Nerozhodnuté, ale poučné

Lékaři jsou možná sami překvapeni tím, že se jich dokázal tak velký počet sjednotit. Od počátku se jedná o roky neřešené platové, ale i četné další problémy stavu, v němž žijí a pracují. Pozvedli hlavy k odporu proti arogantním a neschopným vládcům, spoléhajíce se na podporu veřejnosti.

Vždyť drtivá většina z nich i v současných podmínkách obětavě plní úkol pomáhat potřebným, často v nouzi nejvyšší, jakou nemoc nepochybně je. Média však hlásí, že na počátku ohlášené akce měli lékaři 75% podporu veřejnosti, nyní však už jenom 30%. Pokud uvěříme smutně známým falšovatelům průzkumů veřejného mínění, je na místě hledat vysvětlení. Poučení z toho mohou pak být různá.

Většina sdělovacích prostředků systematicky ovlivňuje veřejnost proti lékařům. Činí tak jednak vymýšlením lží a polopravd o skutečné situaci v platovém ohodnocení nemocničních lékařů, jednak uveřejňováním různých názorů dezinformovaných občanů.

Média směšným způsobem žonglují s údaji o průměrných příjmech, bez povšimnutí nechávají situaci právě mladých lékařů a mnohému novináři pak vyjde neskutečný závěr, že průměrný plat nemocničního lékaře je jednoduše kolem 50 tisíc Kč měsíčně a požadavek 75 tisíc Kč je odporně asociální.

Marné je vykládat, že plat mladého lékaře až do příští atestace, tj. minimálně 5 let odpovídá částce 100 Kč za hodinu. Dlouho trvalo, než média pochopila, že celkový příjem mladých lékařů ani po vykonávání neúnosného množství přesčasových služeb není spravedlivým ohodnocením jejich práce.

V médiích se neobjevují žádné seriózní údaje o srovnání finanční situace nemocničních lékařů s jinými profesemi, jinak nesrovnatelnými ani dobou a náročností přípravy, ani náročností či společenskou závažností samotné práce. Mladý nemocniční lékař se při čtení průměrných novinářských údajů může pouze smát nebo tiše žasnout.

Tuto situaci nazvali i někteří zodpovědní vládní politici hanebnou a ostudnou. Jiná však může být jejich ochota něco opravdu zásadně změnit. Mladým lékařům však nejde jenom o platy. Vystupují s množstvím konstruktivních připomínek, např. k podmínkám odborné přípravy, na nichž závisí úroveň nejen jich osobně, ale celého zdravotnického systému.

Za 20 let nebyly vlády schopny zajistit potřebnou náhradu za nesmyslně rozbitý velmi dobrý systém lékařského vzdělávání a odborné kvalifikace z doby před listopadem. Výsledkem je bezbřehý chaos a existenční nejistota lékařů. Navíc utracené miliony za vyrobené nefunkční vzdělávací zmetky. To vše může mít nedozírné důsledky v propadu odborné úrovně českého zdravotnictví, které bylo dříve, bez ohledu na vládnoucí režim, vždy hodnoceno velmi vysoko.

Mediální vyvolávání závisti a nenávisti dezinformované a účelově klamané veřejnosti proti těm, kteří konečně našli odvahu zvednout svůj hlas za správnou věc, je, mírně řečeno, nezodpovědné. Občan se z médií dozvídá hned, že se nic tak moc neděje, naopak hned zase, že hrozí kolaps systému.

Záměrná nečinnost mocenských orgánů a jejich bagatelizování situace přešly v paniku, v níž ministr zdravotnictví hrozí rezignací, kdy vznikají krizové štáby a tvoří se krizové plány.

Duchovní otec neblaze známé, naštěstí neuskutečněné Julínkovy pseudoreformy a čelný bos Všeobecné zdravotní pojišťovny má ze všeho rudo před očima a v rozsáhlém novinovém rozhovoru produkuje nenapodobitelnou bezostyšnou demagogii, v záchvatu nepříčetnosti, možná ze strachu či z nečistého svědomí nazývá prezidenta lékařské komory novodobým Klementem Gottwaldem(!).

Hlavní zločin lékařů v akci spatřuje jako kovaný demokrat v tom, že je protivládní, politická a nátlaková. Někteří nazývají lékaře teroristy (!), hrozí trestním oznámením pro vydírání a objevily se i panikářské návrhy na zatčení a uvěznění vůdců celé akce. Jeden občan ve svém příspěvku vyjádřil radost, že konečně čeští lékaři vyrazí do ciziny, kde je už naučí slušnému chování, a přál by si, aby jich vyrazilo co nejvíc.

Dokonce sama nadstranická hlava státu také obvinila rebelující lékaře z vyděračství. Nepřekvapuje to u něho, jehož duchovní odkaz národu bude spočívat v poučení, že špinavé peníze neexistují a že se má každý postarat sám o sebe.

Výsledek probíhajícího střetu několika tisíc lékařů s asociální a cynickou mocí, střetu Davida s Goliášem, je ovšem zatím nejistý. Nepochybné však už teď je opakované poučení o hrozivé manipulovatelnosti lidí do té míry, že dobrovolně vystupují proti vlastním zájmům.

Poučením je i neskrývaná zvůle mocných, ale i zloba, závist a podlézavost, které se kolem celé akce denně hromadí. Jedinou nadějí nejen pro lékaře a nejen v tomto sporu je odvaha těch, kteří akci obětavě zorganizovali a kteří ji vedou.

Haló noviny, Jaroslav MAZÁK, lékař

Zdroj: Haló noviny