Neústavnost vybírání poplatku za volbu lékaře

Ministerstvo nedávno zveřejnilo ve věstníku č. 4/2012 doporučený postup pro výběr poplatku za výběr lékaře operatéra, či porodníka. Od. 1.června 2012 si tak každý občan může za příslušný poplatek 5000 Kč zvolit konkrétního operujících lékaře nebo dokonce za 15 000 Kč  primáře oddělení.

Toto opatření však  zásadně deformuje dosavadní principy poskytování  zdravotní péče, které jsou zakotveny v Ústavní listině základních lidských práv a svobod.

Podle zákona o veřejném zdravotním pojištěn má být péče hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění a podle čl. 31 Listiny má být garantováno její poskytování bez další platby nad rámec plateb z veřejného zdravotního pojištění.

Bohužel, již samotný Zákon o zdravotních službách a novelizovány zákon o veřejném zdravotním pojištění znamenají prolomení ústavních principů bezplatnosti péče.

V zákoně o zdravotních službách oproti předchozí úpravě mizí právo na svobodnou volbu lékaře ( je záměrně nahrazeno jen právem na svobodnou volbu poskytovatele zdravotních služeb).

Termín poskytování zdravotní péče je nahrazen poskytováním zdravotních služeb, který Ústavní listina nezná. V novele zákona o zdravotním pojištění je nově zakotveno, že z veřejného zdravotního pojištění se hradí jen ekonomicky nejvýhodnější, resp. ekonomicky nejméně náročná varianta léčby.

Veškerou péči, která je poskytnuta nad rámec této ekonomicky nejméně náročnější varianty je pak pojištěnec povinnen uhradit z vlastní kapsy. V podstatě tak dosud platné právo na bezplatnou zdravotní péči bylo nahrazeno povinností zaplatit za všechno, co není ekonomicky nejvýhodnější variantou zdravotní péče. V rozporu s Ústavní listinou je i skutečnost, že ekonomicky néjméně náročnější varianta zdravotních služeb není zákonem stanovena. (Ústavní listina stanoví, že rozsah hrazené zdravotní péče musí být  stanoven zákonem, což není).

Pouze to, co je nad rámec ekonomicky nejvýhodnější varianty zdravotní péče, je vydáváno ve vyhlášce ministerstva zdravotnictví, jako seznam tzv. nadstandardní péče za příplatek.

Dosavadní zásada bezplatnosti lékařské péče je tak postupně rozmělňována – nejdříve tzv. regulačními poplatky, nyní platbou za tzv. ekonomicky náročnější variantu zdravotní péči. Současně  dochází se zavedením poplatku za volbu lékaře i k porušení ústavního principu rovnosti přístupu ke zdravotní péči. Není totiž nijak zajištěno, že pacienti bez prostředků na volbu lékaře nebudou do budoucna operováni jenom lékaři nejméně zkušenými, kteří tzv. « zbyli », protože si je nikdo nezaplatil .

Doporučený postup sice stanoví, že poskytovatel zdravotních služeb (rozumněj fakultní, resp. státní nemocnice), která umožní vybírání poplatku za volbu lékaře je povinna zajistit, aby v žádném případě nebyli kráceni na svých právech ostatní pacienti, kteří si lékaře nezvolili, ale  to nic neřeší.  Jedná se o pouhou deklaraci a  není zřejmé, jak toto opatření bude efektivně zajištěno, kontrolováno a vymáháno.

Navíc je celé opatření zřejmě protizákonné, protože je pouze součástí věstníku a není součástí zákona o zdravotním pojištění, kam náleží

Mimochodem, předchozí návrhy podobné právní úpravy, ještě od ministra Julínka podobné záměry obsahovaly – právě v novelách zákona o zdravotním pojištění a potýkaly se právě s problémem zajištění principu rovného přístupu ke zdravotní péči pro všechny pacienty. Současné ministerstvo zdravotnictví tedy v podstatě problematické zakotvení tohoto návrhu  do zákona obešlo zavedením formou věstníku.

Všechny tyto postupné kroky však vytvářejí podmínky, ve kterých je narušen princip rovného přístupu ke zdravotní péči a veřejný systém zdravotní péče se přetváří v mechanismus s možnými diskriminačními dopady. Na problematičnost těchto opatření upozornil Ústavní soud již v roce 2002 (viz nález Pl. ÚS 14/02). Podobný problém je i v rozporu se zásadou rovného přístupu ke zdravotní péči, zakotvenou v  Úmluvě o lidských právech a biomedicíně.

Všechna tato opatření - legislativní i administrativní spolu s naprostou netransparentností úhrad zdravotnickým zařízením, s tím, jak se ministerstvo postupně zbavuje kompetencí i zodpovědnosti při stanovování úhrad léčiv a tvorby sítě zdravotnických zařízení, jak všechna důležitá rozhodnutí jsou ponechávána na managementech a správních radách zdravotních pojišťoven bez náležité veřejné kontroly a navíc umožnění toho, aby vlastníci a provozovatelé  nemocnic a dalších zdravotnických zařizení současně ovládali zdravotní pojišťovny - to vše postupně ničí funkční  solidární systém veřejného pojištění a nahrazuje ho soukromým se všemi dopady na 90 % občanů s průměrnými a nízkými příjmy.

Postupně totiž dochází k rozdělení zdravotní péče na péči pro bohaté a pro chudé. Spolu s připravovaným zavedením různých pojistných plánů zdravotních pojišťoven dojde k dokonání těchto záměrů a mnozí lidé nebudou mít dostatek peněz na úhradu zdravotní péče.

Je to smutné, ale lidé se dosud  z vývoje v letech 2006-2010 nepoučili a ve volbách umožnili vznik vládní koalice, která zřejmě dokoná privatizaci oněch 220 miliard veřejných prostředků každý rok..

Zdravotnictví je totiž obrovský byznys. Každý, kdo je nemocný, dá všechny peníze za to , aby byl zdravý, protože všechno ostatní bez zdraví nestojí za nic !

Ti, kteří to pochopili, dnes ovládají významné finanční toky a ovlivňují zákony ve prospěch svého byznysu.. Mnozí lidé jsou roztrpčení a nazlobeni tak  moc, že už nechtějí jít k volbám, protože « nemají koho volit ». Všem těmto lidem vzkazuji: Vážení, uvědomte si, že Ti lidé, kteří na současném nepořádku v naší zemi rýžují a mají se skvěle, k volbám určitě přijdou a budou volit ty, kteří jim budou pomáhat ještě k větším ziskům. A volby budou platné, i pokud by přišlo volit pár lidí !

Ing. Ludvík Hovorka, Deník referendum

bývalý poslanec KDU-ČSL,  kandidát na senátora v obvodu č. 80 Zlín

Zdroj: Deník referendum