Nové léky a moderní technologie pomáhají vítězit nad epilepsií

V Praze se od 11. do 15. září na Evropském epileptologickém kongresu spoluorganizovaném Českou ligou proti epilepsii sešlo více než dva tisíce lékařů – špiček tohoto oboru. Na akci dále naváže Národní den epilepsie, který připadá na 30. září. Jen v Evropě trpí epilepsií přibližně 6 milionů lidí, ještě před 50 lety dokázali lékaři pomoci asi polovině nemocných, nyní počet těch, kterým pomohou, dosahuje 90 procent. Avšak i přesto, že je česká epileptologie na světové úrovni, stále se nedostanou všichni pacienti k léčbě, jež by jim mohla pomoci.

„Celkem 30 procent epileptiků nereaguje na léky. Pro ně je vhodný operační zákrok, který může s vysokou pravděpodobností zcela zásadně změnit jejich kvalitu žití. Kromě operace mozku provádíme stimulace bloudivého nervu a nověji hlubokou mozkovou stimulaci prostřednictvím elektrod zavedených do hlubokých mozkových struktur,“ říká v rozhovoru pro MT prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D., FCMA, přednosta 1. neurologické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a FN u sv. Anny v Brně s tím, že o nejnovějších možnostech léčby nemá povědomí nejen pacient, ale často ani lékař. Lidský mozek ho zaujal již během studia, což určilo jeho budoucí profesní dráhu. Na 1. neurologickou kliniku LF MU a FN u sv. Anny v Brně nastoupil hned po studiích v roce 1989. Šíře jeho zájmů zahrnuje také výzkumnou a pedagogickou činnost, absolvoval řadu zahraničních stáží, v roce 2007 byl jmenován profesorem pro obor neurologie a stal se tak nejmladším profesorem neurologie v České republice. Působí ve výborech dalších odborných společností, ve vědeckých a oborových radách, od roku 2009 je členem výboru České společnosti klinické neurofyziologie, od roku 2008 členem výboru České neurologické společnosti a od roku 2009 členem International Advisory Board Evropské společnosti klinické neurofarmakologie.

| Zúčastnil jste se nedávného mezinárodního epileptologického kongresu v Praze, kde se sešly lékařské špičky z celého světa. Co bylo největší novinkou tohoto sympozia?

Mezi novinky bezpochyby patří nový lék proti epilepsii – brivaracetam. Ten jako úplně první antiepileptikum vznikl optimalizací farmakodynamických aktivit na konkrétním molekulárním cíli, jímž je vezikulární glykoprotein SV2A. Jedním z hlavních témat kongresu byla také měnící se scéna operační léčby epilepsie, kdy se stále více využívá neurostimulačních metod. V praxi to znamená, že v porovnání s koncem dvacátého století můžeme nyní nabídnout pomoc mnohem většímu počtu pacientů, u nichž nelze záchvatům zabránit standardním postupem, tedy pomocí léků. Aktuálním tématem kongresu byly i autoimunitní epilepsie, jejichž diagnostika a léčba je otázkou posledních několika málo let, či moderní technologie v epileptologii. Zde mám na mysli různé praktické aplikace pro chytré telefony či využívání sociálních sítí pacienty, kteří kvůli svému onemocnění často trpí výraznou sociální izolací.

| Epilepsie patří mezi nejčastější mozková onemocnění a u dětí je nejčastější chronickou chorobou mozku vůbec. Přesto u velké části laické veřejnosti stále ještě podléhá stigmatizaci.

Epilepsie je chronické neurologické onemocnění, které se projevuje opakovanými záchvaty různého klinického obrazu. Zejména tzv. grand mal záchvaty, tedy generalizované tonicko‑klonické záchvaty, pak představují tak dramatickou událost, že v laické populaci přirozeně dlouho přetrvával strach ze záchvatů a řada předsudků. S tím souvisela výrazná stigmatizace pacientů či dokonce jejich rodin. Naštěstí s informačním boomem i častými vzdělávacími aktivitami České ligy proti epilepsii se i u nás postupně zvyšuje povědomí o tomto onemocnění a jeho příčinách, a tak se i situace stran nežádoucí stigmatizace pomalu zlepšuje.

| Kolik lidí v České republice touto chorobou trpí? Koho dnes postihuje nejčastěji?

Epilepsií trpí přibližně jedno procento populace, tedy jen v České republice se jedná o téměř 100 000 pacientů. Nejčastěji se epilepsie objevuje v časném dětství, dále v předškolním a raně školním věku, v období puberty, v neposlední řadě se výskyt epileptických záchvatů opět zvyšuje ve starším věku.

| Již jste se zmínil o autoimunitní epilepsii – co to znamená?

Jednou z nově poznaných příčin epilepsie jsou autoimunitní onemocnění. V případě tzv. limbických a jiných autoimunitních encefalitid dochází k zánětlivému poškození konkrétních mozkových částí vlastním imunitním systémem pacienta. Vlastně jde o podobnou záležitost jako v případě roztroušené sklerózy. Proč tomu tak je, stále nevíme. Na druhé straně máme ve většině případů již možnost správně tyto typy epilepsií diagnostikovat a úspěšně léčit.

| Jak si v porovnání se světovými špičkami stojí česká epileptologie?

Velmi dobře. Konečně skutečnost, že se 12. evropský epileptologický kongres konal právě v Praze, je jasným důkazem velmi dobré pozice české epileptologie a oceněním českých lékařů z pozice světové medicíny a Mezinárodní ligy proti epilepsii. Na kongresu vedle zahraničních špičkových epileptologů přednesli řadu příspěvků i čeští lékaři a vědci, a to ve všech oblastech moderní epileptologie.

| Může se všem pacientům u nás dostat té nejlepší péče?

Zhruba 30 procent pacientů s epilepsií nedosáhne úplného vymizení záchvatů ani při dodržování režimových opatření a správné farmakoterapii. U těchto tzv. farmakorezistentních jedinců je často jedinou možností účinné léčby terapie chirurgická. Vhodně zvolený operační zákrok u nich může s vysokou pravděpodobností zcela zásadně zlepšit kvalitu života. O možnostech léčby operační se však řada pacientů vůbec nedozví a ani řada neurologů na tyto možnosti dostatečně nemyslí. Zde je ještě významná rezerva nejen v rámci České republiky, ale i Evropské unie obecně.

| Jaká léčba se používá nejčastěji? Jaké jsou nejmodernější postupy – můžeme si je dovolit?

Základní metodou léčby epilepsie je léčba medikamentózní. Důležitá je správná diagnostika a dále správná volba vhodného antiepileptika. V neposlední řadě hraje významnou roli i správné dávkování a dobrá spolupráce pacienta a lékaře. Naštěstí máme v ČR dostupné veškeré moderní přípravky k léčbě epilepsie, a tak může být v tomto směru o naše pacienty dobře postaráno.

| Jedna věc jsou dnešní možnosti vědy, druhá dostupné finanční prostředky. Naráží i váš obor na tento problém?

Léčba pacientů především s farmakorezistentní epilepsií je finančně náročná. Na druhé straně je nutné si uvědomit, že nedostatečně kompenzovaná epilepsie vede k řadě závažných problémů, jako jsou častá poranění, časté hospitalizace, časté návštěvy u lékařů, psychologů, převozy k vyšetření prakticky po každém záchvatu, neschopnost zapojit se do pracovního procesu atd., což vše je pro společnost obrovskou ekonomickou zátěží. Z tohoto pohledu se účinná léčba jednoznačně vyplácí.

| Jedním z témat konference bylo, jak jste již zmínil, i využití mobilních aplikací pro lepší kontrolu epilepsie. O co konkrétně v praxi jde?

Množství použitelných mobilních aplikací pro pacienty s epilepsií je zatím poměrně omezené. Nicméně s rostoucím počtem a dostupností tzv. chytrých telefonů, napojených na datové sítě, se postupně jejich počet zvyšuje. Volně dostupné jsou již nyní například aplikace s elektronickým deníkem záchvatů, do něhož si pacient může jedním stiskem tlačítka snadno zaznamenat výskyt a dokonce typ proběhlých záchvatů. Existuje možnost záznam o záchvatech následně kdykoli či dokonce v pravidelných intervalech odeslat například ošetřujícímu lékaři. Podobné aplikace mohou zvukovými signály připomínat pacientům jejich pravidelnou medikaci či dohodnuté schůzky s lékařem. Možností je mnoho.

| Začíná se s těmito novými metodami i v českém prostředí?

Zatím je naneštěstí většina zmíněných aplikací dostupná pouze v angličtině, což může být v naší zemi stále ještě problém. Nicméně lze předpokládat poměrně brzký vznik českých mutací obdobných praktických pomůcek.

Zdroj: MT