Pojišťovny nezajímá nejen pacient, ale ani úspora
Z čeho plyne „zdání“ naznačené titulkem? Začátkem května se v Brně konala dvoudenní mezinárodní konference na téma screeningu kolorektálního karcinomu. Sešla se zde opravdu „hvězdná sestava“ odborníků, lékařů, politiků, vysokých evropských úředníků i zástupců pacientských organizací, aby mluvili zejména o prevenci tohoto onemocnění a screeningových programech. Paradoxně však chyběli vedoucí pracovníci plátců péče, tedy zdravotních pojišťoven, které by vedle pacientů měla prevence zajímat nejvíce, protože díky ní mohou následně ušetřit miliony za léčbu. Je škoda, že výstupy z této konference byly v běžných médiích velmi malé, pravděpodobně toto téma není dostatečně „sexy“ (pozn. red.: MT se konferenci podrobně věnovala v čísle 9/2012 na str. B1).
O závažnosti tématu vypovídá neveselá statistika: kolorektální karcinom se řadí mezi nejčastěji nově diagnostikované nádory a je druhou nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění v Evropě. V České republice na ni umírá každý rok přes 4 000 lidí a naprostá většina z nich zbytečně! Tak jako u ostatních onkologických onemocnění platí, že čím dříve se na onemocnění přijde, tím je větší šance na přežití a často i úplné uzdravení. K včasné diagnostice napomáhají právě screeningové programy – tedy pravidelné vyšetření určité části populace. Je nepochopitelné, že ačkoli program běží již řadu let, zapojuje se do něj pouhá pětina cílové populace. Stejně tak je nepochopitelné, že pojišťovny, které by na tom měly mít jasný ekonomický zájem, pokud už je nezajímá osud jejich pojištěnců, tuto akci ignorovaly. Každý týden přitom slyšíme zástupce zdravotních pojišťoven vysvětlovat, proč nemohou proplácet to či ono se zdůvodněním, že jim chybějí peníze. Přitom správně nastavená prevence by jim jejich rozpočty šetřila a mohly by ušetřené peníze investovat jinde.
Abychom byli spravedliví, ani ministerstvo a jeho hlavní představitel nemá v důležitosti prevence tak úplně jasno. V čem ale ministerstvo zapracovalo dobře, bylo vlastní image. Ministrovi, přes jeho malý podíl na celé akci, dokázalo zařídit dostatečný mediální kredit z akce. Proti tomu nic, ale nechť ministerstvo také koná. Ministr Heger se do problematiky „ponořil“ tak intenzivně, že mu z toho vyšlo, že PR aktivity, které veřejnost do screeningu nasměrují, jsou zdarma. Pochopitelně nejsou. Všechny studie efektivity ukazují, že se peníze investované do screeningu bohatě vyplatí vzhledem k následné, často velmi nákladné léčbě v pokročilém stadiu onemocnění.
Od roku 2009 má přitom ministerstvo zdravotnictví od EU k dispozici 100 mil. Kč na osvětovou kampaň. Peněz bylo původně více, ale spousta se jich neúčelně rozkutálela ještě před ministrovým příchodem. Účelná a dobře zacílená kampaň může zachránit spoustu životů. Pochvala za osvětu v případě kolorektálního karcinomu naproti tomu náleží občanskému sdružení OnkoMaják – Střevotour, které jezdí po republice s nafukovací maketou tlustého střeva a předává tolik potřebné informace a osvětu.
A na závěr připojím důležitou rovnici jednoho z účastníků konference – čím více informací, tím méně kolorektálního karcinomu. Všichni by měli vědět, že současná podoba screeningu kolorektálního karcinomu, hrazená z veřejného zdravotního pojištění, je následující: od 50 do 54 let orientační test na skryté krvácení ve stolici každý rok, od 55 let test jednou za dva roky s možností podstoupit screeningovou kolonoskopii.
Zdroj: Medical Tribune