Nechceš tu pracovat? Tak zaplať!

Legislativním procesem nyní prochází novela zákona o specializačním vzdělávání lékařů. Ministerstvo zdravotnictví administruje komplexní pozměňovací návrh. Ten měl obsahovat formulaci, která lékaře vzdělávajícího se v rámci rezidenčního místa zavazuje „vykonávat povolání lékaře po dobu nejméně pěti let od data ukončení specializačního vzdělávání na území České republiky v oboru, ve kterém získal specializovanou způsobilost“. V opačném případě by měl lékař prostředky vložené do rezidenčního programu vracet.

Ministerstvo zdravotnictví však nyní sdělilo prostřednictvím svého mluvčího Bc. Ladislava Štichy, že "současný pozměňovací návrh tuto formulaci neobsahuje. Pokud by takový návrh ze strany poslanecké sněmovny přišel, je MZ připraveno o něm jednat."

Medical Tribune v době, kdy byl tento návrh aktuální (zhruba před 2 měsíci), uspořádal anketní forum, ve kterém se ptal, k jakému efektu by takové opatření vedlo. Zde jsou tehdejší odpovědi a názory odborníků a osobností lékařského stavu.

| Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA,

rektor Univerzity Karlovy

Obecně, pokud někdo získá od zaměstnavatele či státu prostředky pro svůj kvalifikační růst, pak platí pravidlo, že ten, kdo je získá, by je měl buď „odpracovat“, nebo případně alikvotní část vrátit. O tomto návrhu se jistě povedou diskuse. Též je třeba říci, že stát chce výrazně zvýšit podporu rezidenčních míst, což ve svém důsledku má vést ke zvýšení platů lékařů v atestační přípravě.

| Prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.,

předseda Výboru pro zdravotnictví PSP ČR

Nejsem zastáncem povinného působení v našem zdravotnictví po dobu pěti let, ale ti lékaři, kteří okamžitě po promoci odcházejí do zahraničí, by si měli uvědomit určitou morální povinnost k systému, který jim umožnil velmi kvalitní bezplatné vzdělání v náročném oboru medicíny. Osobně jsem pro započetí diskuse mezi odborníky a politiky k obnovení školného na vysokých školách nebo jiné formě finanční zainteresovanosti na vzdělávacím procesu. Jsme jako stát velmi velkorysí, dáváme kvalitní vzdělání, a to bezplatně, a naše vysoké školy přitom potřebují dostatečné finanční zdroje ke svému zlepšování a provozu vůbec.

| MUDr. Monika Hilšerová,

Sekce mladých lékařů ČLK, ARO VFN Praha

Tento pozměňovací návrh, který byl do zákona zasazen, doufám nelze brát vážně. To bychom se vrátili do minulých dob a ve výsledku by to mělo fatální následky pro celé české zdravotnictví. Absolventi by odcházeli do zahraničí ihned po skončení studií, protože by neviděli jediný důvod, proč se upisovat na pět let k setrvání v ČR. Pak by se opravdu pacienti mohli dostat do situace, kdy to budou právě oni, kdo se budou muset naučit cizí řeči, aby rozuměli svému lékaři… Navíc přece jen – pokud nyní mladí vyjedou do ciziny, je tu stále ještě docela velká pravděpodobnost, že se sem vrátí a své zkušenosti zužitkují na zdejším pracovišti. Kdyby se zákon schválil v této podobě, motivace pracovat v ČR by se velmi snížila.

Co se týká vrácegní peněz do rezidenčního programu: Proč by měl lékař vracet ze svého výdělku finanční prostředky, které byly dány zaměstnavateli a on pouze dostával základní plat jako všichni ostatní? Kdyby tyto peníze mířily do lékařovy kapsy jako bonus za to, že zůstane v ČR, tak pak by tento požadavek dával smysl. Pokud však tyto peníze nejsou mladému lékaři fyzicky dány, nevidím žádný důvod, proč by je měl vracet.

| Doc. MUDr. Leoš Heger, CSc.,

poslanec Parlamentu ČR

Osobně bych byl striktně proti jakémukoli omezování odchodu lékařů do zahraničí, ať po promoci, nebo po specializační atestaci. Nesvoboda během půlstoletí vlády komunismu a izolace od světa jsou dostatečným dokladem, kam takováto omezení vedou. Uznávám, že společenské náklady na vzdělávání mladých lidí jsou vysoké, avšak ti, kteří takovýto benefit zúročí v zahraničí, ať dočasně, či nastálo, tvoří pro naši malou zemi důležitou bránu do světa. A mimochodem, pokud by citované opatření bylo přijato doslovně, vypudí mnoho lékařů ještě před zahájením postgraduálu, tj. těch, kteří pak v zahraničí zůstávají natrvalo častěji.

| MUDr. Mgr. Tomáš Kocourek,

člen pracovní skupiny pro novelizaci zákona č. 95/2004 Sb.

Povinnost pracovat v ČR pět let po složení atestace bez možnosti změny oboru, ve kterém lékař získal atestaci, byla již v předchozím systému rezidenčních míst a nebyla (mimo vzdělávání praktických lékařů) mladými lékaři využívána, neboť v podstatě přinášela výhody jen nemocnicím, nikoli lékařům samotným. Předpokládám, že buď budou absolventi medicíny nastupovat v ČR, aniž by zároveň podepisovali, že nastoupí na rezidenční místo (což je možná varianta a vzhledem k personální situaci v nemocnicích jim personalisté pravděpodobně vyhovějí), nebo se budou v čím dál větší míře pracovně a odborně realizovat v zahraničí. Každopádně tato formulace je pro mladé lékaře hrubě demotivující.

| MUDr. Antonín Malina, Ph.D., MBA,

ředitel IPVZ

Uvedené opatření je návratem k situaci, která zde již existovala a byla zrušena v roce 2011. Domnívám se, že je to podmínka legitimní, protože se týká výlučně lékařů v postgraduální přípravě, kteří se rozhodli vstoupit do systému vzdělávání v rámci rezidenčních míst. Tato podmínka musí být jasně a předem zřetelně formulována a je potom na zvážení lékaře, zda ji akceptuje, či nikoli. Pokud by se rozhodl po čerpání prostředků na rezidenční místa nesplnit podmínku odpracovat stanovenou dobu v pozici lékaře na území ČR, tyto prostředky by prostě vrátil do státního rozpočtu. Tento typ smlouvy vyplývá ze zákoníku práce (§ 234), je obecně znám a běžně používán. Do systému rezidenčních míst by po schválení tohoto legislativního pravidla vstupovali lékaři, kteří neuvažují po získání atestace o odchodu do zahraničí, a prostředky ze státního rozpočtu na rezidenční místa by tak byly vynakládány efektivněji.

| MUDr. Miloš Voleman,

místopředseda Lékařského odborového klubu

Odpověď je prostá: Počet lékařů odcházejících mimo české zdravotnictví hned po promoci rapidně stoupne.

| MUDr. Milan Kubek,

prezident České lékařské komory

Ministerstvo zdravotnictví údajně na základě podnětů lékařských fakult, krajů a odborných společností připravilo návrh, jenž je prakticky identický s textem zákona o vzdělávání lékařů, který prosadil v roce 2008 ministr zdravotnictví MUDr. Julínek (ODS). Na základě zkušenosti, že s výjimkou praktických lékařů, kteří do ciziny neodcházejí, se téměř nikdo jiný do rezidenčních programů nehlásil, a pod vlivem akce „Děkujeme, odcházíme“ tuto povinnost nucené práce v délce pěti let v oboru na území ČR zrušil v roce 2011 ministr MUDr. Heger (TOP 09). ČLK nemůže souhlasit s obnovováním povinnosti, kterou považujeme za diskriminaci a omezení občanských práv lékařů vůči ostatním skupinám obyvatel ČR. Návrh je nesmyslný i z čistě pragmatického hlediska. Uvalení takové povinnosti na naše mladé lékaře, o které je v zahraničí zájem, by bylo naprosto kontraproduktivní. Stát by dosáhl pouze toho, že by jich ještě více odcházelo do ciziny hned, bezprostředně po promoci, a v našich nemocnicích by už vůbec neměl kdo pracovat.

Zdroj: MT