Lékaři ve vlastní pasti

Nevím, co budu dělat, říká šestadvacetiletá doktorka Jana z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, která se připojila k 3800 kolegům a podala výpověď. "Asi se půjdu přihlásit na pracák," říká. Svoji budoucnost sice v Česku nevidí a hledá si místo ve Velké Británii. Jenže než si práci za Lamanšským průlivem najde a vyřídí formality, počká si ještě nějaký týden. Po danou dobu (nejdéle však pět měsíců) by za ni měl hradit zdravotní pojištění úřad práce. Rovněž by jí měl vyplácet podporu v nezaměstnanosti.

Přesto ale bude pro Janu zastávka na pracovním úřadě skoro zbytečná. Budou tam na ni totiž čekat stovky čerstvě uvolněných lékařských míst, a dost možná jí úředníci nabídnou i to její na vinohradské interně. Volných pozic bude hodně - už teď jich pracovní úřady po celé zemi evidují 1044.

A pokud nabídku "vhodného zaměstnání" nezaměstnaný odmítne, pracovní úřad ho z evidence nemilosrdně vyškrtne. Nezaměstnaným lékařům nepomůže, ani když se budou odvolávat na to, že finanční ohodnocení nabízeného místa neodpovídá jejich kvalifikaci, jak plánuje třeba anesteziolog Petr Šťastný z pražské Thomayerovy nemocnice.

"Takový argument nemůžeme uznat. Existují tarify, které určují minimální zaručenou mzdu v dané profesi, a ty musí nabídka splňovat," vyvádí lékaře z omylu ředitel zlínského úřadu práce Zdeněk Semerád. Nařízení vlády, která tabulky schvaluje, zaručuje v zaměstnáních s nejvyšším stupněm náročnosti 16 100 korun hrubého měsíčně.

Za hranice míří jen 557 lékařů

S odkazem na nepřiměřeně nízkou mzdu by tak lékaři mohli říci "ne" snad jen na pracovní místa v karvinské nemocnici, která nabízí pouhých 15 000 měsíčně.

V případně odmítnutí "vhodné práce" úřad lékaře z evidence vyřadí a nezaměstnaní přijdou o podporu. Budou si také muset zdravotní pojištění ve výši 1080 korun měsíčně hradit ze svého. Sociální pojištění je sice dobrovolné, pokud ho však vyškrtnutí nebudou státu posílat, nezapočítá se jim doba v nezaměstnanosti do důchodu. Minimální výše důchodového pojištění je 1732 korun.

Anesteziolog Šťastný popsané finanční potíže tuší. "Už jsem si vybral stavební spoření. Nemám ale spočítáno, na jak dlouho mi vydrží," přiznává. Zmíněné dva příklady však nejsou ojedinělé - z 3800 lékařů, kteří podali výpověď, si osvědčení pro práci v zahraničí zatím vyřídilo jen 557 z nich, upozorňuje ministerstvo zdravotnictví.

Rýsuje se dohoda

Možná však nakonec rodinné úspory budou moci netknuté putovat zpět na bankovní účet. V pátek lékaři a ministr zdravotnictví Leoš Heger udělali první krůček k dohodě. Ministr slíbil, že na ředitele nemocnic zatlačí, aby v rámci možností brali lékaře po stažení výpovědi zpět. Lékařské odbory prosadily i svůj další požadavek - dvě miliardy korun, které ministerstvo na zvýšení platů vyčlenilo, se promítnou do pevné, garantované složky platu.

Vláda chtěla původně lékařům navýšit jen pohyblivou složku platu, tedy osobní ohodnocení. Zda část z peněz půjde sestrám, o tom si rozhodnou nemocnice samy. Odbory uspěly i v tom, že jednotlivé nemocnice dostanou objem peněz podle počtu svých doktorů. Samo jablko sváru - zvýšení platů - ale zůstává nevyřešeno.

Lékaři chtějí hned měsíčně o osm až dvanáct tisíc více, ministerstvo je ochotné přidat "jen" pět až osm tisíc, a další peníze až v následujícím roce. Není tudíž ani vyloučeno, že k usmíření přece jen nedojde. Minulý týden se proto sešla Bezpečnostní rada státu, která schválila například nasazení armády v případě přechodu na krizový režim. Vojenských lékařů je však jen 230 a zdaleka mezi nimi nejsou zastoupeny všechny specializace, které jsou akcí "Děkujeme, odcházíme" nejvíce ohroženy, například porodníci, pediatři či neonatologové.

A jak by v březnu situace vypadala? Nemocnice přestoupí na prázdninový provoz, kdy fungují jen na padesát procent. Práce přibude i záchrance. Vedle obvyklých výjezdů k tísňovým voláním bude rovněž převážet pacienty z míst, kde nebudou nemocnice stačit, do zařízení s volnější kapacitou. S tím pomohou i armádní sanity či vrtulníky. Ministr zdravotnictví však varuje, že v krizovém režimu vydrží zdravotníci fungovat jen pár týdnů, nanejvýše dva měsíce.

Týden, Iva Vokurková, -jez-, -han-

---

Jak to vidí elity

Do akce "Děkujeme, odcházíme" se zapojilo 3800 nemocničních lékařů, převážně těch řadových. Jak se ale na odborářský tlak dívají české lékařské elity?

David Feltl, šéf Onkologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava

Podepsal jsem petici proti protestu. Jeho věcná stránka není mimo mísu, ve zdravotnictví ani jeho financování není všechno v pořádku, ale ta forma je pro mě naprosto nepřijatelná, nebojím se ji nazvat vydíráním. Hasiči přestanou hasit? Učitelé učit? Každý by přece chtěl více peněz. Eskalace problému je důsledkem nečinnosti levicových vlád. A když se o reformu - podle mě dobrou - pokusil ministr Julínek, neměla pro ni vláda dostatečnou podporu. V naší nemocnici neregistrujeme žádnou výpověď, odráží to dobrou atmosféru, dobré vtahy mezi vedením a zaměstnanci. Jsme fakultní nemocnice, ale platy máme slušné, je to díky dobrému managementu, který zjevně dobře hospodaří.

Alena Schmoranzová, primářka Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie, Vysoké nad Jizerou

Protesty lékařů jsou naprosto legitimní, na povrch vybublaly léta neřešené problémy. Lékaři nejsou odměňováni dostatečně ve srovnání s jinými vysokoškolskými profesemi podobného významu a zodpovědnosti. A požadavky na platové úpravy jsou přitom - z mého pohledu - ty nejméně podstatné. Především jde o špatné jednání s mladými lékaři, složitý proces postgraduálního vzdělávání, chaos ve financování a jednání s pojišťovnami. Lékaře v jejich protestu podporuji. U nás k výpovědím ale nedochází, odměňováni jsme podobně jako kolegové v jiných nemocnicích, ale nedovolí nám to příliš semknuté až osobní vazby v naší nemocni

Jiří Raboch, šéf Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty UK, Praha

Ztotožňuji se s prohlášením předsednictva České lékařské společnosti (vyzvalo odboráře, ať se snaží hledat dohodu, pozn. red.), na jehož vzniku jsem se také podílel. Přestože současnou, extrémně napjatou situaci ve zdravotnictví vnímáme jako důsledek 20 let přehlížených problémů, výrazně podhodnocených platů a nehospodárnosti, jde nyní ještě o mnohem více: o ohrožení životů nemocných a zhroucení zdravotnického systému. Naléhavě proto vyzýváme lékaře i ministerstvo zdravotnictví, aby se vrátili ke konstruktivnímu jednání a oboustranně se snažili o dohodu.

Jiří Vorlíček, šéf Masarykova onkologického ústavu, Brno

Je v pořádku, že si lékaři říkají o vyšší platy, ale mám problém s formou, jak se to děje. To jsem také řekl kolegům v onkologickém ústavu, kde můj názor dobře znají. Konkrétně mi vadí heslo "Náš exodus, váš exitus", protože se to do této situace skutečně nehodí. Ale rozumím tomu, že se lékaři rozhodli požadovat adekvátní plat ke svým výkonům.

Jan Hnízdil, internista a rehabilitační lékař, Praha

Platy nemocničních lékařů jsou ostudně nízké. Protest ale v mých očích ztrácí podporu. Motto "Náš exodus, váš exitus" je cynické. Lékař pacientovi nesmí vyhrožovat. Spor znesvářených stran se dostal do tak osobní a emotivní roviny, že z něj už nikdo nemůže vyjít se ctí. Jedni vyhrožují pacientům, druzí mobilizují armádu. Zakousli se do sebe jako bojová plemena. Nejrozumnější by bylo protagonisty vyměnit a dohodnout kompromis. Prestiž lékařů a důvěra pacientů jsou už tak těžce poškozené.

-jez-, -han-

Zdroj: Týden