Kandidáti na prezidenta exkluzivně pro MT
Miloš Zeman
Současná vláda prosazuje redukci akutních lůžek. Novou mapu akutní péče mají podle ministerstva zdravotnictví vytvořit zdravotní pojišťovny, které se rozhodnou, s jakou nemocnicí napříště uzavřou smlouvu, a s jakou nikoliv. Měly by síť zdravotních zařízení určovat pojišťovny, nebo patří tato zodpovědnost státu (ministerstvu zdravotnictví)?
Nikoliv státu, ale ministerstvu zdravotnictví, které má větší objem disponibilních informací.
Měly pojišťovny placené z peněz pacientů, zveřejňovat výši plateb jednotlivým zdravotním zařízením a detaily ohledně smluvní politiky vůbec? Pojišťovny dnes tvrdí, že jde o obchodní tajemství a veřejnost na tyto informace nemá nárok. Pokud se současným stavem nesouhlasíte, co konkrétně chcete udělat pro to, aby se tento stav změnil?
Ano, současný stav by se měl změnit.
Současné zdravotnictví začíná čím dál více ovládat jediná finanční skupina, která provozuje zdravotnická zařízení a zároveň vlastní i pojišťovnu, ze které péči platí. Dochází k postupné monopolizaci zdravotnictví firmou Agel patřící Tomáši Chrenkovi. Do jaké míry je podle vás tento vývoj pro české zdravotnictví bezpečný?
Myslím si, že tuto otázku byste měla položit především Janu Fischerovi, vzhledem k tomu, že pan Chrenek je jeho hlavním sponzorem.
Za této situace současná vlády navrhuje novelizovat zákon o zdravotních pojišťovnách, podle kterého by se do situace likvidované pojišťovny mohla dostat i Všeobecná zdravotní pojišťovna. V důsledku této legislativní změny by se nejsilnější zdravotní pojišťovnou mohla stát jiná komerční pojišťovna. Podepsal byste takový zákon?
Myslím si, že by bylo rozumné, aby u nás existovaly pouze dvě zdravotní pojišťovny z nichž jedna by byla Všeobecná zdravotní pojišťovna.
Firmy, které mají tzv. anonymní akcie mohou získávat veřejné zakázky. Je to podle vás správná situace? Pokud nikoliv, jakým způsobem byste stávající situaci chtěl změnit?
Domnívám se, že co je šeptem, to je čertem a podobně jako u vkladních knížek na doručitele i u společností, které nedokáží zprůhlednit svou vlastnickou strukturu, bych byl proti tomu, aby takovéto společnosti dostávaly veřejné zakázky.
Jaké priority by podle vás měl řešit (současný či budoucí) ministr zdravotnictví?
Především by se měla změnit léková politika, která představuje výraznou část celkových výdajů na zdravotnictví. Tedy změna lékové politiky ve smyslu preference generik to znamená léků, kde již prošla patentová ochrana. Patentová ochrana totiž představuje až dvě třetiny ceny léků.
Karel Schwarzenberg
Měly by zdravotních zařízení určovat pojišťovny, nebo patří tato zodpovědnost státu (ministerstvu zdravotnictví)?
Ano, měly by to být pojišťovny, jelikož ty reagují na potřeby občanů, které zastupují. Stát ale musí určovat, jaký rozsah služeb musí být občanům poskytován, a to prostřednictvím nařízení vlády, které je závazné a stejné pro všechny pojišťovny.
Měly by pojišťovny placené z peněz pacientů, zveřejňovat výši plateb jednotlivým zdravotním zařízením a detaily ohledně smluvní politiky vůbec? Pojišťovny dnes tvrdí, že jde o obchodní tajemství a veřejnost na tyto informace nemá nárok. Pokud se současným stavem nesouhlasíte, co konkrétně chcete udělat pro to, aby se tento stav změnil?
Nevidím důvod, proč by tyto informace neměly být veřejně přístupné.
Současné zdravotnictví začíná čím dál více ovládat jediná finanční skupina, která provozuje zdravotnická zařízení a zároveň vlastní i pojišťovnu, ze které péči platí. Dochází k postupné monopolizaci zdravotnictví firmou Agel patřící Tomáši Chrenkovi. Do jaké míry je podle vás tento vývoj pro české zdravotnictví bezpečný?
Pojišťovny jsou samosprávným orgánem, který je zřízen zákonem. Je ale důležité, aby bylo zachováno konkurenční prostředí v tomto segmentu, tedy existence minimálně 4-6 pojišťoven. V zásadě jsem proti propojování pojišťoven a poskytovatelů zdravotní péče, protože oba tyto subjekty mají hájit rozdílné zájmy. Ve zdravotnictví máme zavedenou pluralitu a velkou svobodu, ale zatím není vše dotaženo do úplného konce. Občan by si měl vybírat pojišťovnu podle výše pojistného a nabízených služeb. Zavedení cenové konkurence by napomohlo podle mého názoru tomu, aby pojišťovny lépe hospodařily se svými prostředky a zajišťovaly lepší služby občanům.
Za této situace současná vláda navrhuje novelizovat zákon o zdravotních pojišťovnách, podle kterého by se do situace likvidované pojišťovny mohla dostat i Všeobecná zdravotní pojišťovna. V důsledku této legislativní změny by se nejsilnější zdravotní pojišťovnou mohla stát jiná komerční pojišťovna. Podepsal byste takový zákon?
V České republice neexistují komerční pojišťovny, jedná se o samosprávné instituce, neziskové. Mělo by dojít k tomu, aby postavení všech pojišťoven bylo rovnocenné, zároveň je nezbytné, aby byly zodpovědné za svá rozhodnutí občanům, svým pojištěncům.
Firmy, které mají tzv. anonymní akcie mohou získávat veřejné zakázky. Je to podle vás správná situace? Pokud nikoliv, jakým způsobem byste stávající situaci chtěl změnit?
Toto není správní praxe, která se bude měnit. Nicméně je třeba jít ještě dále. Ani při zveřejnění akcionářů nemusí být jasné, kdo je příjemcem zisků firmy a toto je třeba do budoucna změnit.
Jaké priority by podle vás měl řešit (současný či budoucí) ministr zdravotnictví?
Je potřeba, aby pojišťovny měly aktivnější roli a aby se jí odpovědně zhostily v co nejkratším čase.
Přemysl Sobotka
Současná vláda prosazuje redukci akutních lůžek. Novou mapu akutní péče mají podle ministerstva zdravotnictví vytvořit zdravotní pojišťovny, které se rozhodnou, s jakou nemocnicí napříště uzavřou smlouvu, a s jakou nikoliv. Měly by síť zdravotních zařízení určovat pojišťovny, nebo patří tato zodpovědnost státu (ministerstvu zdravotnictví)?
Za základní zdravotní péči je odpovědný stát. Na druhou stranu se historicky ukazuje, že stát není dobrý správce. Pojišťovny si dokáží lépe pohlídat efektivnost jednotlivých nemocnic, jejich výkonnost a kvalitu. Stát musí jen kontrolovat, zda je péče dostupná v garantovaných parametrech. A stát samozřejmě určuje rozsah garance a základní péče.
Měly pojišťovny placené z peněz pacientů, zveřejňovat výši plateb jednotlivým zdravotním zařízením a detaily ohledně smluvní politiky vůbec? Pojišťovny dnes tvrdí, že jde o obchodní tajemství a veřejnost na tyto informace nemá nárok. Pokud se současným stavem nesouhlasíte, co konkrétně chcete udělat pro to, aby se tento stav změnil?
Nejsem pro zveřejňování obchodních politik obecně. To nic dobrého nepřinese. Na druhou stranu zdravotní pojišťovny musejí umět své hospodaření obhájit a musejí také umět říct, která nemocnice je dražší nebo levnější a proč.
Současné zdravotnictví začíná čím dál více ovládat jediná finanční skupina, která provozuje zdravotnická zařízení a zároveň vlastní i pojišťovnu, ze které péči platí. Dochází k postupné monopolizaci zdravotnictví firmou Agel patřící Tomáši Chrenkovi. Do jaké míry je podle vás tento vývoj pro české zdravotnictví bezpečný?
Myslím, že váš dotaz je už spíše názorem, komentářem než otázkou na politika. Máme ale přece antimonopolní úřad, máme kontrolní orgány, které umějí – například monopolizaci – zabránit. Zajímavé pro mě spíše je, že některé kroky, které popisujete, byly panu Chrenkovi umožněny v době, kdy byl úřednickým premiérem pan Fischer. A pan Chrenek je dnes zásadním sponzorem prezidentské kampaně pana Fischera.
Za této situace současná vlády navrhuje novelizovat zákon o zdravotních pojišťovnách, podle kterého by se do situace likvidované pojišťovny mohla dostat i Všeobecná zdravotní pojišťovna. V důsledku této legislativní změny by se nejsilnější zdravotní pojišťovnou mohla stát jiná komerční pojišťovna. Podepsal byste takový zákon?
Těžko říkat, že nějaký zákon podepíšu nebo nepodepíšu, když takový zákon neexistuje. Jsem ale zastáncem trhu zdravotních pojišťoven, se vším, co k tomu patří. Tedy i možností slučování nebo likvidace. Stát si jen musí dobře pohlídat, aby se v tomto oboru podnikalo čistě a průhledně. To bude to nejtěžší.
Firmy, které mají tzv. anonymní akcie mohou získávat veřejné zakázky. Je to podle vás správná situace? Pokud nikoliv, jakým způsobem byste stávající situaci chtěl změnit?
Nejsem proti zrušení akcií na doručitele. Pokud ale firma chce veřejné zakázky, musí svou vlastnickou strukturu beze zbytku odkrýt. Stát tím chrání své vlastní zájmy. Tedy zájmy nás všech.
Jaké priority by podle vás měl řešit (současný či budoucí) ministr zdravotnictví?
Samozřejmě dokončit reformu zdravotnictví, stabilizovat finančně zdravotnický sektor se vším, co k tomu patří. Tedy redukovat počty veřejných zdravotnických zařízení, iniciovat vstup soukromého kapitálu do zdravotnictví tam, kde je to možné a žádoucí a kde se to stejně děje, soustředit se na lékovou politiku a úhradovou vyhlášku. Osobně si myslím, že ve zdravotnictví je peněz dost nebo obráceně, nikdy jich nebude dost. Jde o to, s tím, co máme k dispozici hospodařit úsporně.
Táňa Fischerová
Současná vláda prosazuje redukci akutních lůžek. Novou mapu akutní péče mají podle ministerstva zdravotnictví vytvořit zdravotní pojišťovny, které se rozhodnou, s jakou nemocnicí napříště uzavřou smlouvu, a s jakou nikoliv. Měly by síť zdravotních zařízení určovat pojišťovny, nebo patří tato zodpovědnost státu (ministerstvu zdravotnictví)?
Pojišťovny mají díky svým zdrojům povinnost zajišťovat poskytování zdravotní péče, ale stát musí vytvořit rámec toho, co je základní péče a co je nadstandard a garantovat dostupnost zdravotní péče. Rozhodující musí být dostupnost zdravotní péče a nikoli peníze. Pokud by pojišťovny byly doopravdy nezávislé organizace, které fungují na principu neziskových organizací, mohly by ve spolupráci s ostatními neziskovými sdruženími z oblasti zdravotnictví určovat množství a potřebnost zdravotních zařízení. V dohledné době je to nereálné, proto by tuto funkci měl garantovat stát.
Měly pojišťovny placené z peněz pacientů, zveřejňovat výši plateb jednotlivým zdravotním zařízením a detaily ohledně smluvní politiky vůbec? Pojišťovny dnes tvrdí, že jde o obchodní tajemství a veřejnost na tyto informace nemá nárok. Pokud se současným stavem nesouhlasíte, co konkrétně chcete udělat pro to, aby se tento stav změnil?
Zdravotní pojištění je ve své podstatě zdravotní daň, tedy jedná se o finanční prostředky, které patří veřejnosti, nikoli zdravotním pojišťovnám, proto tedy není možné ohánět se obchodním tajemstvím, neboť všechny veřejné prostředky musí být transparentně spravovány. Je nutné, aby se v takovéto situaci jasně stanovily standardy zdravotní péče, tak aby bylo jasné a dohledatelné, co, kolik stojí. Prezident může ze svého postavení pouze otevírat k takovýmto tématům diskusi a dávat tak podněty ke změně situace.
Současné zdravotnictví začíná čím dál více ovládat jediná finanční skupina, která provozuje zdravotnická zařízení a zároveň vlastní i pojišťovnu, ze které péči platí. Dochází k postupné monopolizaci zdravotnictví firmou Agel patřící Tomáši Chrenkovi. Do jaké míry je podle vás tento vývoj pro české zdravotnictví bezpečný?
Tato situace je pro české zdravotnictví jednoznačně velice nebezpečná. Je zcela nepřípustné, aby jedna finanční skupina vlastnila zároveň pojišťovnu a zdravotnické zařízení. Pak kroky pojišťovny povedou jednoznačně k co nejvýnosnějšímu financování zdravotní péče a zdravotnické zařízení se bude snažit mít co největší zisk. Stává se z toho uzavřený kruh, kde nejde o pacienta, který musí platit ze zákona na to, aby se mu dostalo patřičné péče. Pacient, o kterého by mělo jít především, se tak dostává z kola ven. Tato situace je velice nebezpečná protože takováto pojišťovna nebude mít důvod uzavírat smlouvy s jinými zařízeními, než s vlastními. Je neuvěřitelné, jak k této situaci vůbec mohlo dojít a domnívám se, že všichni, kteří ji umožnili by za to měli nést odpovědnost.
Za této situace současná vlády navrhuje novelizovat zákon o zdravotních pojišťovnách, podle kterého by se do situace likvidované pojišťovny mohla dostat i Všeobecná zdravotní pojišťovna. V důsledku této legislativní změny by se nejsilnější zdravotní pojišťovnou mohla stát jiná komerční pojišťovna. Podepsala byste takový zákon?
Ne, v žádném případě, protože pak se přiblížíme k americkému systému, kde se zdravotní péče nedostává milionům lidí. Zákon je nebezpečný, protože realizuje zřejmě dávný plán některých lidí, že při případném a možná tiše připravovaném krachu VZP, tato největší komerční pojišťovna, která vznikla netransparentně a nesystémovými kroky, by přebrala všechny pojištěnce největší pojišťovny v zemi. Byl by to dobrý obchod pro Agel a nejhorší zpráva pro pojištěnce VZP. Stát by pak na její jednání neměl vliv. Je jednoznačně nutné, aby existovala jedna veřejná pojišťovna spravovaná státem. Tato pojišťovna musí mít jasně stanoveno, co ze svého pojištění je povinná platit a její členové představenstva a dozorčí rady musí být nejen zodpovědní, ale musí nést i hmotnou zodpovědnost za svá rozhodnutí. Věřím, že něco takového sněmovnou neprojde.
Současná legislativa připouští, aby firmy, které mají tzv. anonymní akcie (akci na doručitele) získávaly veřejné zakázky? Je to podle vás správná situace? Pokud nikoliv, jakým způsobem byste stávající situaci chtěla změnit?
Zde jednoznačně platí princip, že finanční zdroje z veřejných rozpočtů, kam zdravotnické pojištění patří, nesmějí být spravovány anonymními akciovými společnostmi. Pokud takovéto společnosti chtějí získat veřejnou státní zakázku, musí odtajnit vlastníky akcii. Jako důsledek této připouštěné možnosti je současná situace na trhu s vakcínami, kdy nejprve zakázku na distribuci vakcín získala anonymní akciová společnost Avenier, a.s. u které do teď není veřejně známo, kdo za ní stál, přesto získala monopol na distribuci vakcín a teď tuto část distribuce prodala firmě Angel, o jejímž problematickém postavení v rámci zdravotnického trhu jsme mluvili výše. Prezident nemá jinou možnost než na takovouto situaci veřejně pokazovat , ale zároveň by mohl vést veřejnou debatu s odborníky na palčivá témata a mezi ně by financování zdravotnictví mělo jednoznačně patřit.
Jaké priority by podle vás měl řešit (současný či budoucí) ministr zdravotnictví?
Prezident nemůže ministrovi zdravotnictví určovat priority, to už je jasné z jeho funkce, ale může mít názor, které priority by u ministra rád viděl. Jsou to například:
- Stát ústy ministra, který by ale nejprve měl komunikovat o této problematice s ostatními sdruženími a lidmi z oboru, by měl po veřejné diskusi a vzájemné shodě stanovit a zajisti základní péči, tak aby byly její mantinely jasné lékařům, zdravotním pojišťovnám i pacientům. Ti musejí vědět, co ze zdravotního pojištění je vždy hrazeno a jaká je dostupnost péče.
- Ministr musí prosazovat, aby byly jasně stanoveny úhrady za jednotlivé lékové skupiny a stanovit cenu nejlevnějšího přípravku, tak aby i lékař mohl poskytnout pacientovi informaci, kolik který lék zhruba stojí. Pacient musí mít možnost, zvláště v této obtížné době, vědět, kolik ho léčba bude stát.
- Ministr by měl podporovat průhlednost toků financí v rezortu a hlavně financí z veřejných zdrojů a nedopustit, aby se děly takové věci, jako je například spojení vlastnictví pojišťovny a současně vlastnictví sítě nemocnic.
(ivb), www.tribune.cz
Zdroj foto: oficiální profily kandidátů
Zdroj: www.tribune.cz