Kdo nám sdělí pravdu o prasečí chřipce?
V současné době se celý svět zaměřil na boj s prasečí chřipkou, jejíž pandemie už v USA zachvátila každého druhého a vyžádala si na 10 tisíc obětí. Tyto údaje nás děsí, pokud k tomu nedodáme, že na počet obyvatel 305 milionů je to zhruba 300 na 10 milionů občanů např. naší republiky. A přitom jde často o komplikace u pacientů s chronickým onemocněním ledvin, srdce, plic apod. Tím se počet úmrtí zdravých jedinců redukuje, ale přesto o pandemii jde.
Jako občan, patřící mezi starší generaci, která už trpí mnoha nemocemi, bych rád slyšel odpověď na tvrzení našich médií, že tento druh chřipky je výrazně nebezpečný zejména pro mladší a střední věk, zatímco o ty starší už snad ani virus nezavadí. Na jedné straně to jsou lékaři, kteří jsou ochotni nás léčit očkováním. Na druhé existuje podezření, že pandemii vyvolaly některé laboratoře, které na lécích bohatnou. K třetím patří ti, kdo tvrdí, že nikoli léky, když už je pozdě, ale prevence nás zachrání. Komu tedy věřit?
Měli bychom se proto obrátit na lékařskou komoru, aby nám pověděla pravdu a zaujala své stanovisko k rozporným e- mailům, které k nám přicházejí ze zahraničí. Pro ty, kteří nemají internet, uvádím pár informací, které budou jistě zajímat většinu občanů.
1. Co říkají na novou chřipku naši lékaři a hygienici?
Hlavní hygienik ČR Michael Vít v prosinci t. r. oznámil, že jsou zděšeni prasečí chřipkou, na kterou u nás už zemřelo 38 lidí a nemocní pacienti plní všechny kliniky. Úmrtí způsobuje hlavně virový zápal plic, kdy mnozí pacienti musí být napojeni na ventilační přístroj, protože dýchat sami nezvládnou. Virus se projevuje intenzivně zejména u chronických pacientů s kardiovaskulárním onemocněním, těch, co jsou po mozkové příhodě, u obézních lidí, diabetiků apod. Ti jsou všichni přímo v ohrožení života. Zvláště nepříznivě se projevuje u střední generace od 30 do 55 let, zatímco starší lidi s převahou napadá normální sezónní chřipka.
V současné době podstoupilo očkování na 30 tisíc lidí, ale dodáno bylo prvních 167 tisíc vakcín. Pro očkování byla vybrána určitá riziková skupina obyvatelstva, tj. dětí, lékařů a jejich personálu, zaměstnanců státní správy a politiků, bez nichž bychom si už asi nemohli představit náš život. Všechna naše zdravotní střediska jsou ochotna očkovat především tuto skupinu lidí, z nichž řada váhá, protože díky náhlému ochlazení se první vlna této chřipky, která ovládla moravské kraje první prosincový týden, zatím stáhla, ale druhá vlna se očekává počátkem ledna. V Evropě se každých 14 dní počet obětí prasečí chřipky zdvojnásobuje.
Závěr hygieniků a většiny lékařů v ČR je tedy - preventivní očkování. Ovšem mnozí z nich jsou překvapeni, že britští vědci zpochybňují účinnost léku Tamiflu, který přináší řadu komplikací a navíc jsou s ním spojovány dokonce podvody.
2. Podvod farmaceutických firem na obyvatelstvu ?
Jedná se o farmaceutické firmy, které ve spojení s laboratořemi vyvíjely zejména za studené války bakteriologické zbraně. Co dělají dnes, kdy není nepřítel? Podle řady údajů virus HIV, ptačí a prasečí chřipky pochází právě z těchto laboratoří. První z nich unikl náhodou, ale další dva byly snad laboratorně vyrobeny a až byl proti nim nalezen lék Tamiflu, Relenza, NHS, tak se vpustily do světa. Tím začaly zaručovat jejich tvůrcům obrovské zisky na úkor lidských životů. Informace od ESET NOD 32 Antivirus, verze databáze 4435 (20090917) uvádí, že farmaceutická firma Baxter si podala 28. srpna 2008 na Americkém patentovém úřadě svůj patent objevené vakcíny proti několika nemocem, včetně prasečí chřipky, registrovaný dnes pod číslem US2009/0060950 A1. Jenže noviny Toronto Sun v Kanadě přinesly až 27. 2. 2009 zprávu o úniku smrtelné kombinace ptačí a lidské chřipky právě z laboratoří firmy Baxter. Teprve 18. března 2009 bylo ohlášeno první onemocnění prasečí chřipkou ve třech oblastech Mexika a u 7. občanů USA.
Nynější chřipka má čtyři kmeny, z nichž tři byly už známy a prasečí je téměř shodná s tzv. španělskou chřipkou H1N1, která zapříčinila celosvětovou pandemii v letech 1918- 19. Výrobou vakcín a očkovacích látek proti prasečí chřipce se zabývají farmaceutické firmy Aventis, Baxter AG, Pasteur Glaxo, Santi Pasteur, Abbott, Smith Kline aj. Jde jim ještě o pacienty anebo o velký byznys, který z nich má vytáhnout poslední peníze? Paul Joseph Watson uveřejnil 27. 7. 2009 článek "Postupné skandální odhalení: Britský vládní poradce pro chřipkové epidemie (i nemoci šílených krav) na výplatní listině farmaceutické firmy s ročním platem 116 000 liber". Zdroj translation OSUD.cz. 2009 zde uvádí prof. sira Roy Andersona, který je nejen ve Vědecké poradní skupině pro nouzové stavy (SAGE), tj - 20. členném týmu, vymýšlejícím akční plán proti viru. On též zastává i pozici v představenstvu farmaceutické firmy GlaxoSmithKline za 116 000 liber ročně. Oznámil to Daily Mail. Anderson byl jedním z prvních britských expertů, který vyhlásil propagaci o pandemii. V televizi a rozhlase prosazoval účinnost antivirotik proti prasečí chřipce. Dávky vakcíny však nestihly být testovány na lidech, kteří se stávají pokusnými králíky. Rakouská novinářka Jane Burgemeister 25.4.2009 obvinila Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) ze selhání, pokud jde o informace o prasečí chřipce a rozhodnutí o očkování obyvatelstva.
Keij Fukuda ze světové zdravotní organizace (WHO) ale varoval před nebezpečím netestovaných vakcín, které GlaxoSmithKline nebo Baxter zasílají vládám Evropy. Také odstupující Topolánkova vláda schválila 3. května 2009 nákup obrovského množství vakcín od Baxtera, vyráběných na plné obrátky v Bohumili u Kolína. Podle řady autorů obsahuje očkovací látka tzv. skvalén, který vyvolává reakce v podobě protilátek, ohrožujících imunitu člověka. Viera Scheibnerová (roz. Chybová z Bratislavy, moje kolegyně z brněnské univerzity z 50. let), od r. 1968 v Austrálii, uvedla 27 onemocnění ve spojení se skvalénem. Patří k nim obličejové vyrážky, chronická únava s bolestmi hlavy, velká ztráta vlasů, narušení štítné žlázy, závratě, slabost, ztráty paměti, záchvaty, chronické průjmy, revmatická artritida, roztroušená skleróza, sžíravé vředy erythematosus aj.
Co k tomu říci? Očkovat, či neočkovat, by nám měla sdělit naše lékařská komora. Zatím se zdá, že náhlá zima, mráz a sníh otupí ostří chřipky, a když se vyhneme masovému nákupu před Vánocemi, snad většinu z nás ani nepostihne. Anebo nastoupí znovu při oteplení v lednu.
3. Prevence jako nejlepší lék?
Máme velmi rozvinuté zdravotnictví s renomovanými lékařskými týmy v nemocnicích, ale i obvodními lékaři s jejich personálem. Bohužel, všichni jsou zaměřeni až na choroby, s kterými přicházíme pozdě a snaží se je vyléčit anebo alespoň zmírnit jejich průběh. Ale co říkají ti, kteří chtějí preventivními zásahy předejít těmto chorobám? Joe Wallach, navržený na Nobelovu cenu, měl na toto téma v r. 1994 přednášku v Kansas City. Uskutečnil 17 000 pitev zvířat a zúčastnil se 3 000 pitev lidí. Zaměřil se na příznaky přirozené smrti u obou a zjistil, že příčinou byl nedostatek potřebných živin. Lékaři zůstali k jeho objevu pesimističtí, lidé apatičtí. Začal tedy zkoumat oblasti, v nichž se dožívají lidé nejvyššího věku 125 - 140 let. Na východě zařadil do nich Tibet, východní Pákistán, Arménii, Ázerbájdžán, Jerevan, na západě andský kmen Vilka Bambe (Ekvador), kmen Indiánů z Titicaca (Peru), v Africe ojediněle Nigérii a z arabských států Sýrii.
V civilizovaném světě, např. v USA, se zatím dožila nejstarší žena 115 let, ale průměrný věk obyvatelstva je 75,5 let, zatímco u lékařů jen 58 let, což je podivné! Jistě, že na věkovém průměru v civilizovaném světě se podepisují autonehody, nespočetné jiné úrazy, narkomanie, ale i genetické, bakteriální a virové choroby, kterým lze ve značné míře čelit. Dr. J. Wallach vytkl i lékařskou nedbalost, kdy v amerických nemocnicích přišlo o život až 300 000 lidí v důsledku špatné diagnózy, nevhodnou léčbou či předávkováním. Podle jeho slov za 10 let války ve Vietnamu zemřelo 56 000 amerických vojáků, tj. 5 600 ročně. Proto vyšli miliony lidí do ulic, aby protestovali proti válce. Nikdo však neprotestoval proti chybám lékařů. Zde bychom mohli dodat - ani proti vrahům na silnicích, kde umírají tisíce nešťastníků ročně i u nás.
K zajištění správné funkce našeho těla je podle J. Wallacha potřeba kolem 90 látek, z nichž je 60 minerálních, 16 vitaminových, 12 s nutnými aminokyselinami a 3. s mastnými kyselinami. Většina lidí však bezmyšlenkovitě kupuje maximál ně vitamin C. Pokud bychom investovali do svého zdraví tolik, co odevzdáváme lékařům, když už je pozdě, jistě by náš život byl snadnější a podstatně delší. Nevěřme ani politikům, kteří nám zaručují lékařskou péči zdarma, aby se udrželi ve funkcích, ovšem za cenu zvýšených daní od nás. Lékaři znají mnoho faktů o nemocech, ale málo o jejich předcházení. Jiní jsou zase napojeni přes své lobbisty na farmaceutické firmy. Z tohoto rozboru přišel s doporučením vyhnout se především každodennímu kouření a denní kocovině z alkoholu nebo drog. V krátkém přehledu pak nastínil příčiny některých běžných chorob.
Tak např. žaludeční vředy, které se přičítaly stresu, ve skutečnosti jsou způsobeny bakterií Helicobacter pylori. Přitom stačí podle něj podávat minerál vizmut s tetracyklinem, jako antibiotikem. V USA je na 2. místě úmrtí na rakovinu. V jedné čínské provincii byl zjištěn největší výskyt této choroby na světě. Obyvatelé byli proto podrobeni testům, kterých se zúčastnilo 29 000 lidí, rozdělených do různých skupin. Tam, kde byl podáván 1 vitamin nebo 1 minerál, nedošlo ke zlepšení. Kde však byl podáván vitamin E, beta karoten a selen, došlo k poklesu úmrtí na rakovinu žaludku o 21%, na ostatní druhy rakoviny o 13% a jiné nemoci o 9%, celkem o 43%! Ato jen u 3. živin z 90.
Léčba kloubů končí často operativní výměnou za endoprotézu. Když byla podávána spolu se snídaní lžíce sušených kuřecích chrupavek, záněty a bolesti ustoupily už po 10. dnech a po 3 měsících došlo k úplnému obnovení funkce kloubů. Mýtus se šíří i kolem Alzheimerovy choroby, která postihuje každého druhého Američana po 70. roku. Je možné ji zmírnit zvýšenými dávkami vitaminu E, jak uvedla kalifornská univerzita v San Diegu v r. 1992. U ledvinových kamenů doporučují lékaři omezit mléčné výrobky a příjem vápníku v potravě.
Podle Wallacha však k onemocnění dochází v důsledku odvápnění kostí z nedostatku bóru a též vápníku. Nedostatek vápníku se projevuje 147 druhy nemocí, s odvápněním kostí a kloubů, obnažením dásní, zvýšením krevního tlaku, nespavostí, ledvinovými kameny, ostruhami na patách, křečemi, bolestmi zad, s bolestmi v křížích při odvápnění obratlů aj. Zákaz solí a mléčných výrobků nehraje roli, ale při zvýšené dávce vápníku docházelo po 3 týdnech u 95% k návratu normálního tlaku. Bór udržuje také hladinu estrogenu u žen v období menopauzy a testrogenu u mužů. Prvním příznakem nedostatku selenu jsou stařecké skvrny, které po užití koloidního minerálu se selenem zmizí za 4- 6 měsíců. Zamezí se i poškození srdce, ledvin, jater. Nedostatek chrómu a vanadu se projeví zvýšenou chutí na sladkosti, spolu se sníženým obsahem cukru v krvi, který se po čase projeví třeba cukrovkou. Málo cínu v těle je u mužů provázeno holohlavostí a zhoršeným sluchem. Méně zinku má za následek ztrátu chuti a čichu. Kupodivu i tzv. vzácné zeminy (neodym, samarium, lanthan, europium, yttrium) po aplikaci u zvířat prodloužily jejich život na dvojnásobek.
Jak ale dostat do těla některé z těch 90 živin? Umělá hnojiva, dodávají zelenině jen základní prvky N, P, K (dusík, fosfor, draslík) pro zvýšení výnosu. Výživná hodnota se tím nezvýší.
V důsledku hnojení zmizely z mnoha půd baktérie, kumulující řadu potřebných prvků, které všude chybí. Lidé však mohou předcházet chorobám, aniž musí užívat všech 90 živin. Stačí určité minerály, které ale mají různou hodnotu z technologického zpracování. Anorganické jsou z hornin a při vstřebání do těla se podílejí jen asi 10% a po 35. roce 3- 5% na celkovém zlepšení zdraví. Naopak tzv. chelatované minerály, na které jsou vázány aminokyseliny, enzymy nebo proteiny, se vstřebávají až 40% do těla. Nejlepší jsou koloidní minerály, rozptýlené ve vodě, kde mají negativní el. náboj, zatímco střevní stěna náboj pozitivní. Při vazbě se vstřebává až 98% živin. Z toho vyplývá, že pro člověka je nejdůležitější prevence, protože až dojde k chorobě, je už pozdě a zde musí zasáhnout lékař, ovšem za asistence farmakologických ústavů, které si na lidském zdraví zakládají svou existenci a ve spojení s lobisty, politiky a médii i svou skvělou budoucnost. Ovšem i propagace prevence vede k podobné kampani, v níž jiní lékaři uzavřou smlouvy se "Zelenými lékárnami", kam budou posílat své pacienty, pokud tam už netrefí sami.
Zkrátka byznys na všech stranách, ale kdo nám poradí, jestli se nyní máme očkovat, když už je pozdě a prasečí chřipka kosí i naše obyvatelstvo? Zatím vše odvisí od našeho rozhodnutí. Už není čas hledat pravdu, komu vlastně věřit. Ovšem Lékařská komora by se měla přece jen vyjádřit.
Regionální deníky, RUDOLF JIŘÍČEK
Zdroj: Regionální deníky