Profesor na rogalu aneb jak to vidí "exiloví" lékaři
Je to tak… Pokyvujeme čtouce článek „Zdravotnictví v krizi není. Nebo že by ano?“ od profesora Mayera. Pokyvujeme česky, i když jsme v Německu. Kdo my? Přeci my, tady „za vodou“, tedy za česko-německou hranicí. „Je to tak“ - pokyvují i kolegové na Medical Tribune fóru (sedíce za počítačem). Ještě jednou, kdo jsme ti „my“? Rezignovaní, zklamaní, naštvaní? V post-postmoderní době jsme post-nadšenci, post-dobrovolníci, post-inovátoři, post-vědátoři. Pracujeme na svých post-ech a občas si přečteme na netu trochu těch dobrých a hromadu špatných zpráv z českého post-zdravotnictví.
Profesor Mayer vytvořil přehledný článek popisující situaci jak v sektoru „zdravotnickém“, tak v sektoru „školském“. Vytvořil jej s noblesou, exaktností a věcností, jak se sluší na člena akademické obce.
V televizi zvoní telefon.
“Vážená televize, mám pro vás velmi dobrý článek. Vystihuje stručně situaci v našem zdravotnictví a na svém konci hovoří o spolupráci politiků s akademickou obcí. Myslím, že by měl být přečten v hlavní zpravodajské relaci.“
„Hm, ehm, jo, dobře, tak mi to někam pošlete. Jó na mail, pak si to přečtu.“
V televizi zvoní telefon.
„A víte, že se profesor a děkan lékařské fakulty chystá na let motorovým rogalem ušitým ze státní vlajky odněkud z Karolína až na Pražský hrad?!“
„Fakt? Jako vážně? Nekecáte? My tam hned posíláme...“
Naše informační společnost je přetížena množstvím zpracovávaných informací. To množství stále roste. Údaje, které nemají být v tom množství zapomenuty, zvýrazňujeme barvou. To nestačí. Je třeba tyto informace křičet!!! I to je však již málo, když nepřekřičíme ostatní. Je třeba vytvořit něco, čím se dá zaujmout. Protože už každý něčím zaujal, je třeba hledat něco křiklavějšího, více smysly dráždícího. Naše informační společnost se tím vrací po spirále, snad závitu, do dob, kdy křik (event. kyj) býval silnějším argumentem. Naše informační společnost se tak mění na společnost post-informační.
Tak jsem zde vytvořil článek s provokativním nápisem a teď nevím, co dodat. Ti, co jej dočetli až sem, se zklamou, pan profesor na rogalu nepoletí. Je to jen pokus jednoho „exilového“ lékaře „upozornit na upozornění“.
V Německu je možné se setkat s mnoha lékaři z mnoha koutů světa. Řeč je často o zdravotnictví. To, co popisuje pan profesor jako „nebezpečí“, již leckde ve světě nastalo. Zatím nevidím sílu, která by český medicínský vzdělávací systém od této černé budoucnosti ochránila. To by se museli lidé na všech stranách domluvit a začít spolupracovat.
Devalvační trend hodnoty informací je zřetelný a již mnoho let pokračující. Slova se přehazují lopatou. A tak to musí asi řachnout, bouchnout, hořet, aby si někdo něčeho všiml. Prevence je skutečně ideální, jak se píše v článku. Obávám se, že trend je spíše v hašení požárů. Bohužel. A my lékaři a akademičtí nadšenci, i post-nadšenci, bychom se také na to měli vnitřně připravit. Bohužel.
MUDr. Zdeněk Hess, Ph.D.
lékař pracující převážně v Německu
Zdroj: Euro.e15.cz