Použití kyslíku u kardiopulmonální resuscitace prováděné v terénu
Dotaz: Chtěl bych se zeptat jak je to s použitím kyslíku u prováděné KPR v terénu (mimo zdravotnické zařízení). Jsem členem JSDH, vlastníme AED a spolupracujeme se ZZS u NZO. Prošli jsme řádným akreditovaným školením. Vím, že SÚKL bere O2 jako léčivo a tudíž k jeho použití potřebujeme indikaci lékaře. Od školitelů nám bylo řečeno, že v případě provádění KPR je použití kyslíků možné i bez indikace lékařem (před příjezdem posádky ZZS), protože je se jedná o život zachraňující úkon a napojení kyslíků na křísící vak s rezervoárem je pro postiženého jasnou výhodou. Někteří naši členové ale mají ze svých zaměstnání (Armáda ČR) zakázáno kyslík při resuscitacích používat. Jak to tedy je s použitím O2 při KPR před příjezdem lékaře?
K použití medicinálního kyslíku je dle Státního ústavu pro kontrolu léčiv opravdu při neodkladná kardiopulmonální resuscitaci třeba indikace lékaře. Na člena jednotky hasičského dobrovolného sboru se ovšem nevztahují předpisy týkající se poskytování zdravotních služeb. Člen jednotky hasičského dobrovolného sboru není ani lékařským ani nelékařským zdravotnickým personálem.
Lze se proto domnívat, že se na člena jednotky hasičského dobrovolného sboru nevztahuje tato speciální povinnost provádět neodkladnou resuscitaci s pomocí medicinálního kyslíku pouze na základě indikace lékaře, stejně tak jako se na něj nevztahuje povinnost postupovat de lege artis, která se vztahuje na zdravotnický personál, který je za tímto účelem povinen mít ze zákona náležité odborné vzdělání.
To ovšem neznamená, že člen jednotky hasičského dobrovolného sboru by byl oprávněn zcela svévolně medicinální kyslík při neodkladné resuscitaci aplikovat jen proto, že není zdravotníkem. Dobrovolný hasič odpovídá za své jednání dle obecných ustanovení občanského zákoníku, případně lze uvažovat i odpovědnosti trestněprávní. Z odpovědnosti se lze zprostit v případech krajní nouze, kdy pokud odvrací od sebe nebo od jiného přímo hrozící nebezpečí újmy, není povinen k náhradě újmy tím způsobené, nebylo-li za daných okolností možné odvrátit nebezpečí jinak nebo nezpůsobí-li následek zjevně stejně závažný nebo ještě závažnější než újma, která hrozila, ledaže by majetek i bez jednání v nouzi podlehl zkáze. Případně se může uplatit speciální právní úprava ve vztahu k požárním sborům, na jejichž analýzu zde není prostor.
Tedy člen jednotky hasičského dobrovolného sboru je oprávněn bez indikace lékaře aplikovat kyslík v případě, že se jedná o stav krajní nouze. V individuálních případech se musí posoudit, zda nebylo-li za daných okolností možné odvrátit nebezpečí jinak nebo nezpůsobí-li následek zjevně stejně závažný nebo ještě závažnější než újma, která hrozila. Nebyly-li by splněny tyto podmínky, dobrovolný hasič by měl vyčkat na indikaci lékaře, jinak by mohl odpovídat za újmu, kterou by aplikací kyslíku mohl způsobit (např. zhoršení zdravotního stavu atd.).
Zdroj: PwC Legal