Lež jako věž

Je úterý 8. října 2002 těsně před sedmou hodinou večerní a v Poslanecké sněmovně plné zákonodárců unavených celodenní prací vystupuje sociálnědemokratická ministryně zdravotnictví Marie Součková.

Tlačí na poslance, aby přijali nový zákon o vzdělávání lékařů. Pokud nebude přijat, nevezmou nás do Evropské unie, naléhá. Opoziční poslanci marně argumentují, že v zákoně je plno nesmyslů, a že pokud bude přijat, nepovede k dobrému konci, řečeno s Milanem Cabrnochem.

Lékaři mají smůlu, že se ministryně Součková nevěnovala jen svým oblíbeným činnostem, jako byl tlak na pekaře, aby balili koblihy do igelitu, či uzavírání nevýhodných smluv s právníky. Zákon prochází dál a později je přijat.

Kvůli údajné harmonizaci s unijním právem musejí lékaři od té doby například nejméně pět let nevolničit v nemocnicích - i když takovou blbost samozřejmě unie nepřikazovala, to byla lež jako věž.

Co s tím? Zakládat kluby nespokojených mladých doktorů a křičet, že situace je špatná, je sice fajn, ale účinnější by bylo, kdyby si celá ta bílá armáda uvědomila, že budou volby. A že vedení ČSSD má v rukávu dalšího geniálního ministra zdravotnictví.

E15, Vladimír Piskáček

Zdroj: E15