Kombinace léků jsou v Česku stále problém
Praha - Pacient hospitalizovaný v nemocnici užívá průměrně šest až sedm léků. Podle lékaře Tomáše Doležala z Ústavu farmakologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy pak už je těžké určit, která účinná látka ovlivňuje kterou. Kombinace některých léků přitom mohou ve vážných případech vést až k úmrtí.
Opravdu je problém, když lidé berou více léků dohromady?
Lékové interakce, tedy současné užívání dvou a více léků, je opravdu velmi nebezpečný problém. Přestože si to lékaři i pacienti mnohdy neuvědomují.
Co tedy v takovém případě hrozí?
Jsou dvě základní situace. Jeden lék může zvyšovat toxicitu druhého, zvýšit jeho hladinu až k toxickým hodnotám. Například když se léky na vyšší cholesterol zkombinují s některými typy antidepresiv či antibiotik, tak to může vést až k život ohrožujícím stavům. V druhé variantě případů, která je méně běžná, pak jeden lék sníží či úplně eliminuje účinnost druhého. Tady bych zmínil například ženy užívající perorální hormonální antikoncepci. Když jim jejich lékař navíc předepíše určité antibiotikum, tak to může způsobit antikoncepci neúčinnou.
Zmínil jste, že nebezpečné vzájemné kombinace léků mohou vést až ke smrti pacienta. Jak časté jsou takové případy?
Ohrožení zdraví vedoucí k hospitalizaci je samozřejmě častější než úmrtí. Přesto jsou v literatuře popsány stovky až tisíce případů lidí, kteří kvůli tomu zemřeli. Někdy selžou důležité léky, může se objevit i život ohrožující krvácení.
Existuje nějaká statistika, kolika případů v Česku se to může týkat?
Žádný plošný výzkum neexistuje, pouze odhady. Nicméně už teď víme, že ten problém je mnohem větší, než si dovedeme představit. Kdysi jsme si sami dělali studii, kolik léků užívá hospitalizovaný člověk. Ukázalo se, že v průměru jde o šest až sedm léků. Z nemocnice pak většinou odchází minimálně s jedním novým lékem, takže jich pak je už osm. Tam už pak je těžké říct, co ovlivňuje co.
Dá se této hrozbě vůbec nějak účinně čelit?
Musí se eliminovat potenciální rizikové kombinace. To je především úloha vzdělávání lékařů. V mnoha zemích také funguje kontrola lékárníkem. Pacient chodí pouze k jednomu, který mu eviduje všechny užívané léky a jejich případné interakce. Na nevhodné kombinace pak vždy dokáže snadno upozornit. Existuje na to spousta elektronických programů, ale lékař předepisující léky by je musel rovnou zanést i do elektronické databáze. Prostor je také v přístupu pacienta. Ten by měl být aktivnější, ptát se svého lékaře a tlačit ho do vysvětlování.
V Česku ale podobný přístup stále není standardem a prosazuje se jen pozvolna. Myslíte si, že se to někdy vůbec změní?
Pozvolné změny u nás pozorujeme už nyní, ale je to běh na dlouhou trať. Každá změna v zavedených návycích lékařů je na dlouho. Předcházení nebezpečným kombinacím užívaných léků je ale nezbytné. V posledních pěti deseti letech se o tom mluví stále častěji, máme i více informací. Teď jde jen o to, dostat je do běžné klinické praxe v ordinacích.
Regionální deníky, (fs)
---
"Jeden lék může zvyšovat hladinu druhého až k toxickým hodnotám. Například když se léky na vyšší cholesterol zkombinují s některými typy antidepresiv či antibiotik, může to vést až k život ohrožujícím stavům."
Zdroj: Regionální deníky