Prof. Kvapil: Každý lékař i laik by měl poznat hypoglykémii
Každý lékař i laik, a to nejen pacient, by měl znát příznaky hypoglykémie. Již na fakultě se medici učí, že příznaky hypoglykémie jsou lehce zaměnitelné za příznaky opilosti nebo třeba epilepsie. Přesto se i v současnosti stává, že pacient v hypoglykémii je považován za hýřila, opilce, není mu poskytnuta pomoc. Tento stav ho však přímo ohrožuje na životě.
Hypoglykémie se může projevit jakoukoli symptomatologií imitující poruchu centrální nervové soustavy. Typický je neklid, zmatenost, nebo naopak somnolence, hluboké kóma. Častokrát hypoglykémie napodobuje křeče při epilepsii, stejně jako různé, někdy i bizarní typy obrn, poruch motoriky. Pacienti se tak dostávají do nemocnice s diagnózami cévní mozková příhoda, epilepsie, otrava, fraktura krčku stehenní kosti a podobně.
Pomoc je přitom lehká, v začátku, kdy pacient může ještě bezpečně polykat, rychlé sacharidy (limonáda, džus, přímo cukr), později je nutné podat glukagon do svalu nebo glukózu do žíly. Chystá se glukagon ve spreji, tato léčba by mohla předejít řadě závažných hypoglykémií. Hypoglykémie je nebezpečná proto, že se na ni nemyslí.
Mylná obecná představa zejména laiků, jejíž důsledky jsou i velmi nebezpečné, je, že když neuropatické bolesti ustoupí (nohy přestanou bolet nebo zmizí parestezie), je to vlastně dobře. Opak je pravdou. Nejčastější příčinou subjektivního zlepšení je objektivně zhoršení neuropatie do stupně, kdy pacient necítí bolest. Tato situace je skutečně velkým rizikem pro zranění a následný rozvoj syndromu diabetické nohy.
Zdroj: MT