Ministr Heger končí. Jaké body sesbíral?

Jaká byla éra ministra Leoše Hegera? Za co by si zasloužil pochvalu a co by se mu dalo naopak vytknout?

Redakce Medical Tribune se ptá některých představitelů ve zdravotnictví…

Prof. MUDr. Štěpán Svačina, 1. LF UK

Myslím, že ministr Heger zaslouží velké minus stejně jako většina ministrů za posledních 20 let. Možná, o to větší, že do něho byly vkládány velké naděje. Možná, že za to nemůže sám, protože vše činil pod kontrolou málo kvalifikovaného ministra financí – vzděláním, jak známo, chemika. Pozitivní je možná jen zmenšování počtu atestačních oborů. Negativní je určitě to, že zdravotnictví je stále příliš komplikované, zatížené administrativou a nízkou efektivitou. Rovněž mne mrzí, že nedodržel slovo dané lékařům při akci Děkujeme, odcházíme a nevyužil situace k pozitivním změnám ve zdravotnictví. Přestože pochází z fakultní nemocnice, také nedokázal vyřešit problematiku fakultních nemocnic, zejména zbytečnou duplicitu pracovních poměrů.

Doc. MUDr. Roman Šmucler, 1. LF UK a Asklepion

Ministr Heger je rozený politik, je to muž kompromisu. Mnoha dobrých dosáhl. To v českém zdravotnictví vůbec není málo! Neměl vizi radikální změny jako ministr Julínek. Po mnoha letech ve zdravotnické politice vzal za své, že politika je umění kompromisu. Pro zásadní reformu je klíčová politická podpora a tu kolega Heger neměl, jak by potřeboval. Hrál poker s kartami, které nebyly nic moc. Kolegové politici ho v tom nechali a šeredně se jim to vymstí. Už tak děravý rozpočet stojí před potřebou sanovat VZP, sanovat fakultní nemocnice (některé asi dostanou peníze místo potřebného potrestání) a sanovat krajské nemocnice. Ty se na evropských dotacích rozjely jako na amfetaminu. Nikomu nedošlo, že investice je nutné provozně sanovat…Až skončí radostný tanec nad rozhodnutími Ústavního soudu ohledně reformy, nastane kocovina. Jak to ufinancovat? A na tahu bude ČSSD, jejíž voliči mají slíbeno všechno a zadarmo. Měli nechat udělat kolegu Hegera radikální kroky, ze kterých mohli poté „ustupovat“. Teď budou muset do zdravotnictví nasypat peníze potřebné jinde anebo zapomenout na sliby. Kolega Heger byl výjimečně dobrý „úřadující“ ministr zdravotnictví, ale reformu neudělal. Ten granát bouchne v ruce někomu jinému. Snad to bude formát alespoň kolegy Hegera. Jinak to může být docela malér. Pak si třeba někdo na „muže kompromisu“ rád vzpomene. Kompromis není sexy, ale má svoji cenu.

Dr. Emil Zörner, předseda České asociace farmaceutických firem

Ministra Leoše Hegera jsme vždy považovali za schopného organizátora, kterému šlo o české zdravotnictví. Jeho úřad konzultoval legislativní změny se subjekty, kterých se týkaly, hledalo se nejlepší řešení. Oproti předchůdcům toho zvládl nejvíce, i pokud odhlédneme od faktu, že byl ve svém úřadu nejdéle. Dokázal zvládnout několikanásobné zvýšení DPH na straně jedné a neústupnost vlády zvýšit platby za státní pojištěnce na straně druhé. Zde se však pochvala rovná výtce. Ministr Heger nedokázal účinně čelit svým kolegům, nejen ministru Kalouskovi, ale i diletantské tvořivosti některých poslanců. Část legislativy tak díky překotným změnám ve Sněmovně skončila jako paskvil. A nyní začíná poškozovat i lékový trh. Konec konců, byť veřejné náklady na léky v České republice nerostou již sedm let a v posledních letech navíc klesají, byl na ceny vyvíjen zcela nepatřičný tlak. Navíc v situaci, kdy se ministerstvo ani nepokusilo vymyslet a projednat jakoukoliv lékovou politiku. V oblasti léků jsme tedy stále ve stavu, kdy jedna státní regulace přebíjí další. Takové prostředí pacientům nepomáhá. Nezměnil to ani Leoš Heger.

Lenka Šnajdrová, www.osetrovatelstvi.info

Jednoznačné minus za vyhlášku o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb. Z mého pohledu na praxi – tato vyhláška měla být napsaná jinak nebo neměla být napsaná vůbec. Netroufám si hodnotit stavy lékařské, ale stanovit počet sester na počet lůžek je podle mě naprostá hloupost. Počet lůžek neříká nic o tom, zda na něm leží pacient chodící, ležící, spící, ani nic o tom, kolikrát denně se pacienti na konkrétním lůžku vymění, přičemž každý příjem, propuštění či překlad je pro personál nevídaná nálož administrativy. Další minus je za velkou novelu zákona o nelékařských zdravotnických povoláních, resp. za její neexistenci. Podle původních odhadů měla začít platit od roku 2014, dokonce byla i napsaná a připomínkovaná, a kde je teď? Stále platí malá novela z roku 2011, stále nevíme, co bude se zdravotnickými asistenty, stále máme dvoukolejné vzdělání na VŠ a VOŠ, stále máme „odborný dohled“, kterému ani po téměř 10 letech platnosti zákona zdravotníci nerozumějí. A stále máme kredity. A já mám novou registraci, heč! Můžu pracovat bez odborného dohledu, přestože jsem na pacienta šest let nesáhla! Chválím za stopnutí IZIP. Jinak těžko hodnotit, připadá mi, že žádný krok ministra Hegera nebyl dotažený do konce. I nejdéle sloužící ministr zdravotnictví zřejmě neměl dost času.

Zdroj: MT