Plánované navýšení platů sestry nespasí

Komentář čtenáře MT

Velkým hitem posledních dnů, alespoň pro lékařskou veřejnost a hlavně zdravotní sestry, se stává veřejný příslib potencionální čekatelky na post ministryně zdravotnictví na zvýšení platů zdravotních sester o cca 15%, což má údajně dělat nějakých 2500 Kč měsíčně.

V tabulkách přehledů mezd podle krajů jsou ovšem udávána čísla výšky mezd kolem 19 000 Kč , až 23 000 Kč. Takových příjmů žádná sestra dodnes nikdy nedosáhla. Tedy alespoň v běžných nemocnicích.

Ti, kteří píšou takové nesmysly zapomenou jako obvykle dodat, že se snad může jednat o výši platu na špičkové klinice  a ještě k tomu na špičkovém pracovišti, a k tomu ještě jde o plat hrubý!

Běžný příjem naprosto běžné zdravotní sestry se pohybuje v závislosti na délce praxe maximálně kolem 15 000.- čistého a to ještě ve střídavém provozu s osobními příplatky a dalšími požitky, které už stejně většina sester má dávno zrušené.

Myslí-li si snad někdo, že nárůst platu o 2500 Kč sestru vytrhne z mizérie a sestřičky přestanou utíkat do okolních států, kde si běžně vydělají dvakrát více, než u nás, je na velkém omylu.

Kromě toho bylo zveřejněno, že ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že tento trend budou následovat i soukromé ordinace, nestátní a městské nemocnice, apod. Tady je ale problém někde jinde.

Zatímco nemocnice jsou financovány jakýmsi paušálem od zdravotních pojišťoven, soukromí lékaři dostávají měsíčně peníze dle výkonového systému, který je třemi způsoby regulován tak, aby si nikdo nemohl vydělat více peněz, než odpovídá schválenému limitu.

Abychom mohli své sestře přidat nějaké peníze, což bychom udělali jistě velmi rádi, musí se okamžitě přestat s tímto způsobem regulací a ZP musejí zaplatit za práci skutečnou cenu a nikoliv cenu, kterou nám vnucuje cestou jakýchsi dohodovacích řízení, do kterých obyčejní lékaři absolutně nemají šanci zasáhnout. Tam se vyjednává s jakýmisi zástupci jednotlivých segmentů soukromých lékařů.

Jednání stejně vždy dopadnou tzv. nedohodou, což znamená, že diktát oktrojovaných podmínek lékaři nepřijmou. To ovšem zdravotní pojišťovny vůbec nezajímá, protože ony si stejně nakonec udělají co chtějí.

Příjem ordinací zůstává omezen a fixován takovým způsobem, že nikdo nemá možnost do své praxe dnes investovat ani korunu navíc, natož, aby na platu přilepšil své zdravotní sestře. A když, tak toliko na úkor sebe sama.

Musíme si totiž umět spočítat, co takový nárůst platu udělá s výší odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Náklady na práci sestry pro zaměstnavatele se zvednou minimálně o částku dvakráte převyšující to, co se přidá na platu.

Už dnes mne zdravotní sestra v mé ordinaci stojí se všemi povinnými odvody  víc než 30 000 Kč měsíčně. Stálo by zato, kdyby  si novináři a ministerští adepti dali tu práci a přesně si to propočítali, než pustí do vzduchu další kachnu o navyšování platů.

Všichni vědí, že zdravotnictví je obecně stále více podfinancováno. Obecně se má zato, že do rukou těch, kteří dělají skutečnou medicínskou práci se dostane jen pětina z dnes již téměř 200 miliardového koláče, který se ročně přerozděluje.

Zbytek se ztrácí v nákladech na léky a pro farmaceutické firmy a jiné, vesměs zbytečné, tzv. konkurenční aktivity zdravotních pojišťoven. Jestli si snad někdo nevšiml, kolem zuří lítá krize a s nárůstem nezaměstnaných se bude exponecionálně zvyšovat deficit plateb do zdravotního pojistného systému.

Budu velice zvědav, jak si s tímto deficitem zdravotní pojišťovny poradí, abychom mohli svým sestřičkám konečně přilepšit na jejich doslova žebrácké mzdy...

MUDr. Tomáš Rozsíval, www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz