Pirkovo přání platí i pro vás

Profesor Pirk, výjimečný lékař, chce po doktorech, aby chodili v obleku, s kravatou, aby se pacientům představili, protože být lékařem je významné a zásadní pro obě strany. Jsou to zlatá slova, konečně někdo.

Většina (nebo menšina, teď nevím) lékařů v obleku s kravatou nechodí, ale chce odejít pryč. Bude to pro Evropu opravdová pohroma, valící se zástupy doktorů bez kravaty z Čech, Moravy, Slovenska, Maďarska, Albánie či Podněstří. Jako kobylky, poděkují a jdou. Kolik jich asi je? Tři miliony, dva? Milion putujících lékařů? A to se ještě nezvedli lékaři z Ruska a Kazachstánu.

MUDr. Pirk myslí, že být lékařem je poslání trvající bez ohledu na pracovní dobu celý život. Pro medicínské kobylky, hrnoucí se Evropou od Uralu k Atlantiku, to neplatí. Jsou to lékaři proletáři, nemocné mají v zajetí jako rukojmí, ale sám MUDr. Pirk říká, nechte je jít, nejsou potřeba. Je to zvláštní noční můra, my odejdeme, nikdo nás nebude postrádat. A kam půjdeme? Proč by ta menší a bohatší část Evropy měla pohltit doktory z té větší a chudší části?

Vlády se jich přesto bojí. Děsí je prázdné nemocnice plné umírajících bez péče, místo aby je děsily ty na Západ pochodující bílé pláště. Ovšem proč jen doktoři? Pojďme všichni, však na Západě jsou lepší platy, než máme my. Jsou nás stovky milionů, sirot po komunismu, jemuž za ty nízké platy vděčíme.

Nebo jiná zbraň: doktoři půjdou do Evropy autem, vlakem, letadlem. Tož jim neprodávejte benzin, lístek do vlaku, letenku, když vás nechtějí léčit. Máte na to právo, ani vy nemáte platy vašich kolegů ze Západu. Pěšky ti lékaři na Západ nedojdou. A kdyby šli, nedávejte jim ani kapku vody, těmto černým pocestným.

Ale vraťme se k MUDr. Pirkovi. Jeho koncepce lékaře je krásná, elegantní, ušlechtilá. Vztáhnout je ji třeba i na pacienty. Aby i oni si vážili nemocnice, nemocí a lékařů. Aby do ordinací nelezli nemytí křupani, vzteklí zlí penzisti škaredící se na svět. Aby ta zloba hulvátů, nespokojených se vším, co lékaři umějí, zmizela.

Ale proč jen pacienti? Proč ne politici, voliči, děti, lidi, všichni? Proč nemají na sobě oblek vlídnosti, elegance, klidu a úsměvu? Proč nenosí kravaty ohleduplnosti, aby dali najevo, že každý člověk je vážná věc?

Každou chvíli nás někdo k něčemu vyzývá a podepisují se všelijaké listiny pro různé, ne vždy dobré věci. Kolem Pirkovy výzvy se podpisovači houfovat nemusí, každý ať si ji podepíše doma, sám, v duchu, pro sebe. Je to výzva tuze prospěšná, platí pro všechny, i v zahraničí. MUDr. Pirk myslel asi jen na své doktory a snil o jejich krásné profesionální eleganci a úctě k sobě i ostatním. My v haiku Pirkovu výzvu vztahujeme na všechny lidi.

Je to naše novoroční přání. Kdo výzvu přijme a podepíše, ať nám dá vědět. Čekáme miliony odpovědí. Už brzy po Novém roce se začne měnit svět. Politici, prodavači v krámech, policisti na ulici, vrátní a hlídači, tam to uvidíte nejdřív. Pak krok za krokem všude, na Moravě, v Maďarsku i v Podněstří.

Miliony v obleku zdvořilosti, s kravatou úcty a pozornosti k ostatním, kteří také mají oblek slušnosti a kravatu pozornosti. A pomalu nám z mysli odplyne obraz nařvaného hulváta, který do kamer vykřikuje o svých právech, čerta se staraje, co sám za to jiným dá.

Zdroj: Mladá fronta Dnes