Populismus skončil

Hrazení poplatků krajskými úřady považujeme za populismus nejvyššího druhu. Zdroje, kterými se tyto poplatky hradily, byly daně náš všech. Jelikož se však používaly na hrazení péče jen v krajských nemocnicích a lékárnách, vytvářela se nekalá konkurence pro privátní zdravotnická zařízení.

Tam se totiž poplatky neproplácely. Navíc vznikaly paradoxní situace. Když součet poplatků překročil ochranný limit (5000 či později 3000 Kč), tak byl jeden poplatek vrácen 2x, jednou od krajského úřadu a podruhé od zdravotní pojišťovny. Takže se na tom dalo vlastně i vydělat!

Z těchto důvodů se regulační efekt poplatků v krajských zařízeních ztratil. Naštěstí voliči ukázali naprosto jasně, co si o těchto populistických krocích myslí. Ukončení proplácení přinese zastavení této nekalé konkurence, ale na regulaci čerpání či kvalitu péče to již nebude mít žádný vliv. Pouze to zlepší rozpočet krajů a prostředky se použijí snad smysluplněji.

Jsem majitelem privátního zdravotnického zařízení, a proto našim pacientům nikdo poplatky neproplácel. Úbytek pacientů jsme pocítili asi 1-2 měsíce po zavedení poplatků (leden až únor 2008), ale spíše z důvodu předzásobení se léky. Jinak 99,9 % pacientů s poplatky nemá žádný problém, i když si často neuvědomují jejich smysl.

Důvody jsou asi dva.

Jednak byli posledních několik desetiletí zvyklí na to, že vše ve zdravotnictví je zadarmo, a jednak jim nebyla potřeba reformy dostatečně vysvětlena. Spoluúčast (v jakékoliv formě) je naprosto nezbytná, dokud nebudou zavedeny jiné mechanizmy snižující často velmi iracionální poptávku po zdravotní péči, která je v ČR až dvojnásobná oproti jiným zemím Evropy.

Tyto zbytečné návštěvy vedou k nepřiměřenému zatěžování lékařů, provádění a proplácení spousty zbytečných vyšetření a hospitalizací. Odčerpávají se již tak nedostatečné finanční prostředky, které má zdravotnictví k dispozici. Stanovení výše poplatků však není až tak podstatné.

Daleko podstatnější je, aby poplatky opravdu měly regulační efekt. Jestliže je první linií zdravotní péče síť praktických lékařů, druhou a tedy dražší linií péče ambulantních specialistů a třetí a tedy nejdražší linií péče v nemocnicích, měly by poplatky tento trend odrážet. Proto jsme navrhovali a navrhujeme odstupňovat výši poplatků - např. praktický lékař 50 Kč, ambulantní specialista 100 Kč a den v nemocnici a návštěvu pohotovosti 200 Kč.

Navíc je třeba si uvědomit, že praktický lékař je placen paušálem a ambulantní specialista za výkony. Z toho je vidět, že péče u praktického lékaře je podstatně levnější a tedy pro systém i pacienty výhodnější - pojišťovnám pak zůstanou prostředky na hrazení drahé péče, kterou potřebuje jen zlomek z nás a může být život zachraňující.

Navrhované zvýšení poplatků na 50 Kč bez odstupňování povede k obcházení praktických lékařů (zde mají regulační poplatky stále regulační smysl) a přetěžování sítě ambulantních specialistů (zde svůj regulační význam již ztratily).

Regionální deníky, MUDr. Roman Flašar, Autor je ambulantní neurolog, předseda sdružení Lékaři pro reformu.

Zdroj: Regionální deníky