Někteří sní o Růžovce, jiní měří sestrám trasu
Břeclav - Když doma s manželem sledujeme Ordinaci v Růžové zahradě a vidíme, jak se tam mluví s pacienty, říkáme si, že to ve skutečnosti ani není možné. Když mě po operaci primářka pohladila po ruce, usmála se a povzbudila slovy, že všechno bude dobré, musela jsem manželovi jednoduše říct, že je to tady jako v "Růžovce".
I s takovými, většinou anonymními ohlasy o spokojenosti pacientů se setkávají v břeclavské nemocnici. "Za dobu čtyř let jsme vedli cílené rozhovory už s téměř dvanácti sty pacienty. Otázky jsme nastavili tak, aby mohli otevřeně vyjádřit svoje pocity, názory, zkušenosti, náměty pro zlepšení nebo negativní a kritické připomínky," přiblížila mluvčí břeclavské nemocnice Radomíra Schweitzerová.
Většina chvály je namířená především k nemocničním sestrám. Podle některých pacientů jsou to andílci, zlatíčka, sluníčka, která musejí mít snad svatozář. Najdou se však i tací, které jejich chování občas překvapuje.
"Co se mě týče, tak péče sestřiček je bez problémů. Ale myslím si, že rozdíl mezi nimi trochu je. Vedle mě na pokoji leží babička. Některá sestřička jí udělá úplně všechno, jiná si jí všímá trochu méně a už není tak ochotná," dalo se také najít mezi odpověďmi.
Z reakcí některých pacientů se však dá vypozorovat, že se v nemocnici mohou trochu nudit. "Sestřičky jsou pořád v poklusu. Běhají po chodbě dvaašedesát metrů tam a zpátky. Měřili jsme to s jedním pacientem, když jsme leželi na infekčním oddělením. Tedy spíš jsme to odhadovali podle čtverců linolea na podlaze," dověděla se Marie Uttendorfská, která je pověřenou sestrou pro kvalitu ošetřovatelské péče.
Napoprvé jako Pája
Stejně tak se podle Schweizerové objevují také zajímavé ohlasy na schopnosti sester. "Pokud bych to měl porovnat s dobou před dvaceti lety, tak tehdy mi například píchli injekci do žíly až na čtvrtý pokus. Teď je to všechno mnohem lepší. Trefí se hned napoprvé," sdělil jeden z pacientů.
Jak podotkla mluvčí, na připomínky k vybavení a ke kvalitě služeb se břeclavská nemocnice snaží, pokud jí to peníze dovolují, reagovat. "Lidé by na každém pokoji nejraději uvítali televizi, připojení k internetu, klimatizaci a nebo toalety pro každý pokoj zvlášť," krčila bezmocně rameny.
Některé nápady lidí personál skutečně udivují. "Navrhovali bychom umístit spořiče vody na splachování toalet. Myslíme si, že se tady zbytečně plýtvá vodou," shodli se například někteří hospitalizovaní.
V mnohých nemocnicích, včetně té břeclavské, bývá ožehavým tématem stravování. "Hodnocení jídla je velice subjektivní. Jeden z pacientů se například ptal, zda se jídlo kontroluje ještě předtím než se dostane na oddělení. A to proto, že se mu zdá, že jsou někdy výkyvy v jeho kvalitě," popisovala Schweitzerová.
Dalšímu z léčených se zase nelíbilo kuchařovo umění. "Ke stravě bych měl jen tolik - kuchaře patrně naučili vařit jen omáčky. Nic jiného totiž neumí," konstatoval mužpři dotazování.
"Celá rodina chodí jen sem, takže bych do nemocnice určitě poslala i ostatní," dvojsmyslně zodpověděla otázku zjišťující to, zda by pacienti nemocnici doporučili i svým známým, jedna z léčených žen. V břeclavské nemocnici se poptávají na spokojenost pacientů písemně už devátým rokem. "Protože však ne všichni pacienti jsou schopní dotazník vyplnit, zvolili jsme k tomu i metodu cílených rozhovorů," dodala mluvčí.
Regionální deníky, Iva Valentová
Zdroj: Regionální deníky