Pochybení při smrti pacienta psychiatrické kliniky

Snaha zdůraznit, že při vraždě pacienta nedošlo k pochybení ze strany zdravotního personálu, mě nutí reagovat na článek MfD ze dne 8.1.2010 "Oběť s nemocnou duší".

V článku uvedeno, že "pokud jde o vraždu na pražské psychiatrii personál na klinice zřejmě nijak nepochybil." Jsem naprosto přesvědčen, že v této kauze došlo hned k několika pochybením, což nepřímo dokazují žaloby, které podali příbuzní obou "obětí" na Psychiatrickou kliniku v Praze 2.

První chyba byla, že zjevně hodně agresivní pacient nebyl jako v předchozích podobných situacích převezen do PL Bohnice, kam spádově dle místa bydliště patří, kde mají jeho dokumentaci z předchozích hospitalizací, případně ho osobně znají. Předpokládám, že v psychiatrické léčebně dokáží agresi pacientů lépe zvládat než na Psychiatrické klinice, která je spíše prestižním pracovištěm pro různé celebrity, takže na zjevnou agresi není personál asi příliš zvyklý.

Druhé pochybení vzniklo tím, že pacient nebyl dán na k tomu určenou "izolaci" s jedním lůžkem. Zjevně agresivní pacient, který před hodinou pod vlivem akutních příznaků nemoci těžce napadl svého otce, byl umístěn na osmilůžkový pokoj ze zvýšeným dozorem.

Za třetí nebyl pacient přes nedávnou bezprostřední agresi a schizofrenní akutní příznaky po 24 hodin nijak zaléčen (při útoku byl zjevně v silné psychotické atace s bludy a halucinacemi). O tomto musel rozhodnout žurnální lékař, který pacienta přijímal.

Čtvrtou chybou je, že kamera nezabírá sprchový kout, takže se tam může odehrát cokoliv... Navíc měl agresivního pacienta, který šel ve dvě hodiny ráno do koupelny, kde již byl jiný mírumilovný pacient, doprovázet někdo ze zdravotního personálu. Jestliže tam nikdo nešel, měli alespoň vše bedlivě sledovat kamerou a obrovských proskleným oknem. Takže chyba je na personálu.

Pokud je pravda, že pacient léčený profesorem Rabochem, byl na poslední kontrole před pěti lety, a tudíž mezitím zřejmě nedostával potřebné léky, je pochybení na straně profesora. Takto rizikového pacienta (agresivita, opakované hospitalizace) měl ve své ordinaci vídat častěji.

Kdyby u nás v rámci komunitních služeb existovala hustá síť krizových center a mobilních týmů, dalo by se mnohdy předejít vyhrocení agrese a tím i hospitalizaci. Za to může neexistence jasné koncepce péče o psychiatrické pacienty v ČR. Stále máme pouze tři krizová centra a jeden mobilní tým.

MUDr. Martin Jarolímek

prezident České asociace pro psychické zdraví

Zdroj: ČAPZ