Na nemocniční apokalypsu to nevypadá

Moderátor
Vyhlášení stavu nebezpečí nebo nouze. To je, podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera jedna z variant, jak vyřešit krizi. Pak by totiž politici mohli doktorům, kteří podali výpověď přikázat, aby se do nemocnic vrátili. Alespoň po nějaký čas.
Autor
Stav nebezpečí se vyhlašuje v˙případech hromadných neštěstí nebo přírodních katastrof, ministr Heger ho teď plánuje použít jako nejkrajnější řešení personální krize ve zdravotnictví.

Michal Hašek /ČSSD/, předseda Asociace krajů, Ostrava:
Jestli bude pan ministr Heger takto hloupě pokračovat v˙improvizaci, na místo toho, aby představil nějaký jasný a ucelený plán vlády k˙řešení k˙té krizové situace ve zdravotnictví, tak bude lepší, když se pan ministr poděkuje a odejde také.

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
Nám stále někdo vyčítá, že se nepřipravujeme, a když se připravujeme a hovoříme o tom, tak nám zase někdo vyčítá, že tady chystáme takovéhle děsivé věci.

Patovou situací ve zdravotnictví se bude hned po Novém roce zabývat vláda. Stane se tak zřejmě příští středu.
Ministr zdravotnictví Leoš Heger. Dobrý večer.

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
Dobrý večer.

Pane ministře, to vypadá trochu na nemocniční apokalypsu.

Já si myslím, že ne. My samozřejmě nemáme všechna čísla k˙dispozici ještě. Těch necelých 4000 lékařů je zhruba asi 17,5% nemocničních lékařů

Podle vás to nic neznamená? Nic se nestalo?

No, tak samozřejmě je to nepříjemné, ale zajímavé číslo je, že kdyby žádný z˙těch lékařů se již nevrátil do nemocnic, tak se octneme na stavu lékařů někdy v˙roce 2000 a to jistě nebyla žádná apokalypsa. Já vím, že medicína udělala od té doby velký pokrok, ale přeci jenom ta situace by byla řešitelná, ale musím zdůraznit, že já jsem přesvědčen, že ti lékaři neodejdou nebo větší část, že jich zůstane.

Takže počkejte, jak to tedy myslíte? Je to tak, že si myslíte, nebo že máte propočítáno to, že i s˙tím stavem lékařů, kteří by zůstali, tedy mimo, myslím si výpovědi. Někteří by odešli ti, kteří to teď slibují a ti co by zůstali, že by se s˙nimi dalo normálním způsobem vést zdravotnictví v˙Česku anebo nevěříte, že ti lékaři, kteří výpovědi podali, že nakonec odejdou?

Tak teďka je to trošku složité. Já si myslím, že ti lékaři, kteří výpovědi dali, tak že všichni neodejdou, že přeci jenom uvěří, že ve zdravotnictví se pracuje, že se reforma připravuje, že jsme už řadu věcí, které byly zadány, jako zdroje nespokojenosti, že jsme splnili. Teďko už zbývají jenom ty peníze. A já od začátku svého působení ve funkci ministra říkám, že ty peníze prostě zázračně zvednout nejde. Že vláda se rozhodla šetřit ve státním rozpočtu. Že se škrtá ve veřejné sféře a já jsem rád, že aspoň ve zdravotnictví nebude se, se nebudou platy snižovat

Ještě zpět k té moji otázce. Obešlo by se zdravotnictví bez těch lékařů, kteří tedy dnes hrozí, že odejdou? To je poměrně důležitá otázka. Jestli se bez nich české zdravotnictví obejde a jestli se k tomu prvnímu březnu by opravdu podařilo restrukturalizovat českou nemocniční síť, tak aby se bez nich obešla.

No, já tu věc beru velmi seriózně. Navíc dělat předčasné závěry, my jsme řekli, že během prvních dvou týdnů v˙lednu uděláme analýzu stavu. Ono nezáleží jenom na počtu lékařů. Těch 17 - 18% není nijak dramatických, ale strašně záleží na tom, jak to bude rozloženo regionálně. Jak to bude rozloženo po jednotlivých oborech. Ona ta čísla jsou různá. Já mám např. číslo, že jenom asi polovina nemocnic možná i méně registruje lékaře, kteří dávají výpověď. A zbylé nemocnice prostě nejsou postižené. Takže jakože by došlo k˙nějakému masivnímu kolapsu poskytování péče, to myslím nehrozí


Když se neobáváte tedy kolapsu zdravotní péče v ČR, proč nějakým způsobem naznačujete, že by mohl být vyhlášen stav nouze nebo stav nebezpečí, což by vlastně znamenalo, že byste ty lékaře, kteří podali výpověď, donutil jít do práce silou. Proč tedy vůbec o tom mluvíte, když nemáte žádné obavy?

No, podívejte se. Ministerstvo zdravotnictví a já osobně jsme vystaveni obrovskému tlaku mediálnímu i politickému. Ten trvá už asi dva měsíce a my pochopitelně nespíme, jak nám to někteří podkládají, ale připravujeme se na všechny možné situace. A jedna z˙variant je, že se nestane vůbec nic. Druhá varianta, někde uprostřed toho spektra je, že to bude nepříjemné, ale zdravotnictví si s˙tím sami poradí. A ta nejextremnější varianta, ke které já si myslím, že nedojde je, že prostě nastane krizový stav, alespoň v˙některých částech republiky. Kde by se mohl ten krizový stav vyhlašovat, ale jak říkám, není to nic, co plánujeme, a myslím si, že je k˙tomu ještě velmi daleko

Pane ministře, jak si může zdravotnictví samo poradit? Jak by mohlo takovou situaci vyřešit nějakým samospádem? To je to co vám mnozí vyčítají, že vlastně vyčkáváte na to, co se stane, že ještě nejsou připraveny žádné krizové plány, které by tu situaci řešili a nakonec opravdu řeknete, že si zdravotnictví poradí samo. Nedovedu si to představit.

No vidíte, vy to říkáte sama, že nejsou připraveny žádné plány. Ale když řeknu, že nějaké plány jsou a zmíním i ten možný krizový stav, tak se to otočí proti mně. Já když jsem ráno viděl ve zprávách, že jsem tu měl prohlásit, tak jsem se tomu sám divil. My jsme jenom řekli, že to je opravdu jedna z˙možných variant i na kterou musíme být připraveni. I když si myslíme, že k˙ní nedojde. Jinak já bych chtěl říct, že zdravotnictví si umí pomoci samo velmi mnoha způsoby. Záleží jenom na tom, jak to rychle bude potřeba. My máme připravený reformní kroky. Já už jsem říkal, že některé už jsme udělali a např. tu situaci, která se týkala vzdělávání lékařů, která vyvolává obrovskou nespokojenost, tak tu už jsme v˙podstatě vyřešili a ty kroky jsou nastartované. Samozřejmě chvíli to bude trvat, to poví systém, který se vyvíjí od roku 2004. Nejde změnit s˙týdne na týden, ale je to nachystáno. A pokud jde o to vlastní poskytování péče, tak samozřejmě tam, kde nebudou lékaři, tak se možná budou zavírat některá oddělení, budou se muset sloučit jedno, dvě oddělení do jednoho. Některé nemocnice si budou muset vypomáhat. Já musím říct, že jsem hovořil s řadou ředitelů. A že oni se chystají, oni jsou si vědomi, že to je v˙jejich manažerských rukou teďka zejména. A jsou na to připraveni a myslím si, že odvádějí velmi dobrý kus práce. Zrovna tak jako někteří hejtmani tu situaci berou racionálně a snaží se připravovat na to, co by mohlo být.

Já teď zdravím Jana Kudrnu, z˙katedry ústavního práva pražské Právnické fakulty, který se věnuje tématu mimořádných právních stavů ve státě. Dobrý večer.

Pokud by jako reakce na výpovědi lékařů byl vyhlášen stav nebezpečí hejtmany kraje nebo stav nouze premiérem. Bylo by to v souladu se zákony? Nebylo by to už za hranou ústavnosti?

To je určitá otázka. Protože existuje také soudobá teorie mimořádných právních stavů a ta pracuje s˙tím, že mimořádný právní stav je možné vyhlásit v˙situaci, kdy existuje nějaká mimořádná krizová situace. Kterou, ale není možné řešit běžně dostupnými prostředky. A zároveň je třeba, aby bylo toto mimořádná, tato mimořádná situace vyhlášena na časově omezený úsek. Já nevím, jestli v˙tuto chvíli existuje stav nebo za dva měsíce, kdy to těžko předjímat, kdy budou vyčerpány všechny běžné prostředky k řešení té potenciální krizové situace. Kromě pracovní povinnosti a potom tedy otázka je, zda vyhlášený některý z˙mimořádných právních stavů ne asi všechny přicházejí v˙úvahu, respektive možná jenom jeden. Zda může být z podstaty věci vyhlášený na časově omezený období. Protože zřejmě v˙okamžiku, kdy bude zrušený, může být vyhlášený pravděpodobně jenom na 30 dní a prodlužovaný. Tak ti lékaři zase odejdou z˙práce. Tzn., tady máme porušené alespoň dva teoretické předpoklady pro řádné vyhlášení mimořádného právního stavu.

Ano, pane ministře, teď jsme tedy slyšeli názor právníka. Nebyla by to tedy rána vedle, pokud byste už k této variantě přistoupili?

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
No, já si myslím, že ty debaty o právních detailech jsou opravdu předčasné. Samozřejmě jedná se o kritickou situaci, kdy by bylo místo někde v˙republice, kde péče není vůbec poskytována. Já opakuji, že si myslím, že se to, že k˙tomu nedojde. Že ty nemocnice

Pane ministře, já vím, ale řekněte mi, jak můžete v˙tuto chvíli říci, že posuzovat právní detaily takovéto varianty je předčasné? To je jeden z návrhů, který vy představujete, jako jednu z možných variant řešení té situace. A vy vlastně v tuto chvíli ani nevíte, jestli by to bylo právně možné nebo ne. A řeknete 3 měsíce před tím, že je to předčasné

Heger
Ale to my víme

Pokud říkáte, že to víte, znamená to, že víte, že to je v˙souladu s˙ústavností, když tady slyšíme pravý opak?

Heger
V˙zákoně je napsáno, my máme analýzu od krizových manažerů, kde je napsáno, že jestliže je ohroženo zdraví obyvatel spadá to do oblasti, do jakési možnosti ten krizový stav vyhlásit. A i kdyby to bylo na 30 dní, tak tam se samozřejmě hraje o čas. O tom není pochyb. My jsme rádi, že máme k˙dispozici dvouměsíční výpovědní lhůty a během těch dvou měsíců se maximální práce zcela určitě odvede. A bude se jednat s˙těmi lékaři, budou se jim nabízet podmínky takové, aby se měli chuť vrátit zpátky do práce, a já doufám, že řada z˙nich tomu vyhoví. Oni chtějí dát najevo svou nespokojenost, což už jaksi velmi masivně udělali. Velmi viditelně to udělali. A že většina z˙nich chápe, že prostě zázraky nelze činit

Pane Kudrno, je to pravda? Dalo by se to takto udělat? Jaké znaky těch mimořádných právních stavů, aby to vyhlášení bylo v˙souladu s˙ústavností? Kdybyste mi okomentoval vlastně to, co jsme tady teď slyšeli, pokud jde o tuto variantu od pana ministra.

Kudrna
Především náš právní řád zná čtyři možné mimořádné právní stavy. Předpokládám, aspoň ústava to vylučuje, že válečný stav, stav ohrožení státu nepřichází v˙úvahu. Zbývá nám tedy nouzový stav, eventuelně stav nebezpečí, o kterém se v˙průběhu dnešního dne hovořilo. Se stavem nebezpečí je z˙hlediska zákona určitý problém, respektive tři problémy. První je ten, že může být vyhlášený za podmínky, že exitující ohrožení není tzv. značného rozsahu. Což tato situace, jak je to nastiňováno, co by se eventuelně mohlo stát by zřejmě značného rozsahu, alespoň v˙některých oblastech tedy byla. Druhá potíž je v˙tom, že není-li schopen kraj respektive hejtman, usoudí-li, že není schopen vlastními krajskými prostředky tu krizovou situaci vyřešit, má ze zákona povinnost požádat vládu o vyhlášení nouzového stavu. To si myslím, že je varianta, která je dána, podle mého názoru má-li tato situace krizová nastat, tak je dána také předem. Tudíž krizový stav zase asi, stav nebezpečí asi nepřichází v˙úvahu. A pak je tady třetí potíž a ta je v˙tom, že ve stavu nebezpečí je možné uložit pouze tzv. pracovní výpomoc, což jsou jednorázové a mimořádné úkoly smiřující k˙odstranění té krizové situace. Zbývá nám tedy nouzový stav. A u nouzového stavu tam je určitá otázka, zda ten pojem ohrožení nebo nebezpečí v˙daném kontextu ústavního zákona o bezpečnosti ČR se dá vztáhnout na tuhle situaci, když příslušné ustanovení hovoří o ohrožení v˙podobě živelný katastrofy, ekologické katastrofy nebo havárie, případně průmyslové havárie. A jiného nebezpečí. Tzn., spíše to jsou situace, zatím co tak bylo vždy vykládáno, že to je spíše nějaká viz major, tedy vyšší moc. Proti které, která vyvolá určitou krizovou situaci, proti které je třeba se bránit. A zůstává tedy z˙mého pohledu určitá pochybnost, zda ty hromadné výpovědi je možné dostat do této kategorie nebezpečí v˙tomto kontextu.

Tak to je právní výklad a jak se k tomu staví hejtmani k nápadu ministra zdravotnictví? Jak už tu zaznělo, hejtmani tedy v případě, že jsou ohroženy lidské životy, majetek, zdraví nebo životní prostředí mohou vyhlásit stav nebezpečí. Zatím se k tomu ti oslovení staví spíš vlažně. Jak se na tuto možnost dívá hejtman Středočeského kraje a stínový ministr zdravotnictví,  ČSSD David Rath? Pane hejtmane, zdravím do Hostivic.

David Rath /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, stínový ministr zdravotnictví:
Dobrý den, dobrý večer.

Ano, moje otázka zní, jak se na tuto možnost díváte vy, pokud jde tedy o možnost o variantu v˙případě tedy krize vyhlásit stav nebezpečí?

Rath
Tak mě připadá, že pan ministr Heger si z˙nás i z˙lidí, i z˙lékařů dělá legraci. To přece není žádná živelná katastrofa. Toto je věc, o které víme tři čtvrtě roku a navíc máme další dva měsíce, abychom našli standardní řešení. A to standardní řešení samozřejmě existuje a není nijak těžké. Jestli pan ministr ho neznal nebo neumí, tak ať tam pustí někoho jiného, kdo to standardně vyřeší a přestane, řekněme fantazírovat o takovýchto věcech, kterým tu situaci jenom výrazně zhoršuje. Víme, že ve zdravotních pojišťovnách leží 14 mld. Nám stačí, když pan ministr v˙rámci své kompetence rozhodne o tom, že nemocnice dostanou v˙příštím roce o něco víc peněz. A problém bude vyřešen. Konečně nemocnice po mnoho minulých let dostávaly daleko méně, než třeba farmaceutické firmy nebo třeba praktiční lékaři. Ty nemocnice jsou dlouhodobě podfinancované. Pojišťovny nám platí méně, než my dnes platíme lékařům a sestrám na jejich platech. Čili my vlastně dotujeme platy lékařů a sester, protože pojišťovny skutečně nám nedávají ani tuto cenu. Čili ta situace je dlouhodobě neudržitelná. A je prostě vážnou chybou ministerstva, že jí tři čtvrtě roku neřeší

Necháme na to teď prosím zareagovat pana ministra. Pane ministře, jsou tedy výpovědi živelnou pohromou, když jste o tom tři čtvrtě roku věděli a nemůžete dostat víc peněz do nemocnic přes úhradovou vyhlášku? Jak to mimo jiné navrhuje pan hejtman?

Heger
Já jsem nikdy neříkal, že výpovědi jsou živelnou pohromou. Já jsem mluvil o situaci

Mluvíme samozřejmě o kontextu toho právního výkladu

Heger
Kdyby nastala v˙některých krajích situace, že by nebyla poskytována zdravotní péče. A jestli po mě chtějí politici a novináři abychom byli připraveni na všechny možnosti, tak my se na ně připravujeme

Především pacient to po vás bude chtít, pane ministře. Ani ne politici

Heger
No, tak já bych rád docela řekl, že já se cítím být ministrem všech. Tzn., zejména pacientů a ti pacienti potřebují spokojené lékaře a já bych hrozně nerad, abychom tady rozehrávali nějaké války. Ani politické, ani osobní, mě těší, že mě pan hejtman Rath vyzývá k˙tomu, abych odstoupil, ale musím říct, že to co tady říká on, o tom, že v˙nemocnicích je málo peněz. Že v˙ambulantním sektoru je peněz dost, že farmaceutické firmy se mají dobře, tak to on říkal už před 15 lety, kdy zakládal LOK a on vyvolal takovýchto aktivit, před jakými dneska stojíme, vyvolal celou řadu. Vždycky stát trošku přilil peníze, ale nikdy ani za vlády tedy sociální demokracie ani za vlády ve které byl on, jako ministr zdravotnictví se to zdravotnictví prostě neozdravilo. Takže chtít po současném ministerstvu, aby udělalo zázraky, aby přelilo peníze, jako džberem z˙jednoho segmentu do druhého, to se velmi hezky říká, ale myslím, že se to nepodařilo ani jemu.

Pane hejtmane na druhou stranu třeba Týden.cz teď večer opravdu napsal, že krajští radní v˙jihomoravském kraji už hledají, v místních nemocnicích rezervy nečekají. Pokoušejí se najít ty rezervy, aby byly na platy lékařů peníze. Sami vlastně hledají úspory, v˙nemocnicích zavírají, slučují nadbytečná oddělení. Vy se pořád stavíte, jakoby na zadní, ale neměli byste i vy ve svém kraji v˙těch místních nemocnicích udělat pořádek? Sami byste vlastně mohli pro to mnohé udělat. Protože i kraje jsou odpovědné a zřizují některé nemocnice.

Rath
My se snažíme ten pořádek dělat už zhruba 2 roky. Tzn., náklady nemocnic oproti mému předchůdci Petru Bendlovy výrazně klesly. Šetříme výrazně na lécích. Šetříme výrazně na zdravotnickém materiálu, na mnoha dalších službách, jako jsou třeba úklidy, právní služby, šetříme desítky milionů. Ale víte ono je to velmi smutné. Protože my jsme ušetřili obrovské peníze a tento rok nám ministerstvo přes pojišťovny poslalo méně peněz, než kolik dostávaly naše nemocnice za mého předchůdce, takže my jsme v˙situaci, kdy ošetřujeme více pacientů, často těžších pacientů. A ministerstvo se usmívá a posílá nám stále méně a méně peněz. Já chci samozřejmě po ředitelích, aby šetřili. Oni šetří, seč mohou a ta čísla jsou jednoznačná. A přesto to nestačí, takže např. jen náš kraj letos dodatoval naše nemocnice na provoz zhruba nějakými 130 mil. korun. Což není částka vůbec, vůbec malá. A ta šla skutečně často i do platů lékařů. Aby nám, abychom udrželi kvalitní lékaře, do platů sester, aby nám zdravotnický personál neutíkal. A to nehovořím o investicích. To je úplně jiná kapitola. Čili nám tady stát neustále utahuje šrouby, posílá méně, méně peněz. A směje se, že se ho to vlastně netýká. A nezajímá ho to, já si myslím, že není pravda, že celých 20 let se nic nedělo. Byly doby, kdy nemocnice dostávaly víc a nemocniční lékaři byly docela v˙klidu. Ale bohužel poslední čtyři roky skutečně ty ponězovody se změnily. O 20 mld. plyne směrem k˙farmaceutickým firmám, to jsou neuvěřitelné peníze. Velké peníze dostaly některé segmenty. Já jsem hovořil třeba o praktických lékařích. Já jim to přeji, zaslouží si to. Ale není možné tu základní páteřní síť nemocnic nechat vyhladovět a pak říkat, léčte tam, jak umíte

Takže pane minstře, tak teď jsme slyšeli, že i ve Středočeském kraji se tedy značně šetří a že ty úspory se hledají, že tedy nikde nezahálejí. Alespoň to tvrdí, pan hejtman Středočeského kraje. Pokud se nějaké peníze najdou, v těch vnitřních rezervách krajů a nemocnic. Nemůže se skutečně něco najít i v rozpočtových rezervách? Byť je tedy státní rozpočet na příští rok schválen? Nemůžete ještě nějakým způsobem posoudit tu situaci, taka by lékaři dostali přidáno, a aby žádný krizový plán jste vůbec nemuseli hledat?

Heger
V˙tom je základní spor, který tu věc činí politickou. A to je, jestli

Ano, a jestli se nemůže nějakým způsobem změnit.

Heger
Vláda prostě se rozhodla, že bude státní rozpočet šetřit, že nebude dále zadlužovat tak masivně tuto zemi, jako ji zadlužovaly vlády předchozí. Důsledkem je, že se škrtá ve všech veřejných sférách. Ve zdravotnictví samozřejmě je trošku smůla, že je polovina zdravotnictví privátního. A to se celkem vylepšilo. V˙tom má pan hejtman Rath pravdu, ale to veřejnoprávní zdravotnictví samozřejmě prodělává krizi a ministerstvo se nikomu nesměje, že mu posílá méně peněz. Já myslím, že pan hejtman dobře ví, že ministerstvo žádné peníze nikomu neposílá. Takhle to ve zdravotnictví samozřejmě nefunguje. Ale ty peníze má také on, a jestli mluví o tom, že 120 mil. dotoval své nemocnici, tak já nevím, jestli to bylo těch 120 mil., co dal za regulační poplatky. Které prostě nechtěl a které jinde fungují. Nebo jestli mu nechybí peníze, které dal do automobilové dopravy, jako podporu. Tak to samozřejmě on také mohl dát do nemocnice na platy, když to cítí

Ano, necháme zareagovat pana hejtmana na toto, co jste řekl. Pane hejtmane, opravdu váš kraj platil školní autobusy, proplácel zdravotní poplatky. Proč jste takto vynaložené desítky milionů nepřesměrovaly právě na platy lékařů, protože opravdu kraj, který tyto nemocnice zřizuje, mohl sám pro lékaře mnohé udělat.

David Rath /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, stínový ministr zdravotnictví:
Tak jednak těch 130 mil. bylo navíc na ty poplatky, které ještě zaplatil kraj. Čili souhrnná částka je nějakých 210 mil. Jestli pan ministr si myslí, že třeba nemáme opravovat silnice a lidé mají chodit pešky, tak prosím je to věc priorit, ale v˙tu chvíli já bych se ho zeptal, proč např. neprodloužil Janotův balíček a díky jeho liknavosti a jeho pomalosti nyní budou od 1. ledna muset platit víc pacienti za léky, ale i pojišťovny. Bude nás to stát, pokud s˙tím něco neuděláme nějaké 4 mld., které pan ministr nechal také vylétnout z˙okna. A které by např. na ty platy stačily

Poprosím pana ministra o krátkou reakci na toto. Nechal jste, pane ministře tedy vylétnout ty peníze oknem.

Heger
Ne, ne, ne. Nenechal jsem vylétnout prodloužení Janotova balíčku je připraveno. Nepodařilo se ho od začátku roku, ale nikde ještě není řečeno, že se budou ty léky zdržovat. A rozhodně za to nebudou nic platit pacienti. To na tom já si trvám.

Pane ministře, pojďme ještě přeci jenom k˙tomu krizovému plánu. Protože vaší další vlastně nebo varianty, které byste nabízel, tak je také svážet lékaře a pacienty do nemocnic těmi speciálními autobusy z˙těch nemocnic, kde bude málo lékařů, dělat třeba doléčovací centra? Řekněte mi, to je opravdu moment, který musí být velmi dobře vykomunikován, jeto velký strategický plán, protože se týká velkého území. Jakým způsobem máte připravenou nějakou strategickou komunikaci, promyšlenost té integrace, tak abyste opravdu nebyli u toho prvního března překvapeni, aby nenastal nějaký chaos. To je otázka, kdy už se vracíme k té krizové situaci, pokud nastane.

Heger
Tak já znova musím zopakovat, že prostě nejdřív je potřeba přesně ty poměry v jednotlivých krajích zmapovat, a to je možné až začátkem ledna. Jinak my jsme jednali se zdravotními pojišťovnami, že budou flexibilně dávat peníze do těch segmentů, které budou akceschopné a budou moct ty nemocnice, které vypadnou ze hry, tak budou moct vykrýt. Jednali jsme s hejtmany, kteří k tomu přistupují převážně velmi pozitivně. Hejtmané mají svoji zdravotní komisi a my jsme ustavili takovou pracovní poradu, se kterou se sejdeme hned po Novém roce, jakmile ty analýzy budou hotové. A je tady celá řada segmentů, která postižená vůbec není. Uvědomme si, že my tady mluvíme o možném výpadku deseti procent lékařů z celého zdravotnického systému, takže to skýtá velkou možnost flexibility. A záleží opravdu jenom na tom čase, jak to bude kde potřeba. A jestli bude potřeba někde rychle konat, tak to budou opravdu jenom omezené lokální nějaké záležitosti.

Pane hejtmane, co váš kraj? Zapojí se do přípravy těch krizových plánů, nebo od toho dáte ruce pryč a nebudete se žádným způsobem zajímat o to, jakým způsobem ty nemocnice budou fungovat v případě, že skutečně ten krizový stav nastane?

Rath
Tak jednak náš Středočeský kraj ten problém naštěstí nemá tak veliký. Budeme to samozřejmě řešit, zabýváme se tím. Není to nic jednoduchého, ale já jsem přesvědčen, že v našem kraji to zvládneme, byť s velkými obtížemi a s určitým i omezením té péče. Ale k čemu komise, k čemu krizové plány, když, znova říkám, ve zdravotních pojišťovnách leží úplně zbytečně 14 miliard doslova nasyslených, k ničemu, z nichž nemá nikdo prospěch, jenom úředníci pojišťoven. A tady na druhou stranu nám kolabují nemocnice, tedy nejdůležitější část zdravotnické soustavy, pan ministr dělá neustále nějaké krizové komise a krizové zasedání. Mně to přijde skutečně, že se u nás vytratil zdravý rozum.


Tak, pane ministře, prosím... ano?

Rath
A jestli pan ministr chce, tak za mnou přijde, já mu řeknu, jak těch 14 miliard je možné dostat do systému a do nemocnic.

Tak, pane ministře, prosím, už jen velmi stručně - půjdete za panem hejtmanem, abyste těch 14 miliard nasyslených tedy dostal do systému?

Heger
Ale já to samozřejmě velmi, velmi dobře vím, že těch 14 miliard tam je. Ony se tenčí. Příštím rokem bude k dispozici asi 10 miliard. My připravujeme přerozdělení...

Rath
A za deset let ani koruna.

Heger
... vybraného pojistného mezi jednotlivé pojišťovny. A jakmile se tyto peníze dostanou do VZP, kde jsou ty nejtěžší pacienti, tak tam se velmi rychle spotřebují. To si může být pan hejtman Rath klidný.

Pánové, já vám všem děkuji za účast v této diskusi a přeji vám dobrý večer. Na shledanou.

Krajské redakce, Barbora Straňáková

Zdroj: ČT24