Podivný konkurs na ředitele VoZP
Mám ekonomické i manažerské vysokoškolské vzdělání. Pracoval jsem několik let ve vedoucích pozicích jako šéfredaktor, ředitel obchodního oddělení a vedoucí sociálního oddělení. Mám čistý trestní rejstřík a jsem způsobilý k právním úkonům. Jsem pojištěncem VoZP.
Kdybych měl nyní nějakou špatnou práci, asi bych zvažoval, zda se nepřihlásit do konkursu na ředitele Vojenské zdravotní pojišťovny. Ale naštěstí mi moje práce relativně vyhovuje. Ředitele mohou vyhodit, soukromého praktika jen tak ne. Nás je málo, ředitelů je hodně. Některé věci mě však na tomto konkurzu zaujaly.
Uchazeč musí mít manažerskou a finanční odpovědnost do výše nejméně sto milionů Kč. Snažil jsem se v obchodním rejstříku zjistit, co je vlastně VoZP zač, jestli akciovka, sro či komanditní společnost. Nezjistil jsem to. Pokud je VoZP něco jako akciovka nebo SRO, pak ředitel, jako zaměstnanec, neručí svým majetkem, a pokud způsobí škodu, hradí ji podle zákoníku práce, tedy trojnásobkem průměrného měsíčního výdělku. Pak by se ovšem dalo vyvodit, že průměrný měsíční příjem ředitele VoZP je zhruba třicet čtyři milionů. Takže si takový ředitel VoZP může každý měsíc koupit nový barák. Nebo je VoZP komanditní společnosti a její ředitel je komplementář, který ručí celým svým majetkem. Takže uchazeč o post ředitele VoZP musí mít soukromý majetek sto milionů korun. Takových uchazečů mnoho nebude. Nebo je to jinak a já nevím jak.
Dalším zajímavým požadavkem je možnost, že uchazeč zná třeba jen francouzský jazyk. Francouzština je snad služební řeč na železnici, ale jinak se s ní ve světě moc slávy nenadělá. Předpokládám, že VoZP není francouzskou společností a tak mi ta znalost francouzštiny přijde trochu ujetá. Svět spolu mluví anglicky.
Další zajímavý požadavek je lustrační osvědčení pro osoby u osob narozených před 1. prosincem 1971. U STB se podepisovalo do roku 1989, takže kdo se narodil 31.prosince 1970, podepsal spolupráci v 19 letech. V 19 letech je člověk ještě hodně neznalý a může dělat chyby. Ale bude za ni celý život trpět, protože se nemůže ve čtyřiceti šesti letech přihlásit na konkurz na místo ředitele VoZP, i když je třeba hodně dobrý. No co dělat, už byl přece plnoletý. Lustrační osvědčení mělo smysl několik let po něčem, co se nazývá „Sametovou revolucí“ a je to pořád něco hodně záhadné. Nikdo pořádně neví, co se tehdy vlastně stalo. Ani historici, ani pamětníci a k těm já patřím. Hned první den, co jsem se dozvěděl o smrti studenta Jana Šmída, tedy vlastně agenta STB Ludvíka Zifčáka, jsem popadl sprej a letěl jsem v noci psát po zdech protikomunistické nápisy. Pak se zjistilo, že to bylo všechno jinak, ale agent Zifčák do dnešního dne neřekl pravdu. Nicméně nová vláda potřebovala zajistit, aby jim jejich smělé zítřky nepřekazili nějací zrádní estébáci a jejich zlotřilí pomahači. Dobře, to mělo smysl. Asi tak deset let po sametce. Ale v roce 2016? Dvacet sedm let poté? Co tady ještě mohou zkazit bývalí agenti STB a jejich konfidenti? Tady jsou už zcela jiná nebezpečí a lustrační osvědčení je už hodně zatuchlá věc. Kromě toho, hodně svazků bylo skartováno, a svazky těch hlavních agentů nebyly v Praze, ale v Moskvě. A jsou tam dodnes a Putin s nimi umí pracovat.
Zajímavé, že bývalí komunisté se do konkurzu nemohou přihlásit, současní komunisté ano. To mi taky přijde divné.
No uvidíme, který skvělý manažer, který je časově flexibilní, má vysoké pracovní nasazení, je přesný, spolehlivý, psychicky odolný, samostatný, pečlivý a profesionálně vystupující nám bude v budoucnosti řídit úplně zbytečnou organizaci.
Zdroj: www.tribune.cz