K ideální péči o pacienty s osteoporózou máme daleko
Prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., patří k předním českým osteologům. Předtím, než se letos v srpnu stal ředitelem Fakultní nemocnice Hradec Králové, v ní působil jako vedoucí osteocentra. Je předsedou Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu ČLS JEP a členem mnoha vědeckých či odborových rad a redakčních rad časopisů. V rozhovoru pro MT zhodnotil současnou situaci na poli léčby osteoporózy u nás. Ideální péče by podle něho zachránila ročně 18 000 Čechů.
- Populace stárne, osteoporózy přibývá. Máme vůbec dostatek odborníků, kteří toto onemocnění léčí?
Osteoporózou se zabývá klinická osteologie, která je mezioborovým a nástavbovým oborem. Nejsme tedy základní obor. V naší odborné společnosti sdružujeme odborníky mnoha specializací, především internisty, endokrinology, revmatology, ortopedy, gynekology, ale i dětské lékaře, protože i děti mohou trpět osteoporózou. Jde o mezioborový problém. Těch, kteří dělají čistou klinickou osteologii, ale není příliš mnoho, jde o jednotky stovek. Mnoho ostatních oborů se ale na léčbě velmi účinně podílí.
Jsem velmi rád, že se nám podařilo dosáhnout toho, že klinická osteologie je nástavbová atestace. Avšak pacientů je tolik, že to žádný obor sám o sobě nemůže postihnout. Velmi se snažíme o to, aby s námi úzce spolupracovali především praktičtí lékaři, protože ti mají obrovský zásah v celé populaci a mohou zachytit včas toho člověka, který má vysoké riziko onemocnění. Toto riziko je snadné zjistit pomocí jednoduchého testu FRAX, v úvahu je třeba brát rodinnou anamnézu a jiné choroby. Pacient by pak měl být včas poslán na specializované pracoviště.
- Je těchto pracovišť v Česku dostatek?
Celkem u nás máme ke stovce specializovaných pracovišť, takže nejsou úplně vzácná, ale na druhé straně nejsou úplně všude. A jednoznačně jsou přetížená. Bylo by tedy třeba síť rozšířit.
- Jak jsme na tom v porovnání s ostatními evropskými státy?
Máme u nás obrovskou podléčenost. Z evropských statistik vyplývá, že v ČR více než 80 procent lidí s osteoporózou není vůbec léčeno. Současná situace není v tomto směru ideální, jen malé procento osob, které si zlomily předloktí při pádu po zakopnutí, je osteologicky vyšetřeno. Dokonce i po zlomeninách krčku stehenní kosti dostává léčbu, která by snížila riziko další zlomeniny, jen velmi malý počet nemocných.
- Co je třeba pro potřebné změny udělat?
Je potřeba zlepšit výuku osteologie na lékařských fakultách, aktivovat vládní i nevládní organizace a přesvědčit plátce zdravotní péče, že prevence se vyplácí. Delší dobu již jednáme s ministerstvem zdravotnictví o pilotním projektu sekundární prevence „Fracture Liaison Services“, který se zaměřuje na aktivní vyhledávání těch, kteří již utrpěli osteopatickou zlomeninu. Následně jsou vyšetřeni, a pokud mají osteoporózu, jsou zapojeni do léčby. Současně nám jde i o primární prevenci, která by měla začínat již v dětském věku, a to zdravým pohybem a vývojem kostry a zejména zdravým způsobem života. To je však problém nejen lékařů, ale celé společnosti.
- V současné době probíhá debata o rostoucích nákladech na centrovou léčbu.
Zmínil jste, že i u osteoporózy již používáte biologické léky. Biologická léčba pro osteoporózu, kterou máme dnes k dispozici, je dražší než normální léčba, ale není to tak dramatický rozdíl, jako je tomu například v onkologii, kde jsou nové biologické léky extrémně drahé. V našem případě je náklad zhruba dvojnásobný oproti normální léčbě, takže je to relativně dostupné. Biologické léky často představují naději pro pacienty s nejzávažnějšími formami chorob, u nichž standardní léčba selhala či není možná.
- Co specifického děláte na vašem pracovišti v Hradci Králové?
V naší fakultní nemocnici funguje poměrně velké osteocentrum, kde v současné době máme šest lékařů, kteří pracují v osteologii. Snažíme se co nejvíce pokrýt oblast celého východočeského regionu. Specializujeme se především na komplikované případy, jako jsou sekundární osteoporózy, které provázejí jiná závažná onemocnění např. zažívacího traktu, chronickou revmatoidní artritidu či dlouhodobé užívání kortikoidů, které těžce poškozuje kosti. Tato léčba je velmi komplikovaná, ale snažíme se také starat o ty postižené, kteří z důvodů úrazů zůstali na vozíku a nemohou kosti dostatečně zatěžovat, abychom v situaci, ve které jsou, udrželi dobrou kvalitu života.
- V současné době se hodně diskutuje o připravované novele zákona č. 95/2004 Sb. o postgraduálním vzdělávání lékařů…
Chystaná novela zákona č. 95/2004 Sb. se týká základních atestací, v případě osteologie jde o nástavbový obor. Ale i zde se vedou rozsáhlé diskuse o tom, co s těmito obory bude, a byl bych nerad, kdyby se klinická osteologie ze seznamu nástavbových oborů vytratila. Skutečnost, že se v ní lékař vzdělá, vede k tomu, že se jí pak věnuje. A lékařů, kteří se v ČR věnují osteologii, máme skutečně málo a potřebovali bychom jejich počet výrazně zvýšit. Doufáme tedy, že atestační novela to nijak neohrozí.
- Co je v Česku nejdůležitější v souvislosti s léčbou osteoporózy změnit?
Povědomí. Povědomí o tom, že je to vážná choroba, že je jí hodně, lze jí předcházet, a když se včas zachytí, dá se dobře léčit. Jde o obecné povědomí jak laické, tak i odborné veřejnosti.
Zdroj: MT