Není důvod omezovat zdravotní péči, tvrdí ředitel krajské pobočky VZP
Lékaři dávají najevo svoji nespokojenost s plánovanou výší úhrad v příštím roce. Zvláště nemocnice mají problém se svým hospodařením. Jak vidíte situaci v Olomouckém kraji?
Je velmi zvláštní, že úhradová vyhláška na příští rok zatím vydána nebyla, pouze MZ ČR mělo několik tiskových konferencí, kde naznačovalo, co bude vyhláška obsahovat, a lékaři již vyjadřují svoji nespokojenost. Hospodářská krize za poslední dva roky zlikvidovala řadu firem.
Zkrachovala nějaká nemocnice?
Naopak. Nemocnice ve svých ročenkách za rok 2009 a 2010 uvádí v našem kraji spíše zisky, například Fakultní nemocnice v Olomouci kolem 100 milionů korun. Předpoklad růstu HDP pro příští rok je 1 %, ale může to ještě značně ovlivnit světová ekonomika.
S ohledem na ekonomické dopady je nezbytné úhrady postavit tak, aby nepřesahovaly rámec finančních možností systému veřejného zdravotního pojištění v r. 2012.
Takže peněz bude ve zdravotnictví v příštím roce méně?
Očekává se výpadek příjmů systému veřejného zdravotního pojištění, které budou ovlivněny jak plánovanými úspornými opatřeními ve státním rozpočtu, snížením objemu mzdových prostředků u státních zaměstnanců, případně ještě očekávaným růstem nezaměstnanosti, tak stále vzrůstajícím podílem pojištěnců, za které je plátcem pojistného stát. Z výše uvedeného je zřejmé, že i nemocnice musí ve své činnosti zavést "úsporná opatření".
Jak se tato úsporná opatření dotknou pacienta?
Určitě ne odmítáním zdravotní péče. V nemocnicích jde především o to, jak efektivněji a účelněji nakupovat přístrojovou techniku, léčivé přípravky, důsledně zvažovat množství diagnostických výkonů například v laboratořích, CT vyšetření nebo vyšetření prostřednictvím magnetické rezonance. Sledovat se musí i efektivnost léčby.
Neefektivní léčba se stává nákladnější i pro samotné zdravotnické zařízení. Zřejmě bude nutné i více drobných chirurgických zákroků přesouvat z hospitalizační péče do ambulantní nebo redukovat zbytná lůžka a uspořit tak náklady na personál.
Hovoříme pouze o nemocnicích nebo je nutné hledat prostor k úsporám i jinde?
Úspory se týkají i soukromých zdravotnických zařízení. Zde lze úspory spatřovat především v zaměření na ekonomickou náročnost předepisovaných preparátů. Analýzou jednotlivých předepisovaných léků podle ATC skupin opakovaně zjišťujeme ne zcela racionální postup při výběru preparátů.
Opakovaně jsou předepisovány přípravky s vysokým ekvivalentem úhrady na denní definovanou dávku a zařízení nevyužívají možnosti předepsat léčivý přípravek, který při srovnatelném terapeutickém efektu, a s ohledem na individuální stav pojištěnce, znamená ekonomicky méně náročnou variantu. Pak následují regulační srážky a snížení příjmů zdravotnických zařízení.
V případě, že lékaři přistoupí k omezení péče, jaký bude dopad na vaše pojištěnce?
Domnívám se, že k této skutečnosti nedojde. Především úhrady ambulantní péče jsou v řadě segmentů závislé na počtu unikátních pojištěnců a jejich odmítání by poškodilo finančně především zdravotnická zařízení.
U registrujících praktických lékařů a stomatologů by nemělo dojít k žádným změnám oproti roku 2011, není tedy důvod k jejich odmítání. I úhrady nemocnic prostřednictví DRG budou ze 75 % ovlivněny na základě skutečně poskytnuté péče, takže čím více odmítnutých pacientů, tím méně peněz.
V příštím roce budou mít opět pojišťovny možnost nasmlouvat individuální složky úhrady v rozsahu cca 10 – 15 % z celkového objemu.
VZP hraje v Olomouckém kraji zásadní roli na trhu zdravotních pojišťoven. Jak hodnotíte její činnost, co vás trápí, s jakými problémy se potýkáte?
VZP je z pohledu počtu pojištěnců největší zdravotní pojišťovnou v Olomouckém kraji. Druhý největší hráč na trhu zdravotního pojištění v kraji má polovinu pojištěnců.
Počet pojištěnců je ovšem jeden úhel pohledu, druhým je jejich věková struktura. Průměrný věk našich pojištěnců v kraji je 46,8, v okrese Olomouc dokonce 50,4. Z toho jasně plyne, že náklady na poskytování péče musí být daleko vyšší než u zaměstnaneckých pojišťoven, kde průměrný věk je okolo 40 let i méně.
Zaměstnanecké pojišťovny svými benefity lákají mladé rodiny s dětmi, kde nejsou tak vysoké náklady, a staré nebo velmi nemocné pojištěnce nám ochotně přenechávají.
Je velmi smutné, když v registru vidíte pojištěnce, který byl 15 let u zaměstnanecké pojišťovny, kam odváděl pojistné, a v důsledku vážné onkologické nemoci se přeregistruje k VZP, která má okamžitě s tímto nový pojištěncem stotisícové náklady.
-------
abe
Valašský deník
Vyšlo také v: Kroměřížský deník; Šumperský a Jesenický deník; Prostějovský deník; Slovácký deník; Přerovský deník; Olomoucký deník; Zlínský deník
Zdroj: Valašský deník