. Pokud chceme za dvacet let dobře žít, systém musíme vymyslet dnes; koneckonců je to maraton.

Zdroj: Medical Tribune