Přípravky na osteoporózu měly zůstat hrazeny

Václav MORAVEC, moderátor:
... Vliv léků na pozornost řidičů, to je téma pro 14. Den lékáren. Ten se uskuteční už zítra. Lékárníci se rozhodli zaměřit osvětu právě na rizikové léky před letošními prázdninami a dovolenými. Pro laiky totiž bývá téměř nemožné zjistit, kterému léku by se měl před usednutím za volant vyhnout. Když se loni v listopadu stal staronovým prezidentem České lékárnické komory Lubomír Chudoba, pronášel i tato slova:

Lubomír CHUDOBA, prezident České lékárnické komory:
Skloubit zejména zvýšení odbornosti veřejných lékáren a na druhé straně při zachování dostatečného ekonomického provozu těchto lékáren, protože zejména v posledních dvou letech pozorujeme to, že se ekonomika veřejných lékáren dramatickým způsobem zhoršila. Předpokládám zejména v příštím půl roce intenzivní jednání s ministerstvem zdravotnictví na tom, abychom i v rámci připravovaných novel dalších zákonů, které ovlivní naši činnost zase na několik dalších příštích let. Je to z toho důvodu, že dlouhodobě je lékárenské péče podfinancovaná.

Zaznamenalo loni v listopadu Rádio Impuls slova prezidenta České lékárnické komory Lubomíra Chudoby. Není bez zajímavosti, že každý občan České republiky vydal loni v lékárně v průměru 900 za doplatky na recept nebo poukaz. Ve volném prodeji si pak v průměru každý občan České republiky opatřil léky za 730 korun. nejen o tom bude řeč v dnešních Impulsech. Pozvání přijal prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba.....

Za necelých 14 dní čeká nás pacienty i lékárny, řekněme, revoluce, protože pojišťovny přestanou platit léky dostupné i bez receptu. Je slovo revoluce na místě, pane prezidente?

Lubomír CHUDOBA
Tak bude to krok, který bohužel pocítí spousta občanů, takže revoluce možná úplně ne, protože to je myšlenka, která už byla sdělována delší dobu, ale mělo to být podle mého názoru ze strany zdravotních pojišťoven více vysvětleno zaprvé a zadruhé měli jsme se vyhnout tomu, si myslím, že v těch posledních týdnech jsme tady pozorovali podle mého názoru neschopnost zdravotních pojišťoven se domluvit na těch vybraných skupinách, kdy teda odborníci předpokládali, že dojde k zachování úhrad.

Tedy léky na cystickou fibrózu a všechny další, kde nakonec zdravotní pojišťovny, respektive Všeobecná zdravotní pojišťovna ustoupila pod tlakem ministerstva zdravotnictví?

Lubomír CHUDOBA
Ano. Všeobecná zdravotní pojišťovna naštěstí potom alespoň u těch třech léků ustoupila a v řeči čísel to znamená, že pacienti si po tom 1. červenci budou zcela hradit zhruba 362 léků navíc s tím, že tyto léky se nebudou počítat do započitatelných doplatků, to znamená, že nebudou mít nárok na vrácení peněz.

To je onen limit, který má chránit ty sociálně slabší pacienty?

Lubomír CHUDOBA
Tak, to je těch pět tisíc korun pro obyvatele, 2,5 tisíce pro seniora nebo děti ročně, který má chránit, ano.

Říkáte tedy necelé čtyři stovky léků, které se dostanou do té skupiny, které si pacienti budou platit zcela. Dovedete odhadnout, jaká bude situace v lékárnách, protože předpokládám, že se to všech lékárníků dotkne, protože budou čelit kritice pacientů, protože ta osvěta z toho, co jsem si o tom načetl, tak není moc velká?

Lubomír CHUDOBA
Tak určitě, tak proto my jsme víceméně skoro asi jako první upozornili na ten rozdíl mezi tím, že tady Svaz zdravotních pojišťoven se očekávaně dohodl, že zhruba u devíti skupin, převedeno do čísel léků, 122 léků, ty úhrady zůstanou zachované a na druhé straně VZP chtěla, aby všechno z těch úhrad odešlo. Nakonec teda alespoň těch 22 léků zůstává, což není velké množství a…

Nepovažujete to tedy za dostatečný kompromis? Stále to číslo 400 je podle vás příliš veliké?

Lubomír CHUDOBA
No hlavně těch devět molekul, těch devět skupin léků, to si myslím, že i po odborné stránce odborné společnosti i my jako lékárníci jsme preferovali, protože to je skutečně podle našeho ten základ, který měl zůstat i nadále v úhradách, byť ve vymezených indikacích. A samozřejmě v průběhu času potom mohlo dojít k tomu v rámci správních řízení po tom 1. červenci, že bude ještě upřesněna ta možnost, pro koho to zůstane v úhradách a pro koho ne, to znamená takové to indikační omezení, kdy to pojišťovna bude hradit. Nicméně…

Pokud byste měl být konkrétní, kde ta stoprocentní úhrada nás pacientů od 1. července je opravdu, řekněme, absurditou, pokud byste mohl použít?

Lubomír CHUDOBA,
No podle našeho názoru jsou to třeba přípravky s kalciem, ty jsou dost běžně používané zejména u starých lidí, osteoporózu má, dá se říci, každý druhý, třetí. Jsou to přípravky laxativního charakteru, je to prostě vícero přípravků, kde si myslíme, to opravdu mělo zůstat a být to třeba uvolňováno postupně. Protože my jsme se v tomto roce dostali do situace, že zároveň byly postupně z úhrad uvolňovány takzvané léky podpůrné a doplňkové. To je kategorie léků, která také, už z toho názvu sice říká podpůrné a doplňkové, ale jsou to prostě zaregistrované léky, které většinou ti pacienti berou dlouhodobě. Takže už z této kategorie prostě vypadla řada léků a teďka se ještě po 1. červenci ta spoluúčast v odhadované výši zhruba 250 milionů korun na republiku zvýší. Postihne to samozřejmě jenom vybrané skupiny pacientů a tady…

Což budou ti nejstarší, když říkáte na příkladu léků s přídavky kalcia, tak že to bude ta skupina těch sociálně slabších pacientů?

Lubomír CHUDOBA
Tak určitě těch se to podle mého názoru, ti jsou na tyto jakékoliv změny nejsenzitivnější. Těch podle mého názoru dotkly i ty léky podpůrné a doplňkové. A tady je, prostě si myslím, do blízkého budoucna k úvaze, zda-li se nemá skutečně přehodnotit ten v tuto chvíli, to principiální postavení doplatku toho ochranného limitu. To znamená, jestli skutečně setrváme v tom systému, který na jednu stranu je logický v rámci našeho referenčního systému, to znamená, že teda tady máme oddělené doplatky, takzvané započitatelné, nezapočitatelné, tam to základní dělítko je, že nezapočitatelné všechny volně prodejné léky, případně doplatky, kde máte nějakou levnější variantu bezdoplatkovou, nicméně zase v rámci našeho systému často dochází k tomu, že prostě některé léky na nějakou dobu vypadnou a pak ani tu nejlevnější variantu nemáte k dispozici, to jsou prostě věci, se kterými se občané setkávají a proto jsme na to upozornili, protože se obáváme, že samozřejmě si tu zlost potom budou vylívat v lékárnách. A já jsem třeba na posledním setkání panu řediteli zdravotní pojišťovny VZP Horákovi nabídl, ať pošle několik svých zaměstnanců do lékáren po tom 1. červenci. Pokud chce pojišťovna být blíže pacientům, tak by na vlastní oči a uši mohli slyšet, co si teda o těch změnách pacienti myslí.

Dohodli jste se na tom, že bude monitorovací tým Všeobecné zdravotní pojišťovny a zaměstnanců VZP, kteří si od 1. července na vlastní kůži ve vybraných lékárnách České republiky vyzkouší to, že 400 léků budou muset pacienti hradit zcela?

Lubomír CHUDOBA
Ne, tak samozřejmě tady to rozhodnutí musí si pan ředitel případně udělat sám, já jsem mu to jenom nabídl, protože…

S jakou jste se konkrétně hned setkal reakcí? Že si to rozmyslí?

Lubomír CHUDOBA
S odpovědí jsem se nesetkal žádnou, ale zcela vážně. Pokud tady do budoucna mají být pojišťovny odpovědné více, pokud ministerstvo na ně prostě chce i v rámci nově připravovaného zákona převést daleko více kompetencí, odpovědnosti, tak potom na druhé straně ať se na mě nezlobí, ale prostě musí daleko pozorněji a průběžněji sledovat to, jakým způsobem ta opatření, která jsou zaváděna do praxe, skutečně jsou potom prováděna a s jakým se setkávají ohlasem. V tomto případě zda skutečně ta spoluúčast, před kterou je řada občanů postavena, je ještě únosná nebo ne.

Jak byste tedy konkrétně měnili ten ochranný pětitisícový limit pro pacienty, jestliže se mění takto systém hrazení léků?

Lubomír CHUDOBA,
Tak já si myslím, že v řadě zemí máte celkem striktně dáno, jednak že jsou ceny léků a doplatky léků pevné. To je základní věc. Já jsem teďka pondělí, úterý byl v rámci naší evropské asociace, tak jsem vyzpovídal zhruba tři čtvrtiny členských států Evropské unie. Nikdo nemá takový systém jako v České republice, kdy nemáte dané buď pevné ceny léků a nebo pevnou spoluúčast. Opravdu jsme tady v tom unikátní v uvozovkách a myslím si, že to není dobře. Takže to je první věc ke změně, která podle mého názoru by měla přijít a lze to i v rámci toho referenčního systému, si myslím. Druhá věc…

Pevné ceny léků?

Lubomír CHUDOBA
Nebo pevné doplatky. Pokud teda už nepřistoupíme na ty ceny, že někdo má pocit, že by se to mohlo vyvíjet jinak, tak alespoň ta spoluúčast musí být předvídatelná. A od toho potom samozřejmě odvodit ten způsob doplatků, které budou započítávány. Samozřejmě volně prodejné léky asi nejsou započítávány, nebudou ani v České republice započítávány do toho ochranného limitu, to je jasné.

Protože do nich by pak spadla poměrně velká část veřejnosti, což by asi pro stát bylo nevýhodné, když se člověk podívá do statistik.

Lubomír CHUDOBA
Samozřejmě, ale u všech ostatních léků, které vám lékař napíše na lékařský recept, které prostě jsou indikovány, mají svou opodstatněnost, tak tam si myslím, že ta hranice by měla být nastavena téměř napevno. To znamená, pokud pacient zaplatí na té spoluúčasti nějakou částku, tak potom samozřejmě by mu vše nad to mělo být vráceno. Tady malinká poznámka, ano, v rámci našeho systému dokud neproběhnou takzvané revize, tak ještě budeme mít dosti rozházené v uvozovkách výše úhrad k té výši spoluúčasti, nicméně to se určitě zpřesní, ty firmy reagují na ten vývoj a je pravdou, že by podle mého názoru i třeba tím, že ty doplatky budou pevné, předvídatelné, tak bychom tím tu hranici spoluúčasti daleko lépe byli schopni předvídat, to znamená i ty náklady potom v rámci těch vrácených plateb ze strany zdravotních pojišťoven vůči pacientům.

Peníze za léky a různé doplňky v lékárnách patří podle statistik Českého statistického úřadu stále k těm nejvyšším výdajům domácností v rámci zdravotnictví. Tady jsou slova Vladimíry Kalnické z Českého statistického úřadu.

Vladimíra KALNICKÁ, Český statistický úřad:
Přímé výdaje domácností na zdravotní péči v roce 2010 tvořily 41 miliard 867 milionů korun, což je zhruba o 1,3 miliardy méně než v roce 2009. Domácnosti každoročně vydávají největší část prostředků na léky a prostředky zdravotnické techniky. V roce 2010 to bylo 26 miliard, což jsou téměř dvě třetiny celkových nákladů domácností na zdravotní péči.

Zaznamenalo Rádio Impuls slova Vladimíry Kalnické z Českého statistického úřadu. Připomeňme, že od 1. ledna se v rámci zvýšení daně z přidané hodnoty, z té snížené sazby z 10 na 14 procent, zvýšily právě i ceny léků kvůli zvýšení daně z přidané hodnoty. Nakolik se to podle prezidenta České lékárnické komory Lubomíra Chudoby, který je dnes hostem Rádia Impuls, projevilo za toho necelého půl roku na prodeji léků?

Lubomír CHUDOBA,
Takhle, na prodeji léků se to, dá se říci, neprojevilo. Tam se projevují právě výstupy z těch správních řízení, to znamená, jak se vyvíjejí ceny a úhrady, případně podmínky úhrady. Nicméně tady to čtyřprocentní zvýšení DPH podle mého názoru se téměř z pohledu občana, to znamená z pohledu jeho spoluúčasti neprojevilo u léků na předpis, které jsou hrazené, protože tam v rámci toho, že tam byla přizpůsobena takzvaná jádrová úhrada, tak to bylo nějakým způsobem, padá do těch úhrad. Takže tam by nemělo dojít v žádném případě k tomu, že ta spoluúčast je vyšší.

Když tedy lidé v průběhu dne posílali SMS a říkají, podívejte se, nám se zdá, že platíme příliš v průběhu letošního roku, že nám stouply ceny léků, tak to není dáno jenom daní z přidané hodnoty?

Lubomír CHUDOBA
V žádném případě. V cenách jako skutečně jsme, dá se říci, téměř nejlevnější země Evropské unie. Ty ceny určitě nestoupají, ale snižuje se úhrada na jedné straně a na druhé straně třeba, jak už jsem zmínil, byla uvolněna velká skupina z úhrad těch podpůrných a doplňkových léčiv. To znamená, že je mi jasné, že každý pacient vnímá to, kolik nakonec v té lékárně zaplatí. Ale z podstatné části to určitě byla tady ta podpůrná a doplňková léčiva, teda ten nárůst a po 1. červenci to bude ta skupina, o které už jsme mluvili, to znamená těch 362 léků, které budou jakoby z těch úhrad úplně vyjmuty.

Otázka další od posluchače Impulsů. "Dobrý den, proč se lékárny brání tomu, aby byly základní léky, například Paralen, dostupné i mimo lékárny, například na benzínkách? Ptá se posluchač Studnička."

Lubomír CHUDOBA
No tak už v České republice platí minimálně nějakých 10-12 let, že určitý sortiment léčiv může být dostupný všude, že to není z toho ekonomického hlediska zajímavé pro různé obchodní subjekty, z toho asi vyplývá, že proto se to nerozšířilo. Nicméně já jsem přesvědčen, že zejména z pohledu pacienta je opravdu to nejdůležitější, aby měl dostupnou svoji plnosortimentní lékárnu, která mu nabídne veškerý sortiment jak volně prodejných léčiv, tak léků na předpis. To je prostě to základní a tady si myslím, že to by to měla být i primární politika státu.

Další věc se týká elektronizace českého zdravotnictví. Za dva roky působení ve zdravotnictví si vláda podle zdravotnických expertů zaslouží školní známku čtyři. Sliby z vládního prohlášení a jejich neplnění hodnotilo v projektu hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví asi 59 odborníků pro České zdravotnické fórum. Výkonný ředitel Michael Vích v květnu v rozhovoru pro Rádio Impuls poznamenal:

Michael VÍCH, výkonný ředitel Českého zdravotnického fóra:
Z 32 opatření vláda dosud splnila šest slibů, sedm slibů splnila částečně, 14 slibů nesplnila vůbec a dalších pět slibů je těžké říci nebo objektivně zhodnotit, zda byly splněny. Z toho vyplývá, že vláda má ve své druhé polovině volebního období dosti práce. vláda by měla nadále podporovat elektronizaci zdravotnictví, což zrovna v současné době, kdy IZIP končí, je určitě důležitá informace, potom posílení práv pacientů a samozřejmě rozšíření standardů a nadstandardů zdravotní péče.

Zaznamenalo v květnu Rádio Impuls slova výkonného ředitele Českého zdravotnického fóra Michaela Vícha. Nakolik konec IZIPu dopadne na elektronický recept, pane prezidente Chudobo?

Lubomír CHUDOBA
Tak já si myslím, že nemusí dopadnout vůbec, jako konkrétně na elektronický recept dopadnout vůbec nemusí. Tady je potřeba…

Nemyslíte, že tady obecně s koncem IZIPu bude nechuť všech, kteří se ve zdravotnickém systému pohybují, tedy včetně lékařů, nevyužívat možnost onoho elektronického receptu?

Lubomír CHUDOBA,
Takhle. Za ty roky, dá se říci, až na výjimky části praktických lékařů jsou jak nemocnice, tak lékárny a ostatní zdravotnická zařízení, dá se říci, opravdu plně vybavena počítači a speciálními programy. Jako my to musíme, my to potřebujeme nejenom k té běžné činnosti, k vyúčtování na pojišťovny, samozřejmě máme tam spoustu speciálních programů, které nám hlídají například v lékárnách interakce, které nám hlídají správnost dávkování, poskytují základní informace odborné. To, co tady…

Neexistuje tedy lékárna bez počítače?

Lubomír CHUDOBA
Jsem si stoprocentně jistý, že ne. To, co tady není, to je taková ta propojenost a sdílení informací. Alespoň těch základních. Jak mezi lékaři, tak i my jako lékárníci bychom uvítali a potřebovali, pokud bychom měli alespoň ten aktuální lékový profil pacienta, to znamená ty hlavní léky, které užívá třeba v rozmezí jednoho až třech měsíců. Teďka pracujeme na nějakých pravidlech. S tím, že samozřejmě veškeré tyto informace pouze se souhlasem pacienta, protože je nám jasné, že musí být vybudována důvěra mezi konkrétní lékárnou, konkrétním lékárníkem, pacientem, stejně tak vůči lékaři.

Vypracováváte tedy váš návrh ministerstvu zdravotnictví, jak by měla vypadat elektronizace lékáren, respektive jaké všechny informace by měl mít k dispozici lékárník?

Lubomír CHUDOBA
V tuhle chvíli jsme se dohodli, protože minulý týden bylo sezení, jednání naší expertní pracovní skupiny, tak jsme se domluvili, že do třech týdnů připravíme návrh tak, aby to třeba mohl posoudit i Úřad na ochranu osobních dat, návrh z odborného hlediska proč a v jakém množství, v jakém časovém intervalu ten základní lékový profil pacienta bychom uvítali, kdybychom ho měli k dispozici. Protože lékárna je opravdu druhé a poslední místo, kde je ještě možné řešit nějaké pochybení, nějakou chybu ať už ve výši dávkování nebo v kombinaci léčiv. Jenom pro vaši informaci zase teďka z toho posledního jednání Evropské komise, odhaduje se v rámci Evropské unie, že během jednoho jediného roku zhruba 200 tisíc pacientů zemře v důsledku špatných kombinací léků, špatného dávkování a ty náklady, vícenáklady potom s další léčbou a tak dále s tím spojené se odhadují na nějakých ve výši 75 miliard euro. To jsou neskutečné náklady, které jsou skutečně na druhé straně podloženy odbornými posudky. Takže my jsme se domluvili s ministerstvem, že připravíme a to je podle mého ta jediná věc, opravdu jediná věc, kterou je potřeba v tuhle chvíli vyřešit. A já zase nechápu, že se po deseti letech asi už potřetí, počtvrté dostáváme na start. Já jsem třeba mluvil i teďka z kolegy z Estonska, nám by opravdu stačilo si za tímto účelem vzít jednu zemi, kde je ten systém funkční, podívat se, jak to mají vyřešené, protože já se s nimi bavím a my diskutujeme úplně ty samé věci, ty samé otázky, tomu se nevyhnete nikdy. Ale oni prostě to zavedli, je to země, která, dá se říci, ekonomicky je nám podobná, nemůžeme se vymlouvat na to, že oni na to mohli peníze dáti, my na to dát nemůžeme. Pravda, mají o něco jednodušší pozici, protože tam existuje národní zdravotní služba, nejsou tam jednotlivé zdravotní pojišťovny. To říkám z toho důvodu, že můj pocit je, že za ty poslední roky zdravotní pojišťovny i v této oblasti byly velmi vlažné. Teďka sice si některé začaly hledat své řešení, ale mohly, si myslím, už mnohem delší dobu přicházet s nápady a je to i v jejich zájmu.

Vy tomu rozhodně bránit nebudete, naopak, vy to uvítáte. Je tady nutné měnit zákon?

Lubomír CHUDOBA,
Tak určitě je potřeba to precizně specifikovat v zákoně, protože to bylo i zhruba v tom minulém čtyřletém období předmětem určitých třenic i třeba mezi Státním ústavem pro kontrolu léčiv a dá se říci i naší komorou, protože to nebylo precizně definováno v zákoně, tím pádem v podzákonných normách a my zase nemůžeme vystavovat sebe a lékárny nebezpečí, že budeme něco dělat, co třeba potom bude z pohledu ochrany osobních dat napadeno.

Rozšíření elektronického receptu se nebráníte a teď vypracováváte tedy konkrétní materiál?

Lubomír CHUDOBA,
Teďka v rámci té pracovní skupiny jsme se domluvili ne, že budeme zpracovávat technologii, to samozřejmě do toho jsou jiní, ale my teďka tu věc, kterou považujeme za nezbytnou, tu, kterou je potřeba s tím spojit, protože jinak to nebude mít smysl, pouhé přeposílání receptů nemá smysl, vždycky na to napasují i z toho pohledu odborného například tu možnost pro lékaře, případně i pro lékárny sdílet ta data o tom aktuálním lékovém…

Do kdy jste se dohodli, že ten materiál bude hotový a mohl by být další krok v rozšíření elektronického receptu a elektronizace lékáren jako takových?

Lubomír CHUDOBA,
Za nás jsme slíbili, že nejpozději do třech týdnů připravíme tento návrh.

Připomínám, že hostem dnešních Impulsů je prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba. Vliv léků na pozornost řidičů, to je téma pro 14. Den lékáren, který se uskuteční už zítra. Lékárníci se totiž rozhodli zaměřit osvětu právě na rizikové léky před letošními prázdninami a dovolenými. Berete si vůbec někdy před cestou autem lék?

Lubomír CHUDOBA
Já naštěstí léky užívat nemusím, takže dá se říci, nepamatuji si, neberu si.

Proč jste zvolili toto téma?

Lubomír CHUDOBA, prezident České lékárnické komory:
Tak zvolili jsme ho proto, protože my se v rámci Dne lékáren vždycky snažíme přijít s nějakým praktickým tématem. A my si myslíme, že opravdu toto téma je často podceňováno a zvlášť teďka před tím, než lidi začnou houfně odjíždět na dovolené, tak si myslíme, že byť to jsou logické věci, dá se říci je to selský rozum často, tak je dobré ty věci někdy zopakovat a opravdu si na ně dát pozor. To znamená nejenom upozornit na to, že tady jsou léky, které mohou ovlivnit vaši pozornost nebo mohou ovlivnit to, že třeba nebudete úplně dobře vidět při vzetí nějakého léku, ale pamatovat třeba i na to, že pokud začínáte nějaké léky užívat, měl byste vždycky mít nějaký čas, abyste poznal ty vedlejší účinky, protože každý člověk je individuum, na každého to může působit malinko jinak.

Existují a propos, pane prezidente, nějaká konkrétní exaktní data, která se týkají vlivu léků na možnou nehodovost a konflikty v dopravě?

Lubomír CHUDOBA
To, že léky ovlivňují, to samozřejmě předmětem studií je. Když jsou například a my tam máme v rámci doporučeného postupu, který jsme rozšířili do lékáren, kdy jsou například jednotlivé skupiny léků, těch, kterých se to týká, ohodnoceny v poměru o kolik desítek procent případně násobně to riziko snížené pozornosti zvyšují. To objektivně určitě ano. Na druhé straně když jsem i o tomto přemýšlel, tak samozřejmě si myslím, že žádný řidič po nehodě nepřizná, že mohla být jeho pozornost snížena tím, že si vzal nějaký lék. To zase jsou zprávy pro pojišťovny a podobně. Takže každý samozřejmě buď tu věc podceníte a nebo se k tomu nepřiznáte. Prokazatelné je užití alkoholu, můžete na základě testu na drogy zjistit u toho dotyčného viníka nehody, že třeba teda si vzal nějakou drogu, ale co se týče těch léků, tak samozřejmě tady žádný průběžný průzkum neprobíhá.

Vy máte speciální piktogram, pokud se nemýlím a těmi budou lékárníci v lékárnách v rámci toho 14. dne lékáren označovat léky, které jsou pro nás jako pro pacienty rizikové, když se chystáme usednout za volant. To budete dělat jenom při Dni lékáren nebo to bude varování celoroční?

Lubomír CHUDOBA
Takhle, my jsme si chtěli právě zvolit nějakou názornou pomůcku, proto jsme nechali vyrobit takové malinké samolepky, které na ta balení budeme lepit. Necháváme to na lékárnách. Byli bychom rádi, protože se zhruba 450 lékáren přihlásilo k této aktivitě, kdyby určitě v Den lékáren a pokud v tom lékárna bude dále pokračovat, budeme jedině rádi.

Do kdy tedy budete ty pacienty vlastně upozorňovat? Protože Den lékáren bude zítra, ale předpokládám, že to je opravdu akce na 14 dní?

Lubomír CHUDOBA
Já si myslím, že průběžně řada lékáren samozřejmě i na toto nebezpečí pacienty upozorňuje, ale my jsme to zvolili schválně i s touto mediální podporou, abychom právě upozornili široce mediálně, aby to mělo nějaký dopad před těmi dovolenými. Takže proto jsme to zvolili jako to nosné téma.

Ještě navíc chcete uskutečnit průzkum, který zatím v České republice nebyl, který se bude týkat jenom těch léků, které pacienti berou před cestami?

Lubomír CHUDOBA
Určitě, my jsme si připravili takový jednoduchý dotazníček, pět otázek, který bude zvlášť pro řidiče z povolání a zvlášť pro běžné pacienty, s tím, že chceme mít nějakou zpětnou vazbu, bude to anonymní, takže předpokládáme pravdivé odpovědi a chceme mít zpětnou vazbu, abychom skutečně se dopátrali toho, zda-li si veřejnost uvědomuje toto nebezpečí, že prostě řada léků tu pozornost ovlivňuje nebo bude ovlivňovat.

Takže všichni, kteří zítra půjdou do lékárny, tak nechť jsou vstřícní k možnému vyplňování toho anonymního dotazníku.

Lubomír CHUDOBA
Poprosili bychom o to, je to věc na dvě, tři minutky, nikoho to nezdrží.

Konstatuje prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba, se kterým jsme probírali nejen 14. Den lékáren. Děkuji za váš čas, který jste věnoval Rádiu Impuls a těším se příště na shledanou.

Zdroj: Radio Impuls