Nejsme řádové sestry, jsme sestry z povolání
Již delší čas se mezi odbornou zdravotnickou veřejností všeobecně ví, že sester především v nemocniční sekci je nedostatek, což je jev, který má bohužel plíživě negativní vývoj a stavy se horší. Situaci nepřilepšuje také systém vzdělávání, který je v současné době nastaven dle mého názoru velmi neefektivně, nelogicky a zdlouhavě.
Nemyslím si, že je zcela nezbytně nutné, aby nelékař studoval vysokou či vyšší odbornou školu, jak je nyní systémem nucen, aby mohl samostatně vykonávat povolání sestry. Dříve jsme aplikovali systém středoškolského náročnějšího studia s fokusem na odborné předměty a na odbornou praxi, kdy po absolvování středoškolského studia systém dostával kvalitně připravené sestry.
Nyní při nuceném vyšším či vysokoškolském studiu inklinuje výuka spíše k teoretické úrovni a budoucí sestry jsou nuceny pojmout informace z oborů, které nejsou pro práci sestry nezbytně nutné (ekonomika atp). Dle mého mínění může být vysokoškolské studium přínosné pro sestry, které aspirují na vedoucí pozici (staniční sestra, vrchní sestra, vrcholový management). Zde je takové studium na místě.
V poslední době se o nedostatku sester mluví také mezi laickou veřejností a informace pronikají i do médií. Je nám všem prezentováno, že nedostatek sester je způsoben především systémem výuky. S tím ale nemohu souhlasit v plném rozsahu.
Skutečností je, že zdlouhavé studium je spouštěčem nechuti se sesterskému povolání věnovat, jak ostatně od studentů hojně slýcháváme. Druhým spouštěčem je nedostatečné finanční ohodnocení povolání sestry. Ano, studenti se skutečně často až na samotné praxi v nemocnici (u lůžka či v ambulantním a urgentním sektoru) dozvídají, o jak hořké povolání sestry často jde, a jak nedostatečně je finančně ohodnoceno. Systém není nastaven motivačně. Nejsme řádové sestry, pro které může být jejich činění vnímáno jako poslání. Jsme sestry z povolání.
Úsměvným paradoxem je skutečnost, že sester je dost. Jen sedí v bankách, v pojišťovnách, na úřadech a podobných místech. Proč? Mají podstatně lehčí zaměstnání, volné víkendy, podstatně méně stresového prostředí a skutečně i menší zodpovědnost a riziko fatálních následků při špatném rozhodnutí. Bohužel častokrát i mnohem větší plat než je plat sestry.
Velká část sester by se jistě vrátila zpět do nemocnic, bylo-li by jejich povolání řádně finančně ohodnoceno.
A tak se neustále budeme dočítat, jaká opatření na politické úrovni představitelé činí a jaká se očekává efektivita. Netřeba čekat, zdravotníci (a bohužel asi i politici) vědí závěry již nyní - efektivita nebude bez významného navýšení platů žádná. Jiné intervence jsou jen zbytečná ztráta času, který plyne směrem k velkému nedostatku sester, jehož následky snad ani nebudeme domýšlet.
Vladimír Hajduk, všeobecná sestra
Zdroj: www.tribune.cz