Obáváte se dopadu krize na své zařízení?
Vidíte v této souvislosti nějaké jiné využitelné zdroje financí, např. z fondů EU, které by mohly očekávaný výpadek veřejného zdravotního pojištění nahradit?
Rezervy začneme hledat u sebe
MUDr. Jiří Madar,
ředitel Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o. z.
Ano, obáváme. Nechci řešit centrální záležitosti, ale pouze dopady na naši nemocnici na základě prohlášení pojišťoven a znění úhradové vyhlášky na rok 2010. Nemáme sice ještě konkrétní návrhy od zdravotních pojišťoven, ale filosofie bude stejná. Uhradíme Vám pouze 100 % roku 2009, a to bez jakéhokoli nárůstu. Hledejte si úspory uvnitř nemocnice. Od pojišťoven velmi alibistický přístup.
Pro nás to znamená skutečně sledovat poskytování zdravotní péče a v případě naplňování objemu úhrad omezovat plánovanou péči pacientům; samozřejmě až jako poslední možnost. Nejprve se budeme snažit hledat rezervy v našich nákladech, což znamená hlavně jednání s dodavateli o snižování cen za léky a SZM a hledání rezerv v nezdravotnických činnostech. Nechceme omezovat platy již tak špatně oceněných zdravotnických pracovníků.
Na technologie využijeme peníze z EU
MUDr. Radomír Maráček,
ředitel FN Olomouc
V tomto roce budou příjmy od pojišťoven stejné jako v roce 2009, lze ovšem předpokládat zpožďování plateb v průběhu roku. Zvýšila se také daň z přidané hodnoty a je možné, že dojde ke zrušení regulačních poplatků. Budeme proto určitě muset opět hledat co největší úspory v nákladech. Obměnu a modernizaci technologií se budeme snažit řešit z prostředků, které lze získat z Integrovaného operačního programu Evropské unie.
Půjde nám o zachování kvality péče
MUDr. Kateřina Toběrná,
ředitelka FN Bulovka
V loňském roce nepocítilo zdravotnictví v podstatě žádnou krizi. Zdravotní pojišťovny platily ve sjednaných termínech a jednotlivá zdravotnická zařízení nemusela řešit deficit financí oproti svým finančním plánům. V letošním roce jsou nastaveny finanční plány poskytovatelů zdravotní péče dle loňských čísel, což nemusí zcela korespondovat se situací, která může v letošním roce nastat; mám na mysli snížený výběr pojistného zdravotními pojišťovnami. Každému, kdo sleduje vývoj finanční krize a stav veřejných financí, musí být jasné, že finanční krize bude mít dopad na zdravotnictví v letošním a příštím roce. Navíc samozřejmě nelze zastavit stále rostoucí rozvoj medicíny jak v oblasti technologií, tak farmaceutických prostředků. Už dnes je zcela jasné, že drahé medicínské postupy musejí být hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění v rámci zavedeného principu solidarity a levné postupy se musejí převést do oblasti spoluúčasti pacientů. Samozřejmě, že důsledky ekonomické krize se dotknou i naší nemocnice. Zdroje ze zdravotních pojišťoven jsou omezené, a co se týká financí z fondů EU, jedná se většinou o prostředky na investice, nikoli o příspěvky na provoz. Také k tomu je třeba mít dostatek vlastních finančních prostředků (spoluúčast na investici apod.).
Naše zdravotnické zařízení začalo auditovat jednotlivé provozy (nejen zdravotnické) a bude se snažit najít optimální řešení situace z hlediska úspory nákladů. Dojde k centralizaci nákupu léků a SZM, a tím dojde také ke snížení nákladů. Všechna opatření povedou k tomu, aby v první řadě zůstala zachována kvalita péče pro pacienty a zároveň se nemocnice udržela v kladných číslech. Dnes více než kdykoli dříve je třeba tlačit na zákonodárce, aby jasně definovali rozsah zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Pouze touto cestou je možné najít rezervy v systému a zajistit základní zdravotní péči pro všechny.
Další část ankety čtěte na webu ve středu.
(red), Medical Tribune
Zdroj: Medical Tribune