Marx: Maximální čekací lhůty na operaci bych uvítal

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Pacienti by měli mít od 1. listopadu větší přehled o tom, jak dlouho se kde čeká na operace. K vytvoření těchto seznamů vyzval fakultní nemocnice ministr zdravotnictví. O totéž chce požádat také krajská zařízení. Píšou o tom dnešní Hospodářské noviny. Na webových stránkách by se tak měly objevit informace o tom, na které operace se v posledním půlroce čekalo déle, než 2 měsíce a u jakých vyšetření museli mít lidé trpělivost víc, než 3 týdny. Mluvit o tom budu s předním českým odborníkem na kvalitu zdravotnictví Davidem Marxem. Dobrý večer.

Pane doktore, co si myslíte o tom popsaném opatření, které prosazuje ministr Heger, tedy zveřejnit seznamy čekacích lhůt na jednotlivé operace v jednotlivých nemocnicích?

Já si myslím, že je to jednoznačně pozitivní záležitost, a to jak v těch přímo řízených fakultních nemocnicích, tak pokud budou následovat i v ostatních nemocnicích. Náš systém je systémem, který je placen z povinného veřejného zdravotního pojištění a je svatým právem pacienta, aby měl alespoň základní orientaci například v těch čekacích dobách. Je to i celkem standardní opatření, užívané v řadě dalších zemí na světě.

Nemocnice se ale brání alespoň ústy ředitelky jedné z fakultních nemocnic paní doktorky Kunové, že když se operace odkládají, je to napjatým rozpočtem. A pokud by se upřela pozornost pacientů na ty nemocnice s menšími čekacími lhůtami, pak by to mohlo přivést do finančních problémů tato zdravotní zařízení. Myslíte si, že by to mohlo být riziko reálné?

Těch faktorů, které vedou k prodloužení čekací doby, ať na ty operace nebo na ta vyšetření, je mnohem víc. Začínají třeba u oněch napjatých rozpočtů, ale můžou pokračovat přes organizaci práce a využívání celé pracovní doby a využívání operačních týmů. Takže logicky, pokud dojde k přelití pacientů někam jinam, povede to na 1. straně k nárůstu nákladů, ale samozřejmě, že těm nemocnicím za výkony, které provedou, také vzrostou výnosy od zdravotního pojištění.

Když Hospodářské noviny už podle některých zjištění upozorňují na to, že na některé operace se čeká rozdílnou dobu, a to velmi, třeba od půlroku až do roku a půl, čím je to podle Vás zaviněné, že některé nemocnice provedou třeba operaci kloubní náhrady do půlroku, některé až za rok a půl?

Jak jsem říkal, těch faktorů je řada. Může to být třeba demografická struktura v dané aglomeraci, zájem o dané zařízení, může to být odlišná politika přidělování těch výkonů uvnitř té nemocnice v důsledku třeba nedostatku peněz. Obecně v České republice, byť čekací doby máme, tak ve srovnání se západní Evropou, jsou ještě velmi slušné. A v řadě případů čekají ti pacienti na umělý kloub něco okolo 3 - 6 měsíců, což je doba, kterou nám můžou leckteří občané členských zemí Evropské unie závidět.

Dá se shrnout, jaké operace, jaké zákroky jsou na tom nejhůř, co se týká čekacích lhůt?

Typicky nejčastěji se jedná o operaci umělých kloubů, ať už kyčelního nebo kolenního.

V budoucnu by mohla čekací lhůty na operace regulovat dokonce vyhláška. Ministerstvo zdravotnictví uvažuje o tom, že stanoví maximální čekací lhůty. Toto opatření byste přivítal také?

Určitě. To je třeba opatření, které v Británii museli zavést už před několika lety. A jehož důsledkem také bylo a stalo se to velmi silnou motivací, že pacienti, u kterých nebylo možné dodržet tuto lhůtu, se jeli nechat operovat do Belgie nebo do jiné země Evropské unie a britská pojišťovna, respektive britská platebna to musela zaplatit, čímž se velmi snažili, aby uspokojili občany na vlastní půdě.

Vysvětluje doktor David Marx, přední odborník na kvalitu zdravotnictví. Děkuji, že jste si udělal čas. Nashledanou.

Zdroj: