Prezident CzechMed o korupci ve zdravotnictví
Rozhovor vznikl 22. 4. 2013 v návaznosti na kulatý stůl za přítomnosti ministra zdravotnictví Leoše Hegera, který se konal dne 18. dubna 2013 na půdě AmCham (Americké obchodní komory). Problematika se věnovala tématu etika v souvislosti s problematikou korupce na poli zdravotnické praxe.
Na otázky Mgr. Petry Ulrichové, MBA (Renoir spol. s r.o.) odpovídal MUDr. Miroslav Palát, MBA (prezident CzechMed).
Úvodem nutno podotknout, že léky a zdravotnické prostředky v podstatě představují to, čemu říkáme moderní medicína. Dnešní medicína není o tom, že by lékaři lépe rozmlouvali s pacienty než před 40 lety, ale protože disponují moderními léky a zdravotnickou technikou.
U diskuse v otázkách etiky se zabýváme tím, že se nacházíme v uživatelském rozhraní mezi velmi nekompatibilními prostředími. Můžete nezasvěcenému tato rozhraní přiblížit?
Na jedné straně je to stát, který dává pravidla a reguluje. Za druhé je to prostor všeobecného zdravotního pojištění. Třetím je platforma poskytovatelů péče. A čtvrtým je tržní prostředí, které realizuje dodávky. Rozhraní se dá připodobnit nádobě, do které si nalijeme olej a vodu. Protože jsme použili nádobu skleněnou, vidíme, že ta dvě prostředí se bezprostředně nemíchají, ale potřebujeme zajistit, aby mezi nimi probíhala komunikace. Především mezi prostředím tržním a poskytovateli.
Máme několik typů setkávání se mezi průmyslem a zdravotnickými profesionály. Pokud hovoříme za průmysl, můžete být konkrétnější, za jakých příležitostí k těmto setkáním dochází?
Pokud hovořím za průmysl zdravotnických prostředků, jedná se o 4 typy setkání. 1/ Povinná setkání – tak stanoví zákon o zdravotnických prostředcích, aby průmysl školil a zaučoval koncové spotřebitele, ať už jsou z řad pacientů nebo zdravotnického personálu v tom, co mají vykonávat, aby optimálně využili zdravotnický prostředek. 2/ Role edukativní a vědecká – zde tvoříme trh pro novinky, ale na druhou stranu vzděláváme zdravotnické odborníky o tom, jaké novinky v medicíně jsou. Pokud bychom čekali, až se dostanou do kurikula postgraduálního nebo pregraduálního vzdělávání, tak nám uběhne půl generace. 3/ Obchodní aspekt – pokud obchodní zástupce dochází a informuje, tak je větší šance, že se budou dané výrobky používat a nakupovat. 4/ Ovlivňování na základě protihodnoty – citované případy typu: „pokud budete toto předepisovat, tak pojedete na výlet nebo dostanete provizi“. Toto je ilegální a stíhá se. I průmysl sám má vlastní zájem tomuto druhu potkávání zamezit.
Pokud se však lehkomyslně označí všechny čtyři druhy setkání nálepkou korupční potenciál, tak se i legitimní důvody setkání stávají nedůvěryhodnými a špatně se této nálepky zbavují.
Jakým způsobem by bylo možné nejlépe realizovat nákupy jednotlivých účastníků? Máte nějaké doporučení, které by bylo na základě nějakých úvah a kalkulací – evidence based?
Ačkoli existují představy, že je možné poptávat zboží a služby i realizovat dodávky pouze na základě objektivně stanovitelných parametrů, není tomu tak. V praxi se jedná také o určitý vztah, důvěru a spolehlivost dodavatele. Vztah mezi průmyslem a koncovými uživateli, umožňuje to, že se v množství sofistikovaných dodávek dá vyznat a dá se spolupracovat, protože mnohé závisí i na komunikaci mezi jednotlivými aktéry – tj. dodavatelem a lékařem. Především pak, zda se daná technologie používá dobře a nejracionálnějším způsobem, který je možný. A právě zde vzniká onen vztah v dimenzích důvěry a spolehlivosti, který je ke zdárnému využití zdravotnických technologií nepostradatelný. Nicméně tento vztah má ještě velmi daleko ke klientelismu.
Děkuji za rozhovor!
Zdroj: Czechmed