Nakupujme zdravotnické prostředky přes transparentní burzu

Zdravotnictví je velice specifické odvětví. Lidé chtějí co nejkvalitnější péči, ale většinou vůbec netuší, kolik taková péče stojí. A systém toku veřejných prostředků, které do zdravotnictví plynou, jim to neusnadňuje. Naopak. Díry v systému se ale látat dají. Třeba už jen tím, že na veřejné burze odkryjeme, kolik ve skutečnosti stojí a za kolik mohou být nakupovány takzvané zdravotnické prostředky.

Jen pro pořádek. Zdravotnickým prostředkem rozumíme zdravotnické pomůcky, jako jsou obinadla, ochranné rukavice či kardiostimulátory, katetry a tisíce dalších. Do této kategorie sice nepatří přístrojová technika – cétéčka, magnetická rezonance, protože se nakupují jiným způsobem, ale přesto i zde dochází k plýtvání veřejných peněz. To je ale jiný příběh.

Při nákupu zdravotnických prostředků unikají českému zdravotnictví finance v řádech až miliard korun. Je to zaprvé dáno tím, že ceny, za které zdravotnická zařízení nakupují tyto prostředky, se liší od cen, které jsou účtovány pojišťovně. Pokud nemocnice nakoupí zdravotní prostředek, jako jsou ochranné rukavice, ve velkém, dostane slevu. Pojišťovně pak ale může účtovat cenu plnou.

Nic proti tomu. Nemocnice hospodaří, jak umí, nedělá nic nekalého a to, co ušetří, je pro ni zdrojem příjmu. Paradoxem ovšem je, že tento "příjem" stejně ve finále doplatí zase jen pacienti, tedy pojištěnci. Pojišťovna má totiž nastaveny ceny takové, které vůbec neodpovídají trhu.

Druhým paradoxem je, že nemocnice by vlastně mohly ušetřit mnohem víc. Kdyby ovšem za zlevněné ceny nakupovaly všechny (nebo aspoň ty přímo řízené státem). To, co stojí stovku a daná nemocnice nakoupí za padesát korun, by ve skutečnosti mohla koupit za korun dvacet. A to v případě, kdyby ceny zdravotnických prostředků byly veřejně obchodovatelné na jednom místě a nakupovány ve velkém množství, tedy ve větším množství, než odebere jedna nemocnice.

Nejsem žádným příznivcem centrálního plánování a už vůbec netvrdím, že nejnižší cena znamená nejvyšší kvalitu. Naopak. Chci zde upozornit na další paradox, kdy zdravotnická zařízení musejí při výběrových řízeních přihlížet především na cenu, která je hlavním kritériem. Občas tedy nakoupí levné ochranné rukavice, které nejsou v praxi použitelné, a lékaři si pak raději nakupují vlastní (i tyto případy už se staly).

Komoditní burza

Jak tedy zajistit kvalitu a výhodnou cenu? Tak jako v jiných odvětvích. Jedním z možných řešení může být komoditní burza zdravotnických prostředků, která určí reálnou cenu na trhu a zároveň transparentně na základě odborných analýz zaručí i kvalitu výrobku. Komoditní burza dnes představuje nástroj, který umožňuje transparentní obchodování s komoditami za objektivní cenu a podle předem známých kvalitativních, platebních a dodacích podmínek. Dnes se na podobných burzách nakupují energie a některé základní suroviny.

Výsledkem obchodování na těchto burzách je efektivní využití finančních prostředků. Jsem přesvědčen, že transparentní soutěžení dodavatelů na takové burze by přineslo úspory v nemocnicích i v celém systému zdravotního pojištění. Pokud by se takové burzy zúčastnila všechna zdravotní zařízení, pak by se ve veřejných financích určených na zdravotnictví uspořily miliardy korun.

Na takové centrální místo mohou přicházet závazné nabídky komodit od producentů a distributorů a na druhé straně závazné poptávky odběratelů, přičemž rozhodujícím faktorem pro uzavření obchodu, při srovnatelnosti sortimentu a kvality, bude vždy jen cena.

Transparentní systém burzy by měl zajistit průhledný a plně tržní systém nákupu zdravotnických prostředků se státním dohledem. Po zavedení takového systému volají zejména představitelé asociací a svazů zaměstnavatelů a zdravotních pojištěnců, kteří ze zákona odvádějí finanční prostředky do systému veřejného zdravotního pojištění. Ti zatím mají vážné a mnohdy oprávněné obavy, že odvedené finance nejsou efektivně využívány a je s nimi plýtváno, respektive, že se ze stávajícího systému ztrácejí.

prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc., předseda zdravotnického výboru Poslanecké sněmovny PČR

Zdroj: www.tribune.cz